ECLI:CZ:NSS:2019:3.ADS.287.2019:33
sp. zn. 3 Ads 287/2019 - 33
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Radovana Havelce a soudců
JUDr. Jaroslava Vlašína a JUDr. Tomáše Rychlého v právní věci žalobce M. H., proti žalované
Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, se sídlem Praha 3, Orlická 2020/4, v řízení
o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 1. 8. 2019, č. j. 51 A
31/2019-23,
takto:
I. Kasační stížnost se o d mí t á.
II. Žádný z účastníků n emá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
[1] Žalobce podal ke Krajskému soudu v Praze žalobu, jíž se domáhal přezkoumání výkazů
nedoplatků ze dne 4. 2. 2011, č. 1941103356, a ze dne 22. 1. 2019, č. 1941901123, vydaných
žalovanou.
[2] Městský soud žalobu označil za nepřípustnou a odmítl ji podle §46 odst. 1 písm. d)
soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“). Dospěl totiž k závěru, že žalobce brojil proti
rozhodnutí správního orgánu I. stupně, proti němuž byl přípustný opravný prostředek
[§68 písm. a) s. ř. s.]. Nevyčerpal tedy před podáním žaloby prostředky nápravy,
které mu poskytovalo předcházející správní řízení.
[3] Proti usnesení krajského soudu podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) kasační stížnost,
v níž požádal o ustanovení zástupce pro řízení o kasační stížnosti ve smyslu §35 odst. 10 s. ř. s.
(za použití §36 odst. 3 s. ř. s.).
[4] Usnesením ze dne 9. 9. 2019, č. j. 3 Ads 287/2019-10, Nejvyšší správní soud návrh
na ustanovení zástupce pro řízení o kasační stížnosti výrokem I. zamítl z důvodu zjevné
neúspěšnosti kasační stížnosti. Z žaloby stěžovatele v projednávané věci bylo totiž prima facie
zřejmé, že žaloba je nepřípustná, neboť směřuje proti rozhodnutí vydanému v prvním stupni,
které lze napadnout řádným opravným prostředkem.
[5] S ohledem na zamítnutí návrhu na ustanovení zástupce vyzval Nejvyšší správní soud
stěžovatele výrokem II. usnesení ze dne 9. 9. 2019, č. j. 3 Ads 287/2019-10, k doložení splnění
podmínky stanovené v §105 odst. 2 s. ř. s., tedy aby ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení tohoto
usnesení předložil plnou moc udělenou jím advokátovi k zastupování v řízení o kasační stížnosti;
zároveň byl stěžovatel poučen o následcích spojených s nevyhověním této výzvě.
[6] Na výzvu, která mu byla doručena dne 12. 9. 2019, stěžovatel reagoval podáním ze dne
18. 9. 2019, v němž vznesl námitku podjatosti vůči soudcům rozhodujícího senátu. Podjatost
těchto soudců spatřoval v tom, že shora citovaným usnesením dali najevo, že se jeho kasační
stížností nechtějí zabývat a dávají přednost fiktivnímu provedení soudního řízení před realitou. Usnesením
ze dne 17. 10. 2019, č. j. Nao 184/2019-25, rozhodl Nejvyšší správní soud o tom, že soudci
třetího senátu nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodování této věci, neboť námitka podjatosti
se vztahuje k postupu předsedy tohoto senátu v řízení o projednávané věci, tj. ke skutečnosti,
která podle §8 odst. 1 věty poslední s. ř. s. nemůže být důvodem pro vyloučení soudců
z rozhodování.
[7] Na usnesení ze dne 17. 10. 2019, č. j. Nao 184/2019-25, stěžovatel zareagoval podáním
ze dne 29. 10. 2019, označeným jako „Podjatost senátu“. Kromě důvodů, které zmínil již v námitce
podjatosti ze dne 18. 9. 2019, stěžovatel uvedl, že soudci třetího senátu k němu, jako osobě
sociálně vyloučené, mají vztah nepřátelský. Rozhodující senát stěžovateli upřel právo
na spravedlivý proces, neboť mu nařídil, že za spravedlnost musí platit. Výše nákladů na právní
zastoupení jej přitom přímo ohrožuje. Dodal, že poměr k věci u soudců tohoto senátu je také dán
tím, že všichni členové senátu jsou pojištěnci a plátci zdravotního pojištění. Stěžovatel trval
na tom, aby mu byl ustanoven zástupce pro řízení o kasační stížnosti, a to jiným než třetím
senátem. Nejvyšší správní soud k tomuto podání nepřistoupil jako k řádně podané námitce
podjatosti, o které by bylo nutné zákonem předvídaným způsobem rozhodnout. Tvrzení o snaze
soudců třetího senátu vyhnout se (v rozporu s principy spravedlivého procesu) věcnému
projednání kasační stížnosti bylo již vypořádáno v rámci projednání řádně uplatněné
námitky podjatosti ze dne 18. 9. 2019, a to usnesením tohoto soudu ze dne 17. 10. 2019,
č. j. Nao 184/2019-25. Zbývající tvrzení stěžovatele pak lze označit za zcela obecná
a spekulativní, která již ze samotné podstaty věci nemohou být důvodem pro vyloučení soudců;
věcně se tedy o námitku podjatosti vůbec jednat nemůže.
[8] Jak již bylo uvedeno v usnesení ze dne 9. 9. 2019, č. j. 3 Ads 287/2019-10, s ohledem
na zjevnou neúspěšnost kasační stížnosti nebyly naplněny podmínky pro ustanovení zástupce
[§35 odst. 10 ve spojení s §36 odst. 3 in fine s. ř. s.]. Bylo proto na stěžovateli, aby sám nesl
náklady na zastoupení advokátem, pokud si přál, aby o jeho kasační stížnosti Nejvyšší správní
soud rozhodoval věcně. Stěžovatel však ve stanovené lhůtě splnění obligatorní podmínky
dle §105 odst. 2 s. ř. s. neprokázal a omezil se jen na polemiku se závěry plynoucími z usnesení
ze dne 17. 10. 2019, č. j. Nao 184/2019-25, založenou na tvrzení o nepřátelském a zaujatém
postupu soudců třetího senátu Nejvyššího správního soudu vůči jeho osobě. Nedostatek
zastoupení stěžovatele přitom brání věcnému vyřízení kasační stížnosti. Jedná se o nedostatek
podmínky řízení, který nebyl přes výzvu soudu odstraněn, a proto Nejvyšší správní soud kasační
stížnost podle §46 odst. 1 písm. a) s. ř. s., ve spojení s §120 téhož zákona odmítl.
[9] O nákladech řízení o kasační stížnosti rozhodl Nejvyšší správní soud podle
§60 odst. 3 s. ř. s., ve spojení s §120 téhož zákona, dle něhož žádný z účastníků nemá právo
na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno nebo žaloba odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení ne ní opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 20. listopadu 2019
Mgr. Radovan Havelec
předseda senátu