ECLI:CZ:NSS:2019:4.ADS.28.2019:37
sp. zn. 4 Ads 28/2019 - 37
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Pally a soudců
Mgr. Aleše Roztočila a Mgr. Petry Weissové v právní věci žalobce: Bc. L. R., proti žalované:
Česká správa sociálního zabezpečení, se sídlem Sokolovská 855/225, Praha 9, o žalobě proti
rozhodnutím žalované ze dne 3. 4. 2018, č. j. 42000/003440/18/010/HS,
sp. zn. OSVC/PV/155/18, ze dne 3. 4. 2018, č. j. 42000/003805/18/010/HS,
sp. zn. OSVC/PV/156/18, a ze dne 3. 4. 2018, č. j. 42000/003988/18/010/HS,
sp. zn. OSVC/PV/157/18, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Městského soudu
v Praze ze dne 9. 1. 2019, č. j. 15 Ad 1/2018 - 99,
takto:
I. Kasační stížnost se o d mí t á.
II. Žádný z účastníků n emá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
[1] Nejvyšší správní soud obdržel dne 23. 1. 2019 kasační stížnost, kterou napadl žalobce
(dále jen „stěžovatel“) shora označené usnesení Městského soudu v Praze, jímž bylo kvůli
nezaplacení soudního poplatku zastaveno řízení o žalobě proti rozhodnutím žalované ze dne
3. 4. 2018, č. j. 42000/003440/18/010/HS, sp. zn. OSVC/PV/155/18, ze dne 3. 4. 2018,
č. j. 42000/003805/18/010/HS, sp. zn. OSVC/PV/156/18, a ze dne 3. 4. 2018,
č. j. 42000/003988/18/010/HS, sp. zn. OSVC/PV/157/18, týkajících se pojistného na sociální
zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti.
[2] Stěžovatel v kasační stížnosti požádal o osvobození od soudních poplatků a o ustanovení
zástupce pro řízení o kasační stížnosti. Nejvyšší správní soud však tento návrh usnesením ze dne
21. 2. 2019, č. j. 4 Ads 28/2019 - 21, zamítl a současně stěžovatele vyzval, aby ve lhůtě 15 dnů
ode dne doručení usnesení zaplatil soudní poplatek ve výši 5.000 Kč a dále buďto předložil plnou
moc udělenou advokátovi k zastupování v řízení o kasační stížnosti, nebo ve stejné lhůtě
prokázal, že on či jeho zaměstnanec nebo člen má vysokoškolské právnické vzdělání, které
je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Součástí usnesení bylo též řádné
poučení o tom, že pokud stěžovatel uvedené výzvě nevyhoví, Nejvyšší správní soud řízení
zastaví, resp. bude kasační stížnost odmítnuta.
[3] Usnesení č. j. 4 Ads 28/2019 - 21 bylo stěžovateli doručeno dne 22. 2. 2019. Lhůta
15 dnů určená tímto usnesením tak uplynula dne 11. 3. 2019 [srov. pravidla o počítání lhůt
obsažená v §40 odst. 1 a 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“)].
Stěžovatel na výzvu soudu reagoval přípisem ze dne 7. 3. 2019, ve kterém odkázal na svá dřívější
podání a dále setrval na svých dřívějších tvrzeních ohledně majetkových poměrů.
[4] Podle §105 odst. 2 s. ř. s., v řízení o kasační stížnosti [s]těžovatel musí být zastoupen
advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje,
vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
[5] Podle §46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. [n]estanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením odmítne návrh,
jestliže soud o téže věci již rozhodl nebo o téže věci již řízení u soudu probíhá nebo nejsou-li splněny jiné podmínky
řízení a tento nedostatek je neodstranitelný nebo přes výzvu soudu nebyl odstraněn, a nelze proto v řízení
pokračovat.
[6] Z konstantní judikatury Ústavního soudu (viz např. nález Ústavního soudu ze dne
20. 1. 2010 sp. zn. I. ÚS 1439/09 nebo usnesení ze dne 14. 10. 2004 sp. zn. III. ÚS 404/04)
vyplývá, že o opakované žádosti účastníka řízení o osvobození od soudního poplatku v rámci jednoho řízení
je soud povinen rozhodnout jen v případě, že tato (opětovná) žádost obsahuje nové, dříve neuplatněné skutečnosti,
zejména došlo-li ke změně poměrů účastníka řízení. V souzené věci opakovaná žádost stěžovatele
o přiznání osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce ze dne 7. 3. 2019 však žádné
nové, dříve neuplatněné skutečnosti neobsahuje. Nejvyšší správní soud proto v souladu s výše
citovanou judikaturou Ústavního soudu o opětovné žádosti žalobce o přiznání osvobození
od soudních poplatků a ustanovení zástupce pro řízení o kasační stížnosti nerozhodoval.
[7] Nejvyšší správní soud proto konstatuje, že stěžovatel byl řádně vyzván k předložení plné
moci udělené advokátovi k zastupování v řízení o kasační stížnosti, nebo k prokázání,
že on či jeho zaměstnanec nebo člen má vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle
zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Současně byl stěžovatel poučen
o následcích, které nastoupí v případě, že tak neučiní. Navzdory této výzvě a náležitému poučení
však splnění podmínky §105 odst. 2 s. ř. s. ve stanovené lhůtě (a ani do rozhodnutí soudu)
nedoložil. S ohledem na uvedené, Nejvyšší správní soud konstatuje, že i přes výz vu stěžovatel
neodstranil nedostatek podmínek řízení o kasační stížnosti; soud proto jeho kasační stížnost
podle §46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. ve spojení s §120 téhož zákona odmítl.
[8] Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o §60 odst. 3 ve spojení s §120 s. ř. s., podle
kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost
odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení ne ní opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 13. března 2019
JUDr. Jiří Palla
předseda senátu