ECLI:CZ:NSS:2019:4.AS.367.2018:17
sp. zn. 4 As 367/2018 - 17
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Jiřího Pally a soudců
Mgr. Petry Weissové a Mgr. Aleše Roztočila v právní věci žalobce: Mgr. F. Š., proti žalované:
Vězeňská služba České republiky, Věznice Rýnovice, se sídlem Belgická 3765/11, Jablonec
nad Nisou, o žalobě na ochranu proti nečinnosti žalované, o kasační stížnosti žalobce proti
usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci ze dne 19. 11. 2018, č. j. 59 A
95/2018 - 11,
takto:
I. Kasační stížnost se o d mí t á.
II. Žádný z účastníků n emá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
[1] Žalobce se u Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci (dále jen „krajský
soud“) domáhal vydání předběžného opatření v řízení o žalobě na ochranu proti nečinnosti
žalované. Krajský soud návrh žalobce v záhlaví označeným usnesením odmítl, neboť neshledal,
že by byly splněny zákonné podmínky pro vydání předběžného opatření dle §38 odst. 1 s. ř. s.
Návrh na nařízení předběžného opatření totiž nemá s podanou žalobou na ochranu proti
nečinnosti dostatečnou souvislost a předběžné opatření by proto nemohlo zatímně upravit
poměry účastníků řízení o žalobě. Proti napadenému usnesení podal žalobce kasační stížnost
a navrhl, aby jej Nejvyšší správní soud zrušil.
[2] Podle §104 odst. 3 písm. c) s. ř. s. je nepřípustná kasační stížnost, která směřuje
proti rozhodnutí, které je podle své povahy dočasné. Typově se bude jednat o rozhodnutí
učiněná soudem v průběhu řízení, jejichž účelem je pouze prozatímně upravit poměry účastníků
řízení. Z dikce §38 odst. 1 s. ř. s. vyplývá, že takovým procesním institutem je i předběžné
opatření.
[3] Rozhodnutí o předběžném opatření slouží k zatímní (tj. přechodné) úpravě poměrů
účastníků do doby, než se tyto poměry změní nebo než bude pravomocně rozhodnuto o věci
samé. Předběžné opatření zaniká nejpozději dnem, kdy se rozhodnutí soudu, jímž se řízení končí,
stalo vykonatelným (§38 odst. 4 s. ř. s.). Dočasná povaha usnesení o zamítnutí návrhu
na předběžné opatření ve věci je tedy nepochybná. Tento právní závěr Nejvyšší správní soud
zastává konzistentně ve své judikatuře (viz blíže rozsudek ze dne 21. 12. 2007,
č. j. 4 Ads 52/2007 - 145, nebo usnesení ze dne 28. 1. 2004, č. j. 1 Ans 2/2003 - 35).
[4] Jelikož rozhodnutí o předběžném opatření je rozhodnutím dočasným, nemohl se Nejvyšší
správní soud kasační stížností stěžovatele proti napadenému usnesení meritorně zabývat, a musel
ji pro nepřípustnost odmítnout podle §46 odst. 1 písm. d) ve spojení s ustanovením §120 s. ř. s.
[5] Pro úplnost Nejvyšší správní soud dodává, že v souladu se zásadou hospodárnosti řízení
neřešil splnění poplatkové povinnosti ani povinné zastoupení stěžovatele. Nepřípustnost kasační
stížnosti proti napadenému usnesení je zřejmá z textu zákona a jednoznačné prejudikatury
Nejvyššího správního soudu. Jednalo by se proto o bezúčelný a zcela neefektivní postup
(k obdobnému postupu srov. např. usnesení zdejšího soudu ze dne 11. 6. 2014,
č. j. 3 As 109/2014 - 10).
[6] O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti Nejvyšší správní soud rozhodl v souladu
s §60 odst. 3 věty první za použití §120 s. ř. s., podle něhož žádný z účastníků nemá právo
na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s ou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 9. ledna 2019
JUDr. Jiří Palla
předseda senátu