ECLI:CZ:NSS:2019:4.AS.399.2019:25
sp. zn. 4 As 399/2019 - 25
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Pally a soudců
Mgr. Aleše Roztočila a Mgr. Petry Weissové v právní věci žalobce: A. G. M., zast. Mgr. Michalem
Chuchútem, LL.M., advokátem, se sídlem náměstí Junkových 2772/1, Praha 5, proti žalovanému:
Krajský úřad Ústeckého kraje, se sídlem Velká Hradební 3118/48, Ústí nad Labem, o žalobě
proti rozhodnutí žalovaného ze dne 25. 11. 2016, č. j. 5106/DS/2016, ve znění opravného
rozhodnutí ze dne 11. 6. 2018, č. j. 5106/DS/2018, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti
rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 8. 10. 2019, č. j. 75 A 39/2016 - 80,
takto:
I. Návrh žalobce na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti se zam í t á.
II. Žalobci se uk l á dá zaplatit ve lhůtě tří dnů od doručení tohoto usnesení České
republice - Nejvyššímu správnímu soudu soudní poplatek ve výši 1.000 Kč za podání
návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.
Odůvodnění:
[1] Žalovaný rozhodnutím ze dne 25. 11. 2016, č. j. 5106/DS/2016,
JID: 174057/KUUK/2016/Ne, ve znění opravného rozhodnutí ze dne 11. 6. 2018,
č. j. 5106/DS/2018, JID: 95293/2018/KUUK/Š, zamítl odvolání a potvrdil rozhodnutí ze dne
24. 8. 2016, č. j. MmM/095175/2016/OSČ-P/ŠP, sp. zn. OSČ-Př/040803/1100/2016/ŠP,
kterým Magistrát města Mostu shledal žalobce vinným ze spáchání přestupku podle §125c
odst. 1 písm. f) bod 2 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích (dále
jen ,,zákon o silničním provozu“), za což mu uložil pokutu ve výši 6.000 Kč, zákaz
řízení motorových vozidel v délce 6 měsíců a povinnost nahradit náklady správního řízení
ve výši 1.000 Kč. Žalobce se přestupku dopustil tím, že dne 5. 4. 2016 v 13:52 hodin,
na silnici č. I/13, v katastru města Most, u sjezdu na obec Komořany, při řízení osobního vozidla
tov. zn. Škoda Superb, r. z. X, v místě, kde je povolena maximální rychlost 90 km/h, překročil
nejvyšší povolenou rychlost o 56 km/h, neboť mu byla po zvážení možné odchylky měřícího
zařízení ±3 % naměřena rychlost jízdy 146 km/h. Krajský soud Ústí nad Labem rozsudkem ze
dne 8. 10. 2019, č. j. 75 A 39/2016 - 80, žalobu proti rozhodnutí žalovaného zamítl.
[2] Proti rozsudku krajského soudu podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) včasnou kasační
stížnost, s níž spojil návrh na přiznání odkladného účinku. Stěžovatel uvedl, že zákaz činnosti
v délce trvání šesti měsíců by znamenal velmi intenzivní zásah do jeho práv. Podle stěžovatele
přiznání odkladného účinku kasační stížnosti neohrozí závažným způsobem veřejný zájem
ani práva třetích osob.
[3] Žalovaný se k návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti nevyjádřil.
[4] Podle §107s. ř. s. nemá kasační stížnost odkladný účinek; Nejvyšší správní soud
jej však může na návrh stěžovatele přiznat. Ustanovení §73 odst. 2 až 5 s. ř. s. se užije přiměřeně.
Podle §73 odst. 2 s. ř. s. soud na návrh žalobce po vyjádření žalovaného usnesením přizná žalobě
odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce
nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným
osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem. Podle odst. 3
téhož ustanovení se přiznáním odkladného účinku pozastavují do skončení řízení před soudem
účinky napadeného rozhodnutí.
[5] Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že v projednávané věci nejsou naplněny podmínky
pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.
[6] Při posuzování návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti Nejvyšší správní
soud primárně zkoumá, zda stěžovatel uvádí skutečnosti, které by nasvědčovaly možnosti
vzniku nepoměrně větší újmy stěžovateli oproti případné újmě jiných osob. Tyto skutečnosti
jsou vždy individuální, závislé pouze na osobě a situaci stěžovatele. Povinnost tvrdit a prokázat
skutečnosti nasvědčující vzniku újmy má stěžovatel. Vylíčení podstatných skutečností musí
svědčit tomu, že negativní následek, jehož se stěžovatel v souvislosti s napadeným rozsudkem
krajského soudu obává, by pro něj byl zásadním zásahem. Odkladný účinek je prostředkem
mimořádným, neboť jeho přiznání má místo jen tam, kde jeho nezbytnost převáží
nad požadavkem právní jistoty a stability právních vztahů opírajících se o pravomocná
rozhodnutí orgánů veřejné moci. Při posuzování návrhu na přiznání odkladného účinku kasační
stížnosti týkající se sankce za přestupek spočívající v zákazu řízení motorových vozidel
je pak navíc nutné poměřovat újmu stěžovatele s újmou, která by mohla vzniknout ostatním
účastníkům silničního provozu. V takových případech Nejvyšší správní soud k přiznání
odkladného účinku přistupuje pouze výjimečně (viz např. usnesení Nejvyššího správního soudu
ze dne 10. 4. 2013, č. j. 6 As 29/2013 - 80).
[7] Stěžovatel uvedl, že zákaz činnosti velmi intenzivně zasáhne do jeho práv
s tím, že svou argumentaci více nerozvádí. Nejvyšší správní soud v dané souvislosti poukazuje
na to, že je primárně na stěžovateli, aby uváděl a prokazoval skutečnosti svědčící závěru,
že je namístě přiznat kasační stížnosti odkladný účinek. Pokud svou povinnost stěžovatel
nenaplní, není úkolem Nejvyššího správního soudu domýšlet za stěžovatele další argumenty,
které by mohly vést k přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. V daném případě
proto Nejvyšší správní soud důvody pro přiznání odkladného účinku neshledal.
[8] Nejvyšší správní soud naopak jako závažnou vyhodnotil potenciální újmu hrozící
ostatním účastníkům silničního provozu v případě, že by odkladný účinek kasační stížnosti
přiznán byl. Vzal při tom v úvahu, že stěžovatel byl shledán vinným z přestupku
spočívajícího v překročení nejvyšší dovolené rychlosti o 56 km/h. Pokud by bylo potvrzeno,
že se ho stěžovatel dopustil, mohlo by přiznání odkladného účinku znamenat vážné nebezpečí
pro ostatní účastníky silničního provozu. Obdobné úvahy platí i pro rozpor případného přiznání
odkladného účinku s obrannou funkcí zákazu řízení motorového vozidla a důležitým veřejným
zájmem na ochraně ostatních účastníků řízení silničního provozu (srov. usnesení Nejvyššího
správního soudu ze dne 25. 9. 2008, č. j. 2 As 60/2008 - 103, č. 1763/2009 Sb. NSS,
a ze dne 10. 4. 2013, č. j. 6 As 96/2013 - 80).
[9] S přihlédnutím k výše uvedeným okolnostem Nejvyšší správní soud uzavírá, že újma,
která by mohla vzniknout jiným osobám přiznáním odkladného účinku, výrazně převyšuje újmu,
kterou pro stěžovatele bude znamenat výkon rozhodnutí, kterým mu byl uložen trest zákazu
činnosti. Z těchto důvodů Nejvyšší správní soud podle §107 odst. 1 ve spojení s §73 odst. 2
s. ř. s. kasační stížnosti odkladný účinek nepřiznal. Tím Nejvyšší správní soud žádným způsobem
nepředjímá své budoucí rozhodnutí o věci samé.
[10] V souladu s §4 odst. 1 písm. a) zákona o soudních poplatcích je s podáním návrhu
na zahájení řízení (zde návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti) spojen vznik
poplatkové povinnosti. Podle položky č. 20 Sazebníku soudních poplatků je návrh na přiznání
odkladného účinku ve správním soudnictví zpoplatněn částkou 1.000 Kč. Tento soudní poplatek
nebyl s podáním návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti zaplacen, a proto soud
stěžovateli uložil, aby poplatek ve stanovené výši zaplatil [§4 odst. 1 písm. h) a §7 odst. 1 zákona
o soudních poplatcích] a určil mu k tomu přiměřenou lhůtu.
Soudní poplatek lze zaplatit jedním z těchto způsobů:
? vylepením kolků na vyznačené místo na tiskopisu připojenému k tomuto usnesení;
vylepte vždy oba díly kolkové známky, tiskopis podepište a vraťte soudu, kolkové
známky neznehodnocujte;
? bezhotovostně převodem na účet soudu číslo: 3703-46127621/0710, vedený u České
národní banky, pobočka Brno. Závazný variabilní symbol pro identifikaci platby
je: 1040439919.
Poučení: Proti tomuto usnesení ne j so u opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 14. listopadu 2019
JUDr. Jiří Palla
předseda senátu
Vyhovuji výzvě a zasílám v kolkových známkách určený soudní poplatek.
ke sp. zn.: 4 As 399/2019
podpis .................................................
Místo pro nalepení kolkových známek: