ECLI:CZ:NSS:2019:KONF.48.2018:100
sp. zn. Konf 48/2018-100
USNESENÍ
Zvláštní senát zřízený podle zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých kompetenčních
sporů, složený z předsedy JUDr. Pavla Simona a soudců JUDr. Michala Mazance, Mgr. Víta
Bičáka, JUDr. Romana Fialy, Mgr. Radovana Havelce a JUDr. Tomáše Rychlého, rozhodl
o návrhu TOPAS Písek, s. r. o., se sídlem Velké náměstí 7/12, Písek, zastoupené
Mgr. Bc. Pavlem Kozelkou, advokátem se sídlem Velké náměstí 7/12, Písek, na rozhodnutí
kompetenčního sporu mezi Krajským soudem v Českých Budějovicích na straně jedné
a Městským úřadem Písek a Krajským úřadem Jihočeského kraje na straně druhé, a dalších
účastníků sporu vedeného u Krajského soudu v Českých Budějovicích
pod sp. zn. 19 Co 1077/2017, o žalobě na ochranu rušené držby: žalobkyně TOPAS Písek,
s. r. o., se sídlem Velké náměstí 7/12, Písek, zastoupené Mgr. Bc. Pavlem Kozelkou, advokátem
se sídlem Velké náměstí 7/12, Písek, a žalovaného Ing. M. O., zastoupeného JUDr. Petrem
Vaňkem, advokátem se sídlem Krajinská 224/37, České Budějovice,
takto:
Návrh se od m ít á .
Odůvodnění:
[1] Návrhem doručeným 2. 12. 2018 zvláštnímu senátu zřízenému podle zákona
č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých kompetenčních sporů (dále „zákon o některých
kompetenčních sporech“), se TOPAS Písek, s. r. o. (dále „navrhovatelka“), domáhala,
aby zvláštní senát rozhodl spor o pravomoc podle §1 odst. 1 písm. a) zákona o některých
kompetenčních sporech. Spor měl vzniknout mezi Krajským soudem v Českých Budějovicích
a Městským úřadem Písek ve věci žaloby z rušené držby, respektive návrhu na odstranění
pevných překážek z veřejně přístupné účelové komunikace.
[2] Z návrhu na zahájení kompetenčního sporu, jeho příloh a dalších podkladů vyžádaných
zvláštním senátem vyplynuly následující skutečnosti:
[3] Návrhem z 24. 5. 2017 se navrhovatelka domáhala u Městského úřadu Písek jako
příslušného silničního správního úřadu, aby M. Š. a Ing. M. O. uložil povinnost odstranit pevné
překážky z účelové komunikace.
[4] Následně podala navrhovatelka 5. 6. 2017 žalobu na ochranu rušené držby u Okresního
soudu v Písku, který jí vyhověl a uložil žalovanému povinnost obnovit původní stav, tj. odstranit
pevné překážky, a tím umožnit navrhovatelce nerušený výkon práva cesty.
[5] Proti rozhodnutí okresního soudu podal žalovaný odvolání ke Krajskému soudu
v Českých Budějovicích. Krajský soud usnesením z 14. 9. 2017, čj. 19 Co 1077/2017-130,
usnesení okresního soudu zrušil a řízení zastavil (výrok I.) s tím, že po právní moci usnesení bude
věc postoupena Městskému úřadu Písek (výrok II.). Uvedl, že navrhovatelka dovozuje své právo
výlučně z tzv. obecného užívání tvrzené veřejné účelové komunikace, které se opírá
o veřejnoprávní zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích. Obecné užívání pozemních
komunikací není institutem soukromého práva, ale jde o veřejnoprávní oprávnění. Takový nárok
nelze podle krajského soudu žalovat dle §176 a násl. o. s. ř.
[6] Městský úřad Písek obdržel na základě usnesení krajského soudu spis okresního soudu,
který vložil do spisu vedeného ohledně žádosti navrhovatelky z 24. 5. 2017 jako podklad
pro rozhodnutí. Následně rozhodnutím z 5. 11. 2018 nevyhověl návrhu na uložení povinnosti
odstranit překážky z účelové komunikace dle §29 odst. 3 zákona o pozemních komunikacích.
Uvedl, že sporná cesta není pozemní komunikací ve smyslu zákona o pozemních komunikacích,
a proto z ní nemůže nařizovat odstranění překážek.
[7] Proti rozhodnutí městského úřadu podala navrhovatelka 11. 11. 2018 odvolání
ke Krajskému úřadu Jihočeského kraje. Dále se 2. 12. 2018 obrátila s návrhem na rozhodnutí
kompetenčního sporu na zvláštní senát, a to v době, kdy nebylo o odvolání rozhodnuto. Zvláštní
senát vyčkal rozhodnutí krajského úřadu, které mu bylo doručeno 28. 5. 2019. Správní orgán
druhého stupně odvolání zamítl a potvrdil rozhodnutí městského úřadu. Uvedl, že jádrem věci
je otázka existence veřejně přístupné účelové komunikace a dospěl k závěru, že ji městský úřad
posoudil správně.
[8] Navrhovatelka ve svém návrhu na zahájení řízení o kompetenčním sporu usuzuje
na vznik negativního kompetenčního sporu, jelikož její návrh odmítá projednat jak Krajský soud
v Českých Budějovicích, tak i Městský úřad v Písku, respektive Krajský úřad Jihočeského kraje.
Navrhovatelka uvedla, že se městský úřad odmítá věcí zabývat, protože ji považuje za totožnou
s jinou právní věcí. Dle jejího názoru se však uplatněné nároky zásadně liší v právních důvodech.
Navrhla, aby zvláštní senát zrušil usnesení krajského soudu a určil, že k projednání žaloby
je příslušný soud v občanském soudním řízení.
[9] Zvláštní senát se nejprve zabýval podmínkami, za nichž může věc projednat
a rozhodnout o ní.
[10] Vznikne-li kladný nebo záporný kompetenční spor o pravomoc nebo věcnou příslušnost
k vydání rozhodnutí, rozhodne zvláštní senát o tom, kdo je příslušný vydat rozhodnutí uvedené
v návrhu na zahájení řízení. Kladným kompetenčním sporem je podle §1 odst. 2 zákona
o některých kompetenčních sporech spor, v němž si jedna strana osobuje pravomoc vydat
rozhodnutí v totožné věci individuálně určených účastníků, o níž bylo druhou stranou vydáno
pravomocné rozhodnutí. Záporný kompetenční spor podle téhož ustanovení nastává tehdy,
jestliže v totožné věci individuálně určených účastníků strany popírají svou pravomoc vydat
rozhodnutí.
[11] Zvláštní senát rozhoduje o kompetenčním sporu podle skutkového a právního stavu
ke dni svého rozhodnutí (usnesení zvláštního senátu čj. Konf 3/2003-18).
[12] V usnesení čj. Konf 64/2005-33 zvláštní senát přijal a odůvodnil závěr, podle kterého:
„Jestliže soud pro nedostatek své pravomoci zastavil řízení a věc postoupil správnímu orgánu, nemá tento správní
orgán, domnívá-li se, že věc naopak do pravomoci soudu patří, jinou možnost než podat návrh na zahájení řízení
o kompetenčním sporu.“
[13] Nejenže tak správní orgány neučinily, ale z jejich rozhodnutí ani nelze vyčíst, že by svou
pravomoc popřely. Městský úřad rozhodl ve věci samé a v odůvodnění svou pravomoc ve věci
rozhodovat nepopřel. Stejně tak krajský úřad odvolání věcně projednal a svou pravomoc
nepopřel, přestože se usnesením krajského soudu na straně 4 svého rozhodnutí výslovně zabýval.
Správní orgány tedy postupovaly v souladu s názorem krajského soudu, který žalobu materiálně
považoval za návrh na zpřístupnění veřejně přístupné účelové komunikace. Jako takový je v jádru
stejný jako návrh na odstranění pevné překážky z účelové komunikace, který navrhovatelka
podala 24. 5. 2017. Správní orgány o návrhu, který jim postoupil krajský soud, rozhodly,
a to společně s návrhem z 24. 5. 2017. Zvláštní senát není příslušný posoudit, zda jsou závěry
krajského soudu a správních orgánů správné; rozhoduje pouze existující kompetenční spory.
Návrh zvláštnímu senátu na rozhodnutí kompetenčního sporu není opravným prostředkem.
[14] Ve věci popřely svou pravomoc pouze soudy, nikoliv správní orgány. Zvláštní senát
proto pro nesplnění podmínek řízení o kompetenčním sporu návrh odmítl, a to za přiměřeného
použití §46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. ve spojení s ustanovením §4 zákona o některých
kompetenčních sporech.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí ne j so u opravné prostředky přípustné.
V Brně 8. října 2019
JUDr. Pavel Simon
předseda zvláštního senátu