ECLI:CZ:NSS:2019:NAD.178.2019:58
sp. zn. Nad 178/2019 - 58
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Radovana Havelce a soudců
JUDr. Jaroslava Vlašína a JUDr. Tomáše Rychlého v právní věci žalobce Ing. J.
M., zastoupeného JUDr. Janem Klailem, advokátem se sídlem Plzeň, Lukavická 22, proti
žalovanému Velitelství vzdušných sil, se sídlem Praha 6, Vítězné náměstí 1500/5, o návrhu
Krajského soudu v Brně na přikázání věci vedené pod sp. zn. 31 Ad 15/2019 Krajskému soudu
v Ostravě postupem dle §9 odst. 2 soudního řádu správního,
takto:
Návrh Krajského soudu v Brně na přikázání věci vedené pod sp. zn. 31 Ad 15/2019 Krajskému
soudu v Ostravě se zamí t á.
Odůvodnění:
[1] Žalobou podanou ke Krajskému soudu v Brně se žalobce domáhá zrušení rozhodnutí
žalovaného ze dne 11. 7. 2019, č. j. MO 205152/2019-3031 (dále jen „rozhodnutí žalovaného“),
a výroku II. jemu předcházejícího rozhodnutí Velitele vojenského útvaru 2427 Sedlec, Vícenice
u Náměště nad Oslavou ze dne 16. 1. 2019, č. j. MO 20030/2019-242. Tato rozhodnutí se týkají
nároku žalobce na ušlou mzdu a její doplacení za období, kdy byl jako voják z povolání určován
k plnění úkolů Letecké pátrací a záchranné služby na letišti Plzeň – Líně. Věc je u Krajského
soudu v Brně vedena pod sp. zn. 31 Ad 15/2019.
[2] Krajský soud v Brně podal dne 1. 10. 2019 k Nejvyššímu správnímu soudu návrh
na postup podle §9 odst. 2 soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“), tedy postoupení věci
jinému než místně příslušnému soudu. Konkrétně navrhuje, aby byla věc z důvodu vhodnosti
přikázána Krajskému soudu v Ostravě. Z rozhodnutí žalovaného totiž vyplývá, že Krajský
soud v Ostravě ve věci již opakovaně rozhodoval, naposledy rozsudkem ze dne 10. 7. 2015,
č. j. 22 Ad 20/2014 – 69. Podstatné přitom je, že rozhodnutí žalovaného na právní závěry
vyslovené v tomto rozsudku navazuje.
[3] Žalobce s návrhem Krajského soudu v Brně nesouhlasí. Uvedl, že se krajský soud
v Ostravě v předchozích případech nezabýval meritem věci a nevyslovil právní názor týkající
se stěžejních otázek. Poukázal také na to, že v souvisejících věcech vedených u jiných senátů
Krajského soudu v Brně jsou již činěny některé procesní úkony (například výzva k zaplacení
soudního poplatku ve věci vedené pod sp. zn. 29 Ad 8/2019) a že v případě nařízení ústního
jednání je pro žalobce dostupnější Krajský soud v Brně než Krajský soud v Ostravě.
[4] Žalovaný naopak s návrhem Krajského soudu v Brně souhlasí a je toho názoru,
že je v zájmu účastníků řízení, aby spornou věc projednal a rozhodl Krajský soud v Ostravě.
[5] Nejvyšší správní soud předně poznamenává, že při rozhodování v této věci vycházel
ze svých nedávných usnesení (např. ze dne 3. 10. 2019, č. j. Nad 164/2019 – 55, ze dne
10. 10. 2019, č. j. Nad 175/2019 – 64, ze dne 17. 10. 2019, č. j. Nad 179/2019 – 53, či ze dne
24. 10. 2019, č. j. Nad 177/2019 – 58), ve kterých vždy posuzoval prakticky stejnou situaci jako
v nynějším případě; Krajský soud v Brně podal návrh na přikázání věci Krajskému soudu
v Ostravě v řízení o žalobě směřující proti rozhodnutí stejného žalovaného. Identický byl také
ve všech případech prvostupňový správní orgán i zástupce, který podal jménem žalobců žalobu
ke Krajskému soudu v Brně. Ve všech judikovaných případech kasační soud zamítl návrh
Krajského soudu v Brně na přikázání věci Krajskému soudu v Ostravě.
[6] Podle §9 odst. 2 s. ř. s. může Nejvyšší správní soud věc přikázat jinému než místně příslušnému
krajskému soudu, je-li to pro rychlost nebo hospodárnost řízení nebo z jiného důležitého důvodu vhodné.
Rozšířený senát Nejvyššího správního soudu k tomu v usnesení ze dne 22. 4. 2004,
č. j. Nad 138/2003 - 26, publikovaném pod č. 305/2004 Sb. NSS, uvedl, že „[m]ístní příslušnost
soudu, určenou procesními předpisy, je zapotřebí vnímat jako základní pravidlo, které je promítnutím jisté dělby
činnosti uvnitř soudní soustavy mezi jejími jednotlivými články stanovené tak, aby věci byly projednávány
tam, kde jsou nejlepší předpoklady pro jejich náležité projednání a rozhodnutí.“ Přikázání věci jinému
než místně příslušnému soudu (tzv. delegace vhodná) představuje výjimku z ústavní zásady
zákonného soudu a soudce a také ze zásady trvání místní příslušnosti (perpetuatio fori). Právě proto
rozšířený senát uvedl, že k delegaci vhodné lze přistoupit pouze v ojedinělých a odůvodněných
případech. Předpokladem takového postupu je existence takových okolností, které umožní
po skutkové stránce spolehlivější a důkladnější posouzení věci jiným, než podle zákona místně
příslušným soudem, a to včetně požadavku procesní ekonomie. Delegace vhodná však nemůže
být opřena o jediné hledisko, naopak je vždy nezbytné posuzovat případ komplexně. Důležité
může být také stanovisko účastníků řízení.
[7] Nejvyšší správní soud zkoumal, zda jsou v projednávané věci splněny podmínky
pro tento výjimečný postup. Z předloženého spisového materiálu sice vyplývá, že bylo vydáno
vícero správních rozhodnutí, která se týkala žádostí o doplacení platu. Tato rozhodnutí byla
přezkoumána Krajským soudem v Ostravě, jenž v této věci již dvakrát rozhodoval. Výše popsané
skutečnosti však bez dalšího nejsou dostatečným důvodem, aby Nejvyšší správní soud návrhu
na delegaci vyhověl. Neshledal pak ani žádnou jinou skutečnost nasvědčující tomu, že řízení
v této věci před Krajským soudem v Ostravě by bylo hospodárnější, rychlejší nebo z jakéhokoli
hlediska výhodnější pro účastníky řízení (srovnej již zmiňované usnesení rozšířeného senátu
č. j. Nad 138/2003 – 26). Kromě toho není vůbec jisté, zda by v případě přikázání věci
Krajskému soudu v Ostravě žalobu projednal a věc rozhodl dle rozvrhu práce pro rok 2019 senát
ve stejném složení jako v předcházejících řízeních.
[8] Jiné skutečnosti, které by mohly vést k postupu podle §9 odst. 2 s. ř. s., k rajský soud
v Brně ve svém návrhu nezmínil a ani nejsou patrné ze spisového materiálu.
[9] V návaznosti na argumentaci vyslovenou ve shora uvedeném rozhodnutí rozšířeného
senátu proto dospěl Nejvyšší správní soud k závěru, že v projednávané věci nejsou splněny
podmínky odůvodňující přikázání věci jinému než místně příslušnému soudu.
[10] Podle §7 odst. 2 s. ř. s. platí, že k řízení o žalobě je místně příslušný soud,
v jehož obvodu je sídlo správního orgánu, který vydal správní rozhodnutí v prvním stupni.
V projednávané věci rozhodl v prvním stupni Velitel vojenského útvaru 2427 Sedlec, Vícenice
u Náměště nad Oslavou, tedy orgán se sídlem v obvodu příslušnosti Krajského soudu v Brně.
[11] Návrhu Krajského soudu v Brně, aby věc byla postoupena k rozhodnutí Krajskému
soudu v Ostravě, tak kasační soud nevyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení ne j so u opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 30. října 2019
Mgr. Radovan Havelec
předseda senátu