ECLI:CZ:NSS:2019:NAD.84.2019:59
sp. zn. Nad 84/2019 - 59
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Radovana Havelce a soudců
JUDr. Jaroslava Vlašína a JUDr. Tomáše Rychlého v právní věci žalobců a) I. D., a b) L. N.,
proti žalované České advokátní komoře, se sídlem Praha 1, Národní 118/16, o žalobě proti
rozhodnutím žalované ze dne 17. 1. 2019, č. j. 10.01-001486/18-002, ze dne 18. 1. 2019,
č. j. 10.01-001487 /18-002 a ze dne 18. 1. 2019, č. j. 10.01-001488/18-002, vedené dosud
u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 10 A 51/2019, o návrhu žalobců na přikázání věci
z důvodu vhodnosti jinému krajskému soudu,
takto:
Věc dosud vedená u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 10 A 51/2019 se p ři k azu j e
k projednání a rozhodnutí Krajskému soudu v Brně.
Odůvodnění:
[1] Žalobou podanou k Městskému soudu v Praze (dále jen „městský soud“) se žalobci
domáhají zrušení shora označených rozhodnutí žalované. V žalobě zároveň navrhli
delegaci vhodnou ve smyslu §9 odst. 2 soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“). Městský
soud přípisem ze dne 29. 4. 2019, č. j. 10 A 51/2019-48, postoupil návrh žalobců na delegaci věci
Nejvyššímu správnímu soudu, který je k rozhodnutí o něm příslušný.
[2] Žalobci v předmětném návrhu uvedli, že jsou těžce zdravotně postiženi. Žalobkyně není
schopna se vůbec k případnému jednání k městskému soudu dostavit. Trpí Crohnovou chorobou
a v souvislosti s ní podstupuje několik operací ročně. Trpěla pásovým oparem, v jehož důsledku
došlo k poškození nervových zakončení v její levé noze, což jí způsobuje konstantní bolesti
a neumožňuje delší chůzi a stání. Žalobce má relativně čerstvě zhojené fraktury zápěstí a neúplně
obnovenou funkčnost rukou, přičemž se u něj projevily výpadky motoriky pravé nohy,
jež zapříčiňují nestabilitu pohybu a pády. Žalobci rovněž poukázali na dřívější rozhodnutí
Nejvyššího správního soudu o jejich návrzích na delegaci vhodnou v řízeních vedených taktéž
u městského soudu, konkrétně usnesení ze dne 22. 5. 2018, č. j. Nad 104/2018-79. Tímto
usnesením přikázal Nejvyšší správní soud příslušnou věc k projednání a rozhodnutí Krajskému
soudu v Brně.
[3] Žalovaná se k tomuto procesnímu návrhu žalobců nevyjádřila.
[4] Ačkoli žalobci ve svém návrhu neuvedli konkrétní soud, k němuž by považovali
za vhodné toto řízení přikázat, z jejich požadavku Nejvyšší správní soud dovodil, že navrhují
přikázání věci Krajskému soudu v Brně. Bydliště žalobců se totiž nachází v obci X ve Zlínském
kraji (v okrese Kroměříž), tudíž v obvodu Krajského soudu v Brně.
[5] Podle §9 odst. 2 s. ř. s. může Nejvyšší správní soud věc přikázat jinému než místně příslušnému
krajskému soudu, je-li to pro rychlost nebo hospodárnost řízení nebo z jiného důležitého důvodu vhodné.
Rozšířený senát Nejvyššího správního soudu k tomu v usnesení ze dne 22. 4. 2004,
č. j. Nad 138/2003-26, uvedl, že tento postup představuje výjimku z ústavní zásady zákonného
soudu a soudce a rovněž ze zásady trvání místní příslušnosti (perpetuatio fori). Z tohoto
důvodu je třeba k delegaci vhodné přistupovat pouze v ojedinělých a odůvodněných případech.
[6] Přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti tak nemůže odůvodnit pouze
to, že žalobce pobývá v obvodu jiného krajského soudu, než který je místně příslušný
podle §7 odst. 2 s. ř. s. (viz například usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 9. 10. 2003,
č. j. Nad 103/2003-40). Zmíněný „důležitý důvod“, na nějž pamatuje citovaný §9 odst. 2 s. ř. s.
ve svém závěru, však může spočívat v dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu žalobce.
V usnesení ze dne 20. 4. 2006, č. j. Nad 11/2006-36, Nejvyšší správní soud vyslovil, že zdravotní
stav žalobce odpovídající plné invaliditě je důvodem pro přikázání věci krajskému soudu,
v jehož obvodu má žalobce bydliště. V usnesení ze dne 23. 3. 2005, č. j. Nad 23/2005-41, shledal
Nejvyšší správní soud podmínky pro delegaci vhodnou v případě těhotné žalobkyně, která nebyla
pro narušení statiky hrudně bederní páteře schopna delšího sezení či chůze.
[7] Z návrhu žalobců i ze spisu předloženého městským soudem se podává, že žalobkyně trpí
závažným onemocněním trávicího traktu (Crohnova choroba), jež jí znemožňuje cestovat na delší
vzdálenosti a zapříčinilo vznik její invalidity, k čemuž se v nedávné době připojilo onemocnění
v podobě pásového oparu, spojené se zánětem nervů jedné z dolních končetin. Žalobkyně není
v řízení zastoupena, a proto bude-li chtít realizovat své právo nahlížet do spisu či účastnit
se jednání, bude tak muset učinit osobně. Z předložených lékařských zpráv však vyplývá,
že ani tohoto není žalobkyně patrně schopna pro své hluboce podprůměrné kognitivní
schopnosti (případné procesní řešení této skutečnosti však bude teprve předmětem rozhodování
krajského soudu v rámci posouzení návrhu na ustanovení zástupce žalobkyni pro řízení o žalobě).
Z lékařské zprávy předložené žalobcem pak vyplývá, že žalobce trpí poruchami motoriky
vycházejícími z kloubních onemocnění a postižení páteře; tyto mají za následek
nekontrolovatelné pády na zem. Z uvedeného důvodu žalobci není doporučeno cestovat.
Nejvyšší správní soud proto považuje za vhodné přikázat věc Krajskému soudu v Brně. Žalovaná
má totiž v Brně pobočku a vedení řízení u Krajského soudu v Brně pro ni tak nebude
nijak problematické. Shodný názor ostatně vyjádřil Nejvyšší správní soud ve výše
zmíněných usneseních ze dne 1. 11. 2017, č. j. Nad 309/2017-184 a ze dne 21. 3. 2018,
č. j. Nad 51/2018-106, v nichž řešil skutkově i právně obdobnou věc týkající se žalobkyně.
V nynější věci proto neshledal důvody, pro které by se měl od závěrů v citovaných usneseních
uvedených odchýlit.
[8] S ohledem na výše uvedené proto Nejvyšší správní soud přikázal věc k projednání
a rozhodnutí Krajskému soudu v Brně.
Poučení: Proti tomuto usnesení ne j so u opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 30. května 2019
Mgr. Radovan Havelec
předseda senátu