ECLI:CZ:NSS:2019:NAO.103.2019:53
sp. zn. Nao 103/2019 - 53
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Ondřeje Mrákoty, soudce Zdeňka
Kühna a soudkyně Michaely Bejčkové v právní věci žalobce: Ing. V. S.,
zastoupen Mgr. Miloslavem Strnadem, advokátem se sídlem Jugoslávská 620/29, Praha 2,
proti žalovanému: Magistrát hlavního města Prahy, se sídlem Mariánské náměstí 2, Praha 1,
proti rozhodnutí žalovaného ze dne 20. 7. 2016, sp. zn. S-MHMP 644563/2016/STR,
čj. MHMP 1146286/2016, o vyloučení soudkyně JUDr. Ivanky Havlíkové z projednávání
a rozhodnutí věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 9 A 175/2016,
takto:
Soudkyně Městského soudu v Praze JUDr. Ivanka Havlíková ne ní v y l o uč e na
z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 9 A 175/2016.
Odůvodnění:
[1] Žalobou adresovanou městskému soudu se žalobce domáhá zrušení shora uvedeného
rozhodnutí žalovaného, kterým bylo zamítnuto odvolání proti rozhodnutí Úřadu městské části
Praha 4 (dále jen „stavební úřad“) ze dne 29. 1. 2015, čj. P4/162362/15/OST/BAPO, sp. zn.
P4/106174/13/OST/VLK, a toto rozhodnutí potvrdil.
[2] Soudkyně městského soudu JUDr. Ivanka Havlíková oznámila místopředsedovi městského
soudu podle §8 odst. 3 věty první s. ř. s., že je na její straně možné spatřovat důvod podjatosti,
jelikož je účastnicí dvou řízení vedených stavebním úřadem, jenž v projednávané věci rozhodoval
jako správní orgán I. stupně. V řízení vedeném pod sp. zn. P4/094622/16/OST/VOLR uplatnila
námitky ve věci stavby mezujícího souseda, přičemž nemůže vyloučit, že proti konečnému
rozhodnutí podá odvolání. Řízení vedené pod sp. zn. P4/036760/19/OST/VOLR se týká
odstranění, resp. dodatečného stavebního povolení stavby přístřešku v jejím vlastnictví, přičemž
předpokládá, že bude třeba zahájit i řízení o povolení výjimky z odstupových vzdáleností. Uvedla
též, že v brzké době bude účastnicí dalšího řízení vedeného stavebním úřadem, jelikož bude žádat
o územní rozhodnutí a stavební povolení.
[3] Místopředseda městského soudu dospěl k závěru, že důvod podjatosti soudkyně není dán.
Účastí ve správním řízení nemůže bez dalšího vzniknout vztah ke správnímu orgánu, který
by mohl být vnímán jako vztah k účastníku soudního řízení zakládající pochybnost o nepodjatosti
soudce. Pokud došlo ke kontaktu soudkyně se stavebním úřadem, nestalo se tak jinak než v rámci
správního řízení, k němuž je stavební úřad příslušný. O osobních vazbách ani jiných okolnostech
se soudkyně nezmínila. V souladu s §8 odst. 3 větou třetí s. ř. s. proto byla věc předložena
k rozhodnutí NSS.
[4] Podle §8 odst. 1 věty první s. ř. s. jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci,
jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod
pochybovat o jejich nepodjatosti.
[5] Obdobnou námitkou podjatosti jako v nyní projednávané věci se zabýval NSS již
ve svých rozhodnutích ze dne 20. 6. 2019, čj. Nao 101/2019-57, a čj. Nao 102/2019-99. V těchto
rozhodnutích NSS dospěl k závěru, že soudkyně JUDr. Ivanka Havlíková není vyloučena
z projednávání a rozhodnutí v předmětných věcech. Od závěru uvedených v citovaných
rozhodnutích nemá NSS důvod se odchýlit ani v nyní projednávané věci. V plném rozsahu
odkazuje na odůvodnění těchto rozhodnutí a pro úplnost níže uvádí tam uvedené závěry.
[6] Nestrannost soudce je především subjektivní kategorií, jež vyjadřuje vnitřní vztah soudce
k projednávané věci. Při posuzování otázky podjatosti je však třeba nestrannost vnímat
i z hlediska objektivního, tedy zkoumat, zda skutečně existují objektivní okolnosti, jež vyvolávají
oprávněné pochybnosti soudce o jeho nezaujatosti v konkrétním případě. Vyloučení soudce
z projednávání a rozhodnutí věci má být založeno nikoliv jen na skutečně prokázané podjatosti,
ale již tehdy, jestliže lze mít pochybnosti o nepodjatosti konkrétního soudce, proto je třeba učinit
úvahu, zda lze mít s ohledem na okolnosti případu za to, že by soudce mohl být podjatý
(srov. nález Ústavního soudu ze dne 27. 11. 1996, sp. zn. I. ÚS 167/94).
[7] K vyloučení soudce z projednání a rozhodnutí věci může v zásadě dojít teprve tehdy,
když je zřejmé, že vztah soudce k dané věci, účastníkům nebo jejich zástupcům dosahuje takové
povahy a intenzity, že i přes zákonem stanovené povinnosti nebude moci nebo schopen nezávi sle
a nestranně rozhodnout (srov. nález Ústavního soudu ze dne 3. 7. 2001, sp. zn. II. ÚS 105/01).
Rozhodnutí o vyloučení soudce představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být
odňat svému zákonnému soudci s tím, že příslušnost soudu i soudce stanoví zákon (čl. 38 odst. 1
Listiny základních práv a svobod). Soudce lze z projednávání a rozhodnutí přidělené věci vyloučit
pouze výjimečně a z opravdu závažných důvodů, které mu reálně brání rozhodnout v souladu
se zákonem nezaujatě a spravedlivě (viz usnesení NSS ze dne 29. 4. 2003, čj. Nao 19/2003-16).
[8] Soudkyně JUDr. Ivanka Havlíková spatřovala důvod své podjatosti v tom, že je účastnicí
dvou správních řízení vedených stavebním úřadem, přičemž v jednom případě nevyloučila,
že zahájí odvolací řízení, k němuž by byl příslušný žalovaný. Zároveň by před stavebním úřadem
měla zahájit třetí řízení. Uvedené by ji (z jejího pohledu) mělo vylučovat z projednávané věci,
jelikož v této věci jako správní orgán I. stupně rozhodl stavební úřad. S jinými skutečnostmi
soudkyně důvod své podjatosti nespojovala.
[9] Soudkyni nepojí se stavebním úřadem, resp. žalovaným (ani s jejich úředníky,
popř. dalšími zaměstnanci) jakékoli osobní vztahy (např. rodinný, pracovní, kolegiální, přátelský
či naopak nepřátelský), nýbrž pouze vztah plynoucí z postavení soudkyně jako účastnice
správního řízení. Skutečnost, že jsou v projednávané věci přezkoumávány rozhodnutí stavebního
úřadu a žalovaného, tedy správních orgánů rozhodujících v nesouvisejících správních řízeních
o právech a povinnostech soudkyně, nemůže samo o sobě vyvolat pochybnost o její nepodjatosti.
Rozhodnutím soudu v projednávané věci nelze ovlivnit rozhodnutí stavebního úřadu ve shora
uvedených správních řízeních způsobem, jenž by mohl odpovídat zájmům soudkyně. Je tomu
tak proto, že stavební úřad může při plnění úkolů veřejné správy postupovat výhradně v souladu
s právními předpisy. Zájem soudkyně na konkrétním výsledku soudního řízení proto není dán.
Odkaz na zákonné kompetence správního orgánu a jejich uplatnění vůči soudkyni zároveň
bez dalšího nezakládají (těsný) vztah k účastníku řízení, který by vzbuzoval důvodné pochybnosti
o nezávislém a nestranném rozhodnutí dané soudkyně.
[10] Vzhledem k uvedenému proto NSS i v nyní projednávané věci dospěl k závěru, že není
dán důvod pochybovat o nepodjatosti soudkyně navzdory vyjádření jejího subjektivního
přesvědčení. Z projednání a rozhodnutí věci vedené městským soudem pod sp. zn. 9 A 175/2017
proto soudkyně JUDr. Ivanka Havlíková není vyloučena.
Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s ou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 26. června 2019
Ondřej Mrákota
předseda senátu