ECLI:CZ:NSS:2019:NAO.155.2019:19
sp. zn. Nao 155/2019 - 19
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Průchy a soudců
JUDr. Tomáše Langáška a Mgr. Veroniky Baroňové v právní věci žalobce: Mgr. F. Š., proti
žalované: Vězeňská služba České republiky, se sídlem Soudní 1672/1a, Praha 4, o žalobě proti
rozhodnutí žalované ze dne 6. 6. 2018, sp. zn. VS – 2691-13/ČJ-2018-803001, o kasační stížnosti
žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 3. 7. 2019, č. j. 15 A 60/2018 – 61,
v řízení o námitce podjatosti soudců Nejvyššího správního soudu JUDr. Miluše Doškové, JUDr.
Karla Šimky a Mgr. Evy Šonkové vznesené žalobcem ve věci vedené u Nejvyššího správního
soudu pod sp. zn. 2 As 221/2019,
takto:
Soudci 2. senátu Nejvyššího správního soudu JUDr. Miluše Došková, JUDr. Karel Šimka
a Mgr. Eva Šonková ne j s ou vyloučeni z projednávání a rozhodování věci vedené
u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. 2 As 221/2019.
Odůvodnění:
[1] Žalobce (dále jen „stěžovatel“) v podání ze dne 26. 7. 2019 uplatnil námitku podjatosti
proti soudcům 2. senátu Nejvyššího správního soudu JUDr. Miluši Doškové, JUDr. Karlu
Šimkovi a Mgr. Evě Šonkové, kteří mají na základě rozvrhu práce projednat a rozhodnout věc
vedenou u tohoto soudu pod sp. zn. 2 As 221/2019.
[2] Námitku podjatosti stěžovatel odůvodňuje tím, že tito soudci mají naprosto negativní
poměr i despekt k osobě se zdravotním postižením ve výkonu trestu, přičemž rozhodují
způsobem, který doslova otřásá principy soudcovské nestrannosti, neboť nadržují žalované,
což vede k pošlapání práv na informace.
[3] Věc byla v souladu s ustanovením §8 odst. 3 a 5 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád
správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), předložena k rozhodnutí jinému senátu
Nejvyššího správního soudu.
[4] Soudci 2. senátu Nejvyššího správního soudu JUDr. Miluše Došková, JUDr. Karel Šimka
a Mgr. Eva Šonková se k návrhu na vyloučení vyjádřili tak, že nemají žádný vztah k projednávané
věci ani k účastníkům řízení a že podle jejich názoru nejsou splněny podmínky pro konstatování
jejich podjatosti ve smyslu ustanovení §8 s. ř. s.
[5] Podle ustanovení §8 odst. 1 s. ř. s. „ Soudci jsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci,
jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat
o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního
orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu
soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.“
[6] Integrální součástí práva na spravedlivý proces tak, jak je vymezeno v ustanovení čl. 36
odst. 1 Listiny základních práv a svobod a v ustanovení čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských
práv a základních svobod, je garance toho, aby ve věci rozhodoval nezávislý a nestranný soudce.
Nestrannost a nezaujatost soudce je jedním z hlavních předpokladů spravedlivého rozhodování
a jednou z hlavních premis důvěry občanů a jiných subjektů práva v právo a právní stát
(ustanovení čl. 1 odst. 1 Ústavy).
[7] Rozhodnutí o vyloučení soudce z důvodů uvedených v ustanovení §8 s. ř. s. představuje
výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci s tím,
že příslušnost soudu i soudce stanoví zákon (ustanovení čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv
a svobod). Tak, jak zákon tuto příslušnost stanovil, je zásadně dána, a postup, kterým je věc
odnímána soudu příslušnému a přikázána soudu, resp. soudci jinému, je nutno chápat
jako postup výjimečný. Vzhledem k tomu lze vyloučit soudce z projednávání a rozhodnutí
přidělené věci jen výjimečně a ze skutečně závažných důvodů, které mu reálně brání rozhodnout
v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu
ze dne 29. 4. 2003, č. j. Nao 19/2003 - 16).
[8] Stěžovatel námitku podjatosti soudců 2. senátu Nejvyššího správního soudu JUDr. Miluše
Doškové, JUDr. Karla Šimky a Mgr. Evy Šonkové fakticky založil na způsobu jejich rozhodování
v jiných věcech stěžovatele, s nimiž se stěžovatel neztotožňuje, neboť má za to, že porušila
jeho práva.
[9] Nejvyšší správní soud konstatuje, že nestrannost soudce se zkoumá jednak
ze subjektivního a jednak z objektivního hlediska. Subjektivní kritérium vypovídá o osobním
přesvědčení soudce v daném případě, objektivní naproti tomu svědčí o tom, zda soudce skýtá
dostatečné záruky vylučující jakékoliv legitimní pochybnosti. V dané věci bylo podnětem
k tomu, aby se Nejvyšší správní soud podjatostí soudců 2. senátu Nejvyššího správního soudu
JUDr. Miluše Doškové, JUDr. Karla Šimky a Mgr. Evy Šonkové zabýval osobní stanovisko
stěžovatele. Subjektivní náhled jmenovaných soudců, jak vyplývá z jejich vyjádření, svědčí o tom,
že se za podjaté v souzené věci nepovažují.
[10] Z hlediska objektivního má při posuzování námitky podjatosti v této věci klíčový význam
ustanovení §8 odst. 1 s. ř. s., věta třetí, podle níž „důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti,
které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech“. Uvedená
námitka stěžovatele nemůže být proto shledána důvodnou, neboť okolnost spočívající v postupu
těchto soudců v jiných věcech stěžovatele, které pro něj nedopadly příznivě (tj. jeho návrhům
nebylo vyhověno), nemůže být důvodem pro jejich vyloučení. Jak Nejvyšší správní soud
poznamenal v usnesení ze dne 22. 7. 2009, č. j. Nao 48/2009 – 162, „[d]řívější rozhodování soudců,
které se autoritativně vyslovilo k právům a povinnostem žalobkyně, nezpůsobuje jejich podjatost, jakkoli mohlo být
pro žalobkyni nepříznivé. Právě v rozhodovací činnosti soudce se projevuje jeho nezávislost, a nesouhlas žalobkyně
s právními závěry, které soudce dříve vyslovil, je při hodnocení otázek podjatosti nevýznamný. Zpochybňovat
rozhodnutí soudu jistě lze; k tomu však slouží opravné prostředky (jsou-li přípustné), event. ústavní stížnost,
nikoli námitka podjatosti“. Z těchto důvodů nemůže tvrzení stěžovatele, že soudci 2. senátu
Nejvyššího správního soudu JUDr. Miluše Došková, JUDr. Karel Šimka a Mgr. Eva Šonková
fakticky rozhodli v jiných věcech stěžovatele podle jeho názoru nezákonně a na úkor jeho práv,
založit jakékoliv pochybnosti o jejich nepodjatosti v dané věci. Z ustanovení §8 odst. 1 věta třetí
s. ř. s. totiž vyplývá, že okolnosti spočívající v rozhodování jmenovaného soudce v jiných věcech
nemohou být důvodem pro jejich vyloučení.
[11] Nejvyšší správní soud dále zkoumal poměr jmenovaných soudců k projednávané věci.
Za poměr k věci se považuje přímý zájem soudce na projednávané věci, zejména zájem
na jejím výsledku. Vyloučen by byl také soudce, který by získal o věci poznatky jiným způsobem
než dokazováním při jednání. Pochybnosti o nepodjatosti soudce pro jeho poměr k účastníkům
či jejich zástupcům - kromě vztahů příbuzenských a obdobných vztahů - mohou vzniknout
i tehdy, je-li soudcův vztah k účastníkům, případně zástupcům, přátelský či naopak zjevně
nepřátelský.
[12] V projednávané věci však žádný z těchto důvodů ze spisového materiálu nebyl zjištěn.
Nelze dovodit, že by soudci 2. senátu Nejvyššího správního soudu JUDr. Miluše Došková,
JUDr. Karel Šimka a Mgr. Eva Šonková stěžovatele jakýmkoliv způsobem znevýhodňovali
či poškozovali. Ani jmenovaní soudci si nejsou vědomi přímého poměru k věci
nebo k účastníkovi, jak vyplývá z jejich vyjádření k námitce podjatosti. Jmenovaní soudci fakticky
uvádí, že k projednávané věci ani k účastníkům žádný osobní vztah nemají a nejsou jim známy
žádné okolnosti, které by je z projednávání a rozhodnutí věci vylučovaly.
[13] Vzhledem k tomu, že stěžovatelem uvedené skutečnost nemohou být ve smyslu
ustanovení §8 odst. 1 s. ř. s. důvodem pro vyloučení soudce, a jiné skutečnosti stěžovatel netvrdí,
rozhodl Nejvyšší správní soud, že soudci 2. senátu Nejvyššího správního soudu JUDr. Miluše
Došková, JUDr. Karel Šimka a Mgr. Eva Šonková nejsou vyloučeni z projednávání
a rozhodování této věci vedené u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. 2 As 221/2019.
Poučení: Proti tomuto usnesení ne j so u opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 26. září 2019
JUDr. Petr Průcha
předseda senátu