ECLI:CZ:NSS:2019:NAO.187.2019:19
sp. zn. Nao 187/2019 - 19
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Filipa Dienstbiera a soudců
JUDr. Petra Průchy a JUDr. Tomáše Langáška v právní věci žalobce: B. V., proti žalovanému:
Krajský úřad Středočeského kraje, se sídlem Zborovská 81/11, Praha 5, o žalobě
proti rozhodnutí žalovaného ze dne 12. 4. 2019, č. j. 051364/2019/KUSK, v řízení o kasační
stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 20. 8. 2019, č. j. 55 A 47/2019 –
12, o námitce podjatosti vznesené žalobcem v řízení vedeném Nejvyšším správním soudem
pod sp. zn. 1 As 341/2019,
takto:
Soudce Nejvyššího správního soudu JUDr. Josef Baxa ne ní vyloučen z projednávání
a rozhodnutí věci vedené u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. 1 As 341/2019.
Odůvodnění:
I. Vymezení věci
[1] Žalovaný zamítl v záhlaví uvedeným rozhodnutím odvolání žalobce proti rozhodnutí
Městského úřadu Čáslav ze dne 14. 3. 2019 ve věci žádosti žalobce o informace podle zákona
č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. Žalobce napadl rozhodnutí žalovaného
žalobou u Krajského soudu v Praze, který ji shora označeným usnesením odmítl pro opožděnost.
[2] Žalobce (dále jen „stěžovatel“) brojil proti usnesení krajského soudu kasační stížností
projednávanou na zdejším soudu pod sp. zn. 1 As 341/2019 prvním senátem, jehož členem
je i JUDr. Josef Baxa. Podáním ze dne 2. 10. 2019 vznesl námitku podjatosti vůči soudci
JUDr. Josefu Baxovi. Podjatost dovozoval z působení JUDr. Baxy na Ministerstvu spravedlnosti,
kdy měl JUDr. Baxa stěžovatele úmyslně dehonestovat. Podle stěžovatele zneužíval toho,
že Česká republika nešetřila zločiny komunismu, které byly spáchány vůči stěžovateli
z politických důvodů (zejména z důvodu podpisu Charty 77 v roce 1982) v době vymezené
v zákoně č. 480/1991 Sb., o době nesvobody. Dále stěžovatel uvedl, že „se jednalo o návaznost
na systém StB s jedinci ze samozvaného vedení CH 77 úmyslně opakovaně mojí osobu nedali do evidence
sig CH 77 – a to opakovaně viz. Kdy vůči mé osobě byly realizovány represe a stalinský teror. Uvedené se dělo
dle scénáře expozitura SNB-StB Nymburk pro okresy Ny+Ko+KH. Realizací bylo pověřeno tehdy
Okr. odd. SNB K. Hora. Materiály od OS SNB K. Hora převzalo tehdy OŘ-PČR K. Hora nyní ÚO-PČR
Stř kraje v K. Hoře + KŘ-PČR Stř kraje. Za vřelé součinnosti MSp-ČR kupř. viz spis čj. 92/92 stíž
z 13. 4. 92. V této věci se jedná o krytí podvod + zloč spolčení SÚ-Čáslav v čj. výst 3942/08 + 4776/09.“
[3] Ve vyjádření k námitce JUDr. Baxa prohlásil, že ke stěžovateli ani k posuzované věci
nemá žádný vztah. Se stěžovatelem si korespondoval v době, kdy vykonával funkci předsedy
Nejvyššího správního soudu, jednalo se však o korespondenci ryze pracovní. Obsahově
se jednalo o stížnosti na soudní rozhodování, ve vztahu k němuž předseda soudu nemá žádnou
pravomoc zasahovat.
II. Posouzení věci Nejvyšším správním soudem
[4] Námitka podjatosti vznesená stěžovatelem ve věci sp. zn. 1 As 341/2019
vůči JUDr. Baxovi není důvodná.
[5] Podle §8 odst. 1 s. ř. s. jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci,
pokud se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod
pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou také soudci, kteří se podíleli na projednávání
nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem
k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané
věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.
[6] Za poměr k věci ve smyslu citovaného ustanovení se považuje přímý zájem soudce
na projednávané věci, zejména zájem na jejím výsledku. Vyloučen by byl rovněž soudce,
který by získal o věci poznatky jiným způsobem než dokazováním při jednání nebo ze spisu.
Pochybnosti o nepodjatosti soudce pro jeho poměr k účastníkům či jejich zástupcům pak mohou
vedle vztahů příbuzenských a obdobných vzniknout i tehdy, je-li vztah soudce k účastníkům,
popř. jejich zástupcům nepřiměřeně přátelský či naopak zjevně nepřátelský.
[7] Námitka podjatosti, kterou účastník řízení může uplatnit podle §8 odst. 5 s. ř. s., musí být
zdůvodněna a účastník řízení musí uvést konkrétní skutečnosti, z nichž tvrzenou podjatost
dovozuje. Postup, kterým je věc odnímána příslušnému soudu nebo soudci a přikázána jinému
soudu nebo soudci, je vyhrazen pouze pro ojedinělé případy. Soudce může být vyloučen
z projednání a rozhodnutí přidělené věci jen ze skutečně závažných důvodů, které mu brání
rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě (viz např. usnesení ze dne 1. 6. 2012,
č. j. Nao 38/2012 – 15, ze dne 17. 4. 2014, č. j. Nao 146/2014 – 22, ze dne 9. 5. 2016,
č. j. Nao 79/2016 – 23, nebo ze dne 31. 5. 2018, č. j. Nao 116/2018 – 23; všechna citovaná
usnesení byla vydána k námitkám podjatosti vzneseným přímo stěžovatelem vůči jiným soudcům
Nejvyššího správního soudu, výjimečnost použití institutu podjatosti v návaznosti na konkrétní
důvody je tedy stěžovateli nepochybně známa).
[8] Stěžovatel odůvodnil námitku podjatosti zcela obecným tvrzením o tom, že jej měl
JUDr. Baxa dehonestovat v době, kdy působil jako náměstek ministra spravedlnosti.
Toto své tvrzení stěžovatel nijak neupřesnil, ani nedoložil. Podstatná část jeho námitky není
srozumitelná a není z ní patrná jakákoliv souvislost s JUDr. Baxou. Obecné a nepodložené
domněnky stěžovatele nemohou být důvodem vyloučení soudce pro podjatost. Konkrétní
skutečnosti, které by zavdávaly pochybnost o nepodjatosti soudce JUDr. Baxy, stěžovatel
neuvedl. Takové skutečnosti nevyplývají ani z vyjádření JUDr. Baxy, ani z předloženého spisu.
[9] Nejvyšší správní soud proto uzavřel, že soudce JUDr. Josef Baxa není
vyloučen z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Nejvyššího správního soudu
pod sp. zn. 1 As 341/2019.
Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s ou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 13. listopadu 2019
JUDr. Filip Dienstbier
předseda senátu