ECLI:CZ:NSS:2019:NAO.92.2019:50
sp. zn. Nao 92/2019 - 50
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Tomáše Langáška (soudce
zpravodaj), a soudců JUDr. Petra Průchy a JUDr. Viktora Kučery v právní věci žalobce: P. Č.,
proti žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí, sídlem Na Poříčním právu 1, Praha 2,
týkající se žaloby proti rozhodnutí žalovaného ze dne 6. března 2019 č. j. MPSV-2019/45524-
913, o námitce podjatosti samosoudkyně Krajského soudu v Českých Budějovicích JUDr. Věry
Balejové vznesené žalobcem v řízení vedeném u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod
sp. zn. 53 Ad 5/2019,
takto:
Soudkyně Krajského soudu v Českých Budějovicích JUDr. Věra Balejová ne ní vyloučena
z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Krajského soudu v Českých Budějovicích
pod sp. zn. 53 Ad 5/2019.
Odůvodnění:
[1] Žalobou podanou ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích (dále jen „krajský soud)
se žalobce domáhá zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí žalovaného, jímž mu nebyla
přiznána mimořádná okamžitá pomoc z důvodu ohrožení sociálním vyloučením.
[2] Dne 3. května 2019 krajský soud doručil poučení o možnosti namítat podjatost
JUDr. Věry Balejové, jíž byla žalobcova věc přidělena k projednání a rozhodnutí. O tři dny
později vznesl žalobce námitku podjatosti „všech soudních osob Krajského soudu v Č. Budějovicích“,
v níž poukazoval na trestní řízení vedené se společností Stavounion a jejími jednateli
Ing. Svobodou a Ing. Masákem. K námitce žalobce přiložil kopii přípisu Krajského státního
zastupitelství v Českých Budějovicích ze dne 3. dubna 2019 č. j. 6 NZN 1022/2019 - 19, výpis
z aplikace Infosoud, kopii webové stránky www.stavounion.cz/cz/kontakt/ a usnesení
Okresního soudu v Českých Budějovicích č. j. 28 E 13/2018 - 13.
[3] Nejvyššímu správnímu soudu byla námitka podjatosti postoupena k rozhodnutí
dne 23. května 2019. JUDr. Věra Balejová k ní uvedla, že jí byla věc přidělena podle rozvrhu
práce. Do doby podání námitky podjatosti neměla povědomost o vedení žalobcem uváděného
trestního řízení a žádné informace si o něm neopatřovala. Tato řízení nemají na projednání
správní žaloby žalobce žádný vliv. JUDr. Balejová zná žalobce i žalovaného z úřední činnosti,
nemá k nim žádný vztah. Ing. Svobodu, Ing. Masáka ani společnost Stavounion nezná.
[4] Nejvyšší správní soud v prvé řadě připomíná, že „vznese-li účastník námitku podjatosti soudců
určitého soudu a přitom je již zřejmé, kterému soudci (soudcům) je či bude věc přidělena, je účelné se zabývat
otázkou podjatosti jiných než těchto soudců jen za předpokladu, že u nich bude shledán důvod k vyloučení“
(usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 18. května 2006 č. j. Nao 32/2005 - 34).
Z toho důvodu se Nejvyšší správní soud zabýval žalobcem uváděnými důvody podjatosti
v prvé řadě ve vztahu k JUDr. Věře Balejové.
[5] Podle §8 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších
předpisů (dále jen „s. ř. s.“) jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem
na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti.
Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu
nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce
v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech. Podle §8 odst. 5 s. ř. s. musí účastník
řízení nebo osoba zúčastněná na řízení podjatost soudce namítnout do jednoho týdne ode dne,
kdy se o podjatosti dozvěděl; zjistí-li důvod podjatosti při jednání, musí ji uplatnit při tomto jednání.
K později uplatněným námitkám se nepřihlíží.
[6] Jak již bylo řečeno, žalobce vznesl námitku podjatosti JUDr. Věry Balejové tři dny poté,
co byl poučen o tom, kterému soudci byla jeho věc přidělena (což byl první úkon krajského
soudu vůči žalobci). Námitka podjatosti byla tudíž uplatněna včas.
[7] Vyloučení soudce pro podjatost představuje výjimku z ústavní zásady, že nikdo nesmí být
odňat svému zákonnému soudci a příslušnost soudu i soudce stanoví zákon, vyjádřené v čl. 38
odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Tato výjimka vyplývá ze základního práva, aby ve věci
rozhodoval nezávislý a nestranný soudce, které je jednou z esenciálních součástí práva
na spravedlivý proces (čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, čl. 6 Úmluvy o ochraně
lidských práv a základních svobod). V zájmu zajištění nezávislosti a nestrannosti soudního
rozhodování je tedy přípustné, aby v některých případech došlo k odnětí věci zákonným
postupem určenému soudci a jejímu přikázání soudci jinému; k tomu však může dojít
jen výjimečně a ze skutečně závažných důvodů, které soudci reálně brání rozhodnout v souladu
se zákonem nezaujatě a spravedlivě (usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 29. dubna 2003
č. j. Nao 19/2003-16), tedy když je evidentní, že vztah soudce k věci, účastníkům
či jejich zástupcům dosahuje intenzity vylučující nestranné rozhodování soudce [nález Ústavního
soudu ze dne 3. července 2001 sp. zn. II. ÚS 105/01 (N 98/23 SbNU 11)].
[8] Při rozhodování o vyloučení soudce nejde pouze o hodnocení jeho subjektivního pocitu,
zda se cítí být podjatý či nikoli, nebo o hodnocení osobního vztahu soudce k účastníkům řízení
či jejich zástupcům, ale v konečném důsledku zejména o objektivní úvahu, zda lze s ohledem
na veškeré okolnosti případu mít za to, že by soudce podjatý být mohl, přičemž tato úvaha musí
vyc
[9] házet z hmotněprávního rozboru skutečností, které k pochybnostem o nestrannosti
soudce vedly [nález Ústavního soudu ze dne 27. listopadu 1996 sp. zn. I. ÚS 167/94
(N 127/6 SbNU 429) a ze dne 3. července 2001 sp. zn. II. ÚS 105/01 (N 98/23 SbNU 11)].
[10] Důvodem pro vyloučení soudce z projednávání a rozhodnutí věci může být pouze
jeho vztah k této věci, k účastníkům řízení nebo k jejich zástupcům Trestní řízení vedené
se společností Stavounion či s Ing. Svobodu a Ing. Masákem, které se nějakým způsobem dotýká
práv či zájmů žalobce, avšak JUDr. Věra Balejová na něm nijak osobně zainteresována není,
takovou okolnost nepředstavuje. Správní úseky krajských soudů jsou tvořeny specializovanými
senáty a samosoudci (§31 odst. 1 a 2 s. ř. s.), kteří nerozhodují trestní věci vedené u téhož soudu.
Obecně navíc rozhodování soudce v jiné věci nemůže být důvodem k jeho vyloučení
pro podjatost (§8 odst. 1 in fine s. ř. s.).
[11] Vzhledem k uvedeným důvodům dospěl šestý senát Nejvyššího správního soudu
k závěru, že soudkyně krajského soudu JUDr. Věra Balejová není vyloučena z projednání
a rozhodnutí výše uvedené věci.
Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s ou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 29. května 2019
JUDr. Tomáš Langášek
předseda senátu