ECLI:CZ:NSS:2019:PST.9.2019:30
sp. zn. Pst 9/2019 - 30
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu ve věcech volebních, ve věcech místního a krajského
referenda a ve věcech politických stran a politických hnutí složeném z předsedy senátu Tomáše
Langáška a soudců Josefa Baxy, Michaely Bejčkové, Radana Malíka, Petra Mikeše (soudce
zpravodaj), Pavla Molka a Tomáše Rychlého v právní věci navrhovatelky: vláda, se sídlem
nábřeží E. Beneše 4, 125 11, Praha 1, za kterou jedná na základě pověření JUDr. V. H., ředitel
odboru všeobecné správy Ministerstva vnitra, sídlem náměstí Hrdinů 3, 140 21, Praha 4,
za účasti: politické hnutí Hnutí LEPŠÍ ŘEPY, IČ 27038106, se sídlem Španielova 1273/42,
163 00, Praha 17, o návrhu na rozpuštění politického hnutí,
takto:
I. Politické hnutí Hnutí LEPŠÍ ŘEPY se ro zp o u š t í .
II. Navrhovatelce se ne př i z ná v á náhrada nákladů řízení.
III. Likvidátorem politického hnutí Hnutí LEPŠÍ ŘEPY je jmenov án Ing. František
Červenka, insolvenční správce, IČ 67381324, se sídlem Krásného 8, Praha 6.
Odůvodnění:
[1] Dne 7. 1. 2019 podala vláda (dále jen „navrhovatelka“) u Nejvyššího správního soudu
návrh na rozpuštění politického hnutí Hnutí LEPŠÍ ŘEPY (dále jen „politické hnutí“) podle §15
odst. 1 zákona č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích,
ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o politických stranách“). Tento návrh odůvodnila
navrhovatelka tím, že rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 3. 2017,
čj. Pst 13/2017-20, byla politickému hnutí pozastavena činnost, neboť opakovaně nesplnilo
povinnost vyplývající z §18 odst. 1 zákona o politických stranách tím, že nepředložilo Poslanecké
sněmovně výroční finanční zprávy za roky 2014 a 2015. Politické hnutí však ani poté neučinilo
kroky k odstranění závadného stavu. Navíc nepředložilo výroční finanční zprávy za rok 2016,
jak vyplývá z usnesení Poslanecké sněmovny č. 1653 z 56. schůze konané dne 27. 4. 2017
ke zprávě o kontrole výročních finančních zpráv politických stran a politických hnutí za rok 2016.
Z vyjádření Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí (dále jen
„úřad“), na který přešla na základě novelizace zákona o politických stranách provedené zákonem
č. 302/2016 Sb. kontrolní pravomoc ve vztahu k financování politických stran, dále vyplývá,
že politické hnutí nepředložilo ani výroční finanční zprávu za rok 2017.
[2] Politické hnutí, ač Nejvyšším správním soudem vyzváno, se k návrhu ve stanovené lhůtě
nevyjádřilo.
[3] Usnesením ze dne 13. 2. 2019, čj. Pst 9/2019-15, předseda senátu s ohledem na vyhlášení
voleb do Evropského parlamentu přerušil řízení [§48 odst. 2 písm. d) zákona č. 150/2002 Sb.,
soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) ve spojení s §94 odst. 2
tohoto zákona a s §15 odst. 2 zákona o politických stranách]. Ochranná doba podle §15 odst. 2
zákona o politických stranách skončila dne 4. 6. 2019, a proto předseda senátu usnesením
čj. Pst 9/2019-20 vyslovil, že se v řízení od 5. 6. 2019 pokračuje.
[4] Podle §51 odst. 1 s. ř. s. rozhodl Nejvyšší správní soud s presumovaným souhlasem
účastníků řízení bez nařízení jednání.
[5] Podle §4 písm. a) zákona o politických stranách nemohou vznikat a vyvíjet činnost strany
a hnutí, které porušují ústavu a zákony nebo jejichž cílem je odstranění demokratických základů
státu. Z §18 odst. 1 zákona o politických stranách, ve znění účinném do 31. 12. 2016, vyplývala
povinnost stran a hnutí předložit každoročně do 1. 4. Poslanecké sněmovně k informaci výroční
finanční zprávu v členění konkretizovaném pod body a) až f) tohoto ustanovení. Podle §14 odst. 1
zákona o politických stranách, ve znění do 31. 12. 2016, může být činnost strany a hnutí
rozhodnutím soudu pozastavena, jestliže jejich činnost je v rozporu mimo jiné s §17 až 19
tohoto zákona.
[6] Novelou zákona o politických stranách, provedenou zákonem č. 302/2016 Sb., kterým
se mění zákon č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích,
ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, byl s účinností od 1. ledna 2017 zřízen
úřad, na nějž přešly kontrolní pravomoci v oblasti dohledu nad hospodařením stran a hnutí,
dosud vykonávané Poslaneckou sněmovnou (§19f zákona o politických stranách v platném
a účinném znění). Namísto Poslanecké sněmovny jsou nyní politické strany a hnutí povinny
předkládat své výroční finanční zprávy v rozsahu stanoveném zákonem tomuto úřadu
(§19h zákona o politických stranách v platném a účinném znění). Stále platí, že nesplnění této
povinnosti je důvodem pro podání podnětu vládě k podání návrhu Nejvyššímu správnímu soudu
na pozastavení činnosti, popřípadě na rozpuštění politické strany nebo hnutí (§14 odst. 1 a 2
zákona o politických stranách v platném a účinném znění). Nicméně z přechodných ustanovení
(čl. II bod 2 části první zákona č. 302/2016 Sb.) je zřejmé, že politické hnutí mělo splnit
povinnost předložit výroční finanční zprávu za rok 2016 vůči Poslanecké sněmovně, která
splnění povinnosti posoudila naposledy ve lhůtě do 7. 6. 2017, a že se splnění této povinnosti
posuzuje podle zákona o politických stranách v dosavadním znění. Agenda výročních finančních
zpráv politických stran a hnutí přešla na nově zřízený úřad ke dni 8. 6. 2017, jak vyplývá
z vyjádření úřadu zaslaného společně s návrhem na rozpouštění politického hnutí.
[7] Ustanovení §15 odst. 1 zákona o politických stranách zakládá příslušnost Nejvyššího
správního soudu rozhodovat o rozpuštění strany a hnutí, pozastavení činnosti strany a hnutí
a o znovuobnovení jejich činnosti. Návrh podá vláda; pokud tak neučiní do 30 dnů od doručení
podnětu, může návrh podat prezident republiky. O návrhu na rozpuštění politické strany
nebo politického hnutí, pozastavení nebo znovuobnovení jejich činnosti rozhoduje Nejvyšší
správní soud v řízení podle části třetí, hlavy druhé, dílu pátého soudního řádu správního.
[8] Nejvyšší správní soud předesílá, že podle jeho rozsudku ze dne 29. 3. 2017,
čj. Pst 13/2017-20, již byla politickému hnutí pozastavena činnost, neboť opakovaně nesplnilo
povinnost vyplývající z §18 odst. 1 zákona o politických stranách ve znění účinném
do 31. 12. 2016 tím, že nepředložilo Poslanecké sněmovně k informaci výroční finanční zprávy
za roky 2014 a 2015.
[9] Protože podle §96 s. ř. s. rozhoduje soud v tomto řízení podle skutkového stavu, který
je tu v době rozhodnutí soudu, vyžádal si od úřadu aktuální informaci ohledně předmětných
výročních finančních zpráv.
[10] Dne 12. 6. 2019 obdržel Nejvyšší správní soud sdělení úřadu čj. UDH-1902/2019,
dle kterého politické hnutí Hnutí LEPŠÍ ŘEPY doposud nepředložilo výroční finanční zprávy
za roky 2014 a 2015 ani po pozastavení činnosti a navíc nepředložilo výroční finanční zprávy
za roky 2016, 2017 a 2018.
[11] Na základě výše uvedených skutečností Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že podaný
návrh je důvodný. Údaje obsažené ve spise dokládají, že politické hnutí skutečně nesplnilo
zákonem uložené povinnosti, neboť opakovaně v zákonem stanoveném termínu vůbec
nepředložilo příslušnému orgánu, tj. Poslanecké sněmovně a později úřadu, výroční finanční
zprávy za roky 2014 a 2015, pro což j iž byla činnost politického hnutí citovaným rozsudkem
Nejvyššího správního soudu pozastavena. Již pouze nad rámec lze konstatovat, že dále
v zákonem stanoveném termínu nepředložilo příslušnému orgánu ani výroční finanční zprávy
za roky 2016 a 2017. Politické hnutí tak opakovaně nesplnilo zákonnou povinnost stanovenou
v §18 odst. 1 zákona o politických stranách, ve znění účinném do 31. 12. 2016, respektive
§19h odst. 1 tohoto zákona v nyní účinném znění, přičemž nesplnění této povinnosti představuje
zvláštní a samostatný důvod, pro který může Nejvyšší správní soud rozhodnout o rozpuštění
strany nebo hnutí [§13 odst. 1 písm. b) citovaného zákona].
[12] Ze znění i smyslu §14 odst. 1 a 2 zákona o politických stranách v platném a účinném
znění je zřejmé, že za situace, kdy politické hnutí výroční finanční zprávu nepředložilo buď
vůbec, anebo ji nepředložilo se zákonem požadovanými náležitostmi, a kdy se tak stalo
opakovaně, takové porušení zákona o politických stranách opodstatňuje rozpuštění politického
hnutí, jelikož platí, že „strana a hnutí mohou být zrušeny rozhodnutím soudu o jejich rozpuštění […], jestliže
je jejich činnost v rozporu s §1 až 5 nebo jestliže i po uplynutí lhůty stanovené v rozhodnutí soudu o pozastavení
činnosti strany nebo hnutí trvají skutečnosti, pro které byla jejich činnost pozastavena“ (§13 odst. 5
uvedeného zákona). Právě tato situace nastala v nyní projednávané věci.
[13] Proto Nejvyšší správní soud rozhodl o rozpuštění politického hnutí Hnutí LEPŠÍ ŘEPY.
[14] Výrok o nákladech řízení se opírá o §60 odst. 1 s. ř. s. Procesně ú spěšné navrhovatelce,
která by jinak měla na náhradu nákladů právo, nevznikly v souvislosti s řízením před Nejvyšším
správním soudem náklady nad rámec její běžné činnosti, ze spisu ani jiné nevyplývají,
proto jí soud náhradu nákladů řízení nepřiznal.
[15] Podle §13 odst. 5 in fine zákona o politických stranách soud v rozhodnutí o rozpuštění
politické strany či hnutí určí současně likvidátora, kterým nesmí být osoba, jež byla členem této
strany a hnutí. Jako likvidátor tak nepřichází v úvahu člen statutárního orgánu politického hnutí
ve smyslu §191 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, soud proto jmenuje likvidátora
z osob zapsaných do seznamu insolvenčních správců podle §191 odst. 4 tohoto zákona. Nejvyšší
správní soud jmenoval likvidátorem politického hnutí Ing. Františka Červenku, insolvenčního
správce, IČ 67381324, se sídlem Krásného 8, Praha 6, tj. poblíž místa, v němž sídlí politické
hnutí. Likvidace politického hnutí se řídí podle §187 a násl. občanského zákoníku. Podle §205
tohoto zákona likvidátor vyhotoví konečnou zprávu o průběhu likvidace a sestaví účetní závěrku
a tyto dokumenty, případně též návrh na použití likvidačního zůstatku, předloží ke schválení
Nejvyššímu správnímu soudu. Odměna a náhrada hotových výdajů likvidátora se řídí nařízením
vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním
pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby
jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků
právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných
majitelích, ve znění pozdějších předpisů, a bude likvidátorovi na jeho návrh přiznána soudem
po schválení konečné zprávy o průběhu likvidace a po předložení potvrzení o výmazu politické
strany z rejstříku.
Poučení: Proti tomuto rozsudku n e j s ou opravné prostředky podle soudního řádu
správního přípustné.
Politické hnutí je o p ráv n ěn o podat návrh podle článku 87 odst. 1
písm. j) Ústavy České republiky, jestliže tvrdí, že rozhodnutí o jejím rozpuštění
není ve shodě s ústavními nebo jinými zákony. Návrh lze podat ve lhůtě třiceti
dnů od právní moci tohoto rozsudku k Ústavnímu soudu, podání návrhu
má odkladný účinek (§73 a §79 odst. 1 věta druhá zákona č. 182/1993 Sb.,
o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů).
V Brně dne 13. června 2019
Tomáš Langášek
předseda senátu