ECLI:CZ:NSS:2020:1.AZS.249.2019:33
sp. zn. 1 Azs 249/2019 - 33
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Filipa Dienstbiera, soudce
JUDr. Tomáše Langáška a soudkyně Mgr. Sylvy Šiškeové v právní věci žalobců: a) E. G., b) K.
H., c) A. G., d) L. G., zastoupených Mgr. Beatou Kaczynskou, advokátkou se sídlem
Masarykovy sady 76/18, Český Těšín, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem
Nad Štolou 936/3, Praha 7, o žalobě proti rozhodnutím žalovaného ze dne
3. 10. 2018, č. j. OAM-800/ZA-ZA11-K09-2017, č. j. OAM-799/ZA-ZA11-K09-2018-1 a
č. j. OAM-799/ZA-ZA11-K09-2017-2, v řízení o kasační stížnosti žalobců a), b), c), d) proti
rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 27. 6. 2019, č. j. 61 Az 40/2018 – 56,
takto:
I. Kasační stížnost se o dmít á pro nepřijatelnost.
II. Žádný z účastníků n emá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
III. Odměna ustanovené advokátky Mgr. Beaty Kaczynské se u rču je částkou
12 366 Kč. Tato částka bude vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu do 30 dnů
od právní moci tohoto rozhodnutí.
Odůvodnění:
I. Vymezení věci a řízení před krajským soudem
[1] Rozhodnutími ze dne 3. 10. 2018 uvedenými v záhlaví neudělil žalovaný žalobcům a), b),
c) a d) mezinárodní ochranu podle §12 až §14b zákona č. 325/1999 Sb., o azylu (dále jen „zákon
o azylu“).
[2] Proti rozhodnutím žalovaného brojili žalobci u Krajského soudu v Ostravě, který žaloby
spojil ke společnému řízení a následně pod sp. zn. 61 Az 40/2018 zamítl.
[3] Krajský soud k námitce týkající se humanitárního azylu uvedl, že žadatelé na jeho udělení
nemají subjektivní právo a je proto věcí uvážení správního orgánu rozhodujícího o žádosti
o udělení mezinárodní ochrany. Soudu proto nenáleží přezkoumávat výsledek úvahy správního
orgánu, ale pouze to, že zda rozhodnutí logicky plyne z provedených důkazů a zda k němu
správní orgán dospěl při dodržení práv na spravedlivý proces a zda jeho rozhodnutí nevybočilo
z mezí hledisek stanovených zákonem. Důvody pro udělení humanitárního azylu jsou důvody
zcela výjimečnými; jde o takové situace, ve kterých neudělení azylu by bylo nehumánní. Takovými
důvody může být např. velmi závažné onemocnění, důsledky živelné katastrofy, stáří žadatele
apod. V projednávané věci tak žalovaný správně dovodil, že v případě zdravotního stavu žadatele
musí jít o velice výjimečné okolnosti a že takové okolnosti v případě nezletilého žalobce c)
zjištěny nebyly. Lékařské vyjádření, že pro něj nejsou vhodné extrémní délky cestování,
nedokládá bezprostřední ohrožení jeho života a zdraví v případě návratu do země původu.
[4] Krajský soud zároveň nepovažoval za důvodnou žalobní námitku, že v případě návratu
nezletilého do Arménie mu nebude poskytnuta potřebná lékařská péče. Ohledně posouzení
dostupnosti léčby skoliózy a Hirschsprungovy choroby a možnosti ambulantní léčby a sledování
dětským ortopedickým chirurgem si žalovaný správní orgán opatřil potřebné informace, které
jsou rovněž součástí obou správních spisů a které dostupnost potřebné léčby či doléčení
nezletilého žalobce v Arménii dokumentují.
II. Kasační stížnost a vyjádření žalovaného
[5] Proti rozsudku krajského soudu podali žalobci (stěžovatelé) kasační stížnost.
[6] Kasační stížnost považují stěžovatelé za přijatelnou, neboť krajský soud pochybil
takovým způsobem, že to mohlo mít dopad do jejich hmotněprávního postavení, a to v otázce
neudělení humanitárního azylu.
[7] Stěžovatelé trvají na tom, že závěr žalovaného o dosažitelnosti zdravotní péče v Arménii
je nesprávný a zjednodušující. Zdravotní stav stěžovatele c) vyžaduje pravidelné kontroly
ve zdravotnickém zařízení, které provedlo operaci. Žalovaný ani krajský soud navíc nepřihlédli
k tomu, že náročná cesta zpět do země původu by mohla ohrozit zdravotní stav stěžovatele c),
jak je zřejmé ze zprávy MUDr. D. S. z Karvinské hornické nemocnice. Stěžovatelé jsou si vědomi
limitů soudního přezkumu v případně neudělení azylu, vytýkají však krajskému soudu, že jej
neprovedl dostatečně a nepřihlédl k dopadům, které neudělení azylu a z toho vyplývající
nemožnost řádné léčby stěžovatele c) bude mít do osobní sféry všech stěžovatelů.
[8] Žalovaný ve vyjádření ke kasační stížnosti odkazuje na své rozhodnutí a vyjádření
k žalobě. Ztotožňuje se též s právním názorem krajského soudu. K aplikaci §14 zákona o azylu
existuje ustálená judikatura, kterou lze na současný případ aplikovat, žalovaný proto považuje
kasační stížnost za nepřijatelnou.
III. Posouzení věci Nejvyšším správním soudem
[9] Nejvyšší správní soud při posuzování kasační stížnosti hodnotil, zda jsou splněny
podmínky řízení. Kasační stížnost je přípustná. Jedná se však o věc mezinárodní ochrany, a proto
se soud podle §104a zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), zabýval
otázkou, zda kasační stížnost svým významem podstatně přesahuje zájmy stěžovatele. Není-li
tomu tak, Nejvyšší správní soud kasační stížnost odmítne jako nepřijatelnou.
[10] Institut nepřijatelnosti a jeho dopady do soudního řízení správního Nejvyšší správní soud
podrobně vyložil v usnesení ze dne 26. 4. 2006, č. j. 1 Azs 13/2006 – 39, č. 933/2006 Sb. NSS,
v němž interpretoval neurčitý právní pojem „přesah vlastních zájmů stěžovatele“. O přijatelnou
kasační stížnost se dle tohoto rozhodnutí může jednat v následujících typových případech:
1) kasační stížnost se dotýká právních otázek, které dosud nebyly vůbec či nebyly plně řešeny
judikaturou Nejvyššího správního soudu; 2) kasační stížnost se týká právních otázek, které jsou
dosavadní judikaturou řešeny rozdílně; 3) kasační stížnost bude přijatelná pro potřebu učinit
judikaturní odklon; 4) pokud by bylo v napadeném rozhodnutí krajského soudu shledáno zásadní
pochybení, které by mohlo mít dopad do hmotněprávního postavení stěžovatele.
[11] Stěžovatelé spatřují přijatelnost kasační stížnosti v pochybení krajského soudu,
které mohlo mít dopad do jejich hmotněprávního postavení. Takové pochybení, ani jiný důvod
přijatelnosti kasační stížnosti, však Nejvyšší správní soud neshledal.
[12] K otázce humanitárního azylu lze odkázat na rozsudek ze dne 11. 3. 2004,
č. j. 2 Azs 8/2004 - 55, ve kterém Nejvyšší správní soud uvedl: „Smysl institutu humanitárního azylu
lze spatřovat v tom, aby rozhodující správní orgán měl možnost azyl poskytnout i v situacích, na něž sice nedopadá
žádná z kautel předpokládaných taxativními výčty ustanovení §12 a §13 zákona o azylu, ale v nichž by bylo
přesto patrně „nehumánní“ azyl neposkytnout. … Správní orgán díky tomu může zareagovat nejen na varianty,
jež byly předvídatelné v době přijímání zákona o azylu jako obvyklé důvody udělování humanitárního azylu – sem
lze příkladmo zařadit například udělování humanitárního azylu osobám zvláště těžce postiženým či zvláště těžce
nemocným; nebo osobám přicházejícím z oblastí postižených významnou humanitární katastrofou,
ať už způsobenou lidskými či přírodními faktory – ale i na situace, jež předvídané či předvídatelné nebyly.“
[13] Z konstantní judikatury pak také vyplývá, že nižší úroveň zdravotnictví v zemi
původu bez přistoupení dalších okolností nemůže založit důvod pro udělení
mezinárodní ochrany (srov. rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 10. 2005,
č. j. 3 Azs 226/2005 - 68, ze dne 26. 7. 2007, č. j. 2 Azs 30/2007 – 69, či usnesení
ze dne 9. 8. 2017, č. j. 5 Azs 283/2016 - 41).
[14] Žalovaný v odůvodnění rozhodnutí uvedl, že v průběhu řízení nevyplynul žádný
zvláštního zřetele hodný důvod k udělení humanitárního azylu. Zabýval se přitom rodinnou,
sociální a ekonomickou situací všech žadatelů, detailně pak rozebral zdravotní stav všech
žadatelů, včetně stěžovatele c). Stěžovatel c) úspěšně absolvoval operaci páteře, dokončil
rehabilitaci a nadále je léčen pouze ambulantně. Kromě cvičení a rehabilitace jeho zdravotní stav
dle doložené zdravotní dokumentace nevyžaduje žádnou další operaci, lékařský zákrok,
ani náročnou, ve vlasti nedostupnou léčbu. Závěr o dostupnosti zdravotní péče žalovaný opřel
o informace o zemi původu stěžovatelů, které si v průběhu správního řízení obstaral
a které se této otázce věnovaly.
[15] Po vyhodnocení skutkových okolností věci tak žalovaný na základě racionálních
a srozumitelných úvah dospěl k závěru, že u stěžovatelů nejsou naplněny důvody zvláštního
zřetele hodné pro udělení humanitárního azylu. Tyto závěry pak odpovídajícím způsobem
v souladu s ustálenou judikaturou přezkoumal a potvrdil i krajský soud. Nejvyšší správní soud
tak neshledal namítané pochybení krajského soudu.
IV. Závěr a náklady řízení
[16] Vzhledem k výše uvedenému Nejvyšší správní soud odmítl kasační stížnost
jako nepřijatelnou podle §104a s. ř. s.
[17] Výrok o náhradě nákladů řízení se při odmítnutí kasační stížnosti opírá o §60 odst. 3,
větu první s. ř. s. ve spojení s §120 s. ř. s., podle nichž žádný z účastníků nemá právo na náhradu
nákladů řízení, pokud byla kasační stížnost odmítnuta.
[18] Stěžovatelům byla usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 21. 11. 2018,
č. j. 61 Az 40/2018 - 24, ustanovena zástupkyní advokátka Mgr. Beata Kaczynská. V takovém
případě platí hotové výdaje a odměnu za zastupování stát (§35 odst. 10 ve spojení s §120 s. ř. s.).
Soud určil odměnu advokáta v souladu s §7, §9 odst. 4 písm. d), §11 odst. 1 písm. d) a §12
odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování
právních služeb (advokátní tarif) částkou 9 920 Kč za jeden úkon právní služby spočívající
v podání kasační stížnosti včetně jejího doplnění a dále částkou 300 Kč, která představuje
paušální náhradu hotových výdajů (§13 odst. 4 advokátního tarifu). Jelikož je ustanovená
advokátka plátkyní DPH, zvyšuje se odměna o částku odpovídající dani (21 %), tedy o 2 146 Kč.
Výše odměny tak celkem činí 12 366 Kč. Tato částka bude vyplacena z účtu Nejvyššího
správního soudu ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s ou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 6. května 2020
JUDr. Filip Dienstbier
předseda senátu