ECLI:CZ:NSS:2020:1.AZS.419.2019:39
sp. zn. 1 Azs 419/2019 - 39
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Josefa Baxy, soudce
JUDr. Ivo Pospíšila a soudkyně JUDr. Lenky Kaniové v právní věci žalobce: S. O. A., zastoupen
Mgr. Ladislavem Bártou, advokátem se sídlem Purkyňova 787/6, Ostrava, proti žalované: Policie
České republiky, Krajské ředitelství policie Jihomoravského kraje, se sídlem Kounicova
687/24, Brno, o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 20. 9. 2019, č. j. KRPB-207855-25/ČJ-
2019-060022-SVZ, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Brně
ze dne 1. 11. 2019, č. j. 41 A 73/2019 - 26,
takto:
I. Usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 1. 11. 2019, č. j. 41 A 73/2019 - 26,
se ruší a věc se v rací tomuto soudu k dalšímu řízení.
II. Ustanovenému zástupci žalobce Mgr. Ladislavu Bártovi, advokátovi se sídlem
Purkyňova 6, Ostrava, se p ři zn áv á odměna za zastupování ve výši 3.400 Kč,
která bude vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu ve lhůtě do 30 dnů od právní
moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Vymezení věci
[1] Žalobce se žalobou domáhá zrušení napadeného rozhodnutí, kterým jej žalovaná zajistila
na 90 dnů za účelem správního vyhoštění dle §124 odst. 1 písm. b) zákona č. 326/1999 Sb.,
o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů (dále jen „zákon
o pobytu cizinců“).
[2] Krajský soud v Brně (dále jen „krajský soud“) napadeným usnesením žalobu odmítl,
neboť byla podána k poštovní přepravě poslední den lhůty pro podání žaloby a neobsahovala
žádný žalobní bod. Krajský soud žalobce nevyzýval k odstranění vad žaloby, neboť žaloba
již nemohla být v zákonné lhůtě doplněna.
II. Obsah kasační stížnosti a řízení o ní
[3] Žalobce (dále jen „stěžovatel“) napadl usnesení krajského soudu kasační stížností.
Namítá, že žalobu podal v zajištění poslední den lhůty v dobré víře, že lhůta je zachována
a žalobu následně doplní advokát. Napadeným usnesením byl tedy porušen princip právní jistoty
a legitimní očekávání stěžovatele.
[4] Stěžovatel dále uvádí, že podle §35 odst. 10 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu
správního (dále jen „s. ř. s.“), platí, že pokud navrhovatel požádá o ustanovení zástupce, po dobu
od podání takové žádosti do právní moci rozhodnutí o ní žalobní lhůta neběží. Jelikož stěžovatel
v žalobě požádal o ustanovení zástupce, běh lhůty k podání žaloby zastavil. V souladu
s citovaným ustanovením se lhůta znovu nerozběhne, dokud krajský soud o této žádosti
nerozhodne a jeho rozhodnutí nenabude právní moci.
[5] Krajský soud tedy mohl a měl vyzvat stěžovatele k doplnění žaloby současně
s rozhodnutím o jeho návrhu na ustanovení právního zástupce. Právní moc takového rozhodnutí
(a tudíž i konec stavění lhůty k formulaci řádných žalobních bodů) by nastala až jeho doručením
stěžovateli a případně i ustanovenému zástupci. K doplnění žaloby by stále nějaký (byť i krátký)
čas zbýval (obdobně rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 5. 2016, č. j.
9 As 14/2016 - 83). Jelikož právní zástupce osobně znal stěžovatele a jeho situaci, neboť
stěžovatel si jej konkrétně žádal jako právního zástupce, i krátký čas na doplnění žaloby
by postačoval. Postup krajského soudu je projevem přepjatého formalismu.
[6] Žalovaná se ke kasační stížnosti nevyjádřila.
III. Právní hodnocení Nejvyššího správního soudu
[7] Kasační stížnost byla podána včas, osobou oprávněnou, proti rozhodnutí,
proti němuž je kasační stížnost ve smyslu §102 s. ř. s. přípustná.
[8] Po přezkoumání kasační stížnosti dospěl Nejvyšší správní soud k závěru,
že kasační stížnost je důvodná.
[9] Podle §71 odst. 1 písm. d) s. ř. s. musí žaloba kromě obecných náležitostí podání
obsahovat žalobní body, z nichž musí být patrno, z jakých skutkových a právních důvodů považuje žalobce
napadené výroky rozhodnutí za nezákonné nebo nicotné. Podle odst. 2 téhož ustanovení rozšířit žalobu
na dosud nenapadené výroky rozhodnutí nebo ji rozšířit o další žalobní body může jen ve lhůtě pro podání žaloby.
[10] Podle §37 odst. 5 s. ř. s. předseda senátu usnesením vyzve podatele k opravě nebo odstranění
vad podání a stanoví k tomu lhůtu. Nebude-li podání v této lhůtě doplněno nebo opraveno a v řízení nebude
možno pro tento nedostatek pokračovat, soud podání usnesením odmítne, nestanoví-li zákon jiný procesní
důsledek. O tom musí být podatel ve výzvě poučen.
[11] Jak vyplývá z judikatury Nejvyššího správního soudu, žalobce musí ve lhůtě pro podání
žaloby uplatnit alespoň jeden projednatelný žalobní bod, v opačném případě správní soud žalobu
odmítne (rozsudek rozšířeného senátu ze dne 20. 3. 2018, č. j. 3 Azs 66/2017 - 31, č. 3733/2018
Sb. NSS). „Pokud jde o nezbytnost výzvy k doplnění žalobního bodu, tak Nejvyšší správní soud ve svých
rozhodnutích opakovaně uvedl, že v případech, kdy žaloba neobsahuje žádný žalobní bod, a zároveň již není
objektivně možné, že by žalobce žalobní bod ve lhůtě pro podání žaloby doplnil, neexistuje zákonná povinnost
soudu vyzývat žalobce k odstranění těchto vad ve smyslu §37 odst. 5 s. ř. s.“ (srov. rozsudek ze dne
4. 2. 2009, č. j. 2 As 69/2008 – 148).
[12] V souladu s těmito východisky se tedy Nejvyšší správní soud zabýval otázkou, zda bylo
v daném případě objektivně nemožné žalobu před uplynutím žalobní lhůty doplnit, jak dovodil
v napadeném usnesení krajský soud.
[13] K obecné argumentaci stěžovatele legitimním očekáváním a principem právní jistoty lze
pouze stručně poznamenat, že legitimní očekávání nemůže být bez přistoupení dalších okolností
založeno pouze subjektivním přesvědčením jednotlivce (jakkoliv neznalého právního řádu)
o tom, jak by měl soud postupovat. Jelikož stěžovatel tuto argumentaci konkrétněji nerozvedl,
může být v této věci legitimní očekávání ve hře pouze jako obecný princip důvěry, že krajský
soud bude postupovat v souladu se zákonem.
[14] Z obsahu spisu krajského soudu vyplývá, že napadené rozhodnutí bylo žalobci doručeno
v pátek dne 20. 9. 2019, žalobu bez uvedení žalobních bodů podal stěžovatel k poštovní přepravě
v pondělí dne 21. 10. 2019, tedy poslední den lhůty k jejímu podání dle §172 odst. 1 zákona
o pobytu cizinců. V žalobě současně požádal o ustanovení zástupce, advokáta Mgr. Ladislava
Bárty.
[15] Podle §35 odst. 10 s. ř. s. požádá-li navrhovatel o osvobození od soudních poplatků
nebo o ustanovení zástupce, po dobu od podání takové žádosti do právní moci rozhodnutí o ní neběží lhůta
stanovená pro podání návrhu na zahájení řízení. V důsledku žádosti o ustanovení zástupce tudíž
dochází ke stavění lhůty pro podání žaloby. Lhůta pro podání žaloby, resp. pro vymezení
žalobních bodů, se staví dnem podání žádosti o ustanovení zástupce či osvobození od soudních
poplatků, přičemž tímto dnem je den předání žaloby se žádostí k poštovní přepravě
(srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 7. 2. 2020, č. j. 9 Azs 366/2019 – 20).
[16] Výkladem uvedeného ustanovení se Nejvyšší správní soud dále zabýval v rozsudku ze dne
24. 4. 2019, č. j. 2 Azs 48/2019 - 67. Dospěl k závěru, že až uplynutím posledního okamžiku dne,
kterým končí lhůta pro podání žaloby, dochází k její celkové konzumpci. Ještě v posledním
okamžiku tohoto dne má žalobce také možnost žalobní body doplnit, takže je třeba jej celý
považovat za den, který je pro doplnění žaloby k dispozici. V takovém případě nelze vycházet
ze závěrů judikatury, podle níž neobsahuje-li žaloba žádný žalobní bod, a zároveň již není
objektivně možné ji ve lhůtě doplnit, neexistuje zákonná povinnost soudu vyzývat žalobce
k odstranění těchto vad ve smyslu §37 odst. 5 s. ř. s. Zbývající část lhůty se totiž neobnoví,
aniž by rozhodnutí soudu o žádosti o ustanovení zástupce nabylo právní moci. Z citovaného
rozhodnutí vyplývá, že rozhodl-li by krajský soud usnesením o návrhu na ustanovení zástupce
a zároveň tímto usnesením vyzval k odstranění vad žaloby, zbýval by stěžovateli ještě 1 den ode
dne, kdy mu bylo usnesení doručeno, pro to, aby vady žaloby odstranil. Třebaže se jedná o lhůtu
krátkou, neznamená tato skutečnost, že by žalobu nebylo objektivně možné v takové lhůtě
doplnit.
[17] Lhůta pro podání žaloby s ohledem na žádost stěžovatele o ustanovení zástupce dosud
neuplynula. Závěr krajského soudu o nemožnosti stěžovatele žalobu ve lhůtě doplnit je tudíž
nesprávný a napadené usnesení nezákonné.
IV. Závěr a náklady řízení
[18] Nejvyšší správní soud napadené usnesení zrušil a věc vrátil krajskému soudu k dalšímu
řízení (§110 odst. 1 s. ř. s.). V něm je krajský soud vázán právním názorem vysloveným v tomto
rozsudku (§110 odst. 4 s. ř. s.), rozhodne o žádosti žalobce o ustanovení zástupce a zároveň
jej vyzve k odstranění vad žaloby postupem dle §37 odst. 5 s. ř. s.
[19] O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti rozhodne krajský soud v novém rozhodnutí
(§110 odst. 3 s. ř. s.).
[20] Nejvyšší správní soud ustanovil usnesením ze dne 3. 12. 2019, č. j. 1 Azs 419/2019 - 26,
stěžovateli zástupcem pro řízení o kasační stížnosti advokáta Mgr. Ladislava Bártu.
Ustanovenému zástupci přiznal odměnu za jeden úkon právní služby (doplnění kasační stížnosti)
ve výši 3.100 Kč [11 odst. 1 písm. d) ve spojení s §7, §9 odst. 4 písm. d) vyhlášky
č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů], a dále paušální náhradu hotových
výdajů za jeden úkon právní služby ve výši 300 Kč podle §13 odst. 3 uvedené vyhlášky, celkem
tedy 3.400 Kč. Soud ustanovenému zástupci nepřiznal odměnu za první poradu včetně převzetí
a přípravy zastoupení, neboť nebyla doložena, a sám zástupce v kasační stížnosti uvedl,
že již v době podání žaloby osobně znal stěžovatele a jeho situaci, a byl tedy s věcí dostatečně
seznámen. Částka v uvedené výši bude vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu ve lhůtě
30 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 18. února 2020
JUDr. Josef Baxa
předseda senátu