ECLI:CZ:NSS:2020:10.AS.57.2020:13
sp. zn. 10 As 57/2020 - 13
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Ondřeje Mrákoty, soudce
Zdeňka Kühna a soudkyně Michaely Bejčkové v právní věci žalobce: Bc. L. R., proti
žalovanému: Ministerstvo dopravy, se sídlem nábřeží Ludvíka Svobody 1222/12, Praha 1, proti
rozhodnutí žalovaného ze dne 23. 10. 2019, čj. 35/2019-510-RK/3, v řízení o kasační stížnosti
žalobce proti usnesení Mětského soudu v Praze ze dne 28. 1. 2020, čj. 4 A 81/2019-29,
takto:
I. Návrh žalobce na ustanovení zástupce se zamít á .
II. Kasační stížnost se zamít á .
Odůvodnění:
[1] Městský soud v záhlaví označeným usnesením zamítl žalobcův návrh na ustanovení
zástupce a jeho žádost o osvobození od soudních poplatků. Městský soud uvedl,
že z předloženého prohlášení o (majetkových) poměrech žalobce je zřejmé, že žalobce nevyčíslil
veškeré příjmy a výdaje.
[2] Žalobce (dále jen „stěžovatel“) podal proti usnesení městského soudu kasační stížnost.
Namítl, že osoby s právním vzděláním jsou ve výhodě oproti osobám bez právního vzdělání.
Dále uvedl, že mu bylo upřeno právo na spravedlivý proces, jelikož byl z řízení nezákonně
vyloučen.
[3] Stěžovatel spolu s kasační stížností požádal o osvobození od soudních poplatků
a o ustanovení zástupce z řad advokátů.
[4] NSS o žádosti stěžovatele o osvobození od soudních poplatků nerozhodoval,
neboť podáním kasační stížnosti proti procesnímu rozhodnutí městského soudu
(s výjimkou procesního rozhodnutí, jímž se řízení o žalobě končí) nevzniká
stěžovateli poplatková povinnost (viz usnesení rozšířeného senátu NSS ze dne 9. 6. 2015,
čj. 1 As 196/2014-19, č. 3271/2015 Sb. NSS). Rozhodnutí o zamítnutí návrhu na ustanovení
zástupce a žádosti o osvobození od soudních poplatků je nepochybně takovým procesním
rozhodnutím.
[5] Obdobné závěry dovodil rozšířený senát v citovaném usnesení čj. 1 As 196/2014-19
i ve vztahu k povinnosti být v řízení o kasační stížnosti zastoupen advokátem.
Přestože zastoupení není v předmětné věci povinné, stěžovatel o ustanovení zástupce požádal.
Kasační stížnost má základní požadované náležitosti a je zřejmé, čeho se jí stěžovatel domáhá.
Zároveň se nejedná o posouzení složitých otázek, které by k náležité ochraně práv navrhovatele
vyžadovaly kvalifikovanou právní pomoc ustanoveného advokáta. Proto NSS návrh stěžovatele
na ustanovení zástupce zamítl.
[6] Kasační stížnost není důvodná.
[7] Podle §36 odst. 3 s. ř. s. platí, že účastník, který doloží, že nemá dostatečné prostředky, může být
na vlastní žádost usnesením předsedy senátu zčásti osvobozen od soudních poplatků. Přiznat účastníkovi
osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li pro to zvlášť závažné důvody,
a toto rozhodnutí musí být odůvodněno. Dospěje-li však soud k závěru, že návrh zjevně nemůže být úspěšný,
takovou žádost zamítne.
[8] Podle §35 odst. 10 s. ř. s. navrhovateli, u něhož jsou předpoklady, aby byl osvobozen od soudních
poplatků, a je-li to nezbytně třeba k ochraně jeho práv, může předseda senátu na návrh ustanovit usnesením
zástupce, jímž může být i advokát.
[9] Účastníkovi lze k jeho žádosti přiznat osvobození od soudních poplatků tehdy,
jestliže jsou kumulativně splněny dvě podmínky: 1) účastník doloží, že nemá dostatečné
prostředky, a 2) jeho návrh není zjevně neúspěšný. Přiznat osvobození od soudního poplatku
zcela lze pouze výjimečně, jsou-li pro to zvlášť závažné důvody.
[10] Je povinností navrhovatele, aby soudu dostatečně konkrétně popsal své osobní,
majetkové a výdělkové poměry a současně aby projevil zákonem požadovanou
aktivitu a předložil doklady prokazující jeho nemajetnost. Nesplní-li tuto povinnost, soud
jeho poměry z úřední povinnosti nezjišťuje (např. rozsudek NSS ze dne 8. 7. 2011,
čj. 3 Ads 80/2011-122, nebo ze dne 25. 1. 2005, čj. 7 Azs 343/2004-50, č. 537/2005 Sb. NSS).
Možnost vyhovění žádosti pak vylučuje nevěrohodnost nebo neúplnost tvrzení účastníka ohledně
existence předpokladů pro osvobození od soudních poplatků (např. rozsudek NSS
ze dne 26. 8. 2009, čj. 1 As 39/2009-88, č. 1962/2010 Sb. NSS).
[11] V projednávané věci je zjevné, že z údajů sdělených stěžovatelem si nebylo možné učinit
úplný obraz o jeho (majetkových) poměrech, jeho tvrzení nebyla věrohodná. Stěžovatel nedoložil,
že nemá dostatečné prostředky, proto městský soud postupoval správně, pokud jeho žádosti
o osvobození od soudních poplatků nevyhověl.
[12] NSS v této souvislosti podotýká, že v projednávané věci nebylo nezbytné stěžovatele
vyzývat k odstranění nesrovnalostí v jím uvedených údajích. Stěžovatel je častým účastníkem
sporů před správními soudy, které již mnohokráte o obdobných žádostech stěžovatele
rozhodovaly a celou problematiku mu podrobně vysvětlily (srov. např. rozhodnutí ve věcech
vedených u NSS pod sp. zn. 5 As 61/2019, 9 Afs 183/2019, 5 As 213/2019, 9 As 44/2020
a 5 As 79/2018).
[13] Jelikož stěžovatel nesplnil podmínky pro osvobození od soudních poplatků, nemohl
mu městský soud ani ustanovit zástupce pro řízení (§35 odst. 10 s. ř. s.).
[14] Z výše uvedených důvodů NSS v souladu s §110 odst. 1 větou druhou s. ř. s. podanou
kasační stížnost zamítl.
[15] O náhradě nákladů řízení NSS nerozhodoval, jelikož o nich přísluší rozhodnout
městskému soudu podle výsledku řízení ve věci samé v rozhodnutí, jímž se toto řízení končí
(§61 odst. 1 s. ř. s.).
Poučení: Proti tomuto rozsudku ne j so u opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 26. března 2020
Ondřej Mrákota
předseda senátu