ECLI:CZ:NSS:2020:12.KSZ.1.2020:139
sp. zn. 12 Ksz 1/2020 - 139
ROZHODNUTÍ
Nejvyšší správní soud jako soud kárný rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Petra
Mikeše, Ph.D., zástupce předsedy senátu JUDr. Jana Engelmanna a přísedících JUDr. Miloslavy
Vaňkové, JUDr. Michala Basíka, JUDr. Jiřího Machourka a prof. JUDr. PhDr. Miloše Večeři,
CSc. při ústním jednání dne 18. 11. 2020 ve věci návrhu obvodní státní zástupkyně
pro Prahu 5, se sídlem náměstí 14. října 801/12, Praha 5, ze dne 26. 2. 2020,
sp. zn. SPR 264/2020, na zahájení řízení o kárné odpovědnosti JUDr. Stanislavy Rybové, zast.
Mgr. Michalem Mazlem, advokátem
takto:
JUDr. Stanislava Rybová,
nar. X, státní zástupkyně Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 5, trvale bytem X
se podle §19 odst. 1 zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců
a soudních exekutorů
uznává vinnou, že
v rozporu s povinností státního zástupce vystříhat se při výkonu své funkce i ve svém osobním
životě všeho, co by mohlo ohrozit důvěru v nestranný výkon působnosti státního zastupitelství
a státního zástupce, zejména neumožnit, aby funkce státního zástupce byla zneužita
k prosazování soukromých zájmů, která jí je uložena v §24 odst. 2 větě první a větě druhé
písm. c) zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství,
dne 26. 10. 2019 v době okolo 22:50 hod., poté, kdy si opatřila telefonní číslo určené pro výkon
mimopracovní pohotovosti pro státní zástupce Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 6,
ze svého soukromého telefonního čísla, zavolala Mgr. L. H., státní zástupkyni Obvodního
státního zastupitelství pro Prahu 6, která v té době vykonávala pracovní pohotovost, které se
představila a uvedla, že je státní zástupkyní Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 5, sdělila
jí, že volá kvůli zadrženému podezřelému O. J., nar. X, s tím, že jí popisovala rodinnou situaci,
konkrétně, že se jedná o jejího zetě, její dcera se nachází ve vysokém stupni X těhotenství a má s
ním další šestileté dítě, které je nemocné, trpí horečkami, a že to mají doma těžké,
přičemž si musela být vědoma, že již uskutečnění tohoto telefonátu, při sdělení, že je státní
zástupkyní a popsání nelehké rodinné situace, může dosahová státní zástupkyně Mgr. L. H.
vnímat jako snahu o ovlivnění jejího rozhodování v trestní věci vedené na Obvodním státním
zastupitelství pro Prahu 6 pod sp. zn. 1 ZK 146/2019, v níž bylo v té době vedeno zkrácené
přípravné řízení se zadrženým O. J.,
t e dy
zaviněně porušila povinnosti státního zástupce a zaviněným jednáním ohrozila důvěru v činnost
státního zastupitelství,
č í mž s p ách al a
kárné provinění podle §28 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství,
a z a t o se jí u k lá d á
podle §30 odst. 1 písm. a) zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, kárné opatření
důtka.
Odůvodnění:
I. Kárné obvinění
[1] Obvodní státní zástupkyně pro Prahu 5 (dále jen „kárná navrhovatelka“) podala na kárně
obviněnou 27. 2. 2020 kárný návrh. V něm jí kladla za vinu, že 26. 10. 2019 v noční době
telefonovala Mgr. L. H., státní zástupkyni Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 6 (dále jen
„ObSZ pro Prahu 6“), která v té době vykonávala pracovní pohotovost, přičemž není zřejmé,
jak její číslo získala. V rámci telefonátu uvedla, že je státní zástupkyní Obvodního státního
zastupitelství pro Prahu 5 (dále jen „ObSZ pro Prahu 5“), a že volá kvůli zadržené osobě
podezřelého O. J. Uvedla, že se jedná o jejího zetě a podle jejího názoru nemá být zadržen.
Upozornila na rodinnou situaci s tím, že její dcera se nachází ve vysokém stupni X těhotenství a
jejich šestileté dítě je nemocné a trpí horečkami. Mají to doma těžké a potřebovali by mít tátu
doma. Zeť sice v minulosti nějaké problémy měl, ale nic hrozného. Dále se dovolávala i
kolegiality mezi státními zástupci. Dosahová státní zástupkyně tento telefonát považovala za
snahu o své ovlivnění.
[2] Ačkoliv si byla kárně obviněná vědoma, že se jedná o věc, na níž má osobní zájem
a k trestní věci neměla jakýkoli pracovní vztah či zákonné oprávnění k získávání informací,
se přesto spojila s dosahovou státní zástupkyní. Již snaha o získání informací v této věci
samostatně by byla zcela v rozporu s výkonem funkce státní zástupkyně. Její jednání však bylo
navíc vedeno snahou dosáhnout ovlivnění rozhodování dosahové státní zástupkyně, spočívající
v dosažení propuštění podezřelého ze zadržení. Kárně obviněná, jako dlouholetá státní
zástupkyně, byla seznámená především se zákonem o státním zastupitelství i s etickým kodexem
státního zástupce. Musela si být vědoma nepřípustnosti a především nezákonnosti svého postupu
ve věci, který nelze omluvit ani obavami o rodinné příslušníky. Umožnila, aby její funkce byla
zneužita k prosazování soukromého zájmu. Tímto jednáním došlo i k ohrožení důvěry v činnost
státního zastupitelství. Porušila totiž základní princip nestrannosti, na němž je činnost státního
zástupce založena, tak jak je uvedeno v §2 odst. 2 zákona č. 283/1993 Sb., o státním
zastupitelství (dále jen „zákon o státním zastupitelství“). Jde o jednání zaviněné, ve formě
přímého úmyslu.
[3] Kárná navrhovatelka navrhla jako kárné opatření snížení platu o 30% po dobu 1 roku.
II. Obhajoba kárně obviněné
[4] Kárně obviněná ve svém vyjádření k návrhu, při výslechu v průběhu ústního jednání
a v závěrečném návrhu spojeném s posledním slovem uvedla, že skutkový popis jednání
neodpovídá zcela skutečnosti. Dopustila se pouze části jednání uvedeného v kárném návrhu,
přičemž tato část jednání se vzhledem ke své povaze a závažnosti, při zohlednění všech okolností,
za kterých k němu došlo, a při řádné aplikaci zásady subsidiarity kárné represe, vymyká
materiálnímu dosahu kárného provinění. Dne 26. 10. 2019 okolo 22:45 hod. skutečně ze svého
soukromého telefonního čísla kontaktovala státní zástupkyni L. H. Zcela však odmítla, že by
důvodem kontaktování dosahové státní zástupkyně byla snaha působit na výkon její funkce a její
rozhodování ve vztahu k zadrženému a jeho trestní věci ať již přímo či nepřímo. Její jednání bylo
motivováno výlučně snahou o získání bližších informací o fyzickém umístění zadrženého, jeho
zdravotním stavu a důvodech jeho zadržení. To vše s ohledem okolnosti, kterým byla vystavena.
[5] Dne 26. 10. 2019 ji ve večerních hodinách telefonicky kontaktovala její dcera T. J. Zjevně
se nacházela ve velmi špatném psychickém rozpoložení, a sdělila jí, že její manžel O. J. byl
zadržen. Plakala a byla velmi rozrušená. Tuto skutečnost zjistila dcera kárně obviněné
bezprostředně před tím na základě telefonátu s příslušníky policie na Místním oddělení Policie
ČR Řepy. Ti jí však odmítli sdělit jakékoli bližší podrobnosti o důvodech zadržení a o dalším
nakládání se zadrženým. Zřejmě jí pouze řekli, že se jednalo o nějakou bagatelní kriminalitu.
Dcera byla v X. měsíci X těhotenství a vedle toho se starala o X letého syna, který byl nemocný a
trpěl vysokými horečkami. I z uvedeného důvodu dcera naléhavě žádala kárně obviněnou, aby
zjistila, kde se zadržený nachází, čeho se dopustil, a zda bude propuštěn, aby jí mohl pomoci s
péčí o dítě.
[6] Kárně obviněná se obávala, aby vzniklý stres a tlak na dceru nevyústil ve zhoršení jejího
zdravotního stavu, což by, s ohledem na X povahu těhotenství a další zdravotní komplikace,
mohlo vést k předčasnému porodu či jiným závažným problémům. Dcera trpí aktivní formou X a
v průběhu těhotenství jí byl diagnostikován X. Pro obě uvedená autoimunitní onemocnění platí,
že pacienti jsou značně citliví na stres, v jehož důsledku zpravidla dochází k relapsu a akutnímu
zhoršení zdravotního stavu. X v těhotenství představuje významnou komplikaci, kdy žena musí
být pravidelně sledována a musí se důsledně vyvarovat všem působením, která mohou vyvolat
zesílení projevů onemocnění. Vzhledem k popsanému dlouhodobě nepříznivému zdravotnímu
stavu byla u dcery kárně obviněné již v roce 2018 konstatována X. O dceru měla skutečně velký
strach, zejména z předčasného porodu. V danou chvíli ji nenapadlo, že by dcera potřebné
informace mohla získat i tak, že by zeťovi zvolila obhájce.
[7] Ve snaze dceři pomoci a co nejrychleji ji uklidnit proto kárně obviněná přislíbila,
že se pokusí kontaktovat policejní orgán sama a zjistit bližší informace o zadrženém. Za tímto
účelem se telefonicky spojila nejprve s příslušníky Místního oddělení Policie ČR Řepy. Zřejmě
se představila jako státní zástupkyně. Policista, kterému se dovolala, jí však žádné informace
nesdělil. Proto požádala o telefonní spojení na dosahovou státní zástupkyni. To jí bylo
bez problémů poskytnuto. Policisté jí ho zřejmě dali i s ohledem na předchozí telefonát s dcerou,
která byla velmi rozrušená. Nepamatuje si již však to, jak se policista jmenoval. Není tedy pravda,
že by nebylo zřejmé, jak získala telefonní číslo na L. H.
[8] Na počátku telefonátu se kárně obviněná dosahové státní zástupkyni představila a uvedla
jí důvody, proč ji tímto nestandardním způsobem a v nočních hodinách kontaktuje. Uvedla právě
zdravotní stav a špatné psychické rozpoložení dcery mající původ ve strachu o zadrženého
a obavu kárně obviněné o dceru a nenarozené dítě. Následně kárně obviněná požádala L. H. o
sdělení informací o zadrženém, zejména čeho se dopustil a proč je zadržen. Na tuto žádost
dosahová státní zástupkyně reagovala sdělením, že si jména zadržených podezřelých nepamatuje,
a že s ohledem na vztah kárně obviněné k zadrženému a ostatně i chybějící zákonné důvody pro
poskytnutí informací, nemůže nic bližšího sdělit. Poté byl telefonát ukončen. Odmítá, že by v
rámci rozhovoru výslovně uvedla či snad i jen nepřímo naznačila, že by zadržený neměl být
zadržen nebo že by se L. H. snažila k takovému rozhodnutí jakkoli přimět. Veškeré okolnosti,
které k osobě své dcery, její situaci a zadrženému kárně obviněná uváděla, byly z její strany
sděleny toliko jako vysvětlení jejího nestandardního postupu vůči dosahové státní zástupkyni,
který kárně obviněná sice vnitřně nepovažovala za správný, ale pod tíhou okolností a ve stresu k
němu přistoupila. Celý telefonát byl velmi krátký a netrval déle než 2 minuty. Pouze slušně
požádala o poskytnutí informací a na negativní odpověď reagovala ukončením telefonátu, aniž by
se L. H. snažila jakkoli přemlouvat, aby svůj názor změnila. Pokud to tak snad vnímala, mohlo to
být jen tím, že to celé bylo takové nešťastné a pod tlakem.
[9] Nerozuměla tomu, proč byl zeť zadržen, pokud se jednalo dle sdělení policistů o nějakou
drobnou kriminalitu. Věděla, že v minulosti vůči němu bylo podmíněně zastaveno trestní stíhání.
Věděla také, že policisté někdy neposkytují přesné informace, což se ukázalo i v případě zetě,
který byl propuštěn ihned poté, kdy dosahová státní zástupkyně obdržela spisový materiál.
Nicméně se vůbec nedostala k tomu, aby toto L. H. sdělila, protože hovor byl ukončen velmi
rychle. Možná se jen zmínila, že mělo jít o nějakou drobnou kriminalitu.
[10] Po skončení telefonátu s dosahovou státní zástupkyní okamžitě volala dceři, které sdělila,
že se nedozvěděla vůbec nic. A že jí tedy nemůže jakkoliv pomoci. Dcera následně druhý den
sehnala advokáta.
[11] Všem telefonátům byl přítomen i její manžel.
[12] Vytýkaného jednání se nedopustila po zralém uvážení a v úmyslu zneužít jakkoli
postavení státní zástupkyně, ale jednalo se o bezprostřední reakci na nastalou stresovou situaci,
motivovanou strachem o zdraví dcery a jejího nenarozeného dítěte. Kárně obviněná
si uvědomuje, že tyto okolnosti ji nezbavují odpovědnosti za vybočení z povinností státní
zástupkyně, avšak je toho názoru, že vypovídají o jejích pohnutkách a mají podstatný vliv
na hodnocení společenské nebezpečnosti jejího jednání.
[13] Ve vztahu ke znaku skutkové podstaty kárného provinění v podobě ohrožení důvěry
v činnost státního zastupitelství uvedla, že její závadné jednání nepůsobilo mimo soustavu orgánů
činných v trestním řízení a v zásadě ani mimo soustavu státního zastupitelství. Ve vztahu k L. H.,
u které bylo jednání kárně obviněné nejvíce způsobilé narušení důvěry vyvolat, bylo možné k
nápravě škodlivých následků přijmout i mírnější nástroj, než je kárný postih.
[14] Kárně obviněná je zkušenou státní zástupkyní, která vykonává svou funkci řádně, její
práce je pozitivně hodnocena a za dobu výkonu funkce se nedopustila žádného kárného
provinění ani méně závažného porušení povinností státního zástupce. I z uvedeného důvodu je
kárně obviněná toho názoru, že v daném případě by k nápravě jejího pochybení postačilo
vyřízení věci v rámci vnitřních dohledových mechanismů, případně udělení výtky dle §30 odst. 3
zákona o státním zastupitelství. Není přiměřené ani navrhované kárné opatření s ohledem
na srovnatelné případy v minulosti. Například ve věci řešené v rozhodnutí NSS ze dne
17. 6. 2019, čj. 12 Ksz 2/2018 - 165, ve věci Jana Karabce, bylo jednání kárně odsouzeného
provedeno po uvážení, mělo dlouhodobý charakter, bylo vedeno snahou opatřit zřejmý prospěch
třetí osobě a především směřovalo k ovlivnění rozhodování příslušného státního zástupce, přesto
bylo kárné opatření mírnější než to, které je navrhováno.
[15] Kárně obviněná uvedla, že upřímně lituje svého jednání, uvědomuje si jeho nesprávnost
a z celé situace si bere ponaučení. Ačkoli je přesvědčena, že její pochybení nedosahuje intenzity
kárného provinění, provedla hlubokou sebereflexi. Po celou dobu své profesní praxe se snažila
vykonávat svou funkci maximálně svědomitě, v souladu s právními předpisy, zásadami etického
kodexu a profesní ctí. I z uvedeného důvodu ji velmi mrzí, že k danému jednání vůbec došlo
a již samotné projednávání záležitosti v rámci kárného řízení velmi tíží ji samotnou i její rodinu.
Proto kárně obviněná slibuje, že se napříště jakémukoli jednání, které by mohlo vést k ohrožení
důvěry v nestranný výkon funkce z její strany, dokáže vyvarovat.
[16] Závěrem kárně obviněná navrhla, aby kárný soud o kárném návrhu rozhodl tak,
že se kárného obvinění zprošťuje, neboť kárným návrhem popsaný skutek se zčásti nestal
a ve zbývající části není kárným proviněním. V případě, že by kárný soud dospěl k závěru,
že se kárně obviněná dopustila kárného provinění, navrhla, aby soud upustil od uložení kárného
opatření nebo v případě závěru o nezbytnosti kárného postihu jí uložil důtku.
III. Dokazování
[17] Při ústním jednání provedl soud dokazování výslechem kárně obviněné, výslechem
svědků a čtením listin.
[18] Ve spisu ObSZ pro Prahu 5 sp. zn. 0 SPR 264/2019 je založen úřední záznam ze dne
27. 10. 2019 sepsaný L. H. V něm je uvedeno, že jí 26. 10. 2019 ve 22:50 telefonovala
z telefonního čísla X státní zástupkyně ObSZ pro Prahu 5, která se zřejmě jmenovala Rybová.
Začala mluvit o jednom ze zadržených, které měla ve službě. L. H. si nejprve myslela, že volá
pracovně. Poté však již bylo zřejmé, že tomu tak není. Volající uvedla, že se jedná o jejího
příbuzného, a že si nemyslí, že by měl být zadržen. Mluvila o tom, že s dotyčným je její dcera
těhotná a je v X měsíci těhotenství, a že mají ještě starší dítě, které je teď nemocné, a že by
potřebovali mít tátu doma, že to mají těžké. L. H. jí ze spisu nic neřekla a poté, co zjistila, že volá
v osobní věci, jí řekla, že přeci musí chápat, že to takto nejde. Pak se rozloučily. Přílohou
úředního záznamu je fotografie služebního telefonu, kde je vidět na výpisu hovorů, že 26. 10. ve
22:50 na něj bylo voláno z telefonního čísla Y. Úřední záznam téměř totožného znění se nalézá
na č. l. 6 spisu ObSZ pro Prahu 6 pro zkrácené trestní řízení sp. zn. 1 ZK 146/2019. Liší se
v tom, že je sepsán rukou a obsahově se liší jen v tom, že není výslovně uvedeno jméno volající,
ale je v něm uvedeno, že se volající představila, ale jménem si L. H. nebyla jistá.
[19] Dále se ve spisu ObSZ pro Prahu 5 sp. zn. 0 SPR 264/2019 nachází záznam o podaném
vysvětlení ze dne 30. 12. 2019. V něm L. H. hovor popsala ještě podrobněji. Nad rámec již dříve
uvedeného konstatovala, že podle volající by zeť neměl být zadržen, neboť v minulosti sice něco
měl, ale nic hrozného. Volající byla příjemná a sdělovala, že si myslela, že když jsou kolegyně, tak
… Telefonát vnímala jako snahu o své ovlivnění.
[20] Při výslechu před kárným soudem L. H. popsala telefonát obdobně jako ve shora
uvedených dokumentech. Dále uvedla, že když telefon přijímala, tak byla rozespalá. Uskutečnění
hovoru nahlásila, protože měla obavu, že by mohla být odposlouchávaná, a měla by z toho
potom problémy. Kárně obviněná jí určitě přímo neřekla, že by měla zadrženého propustit. Měla
nicméně z telefonátu tento pocit. Řekla, že se mají špatně, a že ho potřebují doma. O zadrženého
měla lidskou starost. Svědkyni byl hovor krajně nepříjemný. Na všechny detaily si již
nepamatovala a odkázala se na předchozí písemné záznamy. Ty učinila po dohodě s vedoucím
státním zástupcem, který jí řekl, že by se to mělo řešit. Když jí byl předestřen záznam, ve kterém
uvedla, jí kárně obviněná sdělila, že si myslí, že by zeť neměl být zadržený, tak uvedla, že každá
z nich mohla chápat hovor odlišně. Svědkyně to však chápala tak, že kárně obviněná chce, aby
byl zeť ze zadržení propuštěn. Za celou dobu, co je státní zástupkyní, se s obdobnou situací
nesetkala. Policisté jí předtím telefonicky řekli, že je ve zkušební době podmíněného odsouzení,
přičemž spáchal obdobnou trestnou činnost. Pokud jde o situaci, že policisté sdělí třetí osobě
číslo na dosahového státního zástupce, tak by to dělat neměli, ale už se jí v minulosti stalo, že v
případě mimořádné situace policisté číslo poskytli.
[21] Ve spisu ObSZ pro Prahu 5 sp. zn. 0 SPR 264/2019 se dále nachází přípis obvodního
státního zástupce pro Prahu 6 ze dne 8. 1. 2020, ve kterém sděluje, že věc podezřelého O. J., nar.
X, byla řešena na ObSZ pro Prahu 6 pod sp. zn. 1 ZK 146/2016 a dozor byl vykonáván nad
Místním oddělením Policie ČR Řepy. Dále, pokud jde o získání čísla na dosahovou státní
zástupkyni, se odkázal na úřední záznam inspektora Místního oddělení Policie ČR Řepy, který
k přípisu přiložil.
[22] V přiloženém úředním záznamu ze dne 7. 1. 2020 zapsal prap. L. M., že dne 26. 10. 2019
okolo 22:30 bylo telefonicky hovořeno s manželkou podezřelého, T. J., za účelem vyrozumění o
skutečnosti, že věc bude vedena ve zkráceném přípravném řízení se zadržením osoby na základě
rozhodnutí dosahového státního zástupce. Paní J. se poté ptala, kdo je dosahovým státním
zástupcem, jelikož je prý její matka také státní zástupkyně a chtěla by tak věc řešit skrze svou
matku. Na to jí bylo odpovězeno, že policista není oprávněn sdělovat údaje o dosahovém státním
zástupci. Dále se o věc nezajímala a více neuvedla.
[23] Ze spisu ObSZ pro Prahu 6 pro zkrácené trestní řízení sp. zn. 1 ZK 146/2019 a trestního
spisu č. KRPA-372465/TČ-2019-001118-ZPŘ dále vyplývají následující skutečnosti. Dne
26. 10. 2019 byl v prodejně Hornbach v Praze 6 – Řepy zadržen ve 20:10 policisty O. J. z důvodu
podezření ze spáchání trestného činu X na této prodejně spočívajícího v odcizení aku šroubováku
značky Makita v hodnotě 6 890 Kč. Podle úředního záznamu policie prap. V. M. vyrozuměl ve
22:05 dosahovou státní zástupkyni Mgr. H. o zadržení O. J., jeho pobytu a trestní minulosti.
Dosahová státní zástupkyně na základě toho rozhodla o vedení celé věci ve zkráceném
přípravném řízení se zadržením osoby. Výslech osoby zadržené byl proveden 27. 10. 2019
v 00:34. Následně byl O. J. umístěn do cely předběžného zadržení v Kongresové ulici. Z opisu
z evidence rejstříku trestů O. J. vyplynulo, že Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl 12. 11. 2018 o
podmíněném zastavení jeho trestního stíhání, které bylo vedeno pro podezření ze spáchání
trestného činu X podle §X tr. zákoníku a X podle §X tr. zákoníku. V dozorovém spisu je pak
úřední záznam L. H. z 27. 10. 2019. V něm uvedla, že jí 26. 10. 2019 policisté řekli nepřesnou
informaci, neboť jí uvedli, že se O. J. činu dopustil v době jeho podmíněného odsouzení. Jak je
však zřejmé z opisu rejstříku trestů, jednalo se o podmíněné zastavení trestního stíhání. Jakmile
zjistila, že podezřelý nebyl v minulosti odsouzen, sama rozhodla o jeho propuštění ze zadržení.
Příkaz k propuštění podezřelého ze zadržení byl odeslán policejnímu orgánu 27. 10. 2019 v 18:37.
O. J. byl následně shledán vinným přečinem X podle §X tr. zákoníku trestním příkazem
Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 31. 10. 2019, sp. zn. 41 T 50/2019. Uvedené skutečnosti
výslovně potvrdila L. H. i ve svém výslechu v řízení před soudem.
[24] Při svém výslechu v řízení před kárným soudem prap. L. M. uvedl obdobné informace,
jako jsou uvedeny shora pod bodem [22]. V rámci něj dále upřesnil, že neměl v daný den dozorčí
službu. Tu vykonával prap. V. M. S ohledem na to také právě prap. V. M. komunikoval
s dosahovou státní zástupkyní a přednostně vyřizoval příchozí telefonáty. S manželkou svědek
hovořil z toho důvodu, že to byl on, kdo s O. J. komunikoval, a měl tak bezprostřední informace.
Nevyloučil proto, že byly ohledně zadrženého uskutečněny i další telefonáty. Spíše se klonil
k tomu, že tomu tak bylo. Před výslechem u NSS se o věci bavil s prap. V. M. Ten mu řekl, že si
s ohledem na skoro roční odstup nepamatuje, jestli o věci s někým dalším hovořil nebo ne.
V rámci telefonátu byla manželka zadrženého rozrušená a naléhala na sdělení, proč byl manžel
zadržen. Když jí řekl, že je to na základě rozhodnutí dosahové státní zástupkyně o vedení
zkráceného přípravného řízení se zadržením, tak chtěla znát její jméno. Odvolávala se i na to, že
je její matka státní zástupkyní. K tomu jí řekl, že není povinností policistů sdělovat někomu, kdo
je na druhé straně telefonu, kdo ze státního zastupitelství nařídil zkrácené přípravné řízení.
Možná jí sdělil i kvalifikaci jednání manžela, i s ohledem na to, že uváděla, že má určité právní
vzdělání. Jako policisté nemají konkrétní instrukce, zda mohou poskytovat číslo dosahové státní
zástupkyně třetí osobě.
[25] V čestném prohlášení ze 4. 6. 2020 uvedla dcera kárně obviněné T. J., že se 26. 10. 2019
ve večerních hodinách její manžel O. J. nevracel z návštěvy matky. Zkoušela jej neúspěšně volat
na mobilní telefon. Potom začala ve stresu obvolávat policejní stanice. Na základě jejího
předchozího telefonátu se jí ozvali policisté z Prahy 6, od nichž zjistila, že manžel byl zadržen
kvůli X v prodejně Hornbach. O důvodech zadržení a dalším nakládání s manželem se jí
nepodařilo od policistů nic bližšího zjistit. Proto již značně rozrušená telefonovala své matce a
prosila ji, zda by mohla o manželovi zjistit bližší informace. Ta přislíbila, že se o to pokusí. Tento
den byl jejich šestiletý syn nemocný a během odpoledne u něj došlo ke zhoršení stavu a zvýšení
horečky, a proto pravděpodobně působila značně rozrušeně. Byla v té době v X měsíci X
těhotenství. Později večer jí matka telefonicky kontaktovala a sdělila jí, že se potvrdilo, že byl
manžel skutečně zadržen, ale nic bližšího se jí nepodařilo zjistit. Následující den byl manžel ze
zadržení propuštěn.
[26] Při svém výslechu před kárným soudem uvedla svědkyně T. J. obdobné skutečnosti, jako
v dříve učiněném čestném prohlášení. Taktéž potvrdila údaje o jejím zdravotním stavu, které
vyplývají z dále uvedených lékařských zpráv. Dále upřesnila, že policistů se pořád ptala, proč je
manžel zadržen. Řekli jí, že je zadržen z důvodu X v Hornbachu. Nechápala to už jenom proto,
že věděla, že je pouze ve lhůtě podmínečného zastavení. Sdělila jim, že studovala právnickou
fakultu. Nepamatuje si ji, jestli jim sdělila, že je matka státní zástupkyní. Je možné, že žádala o
kontakt na dosahovou státní zástupkyni. I v telefonu byla značně rozrušená, takže jí i po telefonu
uklidňovali. Víc už jí ale neřekli, takže byla naprosto zoufalá a volala matce, zda by nemohla
zjistit, proč je manžel zadržen a zadržen zůstává. Informace, které matce dala, ale byly možná
zmatené. Byla velmi rozrušená a měla strach z předčasného porodu. Matka jí následně volala
zpět, že mluvila s místním oddělením Řepy a s dozorovou státní zástupkyní, ale že se jí bohužel
nepodařilo absolutně nic zjistit. Druhý den zvolila manželovi obhájce, který také důvodu zadržení
nerozuměl. Manžel byl následně okolo šesté hodiny večerní propuštěn.
[27] V čestném prohlášení ze 4. 6. 2020 uvedl manžel kárně obviněné JUDr. V. R., že 26. 10.
2019 uskutečnila manželka přibližně ve 22:50 v návaznosti na předchozí telefonický kontakt
s dcerou T. J. a jemu blíže neznámým policejním orgánem ze svého soukromého čísla telefonát
s jemu blíže neznámou státní zástupkyní. Hovoru byl osobně přítomen a slyšel, co říkala
manželka. V úvodu telefonátu sdělila, že se telefonát týká zetě O. J., který měl být zadržen, a
zdůvodnila, proč volá ve večerních hodinách, a to strachem o dceru, která v X těhotenství doma
pečuje o nemocné dítě. Následně se dotazovala, čeho se zeť dopustil, a proč je zadržen. Podle
jeho vnímání nebyly tyto informace manželce poskytnuty a krátce na to byl telefonát oboustranně
ukončen. Telefonát byl veden ve zdvořilostní rovině a netrval déle než 2 minuty.
[28] Ve svém výslechu před kárným soudem uvedl svědek V. R. obdobné skutečnosti, jako
v dříve učiněném čestném prohlášení. Upřesnil, že sám situaci nijak nekomentoval. Manželka mu
sdělila obsah telefonátu s dcerou, ale o věci se s ním nijak neradila.
[29] Kárná navrhovatelka k dotazu soudu sdělila, že pokud jde o její zkušenost
s poskytováním čísla na dosahovou státní zástupkyni policisty, tak jako vedoucí státní zástupkyně
za svou praxi na ObSZ pro Prahu 5 od roku 2006 třikrát řešila neoprávněné poskytnutí
dosahového služebního telefonu policistou další osobě. Policisté jsou poučování o tom,
že dosahový služební telefon slouží pouze pro orgány činné v trestním řízení. Toto telefonní číslo
není poskytováno ani advokátům či poškozeným, ale pouze Policii ČR a soudům.
[30] Z předložených SMS zpráv vyplývá, že otec O. J. omlouval 24. 10. 2019 ve 20:14 syna
z mateřské školy z důvodu zvýšené teploty na pátek 25. 10. 2019 a následně 30. 10. 2019 je
prostřednictvím SMS sdělováno, že rodiče omlouvají syna na dny 31. 10. a 1. 11. z důvodu
doléčení. Svědkyně T. J. při svém výslechu upřesnila, že syn byl nemocný po celou dobu, přičemž
část doby nemoci připadala na víkend, státní svátek a prázdniny. Proto se další omluva vztahovala
až na období, kdy byla školka opět v provozu.
[31] Z posudku o invaliditě Pražské správy sociálního zabezpečení ze dne 4. 5. 2018,
čj. LPS/2018/223-P5_CSSZ, vyplývá, že T. J. je X, přičemž trpí X a je prováděna její X. Dále trpí
X a v roce 2002 došlo ke X. Obdobné závěry plynou z ambulantní lékařské zprávy z 24. 7. 2019
z Institutu klinické a experimentální medicíny. Ze zprávy Revmatologického ústavu z 9. 7. 2019
vyplývá, že v dané době byla T. J. podruhé těhotná v 10. týdnu gravidity. Udává zlepšení svého
zdravotního stavu. Jako závěr je uváděný X s aktuálně výrazným zlepšením v důsledku X.
[32] Z osobního spisu kárně obviněné vyplývá, že působila v rámci prokuratury od roku 1985
jako právní čekatelka prokuratury, přičemž byla přidělena k obvodní prokuratuře pro Prahu 5.
V roce 1987 složila závěrečnou zkoušku a od 1. 4. 1987 byla ustanovena do funkce prokurátorky
obvodní prokuratury pro Prahu 5. Dne 10. 5. 1994 byla jmenována státní zástupkyní a přidělena
k ObSZ pro Prahu 5. Od 1. 4. 2009 do 30. 6. 2009 byla dočasně přidělena k Městskému státnímu
zastupitelství v Praze. Tato stáž byla hodnocena velmi kladně. Podle hodnocení si rychle osvojila
specifika práce státního zástupce oddělení dohledu a přezkumného řízení.
[33] Dne 1. 2. 2016 provedl náměstek obvodní státní zástupkyně Mgr. M. Č. hodnocení kárně
obviněné. Podle něj byla hodnocena celkovým stupněm velmi dobrá (2) s tím, že úspěšně zvládá
obsáhlou agendu, přičemž je nutné se více zaměřit na odůvodnění meritorních rozhodnutí a bude
kladen větší důraz na vzdělávání formou účasti na přednáškách a seminářích k prohloubení
odbornosti. V dílčích kritériích hodnocení byla hodnocena jako výborná (1) v komunikačních a
lingvistických znalostech a spolupráci s jinými subjekty (kladně hodnocena zejména kolegialita).
V ostatních částech byla hodnocena jako velmi dobrá (2). Bylo uvedeno, že kvalita
zpracovávaných věcí je průměrná, odůvodnění obnáší především výpisy skutkových zjištění,
jejich hodnocení bývá stručné. Znalost právních předpisů a judikatury je dobrá, ale někdy chybí
podrobné právní hodnocení. Školení se neúčastní. S tímto hodnocením kárně obviněná
souhlasila.
[34] Na základě výzvy kárného soudu zpracovala kárná navrhovatelka aktuální hodnocení
kárně obviněné za období od 1. 2. 2016 do 31. 3. 2020. K němu NSS uvádí, že původní
hodnocení bylo hodnoceno známkováním (na stupnici 1 až 5), nové hodnocení je provedeno
metodou bodovací v rozsahu 1 – 6 bodů, kdy vyšší počet bodů znamená lepší hodnocení.
Celkové hodnocení bylo dostatečné (2,81). Nejhůře byly hodnoceny 1 bodem širší pracovní
aktivity, kde nebyla zjištěna žádná aktivita. Po 2 bodech byl hodnocen osobní rozvoj (minimální
účast na školeních), tak i kvalita a produktivita práce, u které je uvedeno, že se přizpůsobení
novým požadavkům jeví jako těžkopádné a je lépe zvládána stereotypní práce. Kvantitativně
zvládá velké množství práce, což je dáno tím, že jde o věci právně i důkazně jednoduché. Jako
dostatečné (3 body) jsou hodnoceny její vlastní manažerské schopnosti, odborné znalosti
a dovednosti, lingvistické znalosti, mezilidské dovednosti, intelektuální schopnosti a zaujetí pro
práci. K těmto závěrům je mj. uvedeno, že kvalita zpracovávaných věcí je průměrná, odůvodnění
obnáší především velmi stručné výpisy důkazních zjištění, jejich hodnocení bývá stručné
a obecné. Znalost právních předpisů a judikatury je na přiměřené úrovni. U rozhodnutí chybí
podrobné hodnocení právního stavu, popřípadě užitá judikatura. Kárně obviněná nepracuje
na počítači. Odpovědně plní úkoly bez zásadního zaujetí či novátorského a aktivního přístupu.
Stupněm dobré (4 body) jsou hodnoceny komunikační dovednosti a spolupráce s jinými subjekty.
Její chování je hodnoceno jako korektní. Nemá problém spolupracovat s dalšími subjekty.
[35] K hodnocení z března 2020 se obsáhle vyjádřila kárně obviněná. Uvedla, že na rozdíl
od předchozího hodnocení, které bylo zpracováno náměstkem obvodní státní zástupkyně,
toto zpracovala kárná navrhovatelka, navíc až po podání kárného návrhu. Již tato skutečnost
sama o sobě může vést k subjektivnímu ovlivnění hodnocení na straně kárné navrhovatelky
a zkreslení jí posuzovaných skutečností. To podle kárně obviněné i z hodnocení vyplývá. Kárná
navrhovatelka v rámci hodnocení zjevně zdůrazňuje údajné negativní stránky pracovního výkonu
kárně obviněné, pozitivní stránky naopak relativizuje či zcela pomíjí. V některých kategoriích
hodnocení kárná navrhovatelka uvádí a hodnotí složky pracovního výkonu kárně obviněné, které
v dané kategorii zcela zjevně být hodnoceny nemají a nijak s ní nesouvisí, avšak právě na základě
těchto složek pravděpodobně přistupuje k účelovému zhoršení známek kárně obviněné.
Bez dalšího odůvodnění uděluje kárně obviněné nízké známky i v případě, kdy v rámci
hodnocené kategorie neuvádí žádné negativní stránky pracovního výkonu kárně obviněné.
Z některých závěrů kárné navrhovatelky nelze jakkoli seznat, v čem je spatřován nedostatek
pracovního výkonu kárně obviněné. Některá tvrzení kárné navrhovatelky jsou i nepravdivá.
Závěry hodnocení jsou v podstatném rozporu s dřívějším pracovním hodnocením z roku 2016.
Následně se velmi podrobně věnuje rozebrání jednotlivých bodů hodnocení. Mj. uvádí, že není
pravda, že by zpracovávala pouze věci jednoduché. Zpracovává nejen nadstandardní počet věcí
(kdy v rámci ObSZ pro Prahu 5 je mezi státními zástupci zpracovávajícími nejvíce věcí ročně),
ale i věci právně složité a rozsáhlé, a to mj. v rámci specializace „domácí násilí“, která je obsahově
a skutkově zpravidla složitější oproti generální agendě. To dokládá i několika věcmi z posledního
období, u kterých byl spisový materiál v řádu stovek stran. Výstupy kárně obviněné nejsou
příslušnými orgány vraceny ani shledávány nedostatečnými. Kárná navrhovatelka v minulosti ani
formálně ani neformálně tvrzenou nižší úroveň odůvodnění výstupů s kárně obviněnou neřešila.
Není pravda, že by nepracovala na počítači, což vyplývá i z předchozího hodnocení, ve kterém
bylo uvedeno, že práce na PC je samostatná s ovládáním všech programů a aplikací. Pouze
některá rozhodnutí diktuje administrativní pracovnici, což je však standardní postup užívaný i na
Městském státním zastupitelství v Praze. Je přesvědčena, že její vztahy v rámci ObSZ pro Prahu 5
i mimo něj jsou nadstandardní a snaží se chovat velmi kolegiálně i pokud jde o výměny služeb
či účastí na soudních jednáních. Nesouhlasí ani s tím, že by měla minimální účast na školeních.
Kárně obviněná dosud nebyla žádným způsobem seznámena se závěry pracovního hodnocení
a nebyl uskutečněn žádný hodnotící pohovor, v rámci kterého by byly kárně obviněné blíže
vysvětleny tvrzené nedostatky. Kárně obviněná proto závěrem uvedla, že závěry pracovního
hodnocení považuje za neobjektivní a neodůvodněné. Má za to, že svou funkci vykonává řádně,
bez komplikací a plnění svých povinností věnuje nemalé úsilí. Samozřejmě si uvědomuje i oblasti,
ve kterých u ní existuje prostor pro zlepšení (tyto byly naznačeny i v rámci předchozího
hodnocení z roku 2016) nicméně v těchto stránkách se snaží zlepšovat a nemá za to,
že by u ní došlo ke zhoršení výkonu funkce, a to tak zásadním způsobem, jak tvrdí kárná
navrhovatelka v rámci jí zpracovaného pracovního hodnocení. Kárně obviněná je schopna plnit
své povinnosti řádně a v dostatečné kvalitě, jak vyplynulo z předchozích pracovních hodnocení.
IV. Skutkové a právní závěry soudu
[36] Pokud jde o skutkové závěry, pak Nejvyšší správní soud vzal provedenými důkazy
za prokázaný skutek z větší části tak, jak byl uveden v kárném návrhu. Ostatně i kárně obviněná
souhlasila s tím, že 26. 10. 2019 v době okolo 22:50 hod zavolala L. H., která měla nařízenou
pracovní pohotovost jako tzv. dosahová státní zástupkyně ObSZ pro Prahu 6. Mezi účastníky byl
předmětem sporu zejména přesný obsah tohoto telefonátu a částečně i to, jak kárně obviněná
získala telefonní číslo na dosahovou státní zástupkyni.
[37] Pokud jde o získání telefonního čísla, pak soud vyšel z tvrzení kárně obviněné,
že ho získala od policistů místního oddělení Řepy. Při podání kárného obvinění se zdálo, že tomu
tak nebylo. Prap. L. M. v jím sepsaném úředním záznamu totiž uvedl, že T. J. číslo neposkytl a o
jiném telefonátu se nezmiňoval. Provedeným dokazováním se však zjistilo, že není nijak
vyloučena verze kárně obviněné. To, že ona sama telefonovala po telefonátu s dcerou na místní
oddělení, potvrdil ve svědecké výpovědi její manžel. Jeho výpovědi neměl soud důvod
nedůvěřovat jen proto, že přítomnost manžela při hovorech uvedla kárně obviněná až v průběhu
kárného řízení. Dříve nebyla na přítomnost kohokoliv jiného tázána a nemusela této skutečnosti
přikládat zásadní pozornost, aby jí uváděla spontánně sama. Ze spisu ObSZ pro Prahu 6 pro
zkrácené trestní řízení sp. zn. 1 ZK 146/2019, trestního spisu č. KRPA-372465/TČ-2019-
001118-ZPŘ a z výpovědi prap. L. M. pak vyplynulo, že policistou konajícím dozorčí službu
nebyl on, ale prap. V. M., který právě z důvodu výkonu dozorčí služby též primárně přijímal
telefony. Pokud tedy kárně obviněná volala až po telefonátu mezi dcerou a prap. L. M., je
pravděpodobné, že se dovolala právě prap. V. M. Jeho výslech však soud shledal již jako
nadbytečný. Lze pochybovat o tom, zda by si na hovor s odstupem času pamatoval, když nijak
bezprostředně po jeho případném provedení, na něj nebyl dotazován, ale věc byla místo toho
řešena s prap. L. M. To potvrdil i prap. L. M., když mu řekl, že si na hovory již s ohledem na
časový odstup nepamatuje. Naopak svědek L. M. uvedl, že je pravděpodobné, že se uskutečnily
v dané věci i další hovory. Z výpovědi L. H. i z vyjádření kárné navrhovatelky pak vyplynulo, že
ačkoliv rozhodně není obvyklé, že by policisté poskytli třetí osobě číslo na dosahovou státní
zástupkyni, v minulosti se to vy výjimečných případech stalo. Soud proto považoval za možné, že
takto si situaci policisté vyhodnotili i v této věci. Je zjevné, že již předchozí rozhovor s dcerou
kárně obviněné byl částečně mimořádný, neboť T. J. i prap. L. M. při svém výslechu potvrdili, že
T. J. byla značně rozrušená a musela být po telefonu uklidňována, o čemž zřejmě informoval i
dozorčího. Pokud následně volala kárně obviněná, která uvedla, že se zřejmě představila i vůči
policistům jako státní zástupkyně, mohl to službu konající policista vnímat jako mimořádnou
okolnost, která jej vedla k poskytnutí čísla na dosahovou státní zástupkyni. Dokazování této
skutečnosti navíc nebylo pro věc stěžejní. Vliv by mohlo mít pouze zjištění, že kárně obviněná
získala telefonní číslo jinak, než jak uváděla, což by mohlo znevěrohodnit i další části její
výpovědi. Soud však vyšel s ohledem na shora uvedené z toho, že kárně obviněná získala
telefonní číslo tak, jak sama uvedla, tedy od policejního orgánu. Upravil tedy vymezení skutku
oproti návrhu tak, že vypustil část, ve které bylo uváděno, že si kárně obviněná opatřila telefonní
číslo nezjištěným způsobem.
[38] Pokud jde o obsah telefonického hovoru, pak mezi účastníky nebylo sporu a potvrzovaly
to i další důkazy, že se kárně obviněná představila jako státní zástupkyně ObSZ pro Prahu 6
a popisovala rodinnou situaci své dcery, včetně jejího X těhotenství a onemocnění staršího dítěte,
a to, že by potřebovali mít tátu doma (kárně obviněná sama uváděla, že jí dcera výslovně žádala,
aby zjistila, zda bude propuštěn, aby jí mohl pomoci s péčí o dítě). Sporné bylo to, zda zároveň
výslovně žádala L. H. o to, aby byl zeť propuštěn ze zadržení. S ohledem na respektování
presumpce neviny vyšel kárný senát z verze ve prospěch kárně obviněné. Ona sama konzistentně
uváděla, že žádnou takovou prosbu neučinila a pouze chtěla zjistit důvody zadržení O. J. L. H.
sice původně uváděla, že jí kárně obviněná říkala, že by zeť podle jejího názoru neměl být
zadržen, nicméně při svém výslechu uvedla, že je možné, že jí to tak pouze vyplynulo z kontextu,
ale že přímý požadavek takto zaznít nemusel. Lze poukázat i na to, že nebylo nijak zpochybněno,
že hovor trval jen relativně velmi krátkou dobu a L. H. byla dle svých slov již rozespalá, neboť
hovor se uskutečnil až v relativně pozdější noční hodině, takže jí i nějakou chvíli trvalo, než
vůbec pochopila, o co se jedná. Je také zřejmé, že kárně obviněná byla v danou chvíli značně
rozrušená, což mohlo ovlivnit to, jak hovor probíhal a jak jej vnímala L. H. Soud proto do popisu
skutku nezařadil část, která uváděla, že by zeť neměl zadržen a s tím související části hovoru,
neboť nebylo jednoznačně prokázáno, že by uvedené kárně obviněná uvedla.
[39] Soud měl ostatními důkazy za prokázané další skutečnosti, zejména to, že dcera kárně
obviněné byla v pokročilém stádiu X těhotenství a její starší dítě bylo v danou dobu nemocné.
Aniž by se soud pouštěl do hodnocení, nakolik objektivně vznik stresové situace mohl vést
k případnému předčasnému porodu nebo k jiné zdravotní komplikaci u dcery kárně obviněné,
k čemuž by potřeboval provádět znalecké dokazování, je zřejmé, že minimálně takto to mohla
subjektivně vnímat kárně obviněná. Neměl proto důvod nevěřit jí, že jednala ve snaze dceři
pomoci, přičemž mohla být značně ovlivněna obavou o její zdraví, případně i o zdraví
nenarozeného dítěte.
[40] Podle §2 odst. 2 zákona o státním zastupitelství státní zastupitelství při výkonu své působnosti
dbá, aby každý jeho postup byl v souladu se zákonem, rychlý, odborný a účinný; svoji působnost vykonává
nestranně, respektuje a chrání přitom lidskou důstojnost, rovnost všech před zákonem a dbá na ochranu
základních lidských práv a svobod. Podle §24 odst. 1 téhož zákona mj. je pak státní zástupce
při výkonu své funkce povinen odpovědně plnit své úkoly a respektovat přitom zásady, které zákon pro činnost
státního zastupitelství stanoví.
[41] Podle §24 odst. 2 zákona o státním zastupitelství mj. platí, že státní zástupce je při výkonu
své funkce, ve svém osobním životě i při výkonu svých politických práv povinen vystříhat se všeho, co by mohlo …
ohrozit důvěru v nestranný a odborný výkon působnosti státního zastupitelství nebo státního zástupce. Podle
písm. c) daného ustanovení pak státní zástupce zejména nesmí umožnit, aby funkce státního zástupce byla
zneužita k prosazování soukromých zájmů. Podle §28 zákona o státním zastupitelství platí, že kárným
proviněním je zaviněné porušení povinností státního zástupce, zaviněné chování nebo jednání státního zástupce,
jímž ohrožuje důvěru v činnost státního zastupitelství nebo v odbornost jeho postupu anebo snižuje vážnost
a důstojnost funkce státního zástupce.
[42] NSS se k nestrannosti státního zástupce vyjádřil v rozhodnutí ze dne 21. 6. 2012,
čj. 12 Ksz 5/2012 - 125, ve věci Petra Coufala, následovně: „Nestrannost státního zástupce
je zdůrazněna jak v rovině jeho osobních povinností, tak v rovině základní zásady ovládající činnost státního
zastupitelství. Nestrannost státního zástupce nutno nahlížet jako neodmyslitelný atribut, jako hodnotu,
jež prospívá všem, neboť je zárukou rovnosti a právní jistoty demokratické společnosti. Princip nestranného
rozhodování je zásadním principem fungování státního zastupitelství; je zákonnou, resp. ústavní, jakož i morální
povinností státních zástupců tento princip ctít.“ Ačkoliv tyto závěry byly vysloveny v souvislosti
s rozhodovací činností státního zástupce, lze je obdobně vztáhnout i na situaci pokud státní
zástupce ve svém soukromém zájmu působí na jiného státního zástupce v úmyslu ovlivnit jeho
rozhodování.
[43] Pokud jde o poukaz obhajoby na to, že závadné jednání kárně obviněné nemohlo ohrozit
důvěru v činnost státního zastupitelství, protože nepůsobilo mimo soustavu orgánů činných
v trestním řízení a v zásadě ani mimo soustavu státního zastupitelství, lze odkázat na závěry
uvedené v rozhodnutí NSS ze dne 5. 3. 2013, čj. 12 Ksz 14/2012 - 78, ve věci Karla Studeného:
„Na tom nic nemění obhajoba kárně obviněného, že rozhovor mezi kárně obviněným a Mgr. H. byl veden mezi
dvěma státními zástupci uvnitř státního zastupitelství a nemohla tak být ohrožena důvěryhodnost státního
zastupitelství před veřejností. Nelze se domnívat, že to, co se odehraje v kancelářích státního zastupitelství, za nimi
zůstane skryto navždy a veřejnost se o těchto dějích nedozví.“ Na těchto závěrech kárný soud setrvává.
Případné ovlivňování jiného státního zástupce se z povahy věci bude dít zpravidla tak, aby o něm
nikdo jiný nevěděl. Pokud je však tato skutečnost později zjištěna dalšími osobami, je způsobilá
ovlivnit důvěru široké veřejnosti v nestrannost státního zastupitelství zcela zásadním způsobem.
Naplnění znaku ohrožení důvěry státního zastupitelství je tak třeba mít za naplněné tehdy, pokud
jde o jednání, které tuto důvěru ohrožuje v případě, kdy se o něm veřejnost dozví. Jinými slovy,
jen takové jednání nebude ohrožovat důvěru v činnost státního zastupitelství, které tak bude
vnímáno i v případě, že vejde ve známost.
[44] Zásadní otázkou je, zda je možné považovat telefonát uskutečněný kárně obviněnou
za prosazování jejích soukromých zájmů, které je způsobilé ohrozit důvěru v nestranný výkon
působnosti státního zastupitelství, pokud nebylo prokázáno, že by výslovně požadovala
propuštění svého zetě O. J. ze zadržení. Kárný soud dospěl k závěru, že i pokud takový
požadavek nezazněl přímo, musela si být kárně obviněná vědoma, že její telefonát takto může být
velmi pravděpodobně vnímán dosahovou státní zástupkyní. To vyplývá z toho, že jí bylo voláno
v pozdní noční hodinu, byla jí relativně dosti podrobně vylíčena složitá rodinná situace
zadrženého, včetně informace o X těhotenství dcery a onemocnění dítěte, kárně obviněná se
výslovně představila jako státní zástupkyně a uvedla, že jde o jejího zetě. Již z těchto okolností
muselo být dosahové státní zástupkyni zřejmé, že pro kárně obviněnou jde o osobně velmi
důležitou záležitost. Objektivně nahlíženo lze poskytnutí všech těchto informací i způsob jejich
sdělení těžko vnímat jinak, než jako „mezi řádky“ sdělenou žádost o přednostní zabývání se věcí
a pokud možno o propuštění zadrženého. Ostatně informaci, že by potřebovali mít tátu doma,
lze jen těžko vyložit jinak, než jako nepřímo vyslovené přání kárně obviněné, aby byl zeť
propuštěn. L. H. se ostatně opakovaně jasně vyslovila tak, že to jako snahu o své ovlivnění
celkem jasně vnímala.
[45] To, že takto může být její telefonát pochopen, si musela být vědoma i kárně obviněná.
Případně získaná informace o přesném důvodu zadržení mohla dceři pomoci v jejím stavu jen
minimálně. Dcera již v rozhodnou dobu věděla, že je její manžel zadržen, kde se nachází
a minimálně rámcově věděla i to, čeho se dopustil. I pokud by získala přesnější informace
o důvodu zadržení, těžko by s nimi sama mohla cokoliv dalšího dělat, kromě toho,
že by je předala advokátovi, který by se ujal obhajoby manžela. Nicméně pak bylo samozřejmě
jednodušší zvolit manželovi obhájce i bez zjišťování dalších informací, neboť obhájci by musel
být umožněn kontakt se zadrženým, měl by přístup do spisu a mohl by zjistit i další okolnosti
zadržení sám. Objektivně nazíráno tedy těžko mohlo samotné získání podrobnějších informací
k čemukoliv vést, naopak uskutečnění telefonátu lze obtížně vnímat jinak, než jako o snahu
pokusit se alespoň nepřímo ve věci intervenovat ve prospěch zetě.
[46] Za zneužití funkce za účelem prosazování soukromého zájmu je tak třeba považovat
i takové jednání státního zástupce vůči jinému státnímu zástupci, které objektivně nazíráno
lze vysoce pravděpodobně vnímat jako snahu o ovlivnění jeho rozhodování, byť nebude takový
požadavek vysloven přímo.
[47] Při vážení míry zavinění kárný soud přihlédl i k tomu, že judikatura kárných senátů
vychází dlouhodobě z toho, že kárnou odpovědnost lze dovozovat pouze v závažných případech,
v nichž nepostačuje uplatnění mechanismů dohledu a řízení v soustavě státního zastupitelství
(viz například rozhodnutí NSS ze dne 16. 9. 2010, čj. 12 Ksz 3/2010-83, ve věci Libora Řeřichy)
a kárná odpovědnost má nastupovat jen v případech závažnějších porušení povinností státního
zástupce. Jednání kárně obviněné této úrovně již dosáhlo. Jak již bylo uvedeno shora, kárně
obviněná si musela být vědoma, že dosahovou státní zástupkyní může být její telefonát vnímán
jako nepřímá snaha o ovlivnění jejího rozhodování a pro ten případ s tímto nepřímým
ovlivněním musela být minimálně srozuměna. Jednala tedy minimálně v nepřímém úmyslu.
Případnou snahu o ovlivnění jiného státního zástupce při jeho rozhodování ve prospěch
soukromého zájmu je zároveň třeba považovat za typově závažné kárné provinění. Soud
si je vědom mimořádných okolností, které kárně obviněnou k tomuto jednání vedly, nicméně
ty zohlednil při rozhodování o kárném opatření.
V. Uložení kárného opatření
[48] Při úvaze o druhu a výměře kárného opatření kárný senát přihlédl k závažnosti kárného
provinění a k osobě kárně obviněné.
[49] Pokud jde o závažnost kárného provinění, tak jak již bylo uvedeno shora, snahu
o ovlivnění jiného státního zástupce při jeho rozhodování ve prospěch soukromého zájmu
je třeba považovat za typově závažné kárné provinění. Na druhou stranu se jednalo pouze
o jednorázový krátkodobý pokus, od kterého bylo upuštěno bezprostředně poté, kdy dosahová
státní zástupkyně dala najevo, že jakékoliv své ovlivnění v dané věci nepřipustí. Zároveň jsou
velmi významné i okolnosti, za kterých došlo ke spáchání kárného provinění. Kárně obviněná
jednala v náhlém rozrušení v obavě o zdraví své dcery a jejího nenarozeného dítěte. Nejednalo
se tedy o jakkoliv promyšlené jednání, ale naopak o spontánní jednání, jehož nesprávnost si kárně
obviněná následně uvědomila a upřímně jej litovala. Je tak u ní zřejmá sebereflexe. Stejně
tak pohnutky, které kárně obviněnou k jednání vedli, jsou do značné míry lidsky pochopitelné,
byť jí nevyviňují. Nelze také zcela odhlédnout od toho, že se jeví jako vysoce pravděpodobné,
že nebyl důvod O. J. zadržovat poté, co byla zjištěna jeho totožnost a další údaje o jeho osobě,
zejména ohledně jeho trestní minulosti. Tomu odpovídá i další postup L. H., která poté co
zjistila, že O. J. nebyl v minulosti odsouzen, ale pouze došlo k podmíněnému zastavení jeho
trestní stíhání, ihned vydala příkaz k jeho propuštění. Případná snaha o nepřímé ovlivnění tak
nesměřovala k protizákonnému jednání.
[50] Dále kárný senát přihlédl k osobě kárně obviněného. Kárně obviněná je součástí státního
zastupitelství, respektive dříve prokuratury již přibližně 35 let, přičemž v minulosti nebyla kárně
postižena, ani vůči ní nebyly jiné závažnější výtky. V bodech [33] až [35] tohoto rozhodnutí byla
podrobně rekapitulována dvě hodnocení kárně obviněné a její vyjádření k druhému z nich.
Pro účely tohoto kárného řízení však bylo podstatné zjistit pouze to, zda lze výkon funkce kárně
obviněné považovat za výjimečný, běžný nebo naopak podprůměrný. V zásadě pouze tyto
polohy mají totiž vliv na úvahy o uložení kárného opatření. V tomto směru dospěl soud k závěru,
že výkon funkce státní zástupkyně kárně obviněnou lze hodnotit jako průměrný, tedy
nevybočující výrazně negativně ani pozitivně oproti jiným státním zástupcům. Hodnocení
provedené v roce 2016 kárně obviněná nijak nesporovala, naopak se na něj odvolávala. Obsahově
je však toto hodnocení v mnoha ohledech obdobné, jako hodnocení z letošního roku. Liší
se spíše v bodovém/známkovém ohodnocení a celkovém vyznění než v hodnocení konkrétních
kritérií. Jak již bylo uvedeno, po zhodnocení obou hodnocení dospěl soud k závěru, že kárně
obviněná vykonává funkci státní zástupkyně v zásadě řádně a nijak výrazně nevybočuje
z průměru.
[51] Pokud jde o druh kárného opatření, pak se soud neztotožnil s návrhem kárné
navrhovatelky, která navrhovala uložení kárného opatření snížení platu a to dokonce v maximální
možné výši. Kárný soud se v minulosti zabýval několika případy, kdy se státní zástupci nebo
soudci pokusili využít své funkce k ovlivnění jiného státního zástupce či soudce. K uložení
kárného opatření v podobě výraznějšího snížení platu přistoupil v situacích, kdy kárně obviněný
jednal promyšleně a opakovaně či dlouhodobě (viz například již shora citované rozhodnutí
ve věci Jana Karabce, ve kterém soud snížil plat o 20% na dobu 10 měsíců, rozhodnutí
ze dne 19. 10. 2011, čj. 11 Kss 1/2011 - 131, ve věci Šárky Dvořákové, ve kterém soud snížil plat
o 15% na dobu 6 měsíců, nebo rozhodnutí ze dne 10. 5. 2012, čj. 13 Kss 13/2011 - 169, ve věci
Ondřeje Havlína, ve kterém soud snížil plat o 10% na 6 měsíců). Při zohlednění nepřímosti
a jednorázovosti útoku, upuštění od naléhání po odmítnutí takové snahy a zejména
při zohlednění stresové situace, ve které kárně obviněná jednala, by bylo takové opatření
nepřiměřeně přísné. Naopak neshledal důvodným ani návrh kárně obviněné, že by od uložení
kárného opatření bylo upuštěno, protože by projednání kárného provinění bylo postačující.
Ačkoliv tuto možnost soud vážně zvažoval, nakonec dospěl k závěru, že typová nebezpečnost
jejího jednání je již natolik vysoká, že by pouhé projednání nepostačovalo. Jako adekvátní proto
shledal uložení důtky, které představuje spíše symbolické kárné opatření, mající však již vliv
na možnost vyšší sazby snížení platu v případě spáchání jiného kárného provinění v době
před zahlazením tohoto kárného postihu [§30 odst. 1 písm. b) zákona o státním zastupitelství].
Toto opatření ostatně odpovídá opatření uloženému v určitých ohledech obdobné věci řešené
ve shora citovaném rozhodnutí ve věci Karla Studeného. V dané věci se jednalo o snahu
neoprávněně získat informace o mediálně sledovaném probíhajícím trestním řízení. I v dané věci
se pokusil kárně obviněný o neoprávněné získání informací pouze jednorázově a na státního
zástupce, od kterého se snažil informace získat, nenaléhal. Snaha o pouhé získání neoprávněné
získání informací je sice typově méně závažné kárné provinění, na druhou stranu se jednalo
o jednání, které bylo zjevně promyšlené a nikoliv vyvolané vnějšími závažnými okolnostmi.
V. Závěr
[52] S ohledem na všechno, co bylo uvedeno k jednání kárně obviněné státní zástupkyně,
pro které bylo vedeno toto kárné řízení, Nejvyšší správní soud jako soud kárný
podle §19 odst. 1 zákona o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů
uznal kárně obviněnou vinnou kárným proviněním podle §28 zákona o státním zastupitelství,
jehož se dopustila skutkem popsanými ve výroku I. tohoto rozhodnutí. Za toto kárné provinění
jí uložil podle §30 odst. 1 písm. a) zákona o státním zastupitelství kárné opatření důtku.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí ne ní odvolání přípustné.
V Brně dne 18. listopadu 2020
JUDr. Petr Mikeš, Ph.D.
předseda kárného senátu
ve věcech státních zástupců