ECLI:CZ:NSS:2020:NA.122.2020:26
sp. zn. Na 122/2020 - 26
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl předsedou senátu Mgr. Radovanem Havelcem v právní
věci žalobkyně MUDr. I. Š., proti žalovanému Ministerstvu práce a sociálních věcí, se sídlem
Praha 2, Na Poříčním právu 376/1, o návrhu žalobkyně na ustanovení zástupce z řad advokátů
pro podání kasační stížnosti proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 24. 6. 2020, č. j. 17
Ad 18/2020-17,
takto:
Soud ust a no v uj e zástupkyní žalobkyně pro podání kasační stížnosti proti usnesení
Krajského soudu v Ostravě ze dne 24. 6. 2020, č. j. 17 Ad 18/2020-17, a následné zastupování
v řízení o této kasační stížnosti Mgr. Alici Jeziorskou, advokátku se sídlem Havířov,
Svornosti 86/2.
Odůvodnění:
[1] Krajský soud v Ostravě postoupil Nejvyššímu správnímu soudu podání žalobkyně ze dne
30. 7. 2020 obsahující návrh na ustanovení zástupce z řad advokátů pro podání kasační stížnosti
proti shora uvedenému usnesení krajského soudu. Krajský soud tímto usnesením pro opožděnost
odmítl žalobu, kterou se žalobkyně domáhala zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 23. 3. 2020,
č. j. MPSV-2020/58526-923, jímž žalovaný pro opožděnost zamítl její odvolání proti rozhodnutí
Úřadu práce České republiky – krajské pobočky v Ostravě ze dne 11. 2. 2020,
č. j. 20212/2020/HAV. Úřad práce tímto rozhodnutím zamítl žádost žalobkyně ze dne
30. 10. 2019 o příspěvek na péči.
[2] Podle §35 odst. 10, věty první před středníkem, soudního řádu správního
(dále jen „s. ř. s.“) platí, že navrhovateli, u něhož jsou předpoklady, aby byl osvobozen od soudních poplatků,
a je-li to nezbytně třeba k ochraně jeho práv, může předseda senátu na návrh ustanovit usnesením zástupce,
jímž může být i advokát. O ustanovení zástupce lze přitom žádat ještě před podáním návrhu
na zahájení řízení tak, aby poskytnutá právní pomoc mohla efektivně působit již od počátku
řízení (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 9. 2006, č. j. 2 As 2/2006 – 50,
citovaná rozhodnutí tohoto soudu jsou dostupná na webu www.nssoud.cz).
[3] Z citace uvedeného zákonného ustanovení vyplývá, že účastníku řízení lze ustanovit
zástupce tehdy, jestliže jsou kumulativně splněny dvě podmínky: 1) jde o účastníka,
u něhož jsou dány předpoklady pro osvobození od soudních poplatků; 2) je to nezbytně třeba
k ochraně jeho zájmů.
[4] Pokud jde o první podmínku, podle §36 odst. 3, věty první až třetí, s. ř. s. platí,
že účastník, který doloží, že nemá dostatečné prostředky, může být na vlastní žádost usnesením předsedy senátu
zčásti osvobozen od soudních poplatků. Přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze
výjimečně, jsou-li pro to zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno. Dospěje-li však soud
k závěru, že návrh zjevně nemůže být úspěšný, takovou žádost zamítne.
[5] Nejvyšší správní soud nejprve posuzoval, zda by kasační stížnost proti shora uvedenému
usnesení krajského soudu, pokud by byla podána, nebyla návrhem zjevně
bezúspěšným, neboť krajský soud tímto usnesením žalobu žalobkyně proti rozhodnutí
žalovaného ze dne 23. 3. 2020, č. j. MPSV-2020/58526-923, odmítl pro opožděnost.
[6] Za zjevně neúspěšný návrh je přitom dle judikatury tohoto soudu nutno považovat
takový návrh, jehož neúspěšnost je bez jakýchkoliv pochybností a dokazování zcela jednoznačná,
nesporná a okamžitě zjistitelná. Zjevně neúspěšným návrhem je například opožděně podaná
žaloba či kasační stížnost; návrh na prominutí zmeškání zákonné lhůty, kterou nelze prominout;
návrh, který je výslovně vyloučen z meritorního projednání, apod. O zjevně bezúspěšné
uplatňování nebo bránění práva se jedná i tehdy, jestliže již ze skutkových tvrzení žadatele
(aniž je třeba provádět dokazování) je nepochybné, že mu ve věci nemůže být vyhověno. Institut
zjevné neúspěšnosti se vztahuje také k řízení o kasační stížnosti (srov. například rozsudek
Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 12. 2007, č. j. 7 Afs 102/2007-72, či usnesení tohoto
soudu ze dne 22. 8. 2012, č. j. 8 As 75/2012-25).
[7] Navzdory tomu, že ustanovení zástupce je v nynější věci požadováno pro účely podání
kasační stížnosti proti usnesení o odmítnutí žaloby pro její opožděnost, takovou kasační stížnost,
pokud by byla podána, s ohledem na dosavadní průběh řízení, za zjevně neúspěšný návrh
prima facie považovat nelze.
[8] Z obsahu předloženého spisu Krajského soudu v Ostravě Nejvyšší správní soud zjistil,
že žalobkyně zaslala krajskému soudu prostřednictvím poštovní přepravy dne 8. 6. 2020
podání, v němž uvedla, že podává žalobu proti rozhodnutí žalovaného ze dne 23. 3. 2020,
č. j. MPSV-2020/58526-923; současně požádala o ustanovení zástupce z řad advokátů
a osvobození od soudních poplatků, a to jednak ve vztahu k řízení o podané žalobě, a dále
ve vztahu k řízení o nové žádosti o příspěvek na péči, kterou podala dne 31. 3. 2020. Krajský
soud žalobu usnesením ze dne 24. 6. 2020, č. j. 17 Ad 18/2020-17, pro opožděnost podle
§46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. odmítl. Konstatoval, že žalobkyni bylo žalobou napadené rozhodnutí
žalovaného doručeno dne 26. 3. 2020, dvouměsíční lhůta pro podání žaloby tak uplynula
dne 26. 5. 2020; žalobkyně však žalobu předala k poštovní přepravě až dne 8. 6. 2020. Dne
24. 6. 2020 zaslala žalobkyně krajskému soudu podání označené jako „Doplněk k příloze mé žádosti,
která byla sepsána dne 8. 6. 2020 ve věci ŽÁDOSTI O BEZPLATNÉHO ADVOKÁTA
A OSVOBOZENÍ OD SOUDNÍCH POPLATKŮ PRO ZÁLĚŽITOST OHLEDNĚ ŽÁDOSTI
MÉHO PŘÍSPĚVKU NA PÉČI-sepsání žaloby, která již byla podána a vedení celého řízení ve věci podání
dvou žádostí o příspěvek na péči“, v němž uvedla, že obdržela informaci, že „sociální úřad“ ji byl
povinen informovat, že proti rozhodnutí žalovaného může podat žalobu. Takovou
informaci neobdržela, napadlo ji to však samotnou. Nejdříve „žádala u Okresního soudu v Havířově“
dne 4. 5. 2020, který jí však sdělil, že je místně nepříslušný.
[9] Nejvyšší správní soud ze zapůjčeného spisu Okresního soudu v Karviné – pobočky
v Havířově sp. zn. 106 Nc 2001/2020, zjistil, že žalobkyně u dané pobočky okresního soudu
podala dne 4. 5. 2020 žádost o osvobození od soudních poplatků a ustanovení advokáta ve věci
„1) odvolání KoP HA č. j. 20212/2020 ze dne 11. 2. 2020 ve věci příspěvku na péči – v celém řízení.
2) v celém řízení ve věci podání nové žádosti o příspěvek na péči 31. 3. 2020“. K žádosti připojila
mj. rozhodnutí žalovaného ze dne 23. 3. 2020, č. j. MPSV-2020/58526-923, a své odvolání ze dne
10. 3. 2020 proti rozhodnutí Úřadu práce České republiky – krajské pobočky v Ostravě ze dne
11. 2. 2020, č. j. 20212/2020/HAV. Dne 4. 6. 2020 byla žalobkyně u okresního soudu
vyslechnuta; zopakovala, že žádá o osvobození od soudních poplatků a ustanovení právního
zástupce ve věci řízení o příspěvku na péči. Uvedla, že proti rozhodnutí [Úřadu práce
České republiky – krajské pobočky v Ostravě – pozn. NSS] ze dne 11. 2. 2020 podala odvolání,
které bylo zamítnuto. Současně podala novou žádost o příspěvek na péči. Okresní soud
v Karviné – pobočka v Havířově usnesením ze dne 4. 6. 2020, č. j. 106 Nc 2001/2020-58,
rozhodl, že se žalobkyni osvobození od soudních poplatků nepřiznává, a že se jí zástupce z řad
advokátů neustanovuje. V odůvodnění uvedl, že se domáhala ustanovení advokáta a osvobození
od soudních poplatků „ve věci řízení o příspěvek na péči“; soud však v této věci nemá pravomoc
rozhodovat. Soudy projednávají a rozhodují spory a jiné právní věci vyplývající z poměrů
soukromého práva; řízení o příspěvek na péči z právních poměrů soukromého práva nevyplývá,
v těchto věcech rozhodují věcně příslušné správní orgány. Žádostem žalobkyně nemůže být
vyhověno již proto, že řízení ve věci příspěvku na péči není řízením soudním, nýbrž správním.
[10] Podle §35 odst. 10, třetí věty, s. ř. s. platí, že požádá-li navrhovatel o osvobození od soudních
poplatků nebo o ustanovení zástupce, po dobu od podání takové žádosti do právní moci rozhodnutí o ní neběží
lhůta stanovená pro podání návrhu na zahájení řízení. O ustanovení zástupce lze tedy žádat ještě před
podáním správní žaloby.
[11] Jelikož zákon nestanoví zvláštní příslušnost soudu pro rozhodnutí o návrhu
na ustanovení zástupce před zahájením řízení, je třeba vycházet z toho, že příslušný o návrhu
rozhodnout je soud, který by byl věcně a místně příslušný k řízení o žalobě či jiném
návrhu ve věci samé. Pro rozhodnutí o návrhu na ustanovení zástupce pro řízení o správní žalobě
podle §35 odst. 10 s. ř. s. je tedy věcně příslušný krajský soud, pokud navrhovatel nemá
v úmyslu podat návrh na zahájení řízení, které je zákonem svěřeno do příslušnosti soudu
kasačního - §7 odst. 1 s. ř. s. (srov. usnesení tohoto soudu ze dne 6. 3. 2009 dne
č. j. Na 18/2009-4). Současně však platí, že lhůta pro podání (správní) žaloby se podle §35
odst. 10, věty třetí, s. ř. s., staví i v případě, že o žádosti o ustanovení zástupce, podané
před zahájením řízení, rozhodoval civilní soud, nikoliv příslušný správní soud (viz rozsudky
Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 10. 2015, č. j. 8 Ads 99/2015-35, a ze dne 13. 12. 2017,
č. j. 6 Afs 294/2017-27).
[12] S ohledem na uvedené závěry tak nelze kasační stížnost proti shora uvedenému usnesení
krajského soudu, pokud by byla podána, a priori považovat za zjevně bezúspěšný návrh podle
§36 odst. 3, věty třetí, s. ř. s., neboť nelze s jistotou vyloučit, že v důsledku shora popsaných
specifických skutkových okolností mohla být žaloba podána v otevřené lhůtě. Kasační přezkum
usnesení krajského soudu, které žalobu odmítlo pro opožděnost, tak nelze označit
za bezpředmětný.
[13] Nejvyšší správní soud proto dále posuzoval osobní, majetkové a výdělkové
poměry žalobkyně. Ačkoliv je totiž řízení, které žalobkyně vede (tj. řízení ve věci sociální péče)
podle §11 odst. 1 písm. b) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, osvobozeno
od soudních poplatků, tato skutečnost ještě sama o sobě neznamená splnění prvé z podmínek
pro ustanovení zástupce podle §35 odst. 10 s. ř. s. Je proto nutné posoudit, zda jsou u žalobkyně
splněny podmínky pro osvobození od soudních poplatků (viz rozsudek tohoto soudu ze dne
24. 8. 2011, č. j. 4 Azs 22/2011-46).
[14]
[15] Za tímto účelem byl žalobkyni zaslán formulář Prohlášení o osobních, majetkových a výdělkových
poměrech pro osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce. Z vyplněného formuláře, k němu
přiložených příloh a soudního spisu krajského soudu vyplývá, že žalobkyně je invalidní ve III.
stupni, rozvedená, má zletilého syna (který s ní trvale nesdílí domácnost, dojíždí za ní a pobírá
příspěvek na její péči ve výši 880 Kč). Příjmy žalobkyně sestávají pouze z invalidního důchodu
ve výši 8 668 Kč a příspěvku na bydlení ve výši 2 196 Kč, tj. činí měsíčně celkem 10 864 Kč.
Jediným jejím majetkem větší (nespecifikované) hodnoty, je chata, v níž bydlí. Průměrné měsíční
náklady žalobkyně přitom činí cca 9 778 Kč (cca 4 428 Kč náklady na bydlení, cca 3 000 Kč
na stravu, a cca 2 350 Kč náklady na internet, telefon, léky, ošacení a ostatní).
[16] S ohledem na takto zjištěné majetkové a osobní poměry žalobkyně dospěl kasační soud
k závěru, že žalobkyně nemá dostatečné prostředky k úhradě právního zastoupení a splňuje
tak zákonné podmínky pro osvobození od soudních poplatků ve smyslu §36 odst. 3 s. ř. s.
[17] Rovněž druhá podmínka pro ustanovení zástupce, tj. nezbytnost zastoupení žalobkyně
k ochraně jeho práv, je splněna. Pro řízení o kasační stížnosti totiž obecně platí, že stěžovatel
musí být zastoupen advokátem (§105 odst. 2 věta před středníkem s. ř. s.). Zároveň nevyšlo
najevo, že by žalobkyně měla vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních
předpisů vyžadováno pro výkon advokacie a kasační stížnost, pro jejíž podání navrhuje
ustanovení zástupce, má směřovat proti rozhodnutí krajského soudu ve věci samé (srov. výjimku
z povinného zastoupení podle usnesení rozšířeného senátu tohoto soudu ze dne 9. 6. 2015,
č. j. 1 As 196/2014 - 19).
[18] Nejvyšší správní soud tudíž dospěl k závěru, že v posuzované věci jsou splněny podmínky
pro vyhovění návrhu žalobkyně na ustanovení zástupce z řad advokátů. Žalobkyně vyjádřila
preferenci, aby jí byla jako zástupkyně ustanovena konkrétně Mgr. Alice Jeziorská, advokátka
se sídlem Havířov, Svornosti 86/2, neboť ji zastupovala již dříve v řízení o žádosti o přiznání
invalidity III. stupně. Neshledal přitom důvod, proč této preferenci nevyhovět, a to rovněž
s ohledem na relativně malou vzdálenost sídla advokátky od místa bydliště žalobkyně; současně
zohlednil, že daná advokátka dle registru České advokátní komory s ustanovováním ex offo
souhlasí.
[19] Zastoupení advokátem, kterého Nejvyšší správní soud ustanovil pro řízení o kasační
stížnosti, je omezeno jen na toto řízení (srov. usnesení rozšířeného senátu tohoto soudu ze dne
28. 6. 2018, č. j. 8 As 167/2017 - 58).
[20] Závěrem Nejvyšší správní soud připomíná, že kasační stížnost proti rozhodnutí krajského
soudu lze podat ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Lhůta pro podání kasační stížnosti
končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty
(den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek,
je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační
stížnosti nelze prominout. Lhůta pro podání kasační stížnosti přitom neběží po dobu podání
návrhu na ustanovení zástupce (tj. od 30. 7. 2020) do nabytí právní moci rozhodnutí o tomto
návrhu, tj. do nabytí právní moci tohoto usnesení (viz rozsudek tohoto soudu ze dne 22. 8. 2007,
č. j. 2 As 81/2006-165).
Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s ou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 20. listopadu 2020
Mgr. Radovan Havelec
předseda senátu