ECLI:CZ:NSS:2021:10.AFS.368.2021:61
sp. zn. 10 Afs 368/2021 - 61
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Zdeňka Kühna a soudkyň Michaely
Bejčkové a Sylvy Šiškeové v právní věci žalobce: Ing. M. Š., zast. advokátem
Mgr. Jaromírem Noskem, Furchova 373, Telč, proti žalovanému: Celní úřad pro Kraj
Vysočina, Střítež 5, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 20. 4. 2020,
čj. 26948-4/2020-630000-42, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu
v Brně ze dne 27. 7. 2021, čj. 29 Af 35/2020-45,
takto:
I. Kasační stížnost se zamí t á .
II. Žádný z účastníků n emá právo na náhradu nákladů řízení.
III. Ustanovenému zástupci žalobce Mgr. Jaromíru Noskovi, advokátovi, se p ři zn áv á
odměna a náhrada hotových výdajů ve výši 13 450 Kč, která mu bude proplacena z účtu
Nejvyššího správního soudu do 30 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
Odůvodnění:
[1] Žalovaný vydal dne 5. 3. 2020 exekuční příkaz na nedoplatek vyměřený třemi
rozhodnutími Policie České republiky v celkové výši 1 500 Kč a zvýšený o náklady daňové
exekuce ve výši 500 Kč. Proti exekučnímu příkazu podal žalobce námitky, které žalovaný zamítl.
Žalobce se poté proti rozhodnutí v záhlaví bránil žalobou u krajského soudu, který žalobu zamítl
(zároveň připustil jako včas uplatněný jen jeden žalobní bod).
[2] Žalobce (stěžovatel) podal proti rozsudku krajského soudu kasační stížnost z důvodů
podle §103 odst. 1 písm. a), b) a d) s. ř. s. Kritizuje, že se žalovaný nezabýval tím, zda bylo
možné exekuci zastavit. Namítá také, že v soudním spisu nebyly založeny např. pokutové bloky
a exekuční příkaz.
[3] Žalovaný navrhnul kasační stížnost zamítnout.
[4] Kasační stížnost není důvodná.
[5] V prvé řadě NSS uvádí, že vzhledem k obsahu „námitek“ (ve kterých stěžovatel
především zdůrazňoval nemajetnost a důvody tohoto stavu) a k tomu, že žalovanému přímo
navrhoval právě zastavení daňové exekuce (byť s ním spojil i jiné návrhy), měl žalovaný
jeho podání ze dne 24. 3. 2020, byť formálně označené jako „námitky“, posoudit jako návrh
na zastavení daňové exekuce podle §181 odst. 2 daňového řádu. Fakticky tímto způsobem
námitky stěžovatele posoudil, byť formálně vydal rozhodnutí o námitkách podle §159 daňového
řádu. Z hlediska výsledku to ale v nynější věci není podstatné. Použití nesprávné právní normy
totiž výjimečně není důvodem pro zrušení rozhodnutí žalovaného, protože by výsledek řízení
při užití odpovídajícího práva byl tentýž (srov. usnesení rozšířeného senátu NSS 28. 7. 2009,
čj. 8 Afs 51/2007 87, č. 1926/2009 Sb., věc NATO HQ, body 25-26).
[6] V hodnocení první kasační námitky NSS souhlasí s krajským soudem. Stěžovatel
v námitkách uvedl jen velmi obecné důvody pro zastavení daňové exekuce (sdělil, že je nemajetný
a že za tento stav je odpovědný jeho bývalý zaměstnavatel, který mu dal výpověď z práce).
Žalovaný sice velmi stručně, ale správně posoudil, že tyto důvody nespadaly do výčtu
v §181 odst. 2 daňového řádu. NSS také zdůrazňuje, že v nynější věci žalovaný nařídil daňovou
exekuci přikázáním pohledávky z účtu u poskytovatele platebních služeb dle §190 daňového řádu
(který postihuje i prostředky, které dojdou na účet během 6 měsíců ode dne vyrozumění o právní moci
exekučního příkazu). Důvod pro zastavení daňové exekuce, který uvedl stěžovatel, se nanejvýš blíží
důvodu uvedenému v §181 odst. 2 písm. f) daňového řádu. Ani v tomto případě ale nelze
při provádění daňové exekuce způsobem podle §190 daňového řádu bez dalšího dojít k závěru,
že předpokládaný výtěžek nepostačí ani ke krytí exekučních nákladů, které činí jen 500 Kč (blíže
srov. rozsudek NSS ze dne 21. 10. 2020, čj. 10 Afs 203/2020-49, věc Zlínmarket, bod 10). Stejně
tak pod důvody pro zastavení daňové exekuce nejde podřadit obecný nesouhlas s ukončením
pracovního poměru ze strany stěžovatelova bývalého zaměstnavatele (jak již krajský soud trefně
uvedl, taková námitka není pro další běh daňové exekuce podstatná).
[7] Jelikož nebyl důvod pro zastavení exekuce, nemusel se žalovaný zabývat dalšími
okolnostmi, které stěžovatel zmiňuje v kasační stížnosti (jako je např. to, zda zastavit exekuci
zcela, či částečně). Nic jiného (ve vztahu k vedení daňové exekuce), včetně jejího odložení,
stěžovatel nenavrhoval.
[8] K druhé námitce NSS jen uvádí, že nebylo potřeba, aby exekuční příkaz, pokutové bloky
či jiné podklady pro řízení před žalovaným byly součástí soudního spisu, ať už u krajského soudu,
nebo u NSS. Všechny stěžovatelem zmiňované podklady jsou součástí správního spisu,
ze kterého může krajský soud i NSS ověřit skutkový i právní stav v době vydání napadeného
rozhodnutí. Takový postup ale není dokazováním ve smyslu §52 s. ř. s. (rozsudek NSS ze dne
29. 1 2009, čj. 9 Afs 8/2008-117, č. 2383/2011 Sb. NSS, věc ECOPLAST). Do správního spisu
v nynější věci koneckonců nahlížel i sám stěžovatel (resp. jeho zástupce).
[9] S ohledem na výše uvedené NSS zamítl kasační stížnost jako nedůvodnou
(§110 odst. 1 věta poslední s. ř. s.).
[10] O náhradě nákladů řízení rozhodl podle §60 odst. 1 za použití §120 s. ř. s.
Stěžovatel nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti, neboť ve věci neměl
úspěch; žalovanému náklady řízení nad rámec běžné úřední činnosti nevznikly.
[11] Stěžovateli byl ustanoven zástupce z řad advokátů, Mgr. Jaromír Nosek. Advokátovi
se s přihlédnutím k §7 bodu 5, §9 odst. 4 písm. d), §11 odst. 1 písm. b), c) a d) a §13 odst. 4
vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních
služeb (advokátní tarif), přiznává odměna za zastupování 9 300 Kč za tři úkony právní služby
(porada s klientem včetně převzetí a přípravy zastoupení, další porada s klientem přesahující
jednu hodinu, doplnění kasační stížnosti) a paušální náhrada hotových výdajů 900 Kč.
[12] NSS neuznal jako samostatný úkon právní služby žádost o zaslání podkladů k řízení
a prodloužení lhůty. NSS také neuznal za samostatný úkon právní služby nahlížení a studium
spisu žalovaného, které advokát rovněž uplatňoval. Tuto činnost ustanoveného advokáta je třeba
považovat za součást úkonu právní služby spočívajícího v převzetí a přípravě zastoupení
dle §11 odst. 1 písm. b) advokátního tarifu. Prostudování spisu ve správním soudnictví
se pokládá za nezbytný krok na počátku zastupování v řízení (blíže viz rozsudek ze dne
14. 1. 2021, čj. 9 Azs 228/2020-53, bod 19 a judikatura tam cit.). NSS nicméně žalobci přiznal
náhradu za čas promeškaný cestou k nahlížení do spisu žalovaného dne 26. 10. 2021 a zpět, v rozsahu
4 započatých půlhodin po 100 Kč [400 Kč dle §14 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu] a cestovné
advokáta k žalovanému a zpět při ujetí celkem 79 km. Dle §1 písm. b) vyhlášky č. 589/2020 Sb.,
o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného
a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad, náleží
za použití osobního motorového vozidla základní sazba 4,40 Kč/km, tj. 347 Kč. Dle §4 písm. c)
téže vyhlášky je třeba v roce 2021 (resp. pro účely cesty uskutečněné na samém konci října 2021)
při náhradě cestovného počítat s průměrnou cenou benzinu (95 oktanů) 33,80 Kč/l.
Kombinovaná spotřeba automobilu advokáta je 6,3 l/100 km. Cestovné je tedy celkem 516 Kč.
[13] Vzhledem k tomu, že advokát je plátcem DPH, se odměna a náhrada hotových výdajů
zvyšuje o DPH ve výši 21 %. Celková částka, která činí 13 450 Kč, bude k rukám ustanoveného
zástupce proplacena z účtu NSS do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Poučení: Proti tomuto rozsudku ne j so u opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 9. prosince 2021
Zdeněk Kühn
předseda senátu