ECLI:CZ:NSS:2021:10.AZS.268.2021:32
sp. zn. 10 Azs 268/2021 - 32
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Zdeňka Kühna, soudkyně Sylvy
Šiškeové a soudce Ondřeje Mrákoty v právní věci žalobce: V. Q. N., zastoupeného advokátem
Mgr. Ondřejem Fialou, Václavské náměstí 808/66, Praha 1, proti žalovanému: Ministerstvo
vnitra, Nad Štolou 936/3, Praha 7, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 12. 1. 2021, čj.
OAM-117/LE-BA02-HA10-2020, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského
soudu v Ostravě ze dne 8. 6. 2021, čj. 18 Az 3/2021 - 42,
takto:
I. Kasační stížnost se o dm í t á pro nepřijatelnost.
II. Žádný z účastníků nemá práv o na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
[1] Žalovaný neudělil žalobci mezinárodní ochranu podle §12 až §14b
zákona č. 325/1999 Sb., o azylu. V odůvodnění rozhodnutí uvedl, že potřeba legalizace pobytu
ani problémy s věřiteli v zemi původu nejsou azylově relevantními důvody. Krajský soud
v Ostravě žalobu proti rozhodnutí žalovaného zamítl.
[2] V kasační stížnosti žalobce (stěžovatel) vyslovil přesvědčení, že v řízení uvedl azylově
relevantní tvrzení. V případě návratu do země původu se obává především svých věřitelů a toho,
že by mu státní orgány neposkytly ochranu. Žalovaný nedostatečně zjistil skutkový stav,
mimo jiné si neopatřil dostatečné podklady pro rozhodnutí včetně informací o zemi původu
stěžovatele. Kromě toho žalovaný porušil zásadu tzv. přiměřené pravděpodobnosti ve smyslu
rozsudku NSS ze dne 26. 3. 2008, čj. 2 Azs 71/2006. Rozsudek krajského soudu je navíc
nepřezkoumatelný.
[3] Žalovaný ve vyjádření ke kasační stížnosti shrnul podstatné argumenty rozsudku
krajského soudu a navrhl kasační stížnost odmítnout, případně zamítnout.
[4] Ve věcech, v nichž před krajským soudem rozhodoval specializovaný samosoudce,
se NSS po posouzení přípustnosti kasační stížnosti zabývá otázkou, zda podaná kasační stížnost
svým významem podstatně přesahuje zájmy stěžovatele (§104a s. ř. s.). Není-li tomu tak, soud
kasační stížnost odmítne jako nepřijatelnou (usnesení ze dne 26. 4. 2006, čj. 1 Azs 13/2006 - 39,
č. 933/2006 Sb. NSS, a ze dne 16. 6. 2021, čj. 9 As 83/2021-28, body 11–12).
[5] Kasační stížnost je nepřijatelná.
[6] NSS se nejprve zabýval nepřezkoumatelností rozsudku krajského soudu. K pojmu
nepřezkoumatelnost odkazuje na svou ustálenou judikaturu (rozsudky ze dne 29. 7. 2004,
čj. 4 As 5/2003-52, ze dne 14. 7. 2005, čj. 2 Afs 24/2005-44, nebo ze dne 18. 10. 2005,
čj. 1 Afs 135/2004-73). NSS námitce nepřezkoumatelnosti nepřisvědčil, neboť krajský soud
se vypořádal se všemi žalobními námitkami a své rozhodnutí dostatečně odůvodnil.
[7] K obavě stěžovatele z vyhrožování ze strany věřitelů v zemi původu odkazuje NSS
na rozsudek ze dne 10. 2. 2006, čj. 4 Azs 129/2005 - 54, v němž dovodil, že „obecné tvrzení
stěžovatele o obavách z pronásledování či nebezpečí, které mu hrozí v zemi původu, bez prokázání existence
takového nebezpečí, za situace, kdy se stěžovatel v zemi původu neobrátil se svými problémy na příslušné orgány,
nelze podřadit pod zákonem vymezené důvody udělení azylu“. V rozsudku ze dne 13. 9. 2004,
čj. 4 Azs 185/2004 - 45, pak NSS uvedl, že „za pronásledování by mohlo být v souvislosti s ohrožením
soukromými osobami pokládáno leda odmítnutí veřejné moci poskytnout ochranu před tímto ohrožením, pokud
by toto odmítnutí mělo typicky povahu šikany ze strany veřejné moci pro některý z důvodů uvedených
v §12 zákona o azylu.“ Obava stěžovatele z jednání soukromých osob v zemi původu je navíc
v současnosti pouze hypotetická.
[8] Otázkou zjišťování skutkového stavu věci se judikatura NSS opakovaně zabývala
(rozhodnutí ze dne 21. 12. 2005, čj. 6 Azs 235/2004-57, ze dne 13. 8. 2008, čj. 2 Azs 45/2008-67,
či ze dne 27. 1. 2009, čj. 2 Azs 91/2008-66). Žalovaný i krajský soud posoudili situaci v zemi
původu stěžovatele na základě relevantních podkladů. Zprávy o situaci v zemi původu, které
žalovaný použil, splňují požadavky stanovené rozsudkem NSS ze dne 4. 2. 2009,
č. j. 1 Azs 105/2008-81, čj. 1825/2009 Sb. NSS, podle něhož „při používání informací o zemích původu
je nutné dodržovat následující pravidla. Informace o zemi původu musí být v maximální možné míře (1)
relevantní, (2) důvěryhodné a vyvážené, (3) aktuální a ověřené z různých zdrojů, a (4) transparentní
a dohledatelné“. Krajský soud při posouzení této otázky nevybočil z požadavků stanovených
judikaturou.
[9] Poukaz stěžovatele na tzv. předběžnou pravděpodobnost ve smyslu rozsudku NSS
čj. 2 Azs 71/2006 - 82, není případný, neboť stěžovatelova tvrzení se míjela s důvody, pro které
je možné udělit mezinárodní ochranu.
[10] NSS s odkazem na rozsudek ze dne 17. 2. 2011, čj. 2 Azs 50/2010 - 49, zdůrazňuje,
že mezinárodní ochranu nelze chápat jako jeden z prostředků k legalizaci pobytu na území ČR.
NSS snahu o legalizaci pobytu cizince prostřednictvím institutů azylového práva dlouhodobě
odmítá (rozsudky ze dne 27. 8. 2003, čj. 4 Azs 7/2003 - 60, ze dne 30. 6. 2004,
čj. 7 Azs 138/2004 - 44, č. 397/2004 Sb. NSS a další). Není proto pochybením žalovaného,
pokud tuto okolnost ve svém rozhodnutí zohlední.
[11] Ve věci nevyvstala právní otázka, kterou by dosud judikatura NSS neřešila nebo ji řešila
rozdílně. NSS neshledal důvod pro judikaturní odklon. Krajský soud se nedopustil ani zásadního
pochybení, které mohlo mít dopad do hmotněprávního postavení stěžovatele. Věc posoudil
v souladu s ustálenou judikaturou, od které NSS neshledal důvod se odchýlit.
[12] NSS proto kasační stížnost podle §104a s. ř. s. odmítl pro nepřijatelnost.
[13] Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z §60 odst. 1 s. ř. s. ve spojení s §120 s. ř. s.
(srov. usnesení rozšířeného senátu ze dne 25. 3. 2021, čj. 8 As 287/2020 - 33, část III. 4.).
Stěžovatel ve věci neměl úspěch, žalovanému nevznikly náklady nad rámec běžné úřední činnosti.
Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s ou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 5. listopadu 2021
Zdeněk Kühn
předseda senátu