ECLI:CZ:NSS:2021:12.KSZ.1.2021:47
sp. zn. 12 Ksz 1/2021 - 47
ROZHODNUTÍ
Nejvyšší správní soud jako soud kárný rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Petra
Mikeše, Ph.D., zástupce předsedy senátu JUDr. Jana Engelmanna a přísedících JUDr. Marka
Bodláka, JUDr. Michala Basíka, JUDr. Daniely Kovářové a prof. JUDr. PhDr. Miloše Večeři,
CSc., při ústním jednání dne 21. 4. 2021 ve věci návrhu náměstkyně okresního státního
zástupce Plzeň-město ze dne 22. 2. 2021, čj. 1 SPR 319/2020-4, na zahájení řízení o kárné
odpovědnosti Mgr. Michala Klímy, státního zástupce Okresního státního zastupitelství
Plzeň-město,
takto:
I.
Podle §314r odst. 4 zákona č. 141/1961 Sb., trestní řád, přiměřeně aplikovaného v kárném řízení
dle §25 zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů,
se schvaluje dohoda o vině a kárném opatření,
která byla uzavřena mezi kárnou navrhovatelkou a kárně obviněným dne 24. 3. 2021.
II.
V souladu se schválenou dohodou o vině a kárném opatření se
Mgr. Michal Klíma,
nar. X, státní zástupce Okresního státního zastupitelství Plzeň-město, trvale bytem X
podle §19 odst. 1 zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních
exekutorů
uznává vinným, že
jako dozorový státní zástupce ve věci vedené u Okresního státního zastupitelství Plzeň-město
pod sp. zn. 1 ZT 247/2020 proti obviněnému M. B., nar. X, který byl stíhán pro přečin
poškození cizí věci podle §228 odst. 1 trestního zákoníku, přečin výtržnictví podle §358 odst. 1,
odst. 2 písm. a) trestního zákoníku, pokračující přečin krádeže podle §205 odst. 1 písm. a), odst.
2 trestního zákoníku, dílem dokonaný a dílem ve stadiu pokusu podle §21 odst. 1 trestního
zákoníku a přečin neoprávněného opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku podle §
234 odst. 1 trestního zákoníku, a který byl po svém zadržení dne 31. 7. 2020 usnesením
Okresního soudu Plzeň-město ze dne 1. 8. 2020, sp. zn. 5 Nt 53/2020, vzat z důvodů uvedených
v §67 písm. a), c) trestního řádu do vazby, přestože mu byl policejním orgánem dne 23. 11. 2020
předložen trestní spis s návrhem na podání obžaloby, tuto do dne 30. 11. 2020 nepodal, ani v
rozporu s §72a odst. 1 písm. a) a §72a odst. 2 trestního řádu nerozhodl k tomuto datu o
propuštění obviněného z vazby, setrvání obviněného ve vazbě i po uplynutí maximální lhůty
vazby v přípravném řízení bylo zjištěno dne 8. 12. 2020 okresní státní zástupkyní a obviněný byl
příkazem náměstkyně okresní státní zástupkyně téhož dne z vazby propuštěn, v důsledku čehož
pobýval obviněný ve vazbě nezákonně po dobu 8 dnů,
t ed y
zaviněně porušil povinnosti státního zástupce a zaviněným jednáním ohrozil důvěru v činnost
státního zastupitelství a odbornost jeho postupu,
čí mž s p ách a l
kárné provinění podle §28 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství,
a za t o se m u u kl á d á
podle §30 odst. 1 písm. b) zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, kárné opatření
snížení platu o 10 % na dobu 2 měsíců.
Odůvodnění:
I. Průběh řízení
[1] Nejvyšší správní soud jako soud kárný obdržel 26. 2. 2021 shora uvedený návrh
na zahájení kárného řízení, který podala náměstkyně okresního státního zástupce Plzeň-město.
Místo okresního státního zástupce nebylo v době podání kárného návrhu obsazeno a stále
obsazeno není. Judikatura kárného soudu již v rozhodnutí ze dne 16. 6. 2014, čj. 12 Ksz
4/2014-44, dovodila, že náměstek vedoucí státní zástupkyně byl v případě její dlouhodobé
nepřítomnosti oprávněn ji podle §8 odst. 2 zákona o státním zastupitelství zastoupit i při podání
kárného návrhu. Za použití argumentu a maiori ad minus musí platit, že kárná navrhovatelka byla
oprávněna podat kárnou žalobu i za stávající situace, ve které není místo okresního státního
zástupce obsazeno. K podrobnějšímu rozvedení oprávnění náměstka vedoucího státního
zástupce podat návrh na zahájení kárného řízení lze dále odkázat na rozhodnutí kárného soudu
ze dne 18. 12. 2019, čj. 12 Ksz 6/2019-110, ve věci Martina Pavelky II.
[2] V kárném návrhu ze dne 22. 2. 2021 kárná navrhovatelka popsala okolnosti
posuzovaného skutku tak, jak je uvedeno shora ve skutkové větě. Kárně obviněný nebyl kárně
stíhán, ani mu nebyla uložena písemná výtka. Jako kárné opatření navrhla snížení platu o 10 %
na dobu dvou měsíců.
[3] K návrhu se vyjádřil kárně obviněný. Ten uvedl, že se dopustil jednání popsaného
v návrhu. Všechny skutečnosti uvedené v návrhu považuje za nesporné. K okolnosti spáchání
popsaného skutku uvedl, že z nepozornosti či rutiny přehlédl, že se trestný čin krádeže neměl
považovat za krádež s kvalifikovanou skutkovou podstatou dle §205 odst. 4 písm. b)
tr. zákoníku, tedy spáchanou v nouzovém stavu z důvodu covidové epidemie, tudíž
s osmiměsíční vazební lhůtou pro přípravné řízení. Tuto lhůtu si spočítal, avšak nevyznačil,
neboť odhadl, že do té doby bude přípravné řízení skončeno. Krádež spáchaná obviněným však
nebyla spáchána za nouzového stavu, ale v letním období roku 2020, tedy v době mezi dvěma
vyhlášenými nouzovými stavy. Čtyřměsíční maximální lhůta vazby tak byla překročena o osm dní,
což bylo zjištěno den před podáním obžaloby. Svého jednání lituje. Uvedl, že zvýší pečlivost
při dozoru trestních věcí a opětovně se vrátil k pečlivému počítání zákonných lhůt a jejich
viditelnému zápisu na obal dozorového spisu.
[4] Dne 26. 3. 2021 předložila kárná navrhovatelka soudu návrh na schválení dohody o vině
a kárném opatření, kterou uzavřela s kárně obviněným dne 24. 3. 2021. V dohodě byl sjednán
stejný druh a výměra kárného opatření, které bylo uvedeno již v kárném návrhu.
[5] V rámci předběžného šetření podle §13 zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců,
státních zástupců a soudních exekutorů (dále jen „zákon o kárném řízení“), předseda senátu
ověřil, že kárný návrh má oporu v podkladech, uzavřená dohoda odpovídá návrhu na zahájení
kárného řízení a byla uzavřena pro skutky, které jsou předmětem kárného návrhu, a kárně
obviněný nebyl dříve postižen.
[6] Dne 21. 4. 2021 proběhlo ve věci ústní jednání. Při něm předseda senátu kárně
obviněného poučil v souladu s §314q odst. 3 tr. řádu, přičemž kárně obviněný potvrdil,
že sjednané dohodě rozumí, prohlášení o tom, že spáchal skutek, který mu je kladen za vinu,
učinil dobrovolně a bez nátlaku a byl poučen o svém právu na obhajobu a jsou mu známy
důsledky sjednání dohody, tedy že se vzdává práva na projednání věci při řádném jednání.
II. Hodnocení soudu
[7] Soud již v minulosti dospěl k závěru, že i v kárném řízení je na základě §25 zákona
o kárném řízení přiměřeně aplikovatelný institut dohody o vině dle trestního řádu (viz usnesení
ze dne 17. 1. 2019, čj. 13 Kss 5/2018 - 71, ve věci Martina Valehracha, nebo rozhodnutí ze dne
20. 11. 2019, čj. 12 Ksz 5/2019 - 87, ve věci Tomáše Sani). Soud proto posuzoval podmínky
pro schválení dohody o vině a kárném opatření stanovené trestním řádem. Soud nemůže podle
§314r odst. 2 tr. řádu dohodu schválit mimo jiné tehdy, pokud je nesprávná, což zahrnuje
i situaci, že je v rozporu se zákonem (viz bod 5 rozhodnutí Nejvyššího správního osudu ze dne
15. 4. 2019, čj. 11 Kss 8/2018 - 199, ve věci Ilony Miklové). Podle §175a tr. řádu lze o dohodě
o vině a trestu jednat jen tehdy, jestliže výsledky vyšetřování dostatečně prokazují závěr,
že se skutek stal, že tento skutek je trestným činem a že jej spáchal obviněný. Při přiměřené
aplikaci těchto ustanovení na základě §25 zákona o kárném řízení tedy musí z dosud zajištěných
podkladů vyplývat, že se stal skutek, tento skutek je kárným proviněním, a že jej spáchal kárně
obviněný.
[8] Soud dospěl k závěru, že tyto podmínky jsou splněny. Skutek tak jak je popsán
ve skutkové větě odpovídá podkladům ve spise a tento skutek je kárným proviněním. Je zřejmé,
že obviněný byl stíhán pro přečiny. Z §72a odst. 1 a 2 tr. řádu vyplývá, že celková doba trvání
vazby v trestním řízení nesmí přesáhnout jeden rok, je-li vedeno trestní stíhání pro přečin,
přičemž z této doby připadá jedna třetina na přípravné řízení. Není-li přípravné řízení
před uplynutím této doby skončeno, musí být nejpozději v poslední den této lhůty obviněný
propuštěn z vazby. V případě obviněného tak měla trvat vazba v přípravném řízení nejvýše
4 měsíce. Jak je zřejmé ze skutkové věty tohoto rozhodnutí, tato lhůta byla překročena o osm dní.
Povinnost státního zástupce vydat příkaz k propuštění obviněného z vazby v případě překročení
nejvyšší přípustné doby trvání vazby pak vychází z jasného textu §73b odst. 6 věty druhé tr. řádu,
podle nějž v případě překročení lhůty pro rozhodnutí o dalším trvání vazby podle §72 nebo překročení nejvyšší
přípustné doby trvání vazby podle §72a vydá soud a v přípravném řízení soudce nebo státní zástupce pouze
příkaz k propuštění obviněného z vazby. Pokud je obviněný nezákonně ponechán ve vazbě v důsledku
pochybení státního zástupce, je takové jednání běžně považováno za kárné provinění
(viz např. rozhodnutí NSS ze dne 20. 2. 2019, čj. 12 Ksz 10/2018 – 40, ve věci Rostislava Třešky,
nebo ze dne 31. 10. 2017, čj. 12 Ksz 6/2017 – 34, ve věci Evy Žďárské).
[9] Soud dle přiměřeného použití §314r odst. 2 tr. řádu dohodu neschválí též v případě,
že jsou druh a výše navrženého kárného opatření zjevně nepřiměřené závažnosti kárného
provinění. Důvodem pro neschválení dohody o vině a kárném opatření podle §314r odst. 2
trestního řádu, pokud jde o sjednané kárné opatření, je pouze situace, pokud je kárné opatření
zcela zjevně nepřiměřené závažnosti spáchaného kárného provinění (k tomu viz též rozhodnutí
ve věci Tomáše Sani, nebo rozhodnutí ze dne 1. 6. 2020, čj. 11 Kss 2/2020 - 88, ve věci Petra Nováka).
Druh kárného opatření ani jeho výměra se nijak nevymyká dosavadní rozhodovací praxi kárného
senátu ve věcech státních zástupců. Lze poukázat například rozhodnutí ze dne 10. 1. 2017,
čj. 12 Ksz 6/2016 - 28, ve věci Aleše Kopala, nebo ze dne 18. 9. 2018, čj. 12 Ksz 3/2018 – 46, ve věci
Petra Cibulky, ze dne 17. 2. 2021, čj. 12 Ksz 7/2020 – 38, ve věci Petra Vítka). Lze rovněž
přihlédnout k lítosti kárně obviněného a jím přijatým opatřením k zamezení opakovaní skutku.
Kárnému senátu proto sjednané kárné opatření nebránilo dohodou schválit.
[10] Soud proto shledal, že jsou splněny podmínky pro schválení dohody vymezené v §314r
tr. řádu, a proto ji výrokem I. schválil.
[11] Výrokem II. v souladu s §314r odst. 4 tr. řádu rozhodl o vině kárně obviněného
a o kárném opatření v souladu s uzavřenou dohodou o vině a kárném opatření.
VI. Závěr
[12] Kárné opatření snížení platu se vůči kárně obviněnému uplatní od prvního dne měsíce
následujícího po dni právní moci rozhodnutí (§30 odst. 4 zákona o státním zastupitelství).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné.
V Brně dne 21. dubna 2021
JUDr. Petr Mikeš, Ph.D.
předseda kárného senátu
ve věcech státních zástupců