Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 22.11.2021, sp. zn. 16 Kss 3/2021 - 173 [ rozhodnutí / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NSS:2021:16.KSS.3.2021:173

sp. zn. 16 Kss 3/2021 - 173 ROZHODNUTÍ Nejvyšší správní soud jako soud kárný rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Karla Šimky a členů JUDr. Pavla Příhody, Mgr. Martina Šalamouna, JUDr. Petra Vlacha, JUDr. Michala Žižlavského a prof. JUDr. Marie Karfíkové, CSc., v právní věci kárné navrhovatelky: předsedkyně Městského soudu v Praze, se sídlem Spálená 6/2, Praha 2, proti kárně obviněné: JUDr. Adriana Pilařová, soudkyně Obvodního soudu pro Prahu 8, se sídlem 28. pluku 1533, Praha 10, o návrhu na zahájení kárného řízení o kárné odpovědnosti soudkyně ze dne 13. 5. 2021, takto: JUDr. Adriana Pilařová nar. X, soudkyně Obvodního soudu pro Prahu 8, se podle §19 odst. 1 zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů, ve znění pozdějších předpisů, uz ná v á v i nno u , ž e I. jako soudkyně Obvodního soudu pro Prahu 8 porušila svou povinnost rozhodovat v přiměřených lhůtách, aniž by k tomu měla objektivní důvody nezávislé na její vůli, tím, že a) způsobila průtahy nedostatečně soustředěným a cíleným postupem v následujících věcech: 1. sp. zn. 28 C 65/2010 v období od 10. 11. 2020 do 4. 2. 2021, 2. sp. zn. 28 C 215/2013 v období od 10. 2. 2020 do 24. 4. 2020 a od 18. 11. 2020 do 18. 2. 2021, 3. sp. zn. 28 C 243/2014 v období od 6. 4. do 3. 5. 2020, od 2. 7. do 13. 8. 2020 a od 25. 9. do 26. 10. 2020, 4. sp. zn. 28 C 322/2015 v období od 17. 1. do 16. 4. 2020 a od 16. 7. do 1. 10. 2020, 5. sp. zn. 28 C 358/2015 v období od 27. 2. do 21. 5. 2020 a od 21. 5. do 5. 10. 2020, 6. sp. zn. 28 C 395/2015 v období od 1. 10. do 1. 12. 2020, 7. sp. zn. 28 C 80/2016 v období od 18. 6. do 26. 11. 2020, 8. sp. zn. 28 C 91/2016 v období od 1. 6. do 15. 9. 2020 a od 29. 12. 2020 do 15. 4. 2021, 9. sp. zn. 28 C 119/2016 v období od 17. 1. do 23. 4. 2020, 10. sp. zn. 28 C 122/2016 v období od 17. 1. do 11. 3., od 1. 6. 2020 do 26. 1. 2021, 11. sp. zn. 28 C 189/2016 v období od 17 1. do 10. 2. 2020, od 9. 12. 2020 do 15. 1. 2021, od 5. 2. do 7. 4. 2021, 12. sp. zn. 28 C 212/2016 v období od 8. 7. do 8. 10. 2020, 13. sp. zn. 28 C 256/2016 v období od 12. 3. do 12. 5. 2020, od 14. 1. do 13. 4. 2021 14. sp. zn. 28 C 302/2016 v období od 20. 8. do 20. 10. 2020, 15. sp. zn. 28 C 30/2017 v období od 17. 1. do 21. 1. 2020, od 2. 2. do 2. 6. 2020, od 2. 7. do 16. 10. 2020, 16. sp. zn 28 C 188/2017 v období od 17. 1. do 26. 2. 2020, od 18. 9. do 30. 12. 2020, 17. sp. zn. 28 C 193/2017 v období od 17. 1. do 24. 3. 2020, od 17. 6. do 1. 12. 2020, 18. sp. zn. 28 C 194/2017 v období od 17. 1. do 5. 3. 2020, od 1. 7. do 17. 12. 2020, 19. sp. zn. 28 C 197/2017 v období od 17. 1. do 11. 2. 2020, 1. 7. 2020 do 14. 1. 2021, 20. sp. zn. 28 C 268/2017 v období od 17. 1. do 30. 1. 2020, od 13. 5. do 1. 7. 2020, 21. sp. zn. 28 C 303/2017 v období od 17. 1. do 28. 1. 2020, od 1. 3. do 1. 6. 2020, 22. sp. zn. 28 C 14/2018 v období od 17. 1. do 4. 3. 2020, od 30. 3. do 11. 6. 2020, od 15. 7. do 11. 9. 2020, 23. sp. zn. 28 C 57/2018 v období od 11. 2. do 11. 3. 2020, od 1. 6. do 10. 11. 2020, 24. sp. zn. 28 C 64/2018 v období od 17. 1. do 11. 3. 2020, od 1. 6. do 10. 9. 2020, 25. sp. zn. 28 C 92/2018 v období od 17. 1. do 3. 3. 2020, 26. sp. zn. 28 C 11/2019 v období od 17. 1. do 6. 5. 2020, 27. sp. zn. 28 C 36/2019 v období od 17. 1. do 12. 3. 2020, 28. sp. zn. 28 C 37/2019 v období od 17. 1. do 10. 3. 2020, 29. sp. zn. 28 C 71/2020 v období od 5. 5. do 24. 9. 2020, b) porušila povinnost odeslat účastníkům stejnopis písemného vyhotovení rozsudku v zákonem stanovené lhůtě tím, že 1. ve věci sp. zn. 28 C 265/2015 vypravila rozsudek ze dne 8. 12. 2020 dne 5. 3. 2021, ač prodloužená lhůta pro vypravení skončila dne 1. 3. 2021, 2. ve věci sp. zn. 28 C 193/2017 vypravila rozsudek ze dne 1. 12. 2020 dne 1. 3. 2021, ač prodloužená lhůta pro vypravení skončila dne 15. 2. 2021, II. jako soudkyně Obvodního soudu pro Prahu 8 v níže uvedených nikoli ojedinělých případech následujících po sobě v kratším časovém odstupu kvůli rodinným a osobním obtížím zrušila jednání namísto toho, aby tyto obtíže řešila způsobem, který by nenarušil řádný výkon soudnictví: 1. pro jednací den 25. 2. 2019 ve věcech • 28 C 60/2017 zrušila jednání 25. 2. 2019, • 28 C 172/2015 zrušila jednání 25. 2. 2019, pro jednací den 27. 2. 2019 ve věci • 28 C 21/2018 zrušila jednání 26. 2. 2019, pro jednací den 23. 4. 2019 ve věcech • 28 C 215/2013 zrušila jednání tentýž den, • 28 C 188/2017 zrušila jednání tentýž den, pro jednací den 25. 4. 2019 ve věcech • 28 C 197 /2017 zrušila jednání 24. 4. 2019, • 28 C 60/2017 zrušila jednání 24. 4. 2019, pro jednací den 26. 4. 2019 ve věcech • 28 C 269/16 zrušila jednání 25. 4. 2019, • 28 C 384/15 zrušila jednání 25. 4. 2019, pro jednací den 20. 6. 2019 ve věcech • 28 C 303/17 zrušila jednání 20. 6. 2019, • 28 C 44/18 zrušila jednání 20. 6. 2019, pro jednací den 2. 7. 2019 ve věcech • 28 C 91/16 zrušila jednání 1. 7. 2019, • 28 C 24/19 zrušila jednání 1. 7. 2019, • 28 C 96/14 zrušila jednání 1. 7. 2019, • 28 C 243/14 zrušila jednání 1. 7. 2019, pro jednací den 11. 7. 2019 ve věcech • 28 C 274/16 zrušila jednání 9. 7. 2019, • 28 C 212/16 zrušila jednání 9. 7. 2019, • 28 C 47/18 zrušila jednání 9. 7. 2019, • 28 C 167/17 zrušila jednání 9. 7. 2019, pro jednací den 12. 7. 2019 ve věcech • 28 C 119/16 zrušila jednání 10. 7. 2019, • 28 C 92/18 zrušila jednání 10. 7. 2019, • 28 C 256/16 zrušila jednání 10. 7. 2019, pro jednací den 10. 9. 2020 ve věcech • 28 C 57/18 zrušila jednání 10. 9. 2020, • 28 C 64/18 zrušila jednání 10. 9. 2020, • 28 C 226/19 zrušila jednání 10. 9. 2020, t e dy z nedbalosti porušila povinnost soudce sub I) rozhodovat v přiměřených lhůtách bez průtahů, vyplývající z §79 odst. 1 věty druhé zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a sub II) porušila povinnost vykonávat svou funkci svědomitě, vyplývající z §80 odst. 1 věty první téhož zákona, a v souladu se zájmem na řádném výkonu soudnictví, jak mu ukládá §80 odst. 3 věta první téhož zákona, čímž zaviněně porušila povinnosti soudce, t ím s p ách al a kárné provinění podle §87 odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zat o se jí uk l á dá podle §88 odst. 1 písm. b) zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, k á r n é o p a t ř e n í snížení platu o 10 % na dobu 6 měsíců. Odůvodnění: I. Návrh na zahájení kárného řízení [1] Návrhem podaným dne 13. 5. 2021 bylo zahájeno kárné řízení proti kárně obviněné. Důvodem byly dle kárné navrhovatelky zaviněné a neodůvodněné průtahy ve vyřizovaných věcech, související s nevytížením jednacích dnů a nerozhodování v přiměřených lhůtách. [2] Společně s kárným návrhem zaslala kárná navrhovatelka i Dohodu o vině a trestu – kárném opatřením uzavřenou dne 12. 5. 2021 s kárně obviněnou. [3] Z návrhu se podává, že kárně obviněná byla jmenována soudkyní 14. 1. 2003 a byla přidělena k výkonu funkce soudce k Obvodnímu soudu pro Prahu 8 dne 22. 1. 2003. Od dubna roku 2019 vyřizuje civilní agendu bez specializace a byly jí přidělovány věci tak, aby celkový počet přidělených věcí dosáhl 100% nápadu do civilního senátu bez specializace. Počínaje 1. 3. 2021 má zastaven sporný civilní nápad a rozhoduje ve věcech detenčního řízení - o vyslovení přípustnosti převzetí nebo držení osob ve zdravotním ústavu a řízení o vyslovení přípustnosti držení v zařízení sociálních služeb. Do března roku 2019 měla kárně obviněná specializovaný senát na věci újmy na zdraví bez dorovnání obecným nápadem. [4] Podle kárné navrhovatelky byla kárně obviněné dne 2. 4. 2004 udělena výtka dle §88 odst. 3 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o soudech a soudcích“) pro nedodržování lhůt při vypravování rozhodnutí, průtahy, nedůsledné vedení spisového materiálu a nevyužívání jednacích dnů. Dne 5. 11. 2004 byla shledána kárným senátem vinnou pro nerozhodnutí o trvání vazby. Dne 9. 9. 2005 byla shledána kárným senátem vinnou, že se v době pracovní neschopnosti, mimo povolené vycházky, účastnila konference, kde přednesla diskusní příspěvek. Dále dne 7. 5. 2018 byla kárně obviněné udělena výtka předsedou Nejvyššího soudu pro porušení oznamovací povinnosti dle zákona o střetu zájmů. Dne 16. 1. 2020 byla kárně obviněné udělena výtka pro překročení maximální lhůty pro vypravení rozhodnutí v 7 případech. [5] Kárná navrhovatelka následně popsala jednotlivé případy, v nichž shledala průtahy a nedodržení lhůt kárně obviněnou, a to včetně zcela konkrétní argumentace odůvodňující toto její stanovisko. [6] Jako kárné opatření navrhla kárná navrhovatelka, vzhledem k počtu a délce průtahů, snížení platu kárně obviněné dle ustanovení §88 odst. 1 písm. b) zákona o soudech a soudcích o 10 % na dobu šesti měsíců. II. Vyjádření kárně obviněné [7] Kárně obviněná ve vyjádření z 10. 6. 2021 sdělila, že trvá na klasickém kárném řízení, aby obhájila svoji pověst soudkyně. Dne 5. 11. 2021 obdržel kárný senát vyjádření kárné obviněné. Podle ní za situace, jež panovala na Obvodním soudě pro Prahu 8, díky naprosto neprofesionálnímu způsobu vedení soudu po dobu cca 9 let vykonával soudce práci nejen svou, ale i tu, kterou by měl vykonávat asistent, protože ten zase vykonával práci, již by měl správně vykonávat vyšší soudní úředník. [8] Dále popsala specifika svého senátu. Poté, co na soudě vyvstala nutnost zřízení specializace na pracovní právo a nastala až konfliktní situace a diskuze, kdo pro ni bude určen, se dobrovolně přihlásila. Specializace jí byla přidělena s tím, že se jí bude dorovnávat civilní nápad do 50%. V té době netušila, jaké problémy jsou s projednáváním pracovněprávních sporů spojeny. Kvůli potřebě senátu v podstatě nebylo možno nařizovat věci na letní měsíce, jarní prázdniny, prosinec, protože přísedící, často již starší důchodci, v letních měsících trávili čas na chatách a chalupách, hlídali vnoučata, v prosinci pekli cukroví, jindy, protože se jednalo v drtivé většině o někdy až velmi staré lidi, se omlouvali pro nemoc, ti mladší zase na pracovní vytížení. Neexistoval prakticky způsob jak je k účasti na jednání přinutit. Přestože tyto informace vedení pravidelně sdělovala, bohužel pouze ústně, a žádala, aby někteří z přísedících na další období již nebyli voleni, vedení to zcela ignorovalo. Zavedením specializací se ukázalo, že těch několik málo soudců, kterým zůstává k souzení veškerá civilní agenda, není již schopno práci zvládat. Vedení soudu situaci řešilo tak, že kárně obviněné přidávalo dorovnání až do 90% civilní agendy. Dorovnáváno nebylo běžnou civilní agendou, protože z ní byly vyňaty všechny jednoduché agendy, nýbrž složitými věcmi typu náhrady škody na zdraví, smluv o dílo apod. (z obecné agendy byly vyňaty specializace na dopravní podniky, kde byl v jednom období dokonce zcela zastaven nápad, přesto kolegyni, která tuto specializaci měla, nebyla přidělována žádná jiná práce s poukazem na to, že by nic jiného dělat neuměla). V obvodu Obvodního soudu pro Prahu 8 sídlí tři největší pojišťovny a náhrady škody tvoří podstatnou část nápadu. Další specializace byla podle kárně obviněné bývalým vedením zřízena na jednoduché náhrady škody způsobené při dopravních nehodách, kde poškození žalovali pojišťovnu o náhradu škody za poškozený automobil, event. pojišťovny žalovaly dlužníky o dlužné pojistné. V prvním případě ono souzení znamenalo na prvním jednání přednést žalobu a vyjádření, poté nařídit znalecký posudek a na druhém jednání rozhodnout. U dlužného pojistného věci končily většinou rozsudkem pro zmeškání či uznání. Na tuto specializaci byli vyčleněni tři kolegové. Další dva mohli pracovat na poloviční úvazek a řada dalších odešla na jiné soudy. [9] Poté, co se kárně obviněné po několika letech senát zaplnil složitými pracovněprávními spory, požádala vedení, aby pracovněprávní senát přidělili některému z kolegů, čemuž bylo vyhověno. V té době se vedení rozhodlo zavést další specializaci na náhrady škody na zdraví; tato specializace jí byla nabídnuta s tím, že jí nebude dorovnáván civilní nápad a vykompenzuje se tím dlouhodobé znevýhodnění jejího senátu. Poté, co se kárně obviněné za více než rok zaplnil senát složitými náhradami škody na zdraví, tedy velmi složitými kauzami představujícími nutnost výslechů mnoha svědků, znalců apod., byla specializace zrušena. Takto měla plný senát pracovně právních sporů, sporů o náhradu škody na zdraví a byl jí spuštěn nápad 100 % civilní agendy. I přesto v posledních letech nebyla podle svých slov žádným vedením soudu upozorněna na nedostatky v práci a vyzvána k nápravě. Pokud by tomu tak bylo, jistě by se dalo průtahům i tomuto kárnému řízení předejít. Kárně obviněná ani její kolegové nepředpokládali, že kárným proviněním je i skutečnost, že jednání nejsou nařizována na bez výjimky každý jednací den. [10] Dále kárně obviněná poukázala na svou složitou životní situaci v letech 2017 až 2020. Po smrti strýce musela pečovat o Xletou tetu a jejího Xletého syna, od narození X odkázaného zcela na pomoc druhých. Musela svou péči o ně velmi zintenzivnit, což představovalo dojíždět k nim cca 3x týdně, pravidelné nákupy, odvozy do nemocnice, k lékařům apod. Se situací bylo seznámeno i vedení soudu a sám místopředseda městského soudu navrhl, aby situaci řešila žádostí o poloviční úvazek, což kárně obviněná odmítla. [11] Pokud je jí vyčítáno, že v roce 2018 odročovala jednání pro nemoc soudce, bylo to proto, že pro velké psychické zatížení byla často nemocná, takže bylo nutno jednání rušit, ale často byla schopna aspoň pracovat v kanceláři či doma, což po dohodě s vedením soudu dělala. [12] K tomu, že odročovala na příliš vzdálené termíny, ač měla volné termíny dříve, kárně obviněná uvedla, že pokud vůbec má jít o kárné provinění, s odstupem času lze jen velmi těžko dohledat, proč bylo na tyto konkrétní termíny odročováno. Pokud ale odročovala, mělo to vždy konkrétní důvody, které lze zpětně jen těžko dohledat. Vinu shledává v tom, že v každém případě neuváděla důvod odročování na konkrétní vzdálenější termín do protokolu. Primárním důvodem odročování je především velký počet věcí v senátě kárně obviněné i jejích kolegů, pro které na řadu měsíců dopředu odročovali všichni. Odročovat žádali i samotní účastníci či jejich právních zástupců; nabízené termíny jim nevyhovovaly. Dalším důvodem byla specifičnost agendy senátu. Pracovněprávní spory nešlo v letních měsících vůbec nařizovat. Dále se snažila nenařizovat jednání před odjezdem na dovolenou, a to z důvodu, že chtěla do svého odjezdu vyřídit všechny naléhavé věci, které nesnesly odkladu, a rovněž se snažila nenařizovat po návratu z dovolené, kdy na ni čekalo i mnoho desítek spisů, které chtěla primárně projít a vyřídit to naléhavé. Dále nenařizovala na termíny, kdy měla v plánu účastnit se školení, kterého se nakonec třeba i z důvodu velkého množství práce nezúčastnila. [13] Kárně obviněná dodala, že před několika dny proběhla na podnět nové předsedkyně soudu na soudě prověrka vytíženosti kanceláří a asistentů a bylo konstatováno, že kárně obviněná měla dlouhá leta nejméně výkonnou, tedy nejpomalejší vedoucí kanceláře a ze všech soudců předávala své asistentce nejméně práce. Bylo to tak proto, že zatímco většina asistentů pracovala pro dva soudce, její asistentka pracovala i pro čtyři soudce a kárně obviněná neměla a nemohla mít žádný přehled o její skutečné vytíženosti. Na toto vedení opakovaně upozorňovala, ale marně. [14] Dále zdůraznila, že dle tvrzení samotného místopředsedy byly prováděny pravidelné čtvrtletní kontroly senátů, avšak až do podání návrhu na kárné řízení ji ani jedinkrát na průtahy neupozornil. První velkou prověrku prováděl městský soud již v říjnu 2020 a výsledky této prověrky obdržela v lednu 2021. Ani tato prověrka nenaznačovala nic alarmujícího a neobsahovala upozornění na nedostatky, které jsou jí kladeny za vinu nyní. [15] Kárně obviněná se dále vyjádřila k jednotlivým spisům. III. Vyjádření soudcovské rady [16] Soudcovská rada Obvodního soudu pro Prahu 8 uvedla, že kárně obviněná k práci soudce přistupovala a přistupuje od počátku velmi zodpovědně, pečlivě, vždy se snažila nesklouznout k tomu, aby „kvantita převážila nad kvantitou“. [17] Problémy v jejím senátě nastaly zejména v době, kdy bývalé vedení soud, přes nesouhlas všech soudců i podmíněný souhlas soudcovské rady (odchod soudce podmiňovala náhradou), odsouhlasilo v poměrně krátkém časovém úseku odchod řady civilních soudců bez náhrady. Nastoupil-li nový soudce, vzápětí následoval odchod dalšího, takže situace na civilním úseku se stávala kritickou. Na to soudcovská rada vedení soudu opětovně upozorňovala, jak lze zjistit z jejích obsáhlých vyjádření založených ve správním deníku soudu. [18] Kárně obviněná měla po dlouhou dobu specializaci na pracovní právo, což je velmi náročné na konání ústních jednání, neboť je velmi častý problém s nedostatkem přísedících. Pak převzala specializaci na nemajetkové újmy. Opět jde o poměrně složitou agendu, v níž je třeba téměř vždy nařizovat znalecký posudek, což řízení protáhne. IV. Jednotlivé spisy, v nichž kárná navrhovatelka spatřovala průtahy [19] S ohledem na povahu kárnou navrhovatelkou tvrzeného kárného provinění je pro přehlednost vhodnější konkrétní popis jednotlivých spisů, v nichž podle ní mělo dojít k průtahům, podat formou jejich systematicky uspořádaného výčtu odrážejícího obsah kárného návrhu. [20] Kárně obviněná se měla podle kárné navrhovatelky dopustit průtahů v následujících spisech: 1) 28 C 65/2010 Dne 10. 7. 2018 vydala ve věci doplňující rozsudek (poté, co jí věc byla bez věcného vyřízení vrácena odvolacím soudem dne 1. 3. 2018, neboť opomněla rozhodnout o části nároku), avšak opět opomněla rozhodnout o části nároku, o nákladech řízení a uvedla nesprávný základ úroků. Přestože šlo o jednoduchou věc a odůvodnění bylo možno vyhotovit do 30 dnů (odůvodnění čítalo 12 řádek), vyhotovovala doplňující rozsudek až do 8. 10. 2018, následně byla nečinná a dne 21. 3. 2019 doplňující rozsudek opravila opravným usnesením. Dne 23. 4. 2019 předložila věc odvolacímu soudu a dne 16. 5. 2019 jí byla věc opět vrácena odvolacím soudem bez věcného vyřízení, neboť opomněla rozhodnout o části nároku a teprve dne 8. 8. 2019 rozhodla usnesením o doplnění doplňujícího rozsudku. Způsobila tak hrubou nepozorností a nečinností průtah od 9. 8. 2018 do 8. 8. 2019, vyjma období 23. 4. 2019 až 16. 5. 2019, kdy byla věc předložena odvolacímu soudu, a byla nečinná od 10. 11. 2020 do 4. 2. 2021. 2) 28 C 215/2013 Ve dnech 10. 2. 2020 až 24. 4. 2020 byla nečinná, dne 25. 10. 2020 nařídila jednání na 18. 2. 2021, ač měla volné jednací dny o tři měsíce dříve, a způsobila tak průtah v délce tří měsíců. 3) 28 C 96/2014 Dne 1. 7. 2019 zrušila jednání pro nemoc soudce, ač z evidence docházky, absenční karty a odevzdaného docházkového listu žádná nepřítomnost soudkyně nevyplývá, a způsobila tak průtah od 2. 7. do 24. 10. 2019, na kdy posléze nařídila jednání. 4) 28 C 243/2014 Dne 14. 5. 2018 odročila jednání na 28. 11. 2018, ač měla volné jednací dny nejméně o pět měsíců dříve, a způsobila tak průtah v délce pěti měsíců, na žádost o odročení ze dne 27. 11. 2018 odročila jednání ze dne 28. 11. 2018 na 30. 4. 2019, ač měla volné jednací dny nejméně o čtyři měsíce dříve, a způsobila tak průtah v délce čtyř měsíců. Dne 1. 7. 2019 zrušila jednání nařízené na 2. 7. 2019 pro nemoc soudkyně, ač z evidence docházky, absenční karty a odevzdaného docházkového listu žádná nepřítomnost soudkyně nevyplývá, a způsobila tak průtah od 2. 7. Do 17. 10. 2019, na kdy následně nařídila jednání. Postupovala s opakovanými průtahy, kdy od 17. 10. 2019 bylo rozhodováno o ustanovení znalce, který nakonec ustanoven nebyl a bylo nařízeno jednání až na 4. 3. 2021, přičemž byla nečinná od 6. 4. do 3. 5. 2020, od 2. 7. do 13. 8. 2020 a od 25. 9. do 26. 10. 2020. 5) 28 C 322/2015 Při jednání dne 11. 7. 2018 odročila jednání na 14. 1. 2019, ač měla volné jednací dny nejméně o pět měsíců dříve, a způsobila tak průtah v délce pěti měsíců, při jednání dne 14. 1. 2019 odročila jednání na 14. 5. 2019, dne 13. 5. 2019 však jednání zrušila bez uvedení důvodu a nařídila jednání na 12. 11. 2019, čímž způsobila průtah od 14. 5. 2019 do 12. 11. 2019. Při jednání dne 12. 11. 2019 odročila jednání na 16. 4. 2020, ač měla volné jednací dny nejméně o tři měsíce dříve, a způsobila tak průtah v délce tří měsíců. Dne 1. 6. 2020, pouze po přednesech stran, odročila jednání na 1. 10. 2020, ač měla volné jednací dny nejméně o dva a půl měsíce dříve, a způsobila tak průtah v trvání dvou a půl měsíce. 6) 28 C 358/2015 Dne 20. 1. 2020 nařídila jednání na 27. 2. 2020, avšak dne 26. 2. 2020 je bez uvedení důvodu zrušila a dne 4. 3. 2020 nařídila jednání na 21. 5. 2020, čímž způsobila průtah od 27. 2. 2020 do 21. 5. 2020. Jednání dne 21. 5. 2020 odročila z důvodu vyžádání listin na 6. 10. 2020 (ač měla k dispozici dřívější jednací dny) a dne 5. 10. 2020 toto jednání bez uvedení důvodu zcela zrušila, čímž způsobila průtah od 21. 5. 2020 do 5. 10. 2020. 7) 28 C 395/2015 Dne 30. 5. 2018 odročila jednání na neurčito pro další dokazování a stranám stanovila lhůtu 30 dní k doplnění. Přes včasné vyjádření stran teprve dne 9. 8. 2018 nařídila jednání na 23. 1. 2019, ač měla volné jednací dny nejméně o čtyři měsíce dříve, a způsobila tak průtah v trvání čtyř měsíců. Dne 6. 8. 2020 odročila jednání na 1. 12. 2020, ač měla volné jednací dny nejméně o dva měsíce dříve, a způsobila tak průtah v tomto trvání. 8) 28 C 80/2016 Dne 2. 4. 2020 nařídila jednání na 18. 6. 2020, které však bylo bez patrného důvodu a záznamu ve spise zrušeno, a dne 15. 6. 2020 nařídila jednání na 26. 11. 2020, čímž vznikl průtah od 18. 6. 2020 do 26. 11. 2020. 9) 28 C 91/2016 Dne 15. 2. 2019 nařídila jednání na 2. 7. 2019, ač měla volné jednací dny nejméně od konce dubna 2019, dne 1. 7. 2019 jednání zrušila pro nemoc soudkyně, ač dle evidence docházky, absenční karty a odevzdaného docházkového listu žádná nepřítomnost soudkyně nevyplývá. Dne 29. 7. 2019 nařídila jednání na 26. 11. 2019, ač měla volné termíny o tři měsíce dříve, a způsobila průtah od konce dubna 2019 do 26. 11. 2019; bez ohledu na důvod odročení jednání měla a mohla jednání odročit na nejbližší možný termín, který měla již v červenci 2019. Dne 2. 4. 2020 jednání nařízené na 23. 4. 2020 bez uvedení důvodu odročila na 15. 9. 2020. Kárná navrhovatelka vycházela z toho, že důvodem byl pandemický stav; v jiných věcech v tuto dobu ovšem soudkyně nařizovala na počátek června 2020, nebyl tedy dán důvod pro tak vzdálený termín odročeného jednání, a způsobila tak průtah od června 2020 do 15. 9. 2020, postupovala nekoncentrovaně a bez řádné přípravy, když dne 14. 9. 2020 zrušila jednání nařízené na 15. 9. 2020 z důvodu nutnosti ustanovení znalce a byla nečinná od 29. 12. 2020 do 15. 4. 2021. 10) 28 C 119/2016 Dne 23. 1. 2019 odročila jednání na 6. 6. 2019, ač měla volné jednací dny nejméně o dva měsíce dříve, a způsobila tak průtah v délce dvou měsíců. Dne 10. 7. 2019 zrušila jednání pro nemoc soudkyně, ač z evidence docházky, absenční karty a odevzdaného docházkového listu žádná nepřítomnost soudkyně nevyplývá, a následně dne 29. 7. 2019 nařídila jednání, až na 21. 11. 2019 ač měla volné jednací dny počínaje červencem 2019, a způsobila tak průtah od července 2019 do 21. 11. 2019. Dne 21. 11. 2019 odročila jednání na 23. 4. 2020, ač měla volné jednací dny nejméně o čtyři měsíce dříve, a způsobila tak průtah čtyři měsíce. 11) 28 C 122/2016 Dne 21. 11. 2019 odročila jednání na 28. 4. 2020, ač měla volné termíny již v prosinci 2019. Následně dne 2. 4. 2020 jednání odročila na 18. 6. 2020 bez uvedení důvodu, ovšem dne 15. 6. 2020 jednání bez uvedení důvodu zrušila a dne 4. 8. 2020 nařídila jednání na 26. 1. 2021, čímž způsobila průtah od prosince 2019 do 26. 1. 2021 (vyjma období od 12. 3. 2020 do počátku června 2020). 12) 28 C 189 /2016 Dne 30. 7. 2019 nařídila jednání na 28. 11. 2019, ač měla volné jednací dny o tři měsíce dříve, a způsobila tak průtah v délce tří měsíců. Postupovala s opakovanými průtahy, kdy dne 30. 12. 2019 odročila jednání za účelem zadání znaleckého posudku a od té doby byla až do 21. 4. 2021 pouze kompletována zdravotní dokumentace, přičemž byla nečinná od 30. 12. 2019 do 10. 2. 2020, od 9. 12. 20 do 15. 1. 2021 a od 5. 2. 2021 do 7. 4. 2021. 13) 28 C 212/2016 Dne 15. 8. 2018 odročila jednání na 13. 3. 2019 ač měla volné jednací dny o šest měsíců dříve, a způsobila tak průtah šest měsíců. Dne 13. 3. 2019 odročila jednání na 11. 7. 2019, ač měla volné jednací dny od dubna 2019, následně dne 9. 7. 2019 jednání pro nemoc soudkyně zrušila, ač z evidence docházky, absenční karty a odevzdaného docházkového listu žádná nepřítomnost soudkyně nevyplývá, a teprve dne 18. 9. 2019 nařídila jednání na 4. 2. 2020, čímž způsobila průtahy od dubna 2019 do 4. 2. 2020; bez ohledu na důvod odročení měla a mohla jednání odročit na nejbližší možný termín, který měla již v červenci 2019. Dne 3. 6. 2020 odročila jednání na 8. 10. 2020, ač měla volné jednací dny o tři měsíce dříve, a způsobila tak průtah tři měsíce. 14) 28 C 256/2016 Dne 11. 12. 2018 odročila jednání pro omluvu ze dne 12. 12. 2018 na den 13. 6. 2019, ač měla volné termíny od počátku ledna 2019. Dne 15. 2. 2019 toto jednání bez uvedení důvodu odročila na 20. 6. 2019, čímž způsobila průtah od ledna 2019 do 20. 6. 2019, byla nečinná po skončení soudcovské lhůty od 30. 9. 2020 do 16. 12. 2019. Dne 14. 1. 2020 odročila jednání na 12. 5. 2020, ač měla volné jednací dny o dva měsíce dříve, a způsobila tak průtah dva měsíce. Od 14. 1. 2021 do 13. 4. 2021 neučinila žádný faktický úkon směřující k rozhodnutí. 15) 28 C 269/ 2016 Dne 27. 11. 2018 na žádost o odročení z důvodu kolize odročila jednání nařízené na 5. 12. 2018 na 26. 4. 2019, ač měla volné jednací dny nejméně o měsíc dříve, toto jednání z důvodu nemoci zrušila, ač z evidence docházky, absenční karty a odevzdaného docházkového listu žádná nepřítomnost soudkyně nevyplývá, a následně nařídila na 9. 7. 2019, čímž způsobila průtah od března 2019 do 9. 7. 2019. 16) 28 C 302/2016 Dne 30. 6. 2020 nařídila jednání na den 20. 10. 2020, ač měla volné jednací dny nejméně o dva měsíce dříve, a způsobila tak průtah dva měsíce. 17) 28 C 30/2017 Dne 22. 10. 2018 odročila jednání na 12. 3. 2019, ač měla volné jednací dny nejméně od prosince 2018, toto jednání dne 11. 3. 2019 bez uvedení důvodu zrušila a následně nařídila na 21. 1. 2020, čímž způsobila průtah od prosince 2018 do 21. 1. 2020. Dne 21. 1. 2020 odročila jednání na 2. 6. 2020, ač měla volné jednací dny nejméně o čtyři měsíce dříve, a způsobila tak průtah čtyři měsíce. Dne 1. 7. 2020 zrušila jednání nařízené na 2. 7. 2020 bez uvedení důvodu, následně jednání nařídila na 16. 10. 2020, čímž způsobila průtah od 2. 7. 2020 do 16. 10. 2020. Postupovala nekoncentrovaně, kdy při jednání dne 16. 2. 2021 pouze rozhodla o navržené změně žaloby a odročila na neurčito, ač za účelem rozhodnutí o změně žaloby bylo odročováno již při jednání dne 9. 6. 2020. 18) 28 C 188/2017 Dne 19. 11. 2018 odročila jednání na 23. 4. 2019, ač měla volné jednací dny od prosince 2018, to zrušila pro nemoc, ač z evidence docházky, absenční karty a odevzdaného docházkového listu žádná nepřítomnost soudkyně nevyplývá, a následně dne 2. 5. 2019 nařídila jednání na 9. 7. 2019, čímž způsobila průtah od prosince 2018 do 9. 7. 2019. Dne 24. 9. 2019 odročila jednání na 26. 2. 2020, ač měla volné jednací dny nejméně o dva měsíce dříve, a způsobila tak průtah dva měsíce. Od 18. 9. 2020 do 30. 12. 2020 byla nečinná. 19) 28 C 193/2017 Dne 3. 10. 2019 nařídila jednání na 24. 3. 2020, ač měla volné jednací dny nejméně o tři měsíce dříve a způsobila tak průtah tři měsíce. Dne 15. 6. 2020 zrušila bez patrného důvodu jednání nařízené na 17. 6. 2020 a teprve 24. 10. 2020 nařídila jednání na 1. 12. 2020, čímž způsobila průtah od 17. 6. 2020 do 1. 12. 2020. 20) 28 C 194/2017 Dne 2. 10. 2019 nařídila jednání na 5. 3. 2020, ač měla volné jednací dny nejméně o tři měsíce dříve, a způsobila tak průtah tři měsíce. Dne 28. 5. 2020 odročila jednání na 13. 10. 2020, ač měla volné jednací dny nejméně od července 2020. Jednání dne 12. 10. 2020 zrušila bez zjistitelného důvodu a dne 23. 10. 2020 nařídila na 2. 12. 2020, toto jednání dne 1. 12. 2020 bez uvedení důvodu přeodročila na 17. 12. 2020, čímž způsobila průtah od července 2020 do 17. 12. 2020. 21) 28 C 197 /2017 Dne 24. 4. 2019 zrušila jednání nařízené na 25. 4. 2019 pro nemoc soudkyně, ač z evidence docházky, absenční karty a odevzdaného docházkového listu žádná nepřítomnost soudkyně nevyplývá, a dne 6. 5. 2019 nařídila jednání na 7. 11. 2019, ač měla volné jednací dny nejméně o čtyři měsíce dříve, a způsobila tak průtah od 25. 4. 2019 do 7. 11. 2019. Bez ohledu na důvod odročení měla a mohla jednání odročit na nejbližší možný termín, který měla již v červnu 2019. Dne 7. 11. 2019 odročila jednání na 11. 2. 2020, ač měla volné jednací dny nejméně o dva měsíce dříve a způsobila tak průtah dva měsíce, dne 1. 6. 2020 na žádost o odročení z důvodu nemoci právního zástupce jednání nařízené na 2. 6. 2020 zrušila a následně až dne 3. 8. 2020 nařídila na 14. 1. 2021, ač měla k žádosti o odročení odročit na jiný vhodný termín, kdy měla volné jednací dny od července 2020, čímž způsobila průtah od července 2020 do 14. 1. 2021. 22) 28 C 212/2017 Ačkoliv dne 15. 10. 2018 zástupce žalobců sdělil soudu úmrtí (a spisovou značku dědického řízení) jedné ze žalobkyň, teprve dne 17. 9. 2019 vyžádala dědické rozhodnutí, které bylo soudu obratem zasláno (přičemž je z něj patrno, že nabylo právní moci již 26. 9. 2018), a teprve pak rozhodla o procesním nástupnictví, čímž způsobila průtah od 15. 10. 2018 do 17. 9. 2019. 23) 28 C 268/2017 Dne 8. 7. 2019 zrušila jednání nařízené na 9. 7. 2019 pro nemoc soudkyně a až dne 29. 8. 2019 nařídila jednání na 30. 1. 2020, ač měla jednání odročit na blízký volný termín, které měla již v červenci i srpnu 2019, a způsobila tak průtah od července 2019 do 30. 1. 2020. Dne 5. 3. 2020 odročila jednání na den 13. 5. 2020 pro výslech svědka, a ač byla dne 20. 3. 2020 soudu sdělena adresa svědka, soudkyně jej nepředvolala a dne 10. 5. 2020 jednání zrušila z důvodu nutnosti obeslat svědka a následně jednání nařídila na 1. 7. 2020, čímž způsobila průtah od 13. 5. 2020 do 1. 7. 2020. 24) 28 C 303/2017 Dne 11. 2. 2019 odročila jednání na 20. 6. 2019, ač měla volné jednací dny nejméně o tři měsíce dříve, dle rejstříku toto jednání dne 16. 6. 2019 zrušila pro nemoc, ač z evidence docházky, absenční karty a odevzdaného docházkového listu žádná nepřítomnost soudkyně nevyplývá, teprve dne 29. 8. 2019 nařídila jednání na 28. 1. 2020, a způsobila tak průtah od března 2019 do 28. 1. 2020. Dne 29. 1. 2021 nařídila na 1. 6. 2021, ač bylo možno nařídit nejméně o tři měsíce dříve (a v jiných věcech v této době nařizovala i na březen 2021), a způsobila tak průtah tři měsíce. 25) 28 C 14/2018 Dne 30. 1. 2019 odročila jednání z důvodu zadání znaleckého posudku, k čemuž následně činila s průtahy úkony až do dne 15. 10. 2020, kdy spis znalci zaslala, přičemž byla nečinná od 3. 6. 2019 do 24. 7. 2019, od 13. 11. 2019 do 4. 3. 2020, od 30. 3. do 11. 6. 2020 a od 15. 7. do 11. 9. 2020. 26) 28 C 44/2018 Dne 20. 6. 2019 zrušila jednání nařízené na tento den pro nemoc soudce, ač z evidence docházky, absenční karty a odevzdaného docházkového listu žádná nepřítomnost soudkyně nevyplývá, a po zrušení jednání nařídila jednání až na 6. 2. 2020, čímž způsobila průtah od 20. 6. 2019 do 6. 2. 2020. Bez ohledu na důvod odročení měla a mohla jednání odročit na nejbližší možný termín, který měla již v červenci 2019. 27) 28 C 47 /2018 Dne 22. 3. 2019 bez uvedení důvodu odročila jednání nařízené na 27. 6. 2019 na 11. 7. 2019, toto jednání dne 9. 7. 2019 zrušila pro nemoc, ač z evidence docházky, absenční karty a odevzdaného docházkového listu žádná nepřítomnost soudkyně nevyplývá, a následně až dne 18. 9. 2019 nařídila jednání na 6. 2. 2020, čímž způsobila průtah od 27. 6. 2019 do 6. 2. 2020. 28) 28 C 57 /2018 Dne 7. 2. 2020 bez uvedení důvodu odročila jednání nařízené na 11. 2. 2020 na 21. 4. 2020 a dne 2. 4. 2020 bez uvedení důvodu jednání odročila na 10. 9. 2020, kdy jednání zrušila pro nemoc, ač z evidence docházky, absenční karty a odevzdaného docházkového listu žádná nepřítomnost soudkyně nevyplývá, a následně nařídila jednání na 10. 11. 2020, čímž způsobila průtah od 11. 2. 2020 do l0. 11. 2020 (vyjma období od 12. 3. 2020 do počátku června 2020). 29) 28 C 64/2018 Dne 12. 11. 2019 odročila jednání na 21. 4. 2020, ač měla volné jednací dny od ledna 2020, dne 2. 4. 2020 bez uvedení důvodu jednání zrušila a nařídila na 10. 9. 2020, to pro nemoc zrušila, ač z evidence docházky, absenční karty a odevzdaného docházkového listu žádná nepřítomnost soudkyně nevyplývá, a nařídila na 10. 11. 2020, čímž způsobila průtah od ledna 2020 do 10. 9. 2020 (vyjma období od 12. 3. 2020 do počátku června 2020). 30) 28 C 92/2018 Dne 1. 10. 2019 nařídila jednání na 3. 3. 2020, ač měla volné jednací dny nejméně o tři měsíce dříve, čímž způsobila průtah v délce 3 měsíce. 31) 28 C 11/2019 Dne 2. 10. 2019 nařídila jednání na 27. 2. 2020, ač měla volné jednací dny od počátku prosince 2019, a bez uvedení důvodu dne 27. 2. 2020 jednání zrušila a nařídila na 6. 5. 2020, čímž způsobila průtah od prosince 2019 do 6. 5. 2020. 32) 28 C 36/2019 Dne 2. 10. 2019 nařídila jednání na 12. 3. 2020, ač měla volné jednací dny nejméně o tři měsíce dříve, a způsobila tak průtah tři měsíce. 33) 28 C 37/2019 Dne 2. 10. 2019 nařídila jednání na 10. 3. 2020, ač měla volné jednací dny nejméně o tři měsíce dříve, a způsobila tak průtah tři měsíce. 34) 28 C 71/2020 Byla nečinná od 5. 5. 2020 do 24. 9. 2020. [21] Dále měla zrušit jednání, jež ve svých věcech nařídila, přestože z evidence docházky, absenční karty a odevzdaného docházkového listu žádná nepřítomnost kárně obviněné na soudu nevyplývala a nebyla hlášena pracovní neschopnost, nebylo čerpáno indispoziční volno ani dovolená, a to v těchto věcech: 1) pro jednací den 25. 2. 2019 ve věcech • 28 C 60/2017 zrušila jednání 25. 2. 2019 pro nemoc soudce, • 28 C 172/2015 zrušila jednání 25. 2. 2019 pro nemoc soudce, 2) pro jednací den 27. 2. 2019 ve věci • 28 C 21/2018 zrušila jednání 26. 2. 2019 pro nemoc soudce, 3) pro jednací den 23. 4. 2019 ve věcech • 28 C 215/2013 zrušila jednání tentýž den pro nemoc soudce, • 28 C 188/2017 zrušila jednání tentýž den pro nemoc soudce, 4) pro jednací den 25. 4. 2019 ve věcech • 28 C 197/2017 zrušila jednání 24. 4. 2019 pro nemoc soudce, • 28 C 60/2017 zrušila jednání 24. 4. 2019 pro nemoc soudce, 5) pro jednací den 26. 4. 2019 ve věcech • 28 C 269/2016 zrušila jednání 25. 4. 2019 pro nemoc soudce, • 28 C 384/2015 zrušila jednání 25. 4. 2019 pro nemoc soudce, 6) pro jednací den 20. 6. 2019 ve věcech • 28 C 303/2017 zrušila jednání 20. 6. 2019 pro nemoc soudce, • 28 C 44/2018 zrušila jednání 20. 6. 2019 pro nemoc soudce, 7) pro jednací den 2. 7. 2019 ve věcech • 28 C 91/2016 zrušila jednání 1. 7. 2019 pro nemoc soudce, • 28 C 24/2019 zrušila jednání 1. 7. 2019 pro nemoc soudce, • 28 C 96/2014 zrušila jednání 1. 7. 2019 pro nemoc soudce, • 28 C 243/2014 zrušila jednání 1. 7. 2019 pro nemoc soudce, 8) pro jednací den 11. 7. 2019 ve věcech • 28 C 274/2016 zrušila jednání 9. 7. 2019 pro nemoc soudce, • 28 C 212/2016 zrušila jednání 9. 7. 2019 pro nemoc soudce, • 28 C 47/2018 zrušila jednání 9. 7. 2019 pro nemoc soudce, • 28 C 167/2017 zrušila jednání 9. 7. 2019 pro nemoc soudce, 9) pro jednací den 12. 7. 2019 ve věcech • 28 C 119/2016 zrušila jednání 10. 7. 2019 pro nemoc soudce, • 28 C 92/2018 zrušila jednání 10. 7. 2019 pro nemoc soudce, • 28 C 256/2016 zrušila jednání 10. 7. 2019 pro nemoc soudce 10) pro jednací den 10. 9. 2020 ve věcech • 28 C 57/2018 zrušila jednání 10. 9. 2020 pro nemoc soudce, • 28 C 64/2018 zrušila jednání 10. 9. 2020 pro nemoc soudce, • 28 C 226/2019 zrušila jednání 10. 9. 2020 pro nemoc soudce, z toho ve věcech 28C 96/2014, 28C 243/2014, 28C 91/2016, 28C 119/2016, 28C 212/2016, 28C 269/2016, 28C 188/2017, 28C 197/2017, 28C 303/2017, 28C 44/2018, 28C 47/2018, 28C57/2018, 28C 64/2018 v souběhu s porušením povinnosti rozhodovat v přiměřených lhůtách a bez zbytečných průtahů. [22] Konečně měla podle kárné navrhovatelky opožděně vypravit rozsudky: 1) 28 C 265/2015 Dne 5. 3. 2021 vypravila rozsudek ze dne 8. 12. 2020, ač prodloužená lhůta pro vypravení měla skončit dne 1. 3. 2021. 2) 28 C 193/2017 Dne 1. 3. 2021 vypravila rozsudek ze dne 1. 12. 2020, ač prodloužená lhůta pro vypravení měla skončit dne 15. 2. 2021. 3) 28 C 199 /2019 Dne 20. 10. 2020 vypravila rozsudek ze dne 5. 8. 2020, ač prodloužená lhůta pro vypravení měla skončit dne 19. 10. 2020. V. Podstatný obsah jednání před kárným senátem konaných dne 8. a 22. 11. 2021 V. 1. Úvodní vyjádření [23] Zástupce kárné navrhovatelky odkázal na kárný návrh. Podotkl, že původně s kárným návrhem byla podána i dohoda, respektive návrh na schválení dohody o kárném provinění a případně trestu za něj. Kárně obviněná však od dohody odstoupila. Z tohoto důvodu bude kárná navrhovatelka v závěrečné řeči navrhovat vyšší trest, než byl sjednán v dohodě. [24] Obhájce kárně obviněné odkázal na písemné stanovisko. Uvedl, že jsou stále otevřeni možnosti uzavření dohody, nicméně mají určité pochybnosti, zda byla zachována šestiměsíční subjektivní lhůta. Městský soud v Praze prováděl pravidelné prověrky spisů starších 3 let. V takovém případě měla být kárně obviněná upozorněna již dříve na některé problémy. [25] Kárně obviněná vyjádřila lítost nad nastalou situací. Upozornila na pochybení vedení Obvodního soudu pro Prahu 8 a Městského soudu v Praze jako soudu nadřízeného. Vedení soudů ani přes opakované výzvy a prosby neřešila špatnou personální situaci civilního úseku Obvodního soudu pro Prahu 8. Kárně obviněná chtěla situaci řešit, obracela se na vedení obou soudů se žádostí o sdělení, zda má nějaké problémy, aby je mohla napravit a vyvarovat se jim. Žádné konkrétní výtky však neobdržela. Potvrdila zájem na smírném řešení celé věci. V. 2. Dokazování [26] Jako důkazy byly provedeny zejména listiny vztahující se k rozhodovací činnosti kárně obviněné, tedy přehled rozsudků s překročenou lhůtou pro vyhotovení, přehledy obsazenosti jednacích síní, docházkové listy kárně obviněné, mailová korespondence kárně obviněné s vedením soudu, přehledy nevyřízených věcí a stanovisko soudcovské rady. Jako důkaz byly provedeny i jednotlivé spisy, v nichž kárná navrhovatelka spatřovala průtahové jednání kárně obviněné. V. 3. Závěrečné návrhy [27] Na jednání dne 8. 11. 2021 se strany předběžně dohodly na uzavření dohody o vině a kárném opatření; ta měla být soudem schválena na jednání dne 22. 11. 2021. Jelikož však na vůli dohodu uzavřít strany nesetrvaly, kárný senát pokračoval v jednání běžným způsobem. [28] V závěrečných návrzích strany setrvaly na svých základních postojích. VII. Posouzení věci kárným senátem VII. 1. Pojetí skutku [29] Pokud jde o pojetí skutku ve věcech, v nichž jsou kárně obviněné vytýkány průtahy v řízení, kárný senát setrvale zastává názor rozebraný v poslední době komplexním způsobem, včetně bohatých odkazů na prejudikaturu, například v rozhodnutí ze dne 21. 1. 2019, č. j. 11 Kss 7/2018-207, věc Maxa III, body 42 až 57, na které lze v podrobnostech odkázat. Jak se uvádí v bodě 48 tohoto rozhodnutí, „naplnění skutkové podstaty kárného provinění tedy kárný senát spatřuje v zaviněné nečinnosti soudce v určitém období – bez ohledu na to, kolika řízení (věcí) se týká. Počet řízení zatížených průtahy představuje pouze okolnost, kterou kárný senát vezme v úvahu při ukládání sankce (srov. rozhodnutí kárného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 14. 12. 2011 č. j. 13 Kse 22/2009 - 70).“ Při takovém pojetí skutku je imanentní součástí popisu vytýkaného skutku, jímž je kárný senát vázán, vymezení počátku a konce doby vytýkané nečinnosti (viz bod 49 rozhodnutí č. j. 11 Kss 7/2018-207; shodně rozhodnutí č. j. 11 Kss 5/2017 - 139). [30] K povaze skutku spočívajícího v průtazích viz shodně s výše zmíněnou judikaturou též usnesení kárného senátu Nejvyššího soudu ze dne 1. 11. 2017, č. j. 16 Kss 5/2017 – 139, bod 29; obdobně viz rozhodnutí téhož kárného senátu ze dne 7. 3. 2018, č. j. 16 Kss 7/2017 – 223, body 74 až 76, ze dne 24. 1. 2019, č. j. 16 Kss 4/2018 – 179, body 51 až 53, či ze dne 15. 1. 2020, č. j. 16 Kss 3/2019 – 168, body 26 až 30. [31] Ve shodě s bodem 50 shora zmíněného rozhodnutí č. j. 11 Kss 7/2018-207 kárný senát podotýká, že pojetí skutku v průtahových věcech je zároveň klíčové pro určení, zda kárnému postihu kárně obviněné nebrání překážka věci rozhodnuté (non bis in idem; srov. čl. 40 odst. 5 Listiny základních práv a svobod, dále jen „Listina“). Nelze totiž trestat „vytýkanou nečinnost kárně obviněného (ani bylo-li by prokázáno, že vedla ke vzniku průtahů v řízení) v období, ve kterém byl již za typově stejný skutek potrestán předcházejícím kárným rozhodnutím. Opačný přístup by vedl k tomu, že by byla opětovně vyvozována kárná odpovědnost téže osoby za skutek, za který již byla dříve potrestána.“ (viz výše taktéž zmíněné rozhodnutí č. j. 11 Kss 2/2016 - 143). Stručně řečeno, bylo-li již určité období nečinnosti soudce předmětem postihu (ať již ve formě kárného opatření nebo výtky), nelze je v později zahájeném řízení projednávat a takové řízení by muselo být zastaveno pro překážku věci rozhodnuté (viz rozhodnutí kárného senátu ze dne 31. 3. 2016, č. j. 11 Kss 4/2015 - 87). [32] Podobný náhled na výtku jako rozhodnutí správního orgánu, které ohledně svého předmětu vytváří překážku věci rozhodnuté, zastává i rozšířený senát Nejvyššího správního soudu. Ten jej sice zaujal ve věci výtky udělené státnímu zástupci vedoucím státním zástupcem, podotkl však zároveň, že jeho právní názor má přesah i do jiných obdobných institutů disciplinárního práva (viz usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 10. 7. 2018, č. j. 9 As 79/2016-41, body 50-53, včetně bohatých odkazů na judikaturu). [33] Kárný senát si je vědom silných i slabších stránek výše uvedeného pojetí skutku spočívajícího v průtazích (k tomu viz komplexní argumentaci ve shora zmíněném usnesení č. j. 16 Kss 5/2017 – 139, body 28-32). Setrvává na závěru, že silnější stránky převažují, a v argumentaci navrhovatelky nenašel žádné dostatečně silné důvody k jeho přehodnocení. Pro úplnost proto postačí uvedené myšlenky zopakovat: „[28] Kárným proviněním soudce je podle §87 odst. 1 zákona o soudech a soudcích zaviněné porušení povinností soudce, jakož i zaviněné chování nebo jednání, jímž soudce narušuje důstojnost soudcovské funkce nebo ohrožuje důvěru v nezávislé, nestranné, odborné a spravedlivé rozhodování soudů (…). Jednou z povinností soudce je podle §79 odst. 1 věty druhé zákona o soudech a soudcích povinnost rozhodovat v přiměřených lhůtách bez průtahů. Zaviněné porušení této povinnosti zjevně může být kárným proviněním. Při jejím definování zákon užívá slovesa „rozhodovat“ (v přiměřených lhůtách bez průtahů). Neužívá sousloví „rozhodnout věc“ (v přiměřené lhůtě bez průtahů). Z uvedené zákonné formulace lze soudit, že povinnost rozhodovat v přiměřených lhůtách bez průtahů je obecnou povinností soudce vztahující se na veškerou jeho rozhodovací činnost. Jinak řečeno, skutkem v právním smyslu u uvedeného kárného provinění bude jednání spočívající v tom, že v nějaké části své rozhodovací činnosti (teoreticky dokonce ve veškeré) bude soudce zaviněně rozhodovat jinak než v přiměřených lhůtách bez průtahů. [29] Skutkem v právním smyslu je nedostatečně rychlá (případně obecně v nedostatečném množství konaná či nedostatečně efektivní) práce soudce jako celek v určitém období vymezeném počátkem a koncem (tj. zpravidla daty, jako je tomu při popisu skutku kárným navrhovatelem i v nyní projednávané věci). To znamená, že součástí skutku, a především projevem jednání soudce navenek ve vnějším světě, jsou průtahy v jednotlivých konkrétních věcech (případech, eventuelně úkonech aj.), o nichž je obvykle veden samostatný soudní spis nebo jež jsou v méně častých případech součástí širšího soudního spisu. Průtahy spočívají obvykle v tom, že soudcem (nebo jinými osobami na jeho pokyn) nejsou činěny úkony směřující k vyřízení věci. Průtahy však mohou spočívat i v tom, že jakési úkony činěny sice jsou, jsou však formální (takříkajíc „úkony pro úkony“, aby byla ve spise formálně vykázána činnost), případně jde o úkony chaotické, nesměřující ve skutečnosti rozumně k vyřízení věci. V tomto pojetí je skutkem veškeré jednání soudce v určitém období, jež se týká jeho rozhodovací činnosti a má výše popsaný charakter. Znamená to mimo jiné, že průtahy v jednotlivých věcech jsou projevem jednání soudce ve vnějším světě především v tom, že počet těchto průtahů vzhledem k celkovému počtu vyřizovaných věcí a také délka průtahů v jednotlivých věcech jsou znakem závažnosti případného disciplinárního deliktu (půjde-li o jednání soudcem zaviněné). Samotné průtahy v konkrétní věci pak naopak není možno považovat za dílčí komponentu jakéhosi „složeného“ skutku spočívajícího v sumě konkrétních věcí, v nichž jsou zjištěny průtahy, při zohlednění délky těchto průtahů. Již vůbec pak skutkem není průtah v jednotlivé věci (pak by nutně platilo, že kolik věcí s průtahy, tolik skutků). [30] Výhodou výše popsaného pojetí skutku v právním smyslu je jednoznačnost jeho vymezení. V určitém časovém intervalu lze povinnost soudce podle §79 odst. 1 věty druhé zákona o soudech a soudcích porušit pouze jednou. Z toho též plyne, že jen jednou za ni lze soudce postihnout. Množství a délka průtahů v konkrétních spisech jsou v tomto smyslu „jen“ parametrem závažnosti jednání v rozporu s objektivním právem. Postih může mít podobu výtky, dosahuje-li intenzita pochybení soudce nízké úrovně charakterizované podrobněji v §88a zákona o soudech a soudcích (zde musí být splněn znak, že jde o drobné nedostatky v práci nebo drobné poklesky v chování, a současně musí být výtka postačující). Přesahuje-li pochybení soudce tuto úroveň, je na místě jej postihnout v kárném řízení. Pokud však již jednou za určité období soudce byl za porušení povinnosti rozhodovat v přiměřených lhůtách bez průtahů postižen, ať již výtkou nebo v kárném řízení, nemůže být postižen za totéž období znovu a postižen může být za porušení uvedené povinnosti pouze v období jiném (navazujícím či předcházejícím). [31] (…) výše uvedený výklad velmi dobře umožňuje přesně charakterizovat konkrétní, jedinečný skutek určitého soudce a stejně tak umožňuje velmi přesně individualizovat sankci. Popis konkrétních kontur skutku nepochybně musí vycházet z toho, jak se projevil ve vnějším světě, a zde bude mít popis povahy a rozsahu nečinnosti soudce v konkrétních věcech (zachycených ve spisech těchto věcí) a z toho vzcházejících případných následků pro účastníky řízení v těchto věcech či jiné osoby jistě klíčovou roli. Podstatné však pro hodnocení závažnosti skutku bude právě porovnání toho, co se stalo, s tím, co se stát mělo - jinak řečeno určení míry celkové odchylky skutečného chování soudce ve sledovaném období od chování právem vyžadovaného. Ten, kdo má posuzovat soulad jednání soudce se zákonem, tedy zda soudce ve sledovaném období rozhodoval v přiměřených lhůtách bez průtahů, si musí nejprve učinit celkový obraz o tom, co vše ve sledovaném období měl soudce takříkajíc „na bedrech“ (kolik věcí, jak obtížných, v jaké struktuře z hlediska nejrůznějších relevantních vlastností těchto věcí, např. věci přednostní versus věci nepřednostní, věci striktně lhůtované versus věci konkrétně nelhůtované aj.). Na základě toho si pak musí učinit úsudek, jak měl soudce, chtěl-li se chovat v souladu se svou povinností rozhodovat v přiměřených lhůtách bez průtahů, za daného konkrétního zatížení správně postupovat. Konečně třetím krokem má být porovnání skutečnosti (toho, jak se soudce skutečně choval) se stavem právem vyžadovaným (otázku zavinění, která by byla dalším krokem zkoumání, pro tyto účely není třeba detailně rozebírat). [32] K tomu, aby si příslušný orgán mohl o jednání soudce učinit úsudek, potřebuje mít dostatečně komplexní informace, tedy informace o veškeré jeho rozhodovací činnosti. (…) není [tedy] možné „kouskovat“ činnost soudce podle jednotlivých spisů (věcí) a postihovat jej selektivně (typicky výtkou) jen za průtahy, které vznikly v určitých spisech (věcech), o nichž se příslušný orgán nějak dozvěděl nebo které jej z nějakého důvodu začaly zajímat (třeba proto, že si na pomalé vyřizování věci stěžoval konkrétní účastník řízení). Postih v takovémto případě je totiž činěn za zcela zásadního nedostatku informací u příslušného orgánu – ten sice ví, že konkrétní věc, u níž to vyšlo najevo, byla vyřizována pomalu, avšak neví obvykle, zda příčinou toho nebyla naléhavější potřeba zaměřit soudcovu pozornost na jiné jeho věci.“ [34] V nyní posuzované věci návrhem na zahájení kárného řízení navrhovatelka vymezila skutek v návrhu uvedenými obdobími nečinnosti kárně obviněné, k nimž mělo dojít ve vyjmenovaných 34 věcech. Navrhovatelka sice nevymezila souhrnně hranice žalovaného období nečinnosti ve formalizovaném petitu, z obsahu návrhu a z obsahu výtky předsedy Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 16. 1. 2020 udělené kárně obviněné však časové hranice skutku jednoznačně vyplývají. Navrhovatelka samotná v návrhu vymezila žalovaný skutek obdobím od 14. 5. 2018 (toto datum vyplývá z tvrzení k věci č. 4) do 15. 4. 2021 (toto datum vyplývá z tvrzení k věci č. 9). Udělení výtky (kárně obviněná ji převzala dne 17. 1. 2020) je ve smyslu výše rozebraného právního názoru kárného senátu časovým předělem mezi průtahy jako skutkem řešeným touto výtkou a průtahy jako skutkem nyní posuzovaným kárným senátem. Konec skutku pak kárný senát určil v souladu s tvrzením navrhovatelky dnem 15. 4. 2021. [35] Kárný soud je ohledně vymezení skutku vázán návrhem (a contrario k §9 odst. 2 větě poslední zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů, podle níž kárný soud není vázán návrhem, pokud jde o kárné opatření). Proto tam, kde navrhovatelka uvedla v návrhu průtahy v jednotlivých spisech kratší, než by při přísném hodnocení věci vyplývalo z toho kterého spisu, řídil se kárný senát při formulaci výroku svého rozhodnutí rozmezím uvedeným v návrhu (nešlo-li o zjevný překlep). VII. 2. Lhůta pro podání návrhu [36] Dle §9 kárného zákona musí být návrh na zahájení kárného řízení podán nejpozději do 6 měsíců ode dne, kdy se navrhovatel dozvěděl o skutečnostech týkajících se kárného provinění, které jsou rozhodné pro podání návrhu; nejpozději však do tří let ode dne spáchání kárného provinění (podobně podle §89 zákona o soudech a soudcích odpovědnost soudce a předsedy soudu, místopředsedy soudu, předsedy kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu za kárné provinění zaniká, nebyl-li do 3 let od jeho spáchání podán návrh na zahájení kárného řízení). [37] V tomto kárném řízení navrhovatelka neučinila ani v jednom případě předmětem návrhu nečinnost, jejíž počátek by ležel za hranicí tří let od podání kárného návrhu. Navíc kárný senát v souladu se svým právním názorem na povahu skutku spočívajícího v průtazích v nyní projednávané věci posuzuje průtahy kárně obviněné až od 17. 1. 2020. Tříletá objektivní lhůta byla zjevně zachována. [38] Počátek běhu subjektivní lhůty je podle kárné judikatury vázán na okamžik, kdy se skutečnosti ukazující na existenci kárného provinění dostaly do sféry kárného navrhovatele (přesněji řečeno některého z oprávněných kárných navrhovatelů, lhostejno kterého). „Subjektivní lhůtu v kárném řízení je nutno odvozovat od okamžiku, kdy se navrhovatel o jednání, pro které se rozhodl kárné řízení zahájit, skutečně dozvěděl, případně od okamžiku, kdy mu informace o tomto jednání byly předloženy v takové formě, že mohl toto jednání bez pochybností identifikovat.“ (viz rozhodnutí kárného senátu ze dne 18. 1. 2012, č. j. 11 Kss 18/2011 – 251). U skutku spočívajícího v průtazích obvykle nepostačí, že se kárný navrhovatel dozví o prodlevách v rozhodování v jedné věci soudce; obvykle bude třeba získat o soudcově činnosti poněkud širší přehled, typicky z kontrolní činnosti. [39] Pro posouzení běhu subjektivní lhůty pro podání kárného návrhu se nicméně vychází z předpokladu, že co je známo některému z místopředsedů, je (resp. má být) známo též předsedovi soudu. Jak kárný soud konstatoval v již shora zmiňovaném rozhodnutí č. j. 11 Kss 7/2018-207, bodech 64-66, na vedení soudu je třeba nahlížet jako na jeden celek. Pokud se místopředseda okresního (v tomto případě obvodního) soudu k určitému okamžiku prokazatelně seznámí s indiciemi svědčícími o spáchání kárného provinění, má se za to, že se s nimi seznámil i předseda okresního soudu jako kárný navrhovatel, má-li být potenciálním kárně obviněným soudce daného okresního soudu. Od tohoto okamžiku započne běžet subjektivní lhůta i pro kteréhokoli jiného oprávněného kárného navrhovatele, tedy v nyní projednávaném případě i pro předsedkyni nadřízeného soudu jakožto kárnou navrhovatelku. [40] Navrhovatelka v návrhu vymezila žalovaný skutek obdobím od 14. 5. 2018 do 15. 4. 2021, konec průtahového jednání tedy vymezila dnem 15. 4. 2021. Jedná se o trvající skutek, pro nějž je podstatné, že průtahové jednání se projevuje navenek tak, že v určitém časovém intervalu má být soudce nečinný či „pseudočinný“ v některých z věcí, které jsou mu svěřeny k rozhodování. Skutek končí posledním dnem takto určené nečinnosti či „pseudočinnosti“ a od tohoto posledního dne počíná běžet subjektivní lhůta. Byl-li za poslední den uvedeného časového intervalu kárnou navrhovatelkou označen (a skutkově konkrétně popsán) den 15. 4. 2021, je zjevné, že kárná navrhovatelka podala svůj návrh v rámci subjektivní lhůty, podala-li jej dne 13. 5. 2021. VII. 3. Referenční doba pro hodnocení nečinnosti jako kárně relevantních průtahů v řízení [41] V rozhodnutí ve věci Maxa III kárný senát nastínil východiska, jimiž se řídí při posuzování nečinnosti soudce, resp. jejího hodnocení jako kárně relevantních průtahů. V podrobnostech kárný soud na toto rozhodnutí odkazuje (body 70 až 76). [42] Průtahy v jednotlivých věcech nelze pojímat tak, že jsou ztotožněny s „technickou“ dobou nečinnosti ve spise, tj. dobou, kdy se s příslušným spisem zaznamenatelně nic nedělo (typicky v něm nebyl žádný pohyb zaznamenaný ve spisovém přehledu nebo v informačním systému soudu). Soudce však za běžných okolností nemůže se spisem pracovat hned následující pracovní den po posledním pohybu ve spisu. Takový požadavek je nerealistický. Je pochopitelné, že různé procesní úkony si vyžádají určitý čas jednak z důvodu, že soudce souběžně pracuje na mnoha věcech, jednak z důvodu, že jde o věci rozdílné složitosti, povahy a priority. Absence pohybu ve spisu sama o sobě neznamená, že soudce je ve věci nečinný, neboť studium a příprava věci k rozhodnutí se nijak formálně ve spisu zpravidla neprojevuje. Průtahy v řízení, jež by mohly naplnit skutkovou podstatu kárného provinění, tedy nastávají až v případě, že uplyne doba, již ještě lze považovat za přiměřenou. Tu sice, nestanoví-li ji ve specifických agendách výslovně zákon, nelze určit pevným a neměnným časovým úsekem, z důvodů uvedených výše je však nutné vymezit si alespoň orientační dobu, která může a musí být korigována (oběma směry) s ohledem na konkrétní okolnosti posuzovaného případu (viz např. rozhodnutí kárného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 5. 2014, č. j. 11 Kss 10/2013-83, jež takovou dobu označovalo termínem „doba referenční“). Aby taková referenční doba mohla dobře plnit svou funkci pro účely hodnocení nečinnosti soudce z hledisek kárných, musí být do určité míry paušalizující a přitom dostatečně dlouhá, jinak by se strany kárného řízení i kárný soud utápěly v nepodstatných detailech, jako např. zohledňování pracovních dnů, svátků, dovolených atp. Nemá proto smysl stanovovat referenční dobu v řádech dnů ani týdnů, ale spíše měsíců, neboť jen taková dokáže prakticky paušálně zohlednit běžné nepravidelnosti soudcova pracovního režimu. [43] Kárný soud v rozhodnutí ve věci Maxa III stanovil jako východisko pro své nazírání na nečinnost soudců referenční dobu, po kterou zpravidla nelze ještě hovořit o kárně relevantních průtazích, označovanou jako model 4–2–2–1 (podrobnosti viz citované rozhodnutí). Ta činí obecně čtyři měsíce v občanskoprávních řízeních, která netrvají více než dva roky. Referenční doba může být kratší, konkrétně poloviční (dva měsíce pro věci mladší dvou let), jde-li o jednoduché, rutinní administrativní úkony, zejména lze-li je delegovat i na pomocný soudní personál (vyšší soudní úředníky, asistenty soudců), nebo o jednoduchá procesní rozhodnutí. U věcí starších více než dva roky, jimž je soudce povinen věnovat zvýšenou pozornost a vyřizovat je pokud možno přednostně (i s ohledem na riziko porušení základních práv účastníků řízení a vzniku odpovědnosti státu za škodu a nemajetkovou újmu), kárný soud v tomto modelu vychází z orientační referenční doby obecně dva měsíce, a jde-li o zmíněné jednoduché, rutinní administrativní úkony či jednoduchá procesní rozhodnutí, jeden měsíc. Pro rozlišení věcí starších dvou let a mladších dvou let, resp. pro volbu referenční doby, kárný senát považuje za rozhodující kritérium stáří věci k datu počátku tvrzené nečinnosti ve věci, neboť toto kritérium, z pohledu soudce prospektivní, na rozdíl od pohledu zpětného k datu ukončení nečinnosti či retrospektivního hodnocení ze strany soudu, ukazuje, jak se stáří věci na počátku nečinnosti jevilo soudci, a tedy nejlépe poslouží k posouzení nečinnosti soudce jako případného zaviněného porušení jeho povinností. [44] Přesáhne-li období bez relevantního postupu ve spisu referenční dobu, je to obvykle signálem (nejsou-li zde jiné individuální okolnosti), že soudce se spisem od počátku nepracoval tak, jak bylo jeho povinností (§79 odst. 1 zákona o soudech a soudcích), resp. neměl ho pod svou kontrolou, a to po celé toto období, které lze pak označit za průtahy v řízení naplňující skutkovou podstatu kárného provinění podle §87 odst. 1 ve spojení s §79 odst. 1 zákona o soudech a soudcích. Není proto vhodné toliko mechanicky odečítat referenční doby od období nečinnosti, protože by takový výsledek zkresloval celkový obraz o plnění povinností soudce. [45] Obecně tedy kárný soud vychází při hodnocení nečinnosti soudce z nastavení referenčních dob 4–2–2–1 měsíce. V rozhodnutí Maxa III však kárný soud upozornil, že nemůže jít o neměnné kritérium, ale jen o orientační východisko: „při specifických skutkových okolnostech [mohou být referenční doby] i kratší (...), anebo i delší (dokonce až jeden rok, což by však mohlo být akceptovatelné pouze v situaci systémové krize, při absenci adekvátních pracovních podmínek včetně pomocného odborného aparátu a při vysokém množství živých věcí připadajících v průměru na jednoho soudce na daném soudu a úseku)“; viz bod 72 rozhodnutí Maxa III včetně odkazů na prejudikaturu. Jinak řečeno, právě nastavením referenčních dob v konkrétní věci lze zohlednit specifické okolnosti, které byly dokazováním zjištěny u soudu, u něhož kárně obviněná soudce působí, např. nedostatky v personálním zázemí v podobě pomocného odborného aparátu či v nastavení rozvrhu práce, a tím pravidel rozdělování nápadu mezi jednotlivými soudci, tedy skutečnosti, které nemohou být soudci kladeny (z hlediska subjektivní stránky kárného provinění) k tíži a za něž odpovídá především správa soudu, případně v širším smyslu správa celé justice. VII.4. Skutková zjištění a jejich hodnocení [46] Vzhledem k výše uvedené judikatuře kárného senátu a výtce převzaté kárně obviněnou dne 17. 1. 2020 se kárný senát nezabýval skutečnostmi, které se odehrály před tímto datem. [47] Spisy, u nichž byly zjištěny průtahy: 1) sp. zn. 28C 65/2010 Zjištění ze spisu: Návrhové tvrzení odpovídá obsahu spisu. Hodnocení: Vzhledem k výtce převzaté dne 17. 1. 2020 způsobila průtahy od 10. 11. 2020 do 4. 2. 2021. 2) sp. zn. 28C 215/2013 Tvrzení kárně obviněné: S ohledem na mimořádně složitou situaci na Obvodním soudu pro Prahu 8, jak to konstatoval i kárný senát ve věci sp. zn. 11 Kss 4/2020, se domnívá, že období od 10. 2. 2020 do 24. 4. 2020 – 73 dnů není kárným proviněním. Pokud jde o nařizování jednání za tři měsíce, je podle jejího názoru nutno přihlédnout k tomu, že v jejím senátě bylo v říjnu 2020 skoro 500 pravomocně neskončených věcí. Zjištění ze spisu: Návrhové tvrzení odpovídá obsahu spisu. Hodnocení: Způsobila průtahy v období od 10. 2. 2020 do 24. 4. 2020 a od 18. 11. 2020 do 18. 2. 2021. 3) sp. zn. 28C 96/2014 Zjištění ze spisu: Dne 29. 7. 2019 nařídila jednání na 24. 10. 2019. Hodnocení: Namítané průtahy byly pokryty výtkou převzatou dne 17. 1. 2020. 4) sp. zn. 28C 243/2014 Tvrzení kárně obviněné: Doba od 6. 4. do 3. 5. 2020 není průtah. Od 2. 7. do 13. 8. 2020 rovněž není průtah, od 25. 9. do 26. 10. 2020 jeden měsíc, rovněž není průtah. Vše zejména s ohledem na závěry rozhodnutí ve věci 11 Kss 4/2020. Zjištění ze spisu: Návrhové tvrzení odpovídá obsahu spisu. Hodnocení: způsobila průtahy od 6. 4. do 3. 5. 2020, od 2. 7. do 13. 8. 2020 a od 25. 9. Do 26. 10. 2020. V daném případě nutno vzít v úvahu, že ač některé jednotlivé intervaly mezi úkony nedosáhly délky jednoho měsíce či jej naplnily jen těsně, šlo o šest let starou věc, jíž v jejím celku nebyla ve sledovaném období věnována pozornost odpovídající jejímu stáří. 5) sp. zn. 28C 322/2015 Zjištění ze spisu: Odročila jednání z důvodu vyčíslení náhrad újmy žalobcem. Jednání 14. 1. 2019 odročila na základě žádosti účastníků. Žalobce neustále měnil nároky. Hodnocení: Vzhledem k výtce převzaté dne 17. 1. 2020 způsobila průtahy 17. 1. do 16. 4. 2020 a od 16. 7. do 1. 10. 2020. 6) sp. zn. 28C 358/2015 Tvrzení kárně obviněné: Jednání byla odročována, protože soud se na návrh účastníků marně snažil dostat od PSSZ listinné důkazy. Bylo nařízeno jednání na 6. 10. 2020 s tím, že důkazy budou k dispozici. Odročeno bylo, protože PSSZ důkazy nezaslala. Zjištění ze spisu: Dne 27. 9. 2020 poslala kárně obviněná žádost PSSZ o předložení listin. Hodnocení: Způsobila průtahy v období od 27. 2. do 21. 5. 2020 a od 21. 5. do 5. 10. 2020. 7) sp. zn. 28C 395/2015 Zjištění ze spisu: Návrhové tvrzení odpovídá obsahu spisu. Hodnocení: Způsobila průtahy v období od 1. 10. do 1. 12. 2020. 8) sp. zn. 28C 80/2016 Zjištění ze spisu: Dne 4. 8. 2020 nařídila jednání na 26. 11. 2020 Hodnocení: Způsobila průtahy v období od 18. 6. do 26. 11. 2020. 9) sp. zn. 28C 91/2016 Zjištění ze spisu: Návrhové tvrzení odpovídá obsahu spisu. Hodnocení: Způsobila průtahy v období od 1. 6. do 15. 9. 2020 a od 29. 12. 2020 do 15. 4. 2021 10) sp. zn. 28 C 119/2016 Zjištění ze spisu: Návrhové tvrzení odpovídá obsahu spisu. Hodnocení: Vzhledem k výtce převzaté dne 17. 1. 2020 způsobila průtahy v období od 17. 1. do 23. 4. 2020. 11) sp. zn. 28 C 122/2016 Tvrzení kárně obviněné: Jednání dne 21. 11. 2019 bylo odročeno až na duben 2020 na žádost účastníků řízení s tím, že se pokusí o smírné řešení sporu. O tom svědčí i dotaz soudu z prosince 2020, zda ke smírnému vyřešení sporu nedošlo, a to, že účastníci dne 6. 1. 2020 sdělili, že stále jednají. Dne 21. 3. 2021 – opět dotaz soudu na stav jednání. Jednání dne 28. 4. 2020 bylo odročeno z důvodu závažné epidemiologické situace, kdy přísedící odmítali docházet k soudu. Rovněž není zcela logické tvrzení, že měla způsobit průtah v době od prosince 2019 do 26. 1. 2021 vyjma období od 12. 3. 2020 do června 2021. Pokud v době od prosince 2019 do 12. 3. 2020 činila úkony a i v době od 12. 3. 2020 do června 2021 činila úkony, nemohl vzniknout průtah v délce téměř jeden rok, jak prezentuje kárný žalobce. Dne 12. 12. 2019 učinila dotaz na účastníky, zda došlo k smírnému vyřešení sporu, 21. 3. 2020 opět učinila dotaz na účastníky na smírné vyřešení sporu, 28. 4. 2020 zrušila jednání soudu kvůli COVID-19, to nařídila na 18. 6. 2020 a poté z neznámých důvodů zrušila a nařídila na 26. 1. 2021; toto bylo zrušeno z důvodu omluvy obou přísedících. Zjištění ze spisu: Návrhové tvrzení odpovídá obsahu spisu. Hodnocení: Vzhledem k výtce převzaté dne 17. 1. 2020 způsobila průtahy v období od 17. 1. do 11. 3. a od 1. 6. 2020 do 26. 1. 2021. 12) 28C 189/2016 Tvrzení kárně obviněné: Dne 30. 12. 2010 odročeno za účelem vyhotovení znaleckého posudku, 8. 1. 2020 uloženo asistentovi, nechť napíše výzvu žalobci k doložení jmen lékařů a zdravotnických zařízení a vybere zálohu na SOP, 10. 2. 2020 usnesení o přiznání znalečného, 11. 3. 2020 žalobce sdělil jména lékařů a zdravotnických zařízení, ovšem bez jejich přesného označení a adres, 2. 4. 2020 dán pokyn zaslat urgenci žalobci, 23. 4. 2020 zaslal žalobce přesné označení lékařů a lékařských zařízení, 3. 8. 2020 výzva všem lékařům (průtah 2 měsíce). Až v prosinci (nikoliv vinou soudu) zdravotní dokumentace zkompletována, od 11. 3. do 6. 4. 2021 byla kárně obviněná v izolaci kvůli COVID-19, poté spis opakovaně vyžadován místopředsedou ke kontrole (není patrné z ISAS, protože dle nařízení vedení se doba, po kterou je spis u místopředsedy soudu, nemá evidovat v ISAS), poté 21. 4. 2021 usnesení o ustanovení znalce, poté žádost MS k vyjádření k návrhu na kárné řízení a nutnost prostudovat 33 spisů. Zjištění ze spisu: Dne 8. 1. 2020 dala pokyn asistentovi, dne 28. 12. 2020 dala pokyn asistentovi, od 11. 3. do 6. 4. 2021 byla v karanténě. Hodnocení: Vzhledem k výtce převzaté dne 17. 1. 2020 způsobila průtahy v období od 17. 1. do 10. 2. 2020, od 9. 12. 2020 do 15. 1. 2021 a od 5. 2. do 7. 4. 2021. 13) sp. zn. 28C 212/2016 Zjištění ze spisu: Návrhové tvrzení odpovídá obsahu spisu. Hodnocení: Způsobila průtahy v období od 8. 7. do 8. 10. 2020. 14) sp. zn. 28C 256/2016 Zjištění ze spisu: Dne 14. 1. 2021 odročila jednání, protože strany sdělily, že se snaží o smírné řešení věci; dne 29. 1. a 13. 4. 2021 referát ve spisu, tedy učinila faktické úkony. Hodnocení: způsobila průtahy v období od 12. 3. do 12. 5. 2020, od 14. 1. do 13. 4. 2021. 15) sp. zn. 28C 269/ 2016 Zjištění ze spisu: Návrhové tvrzení odpovídá obsahu spisu. Hodnocení: Namítané průtahy byly pokryty výtkou převzatou dne 17. 1. 2020. 16) sp. zn. 28C 302/2016 Zjištění ze spisu: Návrhové tvrzení odpovídá obsahu spisu. Hodnocení: Způsobila průtahy v období od 20. 8. do 20. 10. 2020. 17) sp. zn. 28C 30/2017 Tvrzení kárně obviněné: Pokud bylo odročeno na 12. 3. 2019 bylo to z toho důvodu, že se jednalo o složitý restituční spor, kde probíhala řada soudních jednání na různých soudech a bylo nutno vyčkat právní moci některých sporů, aby nedošlo k bezdůvodnému obohacení. Jednání nařízené na 21. 1. 2020 se konalo, odročeno na 2. 6. 2020, čekalo se na ZP v jiném řízení, viz sdělení účastníka ze dne 28. 1. 2020, 2. 6. jednání odročeno na 20. 6. 2020, 3. 6. 2020 zpětvzetí žaloby, rozšíření žaloby, ve věci řada podání, změny žaloby, se kterými bylo nutno pracovat. Zjištění ze spisu: Žalovaný na jednání dne 16. 2. 2021 uvedl, že se o navrhované změně žaloby dozvěděl až při jednání. Hodnocení: Vzhledem k výtce převzaté dne 17. 1. 2020 způsobila průtahy v období od 17. 1. do 21. 1. 2020, od 2. 2. do 2. 6. 2020 a od 2. 7. do 16. 10. 2020. 18) sp. zn. 28C 188/2017 Zjištění ze spisu: Návrhové tvrzení odpovídá obsahu spisu. Hodnocení: Vzhledem k výtce převzaté dne 17. 1. 2020 způsobila průtahy v období od 17. 1. do 26. 2. 2020 a od 18. 9. do 30. 12. 2020. 19) sp. zn. 28C 193/2017 Zjištění ze spisu: Návrhové tvrzení odpovídá obsahu spisu. Hodnocení: Vzhledem k výtce převzaté dne 17. 1. 2020 způsobila průtahy v období od 17. 1. do 24. 3. 2020 a od 17. 6. do 1. 12. 2020. 20) sp. zn. 28C 194/2017 Zjištění ze spisu: Návrhové tvrzení odpovídá obsahu spisu. Hodnocení: Vzhledem k výtce převzaté dne 17. 1. 2020 způsobila průtahy v období od 17. 1. do 5. 3. 2020, od 1. 7. do 17. 12. 2020. 21) sp. zn. 28C 197/2017 Zjištění ze spisu: Návrhové tvrzení odpovídá obsahu spisu. Hodnocení: Vzhledem k výtce převzaté dne 17. 1. 2020 způsobila průtahy v období od 17. 1. do 11. 2. 2020 a od 1. 7. 2020 do 14. 1. 2021. 22) sp. zn. 28 C 212/2017 Zjištění ze spisu: Dne 25. 1. 2019 zaslala výzvu žalobci ohledně stavu dědického řízení, až dne 22. 5. žalobce sdělil, že dědické řízení skončilo. Dne 24. 7. 2019 učiněn dotaz na účastníky, zda nedošlo ke smírnému vyřešení věci, dne 17. 9. 2019 vyžádala dědické rozhodnutí. Hodnocení: Namítané průtahy byly pokryty výtkou převzatou dne 17. 1. 2020. 23) sp. zn. 28C 268/2017 Zjištění ze spisu: Návrhové tvrzení odpovídá obsahu spisu. Hodnocení: Vzhledem k výtce převzaté dne 17. 1. 2020 způsobila průtahy v období od 17. 1. do 30. 1. 2020 a od 13. 5. do 1. 7. 2020. 24) sp. zn. 28C 303/2017 Zjištění ze spisu: Návrhové tvrzení odpovídá obsahu spisu. Hodnocení: Vzhledem k výtce převzaté dne 17. 1. 2020 způsobila průtahy v období od 17. 1. do 28. 1. 2020 a od 1. 3. do 1. 6. 2020. 25) sp. zn. 28C 14/2018 Zjištění ze spisu: Návrhové tvrzení odpovídá obsahu spisu. Hodnocení: Vzhledem k výtce převzaté dne 17. 1. 2020 způsobila průtahy v období od 17. 1. do 4. 3. 2020, od 30. 3. do 11. 6. 2020 a od 15. 7. do 11. 9. 2020 26) sp. zn. 28C 44/2018 Zjištění ze spisu: Návrhové tvrzení odpovídá obsahu spisu. Hodnocení: Vzhledem k výtce převzaté dne 17. 1. 2020 způsobila průtahy v období od 17. 1. do 6. 2. 2020. 27) sp. zn. 28C 47/2018 Zjištění ze spisu: Návrhové tvrzení odpovídá obsahu spisu. Hodnocení: Vzhledem k výtce převzaté dne 17. 1. 2020 způsobila průtahy v období od 17. 1. do 6. 2. 2020. 28) sp. z. 28C 57 /2018 Zjištění ze spisu: Návrhové tvrzení odpovídá obsahu spisu. Hodnocení: Způsobila průtahy v období od 11. 2. do 11. 3. 2020, od 1. 6. do 10. 11. 2020. 29) sp. zn. 28C 64/2018 Zjištění ze spisu: Jednání nařízení na 21. 4. 2020 odročila dne 2. 4. 2020 z důvodu nepříznivé epidemické situace. Hodnocení: vzhledem k výtce převzaté dne 17. 1. 2020 způsobila průtahy v období od 17. 1. do 11. 3. 2020, od 1. 6. do 10. 9. 2020. 30) sp. zn. 28C 92/2018 Zjištění ze spisu: Návrhové tvrzení odpovídá obsahu spisu. Hodnocení: Vzhledem k výtce převzaté dne 17. 1. 2020 způsobila průtahy v období od 17. 1. do 3. 3. 2020. 31) sp. zn. 28C 11/2019 Zjištění ze spisu: Návrhové tvrzení odpovídá obsahu spisu. Hodnocení: Vzhledem k výtce převzaté dne 17. 1. 2020 způsobila průtahy v období od 17. 1. do 6. 5. 2020. 32) sp. zn. 28C 36/2019 Zjištění ze spisu: Návrhové tvrzení odpovídá obsahu spisu. Hodnocení: vzhledem k výtce převzaté dne 17. 1. 2020 způsobila průtahy v období od 17. 1. do 12. 3. 2020. 33) sp. zn. 28 C 37/2019 Zjištění ze spisu: Návrhové tvrzení odpovídá obsahu spisu. Hodnocení: vzhledem k výtce převzaté dne 17. 1. 2020 způsobila průtahy v období od 17. 1. do 10. 3. 2020. 34) sp. zn. 28C 71/2020 Tvrzení kárně obviněné: Referát asistenta ze dne 5. 5. 2020 – předložení spisu soudkyni, vyhlášení rozsudku pro uznání 24. 9. 2020. Zjištění ze spisu: Návrhové tvrzení odpovídá obsahu spisu. Hodnocení: způsobila průtahy v období od 5. 5. do 24. 9. 2020. 35) sp. zn. 28 C 265/2015 Zjištění ze spisu: Návrhové tvrzení odpovídá obsahu spisu. Hodnocení: Vypravila rozsudek ze dne 8. 12. 2020 dne 5. 3. 2021, ač prodloužená lhůta pro vypravení skončila dne 1. 3. 2021, tedy o 4 dny později. 36) sp. zn. 28 C 193/2017 Zjištění ze spisu: Návrhové tvrzení odpovídá obsahu spisu. Hodnocení: vypravila rozsudek ze dne 1. 12. 2020 dne 1. 3. 2021, ač prodloužená lhůta pro vypravení skončila dne 15. 2. 2021, tedy o 14 dní později. 37) sp. zn. 28 C 199/2019 Zjištění ze spisu: Lhůta pro vypravení rozsudku opakovaně prodloužena do 20. 10. 2020. Hodnocení: Rozsudek vypravila ve schválené prodloužené lhůtě, skutek se tedy nestal. VII.5. Právní hodnocení věci [48] Podle §79 odst. 1 zákona o soudech a soudcích soudci a přísedící jsou při výkonu své funkce nezávislí a jsou vázáni pouze zákonem. Jsou povinni vykládat jej podle svého nejlepšího vědomí a svědomí a rozhodovat v přiměřených lhůtách bez průtahů, nestranně a spravedlivě a na základě skutečností zjištěných v souladu se zákonem. [49] Podle §80 odst. 1 věty první zákona o osudech a soudcích soudce a přísedící je povinen vykonávat svědomitě svou funkci a při výkonu funkce a v občanském životě se zdržet všeho, co by mohlo narušit důstojnost soudcovské funkce nebo ohrozit důvěru v nezávislé, nestranné a spravedlivé rozhodování soudů. [50] Podle §80 odst. 3 věty první zákona o soudech a soudcích soudce je povinen vykonávat svou funkci v souladu se zájmem na řádném výkonu soudnictví. [51] Podle §87 odst. 1 téhož zákona kárným proviněním soudce je zaviněné porušení povinností soudce, jakož i zaviněné chování nebo jednání, jímž soudce narušuje důstojnost soudcovské funkce nebo ohrožuje důvěru v nezávislé, nestranné, odborné a spravedlivé rozhodování soudů. [52] Skutek popsaný ve výroku I) pod písmeny a) a b) spočívá po právní stránce v tom, že kárně obviněná z nedbalosti porušila povinnost soudce rozhodovat v přiměřených lhůtách bez průtahů, vyplývající z §79 odst. 1 věty druhé zákona o soudech a soudcích. Po stránce skutkové jde o jednání zahrnující dva základní typy porušení uvedené povinnosti. [53] Pod písm. a) jsou popsány „klasické“ průtahy, tedy takový postup soudce směřující k rozhodnutí věci, který je citelně pomalejší, než s ohledem na okolnosti, za nichž soudce pracoval, mohl a měl. V podobnostech postačí ohledně jednotlivostí těchto průtahů odkázat na shora podaný detailní rozbor postupu kárně obviněné v jednotlivých spisech. [54] V některých věcech (spisy sp. zn. 28C 189/2016, 28C 30/2017, 28C 197/2017, 28C 268/2017, 28C 303/2017, 28C 44/2018 a 28 C 47/2018) shledal kárný senát průtahem i situace, kdy v rozhodném období byly intervaly nečinnosti kratší než referenční. Bylo tomu tak, pokud byl tento interval kratší jen proto, že začínal nikoli skutečným úkonem, nýbrž dnem 17. 1. 2020, kdy kárně obviněná převzala výtku, a skutečný interval mezi dvěma úkony směřujícími k rozhodnutí věci, jenž by bez převzetí výtky referenční dobu přesahoval, byl „přerušen“ právě touto výtkou. Výtka totiž v daném případě vytváří z trvajícího průtahu spočívajícího v tom, že soudce činí ve věci úkony v delších než přijatelných intervalech, uměle dva intervaly – do převzetí výtky a od něho dále. Podstata jednání, tedy nečinnost, pro niž není omluvitelný důvod, však zůstává stejná, a proto není důvodu od ní odhlédnout. Samozřejmě je třeba pro účely popisu skutku i posouzení jeho závažnosti brát v úvahu jen tu část uměle přerušeného intervalu, která následuje po převzetí výtky. [55] Pod písm. b) je popsán zvláštní, v praxi se samostatně objevující typů průtahu, a sice nevypravení rozhodnutí v zákonem stanovené či lege artis prodloužené lhůtě. [56] Kárný senát při jednání podrobně zkoumal podmínky, jaké měla kárně obviněná pro výkon své ústavní funkce, a konfrontoval k této otázce její argumenty a argumenty kárné navrhovatelky. Zjistil, že kárně obviněná měla zcela běžné podmínky a mohla svou funkci řádně vykonávat. [57] Není pochyb, že kárně obviněná se při své rozhodovací činnosti setkávala s určitými objektivními překážkami, nešlo však o překážky takové povahy a intenzity, že by jim při vynaložení patřičného úsilí nemohla čelit. Rozhodovací činnost soudů v rozhodné době jistě komplikovala probíhající pandemie nemoci COVID-19 a v některých případech nebylo jednoduché připravit věci k nařízení jednání či k rozhodnutí pro určitou míru nesoučinnosti účastníků řízení. Potížím spojeným s pandemií však musel čelit prakticky každý soudce „v první linii“ (tedy zejména soudce soudu první instance či jiné instance často konající jednání a provádějící dokazování); v tom se postavení kárně obviněné od jejích kolegů ani od jiných srovnatelných soudců nelišilo. Pokud jde o nesoučinnost účastníků v některých případech, ta je běžnou součástí soudcovské každodennosti a soudce se s ní musí být schopen vyrovnat důsledností a pečlivým promýšlením svých procesních kroků. [58] V ostatních ohledech měla kárně obviněná pro výkon své ústavní funkce k dispozici průměrné, z obvyklého standardu pražských prvoinstančních soudů nevybočující podmínky. Nedostávala excesivní množství nápadu, naopak, její nápad byl srovnatelný s ostatními kolegy v podobných situacích a byl v určitých pro kárnou navrhovatelku složitějších obdobích omezován. Byla brána v úvahu i zvláštní povaha nápadu (zejména to, že jeho část představovaly senátní věci, spojené s nutností organizovat jednání senátu složeného ze předsedkyně senátu a přísedících). Technické a organizační podmínky k výkonu funkce byly na jejím soudě zajištěny a rovněž nevybočovaly ze standardů pražských prvoinstančních soudů. Jako zcela lichá se ukázala argumentace kárně obviněné, že nemohla nařizovat jednání v kratších časových odstupech od jednání odročených. Kárnou navrhovatelkou předložené podklady o volných jednacích síních přesvědčivě doložily, že pokud by kárně obviněná v rozhodnou dobu chtěla jednání nařizovat dříve, než tak ve skutečnosti učinila, kapacitní problémy s jednacími síněmi jí v tom rozhodně nebránily. [59] Jistě si vždy lze představit pečlivěji a rychleji fungující administrativu poskytující soudci podporu při práci se spisem; u kárně obviněné však není patrné, že by její situace byla v tomto ohledu znatelně horší než u jiných jejích kolegů, kteří – podle údajů u výkonnosti jednotlivých soudců Obvodního soudu pro Prahu 8 – svou ústavní funkci zvládali s větší efektivitou. V případě kárně obviněné proto není důvodu k individuálně mírnějšímu nastavení referenčních dob pro posuzování průtahů, jak tomu bylo ve věci řešené rozhodnutím kárného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 11. 2020, č. j. 11 Kss 4/2020 – 185, zejm. bod 101. [60] Nelze akceptovat, namítala-li kárně obviněná, že průtahy jí nebyly vedením soudu vytýkány, takže si jich nemohla být patřičně vědoma. Kárný senát opakovaně zdůrazňuje, že soudce je ústavní činitel, který si výkon své funkce organizuje v podstatné míře sám a nepodléhá v tomto ohledu řízení vedením soudu. Vyžaduje se po něm pouze koordinace činnosti s kolegy tak, aby bylo možno účelně využívat materiálních prostředků soudu (jednacích sítí, kanceláří, výpočetní technicky aj.) a aby na činnost soudce mohla navazovat činnost nesoudcovských pracovníků soudu (s tím, že ti plní vůči soudci servisní roli a zásadně je třeba jejich práci organizovat s ohledem na přiměřené požadavky a potřeby soudců). Je na soudci, aby měl přehled o věcech, které má rozhodnout, a o tom, v jaké míře a s jakou časovou prioritou se má té které z nich věnovat. Toho má být schopen, aniž by jej kdokoli musel průběžně kontrolovat (viz k tomu podobně v rozhodnutí kárného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 11. 2020, č. j. 11 Kss 4/2020 – 185, bod 310, jež se týkalo jednoho z kolegů kárně obviněné z Obvodního soudu pro Prahu 8). Pokud soudce má za to, že není v jeho lidských silách pensum věcí mu svěřených zvládat, má se s důkladně podloženými argumenty obrátit, a to případně i opakovaně, na vedení soudu a hledat spolu s ním řešení situace. [61] Souhrnně lze ke skutku sub I) uvést, že jde o „běžné“ průtahy, jaké se vcelku nezřídka objevují v rozhodovací činnosti kárných senátů. Soudce by se měl takových průtahů vyvarovat, avšak dopustí-li se jich a jde-li o ojedinělé pochybení v jeho jinak neproblematickém výkonu ústavní funkce, je obvyklou přiměřenou reakcí na toto pochybení typově spíše nižší snížení platu. [62] U skutku sub II) kárný senát zvažoval, zda jej lze považovat za samostatný skutek zvláštního typu, odlišný od průtahů (tj. od porušení povinnosti rozhodovat v přiměřených lhůtách bez průtahů), anebo zda jde o průtah. Přiklonil se k závěru, že jde zvláštní skutek, jehož klíčovým rysem je nesvědomitý výkon funkce soudce spočívající v upřednostnění osobních záležitostí před jejím řádným výkonem. Průtahy tím způsobené mají spíše povahu následku jednání než jeho podstaty. [63] Skutek spočíval v tom, že kárně obviněná s odůvodněním, že je nemocná, opakovaně v nikoli ojedinělých případech následujících po sobě v kratším časovém odstupu kvůli rodinným a osobním obtížím zrušila jednání namísto toho, aby tyto obtíže řešila způsobem, který by nenarušil řádný výkon soudnictví. Kárný senát nezpochybňuje, že kárně obviněná měla v rozhodné době lidsky pochopitelné důvody k tomu, aby se angažovala v péči o blízké osoby. Nelze však připustit, aby tak činila v míře, jež měla značný dopad na plynulost její rozhodovací činnosti. Po soudci je potřeba požadovat, aby své rodinné či osobní problémy dokázal zvládat. [64] Kárně obviněná navíc měla zcela reálné možnosti jak svoji situaci řešit. Vedení soudu jí nabízelo zkrácení úvazku, v úvahu připadalo též zajistit péči za úplatu jinou osobou. Obhajoba kárně obviněné, že v době, kdy podle jejího mínění byl soud značně zatížen, nechtěla situaci komplikovat snížením úvazku, je poněkud nepřesvědčivá; mnohem více je z jejího vyjádření patrné, že důvodem, pro který nechtěla svůj úvazek omezit, byla nevůle vzdát se tomu adekvátní části soudcovského platu. [65] Kárný senát zdůrazňuje, že kárným proviněním je její jednání proto, že k odročení jednání došlo ve více případech následujících v kratším časovém období (týdnů, resp. s přestávkami měsíců) po sobě, tedy nikoli ojediněle. Kárným proviněním jistě za běžných okolností nebude odročení kvůli ojedinělé emocionální nebo jiné podobné indispozici soudce (například kvůli náhlé potřebě řešit nečekaný rodinný problém). Pokud však soudce takováto indispozice postihuje opakovaně, je povinen svou situaci řešit, a to i tehdy, je-li pro něho emocionálně zatěžující (např. rodinné potíže, problémy spojené se smrtí blízkých či potřeba pečovat o rodinné příslušníky). Soudce je vysoký ústavní činitel a je povinen být profesionálem i za takovýchto lidsky jistě složitých okolností. Je povinen najít takové řešení vzniklé situace, které zajistí, že bude schopen řádně vykonávat svou funkci (zajistit náhradní péči; sám pečovat jen v míře, v jaké to nebude na úkor výkonu jeho ústavní funkce; dočasně přerušit výkon funkce, je-li to možné apod.). Po soudci lze s ohledem na vysoké profesionální i osobnostní předpoklady, které na něho zákon klade, požadovat, aby v míře podstatně vyšší, než by to bylo možno požadovat po běžném zaměstnanci, byl schopen své osobní a rodinné poměry uspořádat tak, aby s výjimkou ojedinělých krátkodobých obtíží negativně neovlivňovaly kvalitu výkonu jeho funkce. Není-li toho schopen, nemůže ve své funkci setrvat. [66] Na druhé straně právě proto, že soudce není zaměstnancem v běžném slova smyslu, nýbrž vykonává ústavní funkci, kárný senát ve shodě s již delší dobu stabilizovanou judikaturou kárných senátů poznamenává, že pro posuzování případné kárné odpovědnosti soudce může mít jakákoli evidence pracovní doby, přítomnosti na soudu, nemocnosti (u dočasné pracovní neschopnosti však viz rozhodnutí kárného senátu ze dne 7. 12. 2020, č. j. 11 Kss 3/2020 – 186) apod. pouze podpůrný význam (podrobněji viz rozhodnutí kárného senátu ze dne 10. 1. 2014, č. j. 16 Kss 10/2013 – 84, zejm. body 24 až 30). [67] Kárný senát tedy uzavřel, že kárně obviněná se skutků sub I) a II) dopustila, přičemž jednala zaviněně, z nedbalosti. [68] Ve vztahu ke skutku sub I) je zjevné, že průtahy nechtěla způsobit, avšak nedokázala se jich vyvarovat, třebaže objektivní podmínky k tomu, aby se jich vyvarovat mohla, byly dány. Z jejího vyjádření je patrné, že si v podstatné míře ani neuvědomovala, že se průtahů dopouští, ačkoli dlouhodobě měla ve svém soudním oddělení řadu starších věcí, které se jí nedařilo končit; měla za to, že pokud jí nikdo nic nevytýká, svou funkci vykonává patřičně. Nerozpoznala tedy, že se dopouští průtahů, ačkoli při patřičné analýze situace, jíž mohla a měla být vzhledem ke svým zkušenostem schopna, by to musela rozpoznat. [69] U skutku sub II) její jednání v jistých ohledech hraničí se zaviněním ve formě úmyslu. Kárně obviněná si nejspíše byla vědoma, a pokud nebyla, v každém případě mohla a měla si být vědoma, že důvody, pro které odročuje jednání (údajná nemoc), jsou v napětí s realitou. Skutečnými důvody odročení totiž byly indispozice spojené s potřebou řešit osobní či rodinné problémy a možná únava či vyčerpání. S ohledem na to, že pro odpovědnost za kárné provinění postačí zavinění z nedbalosti a že forma zavinění v daném konkrétním případě nehraje vážnější roli při posouzení závažnosti kárného provinění, se kárný senát spokojil se závěrem příznivějším pro kárně obviněnou, a sice že si toho, že důvody odročování ve skutečnosti nejsou kvůli nemoci, nebyla vědoma, ačkoli jí to při patřičném náhledu na věc muselo být zřejmé. VII.6. Uložené kárné opatření [70] Podle §88 odst. 1 zákona o soudech a soudcích za kárné provinění podle §87 odst. 1 lze uložit soudci podle závažnosti kárného provinění některé z těchto kárných opatření: a) důtku, b) snížení platu až o 30 % na dobu nejvíce 1 roku a při opětovném kárném provinění, jehož se soudce dopustil v době před zahlazením kárného opatření, na dobu nejvíce 2 let, c) odvolání z funkce předsedy senátu, d) odvolání z funkce soudce. [71] Typově se kárně obviněná dopustila kárného provinění spíše menší závažnosti. Jak již bylo shora uvedeno, průtahy, tj. skutek sub I), byl „běžným“ průtahem. Skutek sub II) byl závažnější v tom, že kárně obviněná odročovala jednání z důvodů, jež byly v napětí s realitou, jeho závažnost však na druhé straně snižují lidsky pochopitelné důvody, pro které tak činila. Pokud by kárný senát ukládal kárné opatření pouze s ohledem na povahu samotných skutků, volil by sice již snížení platu, avšak v podstatně menším rozsahu, než k jakému nakonec přistoupil. [72] K výraznému přitvrzení kárného opatření však kárný senát přistoupil s ohledem na celkový postoj kárně obviněné ke svému jednání. Ten v řadě ohledů postrádal dostatečnou míru sebereflexe nezbytnou pro vzbuzení naděje, že kárná provinění se u kárně obviněné již nebudou opakovat. Kárně obviněná oscilovala mezi připouštěním, že vskutku nejednala, jak bylo potřeba, sebelítostí, pokusy vzbudit v kárném senátu lítost a výčitkami vedení Obvodního soudu pro Prahu 8 a Městského soudu v Praze, že za její problémy mohou v podstatné míře managementy těchto soudů, a nikoli ona sama. Její hodnocení příčin toho, proč kárný senát řeší její věc, bylo tedy velmi vzdáleno objektivitě a realistickému náhledu. [73] Při určení výše kárného opatření vzal kárný senát v úvahu i to, že kárně obviněné byla za typově totožné jednání, jehož se dopustila skutkem sub I), uložena výtka, již převzala dne 17. 1. 2020 a jejíž uložení zčásti modifikovalo skutek, za nějž byla sub I) shledána kárně odpovědnou. Je tedy zřejmé, že udělená výtka nevyvolala v kárně obviněné patřičnou reakci, bylo-li nutno nedlouho po jejím udělení podat návrh na zahájení kárného řízení pro de facto pokračování v tom, za co byla výtka udělena. I proto bylo nutno zesílit kárný postih. [74] Kárný senát proto uložil snížení platu v třetině zákonné sazby na polovinu nejvyšší možné doby trvání tohoto kárného opatření. VII.7. Závěr [75] Kárný senát, mimo jiné i proto, že sám je složen z právních profesionálů, chápe, že roky výkonu náročné a stresující profese soudce vedou někdy k tomu, že radost z ní a chuť ji vykonávat poklesne, což se projeví i na výstupech soudcovy práce. Je to přirozené. Jak však již kárný senát vyslovil v jiných svých rozhodnutích (viz například rozhodnutí ze dne 24. 1. 2019, č. j. 16 Kss 4/2018 - 179, bod 75), funkce soudce je důležitou součástí ústavního systému, svým způsobem funkcí výjimečnou, jež musí být řádně vykonávána. Soudce má proto v každém okamžiku volbu, zda bude svou funkci řádně vykonávat, a to se všemi obtížemi s ní spojenými, anebo zda na ni rezignuje a bude hledat radost z práce v jiné profesi. Toho si každý soudce musí být vědom. Poučení: Odvolání proti rozhodnutí v kárném řízení není přípustné (§21 zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů, ve znění pozdějších předpisů). V Brně dne 22. listopadu 2021 JUDr. Karel Šimka předseda kárného senátu