ECLI:CZ:NSS:2021:2.AZS.217.2021:47
sp. zn. 2 Azs 217/2021 - 47
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Karla Šimky a soudkyň
JUDr. Miluše Doškové a Mgr. Evy Šonkové v právní věci žalobkyně: Z. F.,
zast. Mgr. Bc. Jakubem Šauerem, advokátem se sídlem Plovární 1, Plzeň, proti žalovanému:
Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, ve věci žaloby proti rozhodnutí
žalovaného ze dne 17. 6. 2021, č. j. OAM-188/ZA-ZA11-ZA10-2021, v řízení o kasační stížnosti
žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 28. 7. 2021, č. j. 60 Az 44/2021 - 18,
takto:
Usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 28. 7. 2021, č. j. 60 Az 44/2021 - 18, se r uší
a věc se v rací tomuto soudu k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
I. Vymezení věci
[1] Krajský soud v Plzni (dále jen „krajský soud“), odmítl v záhlaví uvedeným usnesením
žalobu žalobkyně proti v záhlaví označenému rozhodnutí žalovaného o zastavení řízení o udělení
mezinárodní ochrany. Podle krajského soudu totiž byla žaloba podána opožděně.
II. Kasační stížnost žalobkyně
[2] Žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) svoji kasační stížnost opřela o §103 odst. 1 písm. e)
s. ř. s. S kasační stížností spojila též návrh na přiznání odkladného účinku. Namítá, že krajský
soud nesprávně posoudil okamžik podání žaloby. Stěžovatelce bylo doručeno rozhodnutí
žalovaného dne 8. 7. 2021. Podle §32 odst. 1 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění
pozdějších předpisů (dále jen „zákon o azylu“), lze žalobu proti rozhodnutí ministerstva ve věci
mezinárodní ochrany podat ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení rozhodnutí, tedy do 23. 7. 2021.
Stěžovatelka odeslala žalobu dne 20. 7. 2021 žalovanému, který ji obdržel dne 20. 7. 2021,
a následně ji dne 23. 7. 2021 prostřednictvím poskytovatele poštovních služeb zaslal příslušnému
krajskému soudu. Stěžovatelka připouští, že žalobu nesprávně adresovala žalovanému, nicméně
ten ji v poslední den lhůty pro podání zaslal krajskému soudu. Lhůta tak dle stěžovatelky byla
zachována a krajský soud pochybil, když žalobu odmítl pro opožděnost. Navíc měl krajský soud
zohlednit, že žalobkyně není znalá českého jazyka, natož českého právního řádu.
[3] Žalovaný se ztotožňuje se závěry krajského soudu. Správní orgány nejsou zákonnými
adresáty správních žalob, leda by tak stanovil zvláštní zákon. Účastníci řízení sice mohou podávat
žaloby prostřednictvím správního orgánu, ovšem nejsou s tím spojeny patřičné důsledky
v podobě zachování lhůty; tedy jako by žaloba byla podána přímo u soudu. K tomu odkázal
na usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 2. 2020, č. j. 9 Azs 327/2019 - 28, a navrhl
kasační stížnost odmítnout pro nepřijatelnost.
III. Posouzení věci Nejvyšším správním soudem
[4] Kasační stížnost je přípustná i přijatelná. Stěžovatelka spatřuje přijatelnost kasační
stížnosti v nesprávném posouzení včasnosti žaloby, namítá tedy, že krajský soud v jejím případě
hrubě pochybil při výkladu hmotného či procesního práva.
[5] Kasační stížnost je důvodná.
[6] Z napadeného usnesení a obsahu správního a soudního spisu Nejvyšší správní soud
ověřil, že rozhodnutí žalovaného bylo stěžovatelce doručeno dne 8. 7. 2021, stěžovatelka podala
žalobu k poštovní přepravě dne 19. 7. 2021, avšak zaslala ji žalovanému. Žaloba byla žalovanému
doručena dne 20. 7. 2021, ten ji dne 23. 7. 2021 předal k poštovní přepravě k doručení krajskému
soudu, jemuž byla doručena dne 26. 7. 2021.
[7] Dle §72 odst. 1 s. ř. s. lze podat žalobu do dvou měsíců poté, kdy bylo rozhodnutí
žalobci oznámeno doručením písemného vyhotovení nebo jiným zákonem stanoveným
způsobem, nestanoví-li zvláštní zákon jinou lhůtu. V daném případě je zvláštním zákonem zákon
o azylu, který v §32 odst. 1 stanoví, že lze žalobu proti rozhodnutí ministerstva ve věci
mezinárodní ochrany podat ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení rozhodnutí. Jelikož bylo
rozhodnutí žalovaného doručeno žalobkyni dne 8. 7. 2021, uplynula lhůta k podání žaloby dne
23. 7. 2021.
[8] V dané věci je tedy třeba zabývat se otázkou, zda postup krajského soudu, který odmítl
žalobu pro opožděnost, byl zákonný, jestliže stěžovatelka sice podala žalobu v zákonné lhůtě,
avšak zaslala ji žalovanému namísto příslušnému soudu, který žalobu krajskému soudu postoupil
prostřednictvím držitele poštovní licence v poslední den lhůty.
[9] Relevantní právní úpravu v dané věci představuje především §40 odst. 4 s. ř. s.,
podle něhož je lhůta zachována tehdy, bylo-li podání v poslední den lhůty předáno soudu nebo jemu zasláno
prostřednictvím držitele poštovní licence“. Komentářová literatura k výkladu tohoto ustanovení uvádí,
že „podání by zásadně mělo být adresováno soudu, který disponuje pravomocí a věcnou i místní příslušností
o tomto podání rozhodnout. Je-li však podáno u jiného soudu, existují určité mechanismy, které při dodržení
zákonem stanovených podmínek umožňují, aby lhůta pro podání návrhu byla zachována […]Pro zachování lhůty
není nezbytné, aby podání odeslal přímo jeho autor. Pokud zákon určuje konkrétní soud, u kterého má být návrh
podán (např. §106 odst. 4 SŘS), a navrhovatel jej přesto zašle jinému soudu, návrh bude možno považovat
za včasný, jestliže jej nepříslušný soud před uplynutím lhůty odešle soudu příslušnému.“ (POTĚŠIL, L. a kol.
Soudní řád správní. Komentář. 2014, Praha: Leges). Zmiňované „mechanismy“ umožňující
zachování lhůty (viz např. §7 odst. 5 a 6, §72 odst. 3 s. ř. s.) se výslovně týkají podávání návrhů
ve věci. Toto pravidlo ostatně potvrzuje i judikatura Nejvyššího správního soudu (viz usnesení
ze dne 18. 12. 2008, č. j. 1 Azs 51/2007 - 55, č. 1790/2009 Sb. NSS, rozsudky ze dne 16. 7. 2008,
č. j. 3 Ads 18/2008 - 48, ze dne 15. 8. 2008, č. j. 8 As 2/2008 - 112, případně ze dne 24. 9. 2008,
č. j. 6 Ads 83/2008 - 41).
[10] Na posuzovaný případ lze analogicky vztáhnout i judikaturu Nejvyššího správního soudu
týkající se situace doplňování kasační stížnosti prostřednictvím krajského soudu, který vydal
napadené rozhodnutí. V usnesení ze dne 26. 3. 2014, č. j. 9 Afs 146/2013 - 24, Nejvyšší správní
soud jednoznačně uzavřel, že je-li doplnění kasační stížnosti, k němuž byl stěžovatel vyzván
dle §106 odst. 3 s. ř. s., zasláno městskému či krajskému soudu, proti jehož rozhodnutí kasační
stížnost směřuje a který je následně zaslal Nejvyššímu správnímu soudu prostřednictvím držitele
poštovní licence, je z hlediska posouzení včasnosti doplnění kasační stížnosti rozhodný den, kdy
bylo doplnění kasační stížnosti předáno k poštovní přepravě ze strany městského či krajského
soudu.
[11] Závěry uvedené v usnesení č. j. 9 Azs 327/2019 - 28, na které odkázal žalovaný, nelze
na nyní posuzovanou věc vztáhnout, neboť v odkazovaném případě byla žaloba adresována
a podána správnímu orgánu v poslední den lhůty, tedy k jejímu postoupení došlo již po lhůtě.
V nynějším případě byla žaloba správním orgánem předána k poštovní přepravě v poslední den
lhůty a soudu také následně došla. Nejvyšší správní soud uvedl v rozsudku dne 18. 10. 2012,
č. j. 6 Ads 108/2012 - 32: „V souladu s ustanovením §32 s. ř. s. (…) návrh na zahájení řízení musí dojít
ke správnímu soudu, tj. musí být ke správnímu soudu podán, aby bylo řízení o správní žalobě ve smyslu s. ř. s.
vůbec zahájeno.“ (zvýraznění provedl nyní NSS)
[12] V nynější věci, kdy lhůta k podání žaloby skončila dne 23. 7. 2021, bylo nerozhodné,
že stěžovatelka předala žalobu k poštovní přepravě dne 19. 7. 2021, jelikož ji adresovala
žalovanému, nikoli krajskému soudu, ačkoliv jej uvedla v žalobě. Pro posouzení včasnosti podání
žaloby je podstatné, kdy ji žalovaný předal k poštovní přepravě tak, aby byla doručena
příslušnému krajskému soudu. K tomuto předání k poštovní přepravě došlo dne 23. 7. 2021,
tedy v poslední den lhůty. Žaloba tak byla podána včas a krajský soud pochybil, když ji odmítl
pro opožděnost.
[13] O návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti Nejvyšší správní soud
nerozhodoval, jelikož rozhodl o samotné kasační stížnosti bez zbytečného prodlení po provedení
nezbytných procesních úkonů. Odkladný účinek vyvolává účinky jen do skončení řízení
před soudem. Rozhodovat o odkladném účinku skončením řízení o kasační stížnosti ztrácí smysl.
IV. Závěr a náklady řízení
[14] Pro uvedené shledal Nejvyšší správní soud kasační stížnost důvodnou, a proto usnesení
krajského soudu podle §110 odst. 1 s. ř. s. zrušil. O věci přitom rozhodl bez jednání postupem
podle §109 odst. 2 s. ř. s.
[15] O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti rozhodne krajský soud v novém rozhodnutí
(§110 odst. 3 s. ř. s.).
Poučení: Proti tomuto rozsudku ne j so u opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 26. října 2021
JUDr. Karel Šimka
předseda senátu