ECLI:CZ:NSS:2021:3.AS.311.2019:26
sp. zn. 3 As 311/2019 - 26
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Radovana Havelce a soudců
JUDr. Jaroslava Vlašína a JUDr. Tomáše Rychlého v právní věci žalobce V. S., zastoupeného
JUDr. Radkem Bechyně, advokátem v Kolíně, Legerova 148, proti žalovanému Krajskému
úřadu Moravskoslezského kraje, se sídlem Ostrava, 28. října 117, v ří zení o kasační stížnosti
žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 13. 8. 2019, č. j. 25 A 41/2019-35,
takto:
Rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 13. 8. 2019, č. j. 25 A 41/2019-35, se z r u š u j e
a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
[1] Žalovaný rozhodnutím ze dne 30. 1. 2019, č. j. MSK 139538/2019, zamítl odvolání
žalobce proti rozhodnutí Magistrátu města Ostravy ze dne 21. 8. 2018,
č. j. SMO/468207/18/DSČ/Šče-BS, kterým byly podle §123f odst. 3 zákona č. 361/2000 Sb.,
o silničním provozu (dále jen „zákon o silničním provozu“) zamítnuty námitky žalobce proti
záznamu bodů do registru řidičů podané dne 19. 4. 2018, a provedený záznam bodů byl
potvrzen. Rozhodnutí žalovaného napadl žalobce u Krajského soudu v Ostravě žalobou; krajský
soud žalobě vyhověl, rozhodnutí žalovaného zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
[2] Krajský soud se v intencích žalobních námitek zabýval tím, zda obstojí názor správních
orgánů, že pokutové, respektive příkazní bloky, z jejichž obsahu bylo ve správním řízení
vycházeno, představují způsobilé podklady pro provedení zápisů bodů. V případě jednoho
pokutového a jednoho příkazního bloku dospěl k závěru, že nevykazují žádné vady a jsou
tak pro uvedený zápis použitelné. Ke stejnému závěru dospěl i v případě jednoho pokutového
bloku, který sice neobsahoval uvedení jména a příjmení oprávněné úřední osoby, podle správní
judikatury vztahující se k tehdy účinnému zákonu č. 200/1990 Sb., o přestupcích (dále jen „starý
přestupkový zákon“), však nešlo o nezbytnou součást pokutového bloku, bylo-li možné jiným
způsobem identitu oprávněné úřední osoby ověřit (tento požadavek byl v daném případě splněn).
[3] V případě příkazních bloků ze dne 29. 7. 2017, č. C 0471369, série AC/2017 a ze dne
2. 4. 2018, č. C 1732842, série AC/2017, nicméně krajský soud shledal existenci formálních
nedostatků, které dle jeho názoru neumožnují jejich použití coby podkladů k provedení
bodového zápisu. V obou případech totiž bloky neobsahují uvedení jména a příjmení oprávněné
úřední osoby, která je vystavila, v případě prvního bloku pak absentuje i její podpis. K posledně
zmiňovanému deficitu uvedl, že v kolonce 10, která má obsahovat mimo jiné podpis oprávněné
úřední osoby, je uvedeno toliko „Zel. 3221536“, přičemž pro obtížnou čitelnost nelze vyloučit,
že v případě první a předposlední číslice jde o jiný znak. Tento blok proto obsahuje jen obtížně
čitelné číslo oprávněné úřední osoby, neobsahuje její jméno, příjmení, ani její podpis.
[4] Zmiňované příkazní bloky proto podle krajského soudu nesplňují výslovné požadavky
zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále jen „nový přestupkový
zákon“), vyplývající konkrétně z §92 odst. 2 písm. i) a j), přičemž podle judikatury Nejvyššího
správního soudu jako podklad takového zápisu mohou sloužit jen bloky obsahující všechny
zákonné náležitosti. Nelze přitom na věc aplikovat dřívější judikaturu správních soudů, vykládající
předcházející úpravu pokutových bloků (dle starého přestupkového zákona), neboť ta dospěla
k závěrům, které jsou v přímém rozporu s recentní právní úpravou.
[5] Krajský soud proto uzavřel, že zmiňované dva příkazní bloky nebyly způsobilé sloužit
jako podklady pro zápis bodů do registru řidičů ve smyslu ustanovení §123b odst. 1 a 2 zákona
o silničním provozu. S odkazem na ustanovení §76 odst. 1 písm. b) soudního řádu správního
(dále jen „s. ř. s.“) proto rozhodnutí žalovaného zrušil a věc mu vrátil s uvedeným závazným
právním názorem k dalšímu řízení.
[6] Rozsudek krajského soudu napadl žalovaný (dále jen „stěžovatel“) včas podanou kasační
stížností z důvodu uvedeného v ustanovení §103 odst. 1 písm. a) s. ř. s.
[7] Stěžovatel nesouhlasí s názorem krajského soudu, že jakákoli chybějící náležitost
příkazního bloku jej bez dalšího vylučuje jakožto podklad pro provedení zápisu bodů do registru
řidičů. Absence zákonné náležitosti příkazního bloku může být (podle závažnosti tohoto deficitu)
důvodem pro zrušení takového rozhodnutí v přezkumném řízení pro nezákonnost, to však ještě
nutně neznamená, že by takový blok byl nezpůsobilým podkladem pro provedení bodového
zápisu. S odkazem na judikaturu Nejvyššího správního soudu stěžovatel uvedl, že v řízení
o námitkách proti záznamu bodů správnímu orgánu nepřísluší posuzovat zákonnost
podkladových rozhodnutí, tím méně pak jejich „bezvadnost“, jak dovodil krajský soud. Námitkové
řízení nepředstavuje opravný prostředek proti rozhodnutí o přestupku a ani jej nenahrazuje.
[8] Podle dřívější právní úpravy (§85 odst. 4 starého přestupkového zákona) byly náležitosti
pokutového bloku vymezeny poměrně obecně; další náležitosti byly dovozovány judikaturou.
Nová, preciznější, úprava (§92 odst. 2 nového přestupkového zákona) v podstatě tyto judikaturní
závěry převzala. Fakticky tedy nedošlo ke zpřísnění požadavků na náležitosti příkazních bloků,
a proto lze i na stávající právní úpravu aplikovat závěry judikatury vyslovené k náležitostem
dřívějších pokutových bloků. Tato judikatura přitom rigorózně netrvala na tom, že absence
jakékoli náležitosti (pokutového) bloku zakládá jeho nepoužitelnost pro řízení o námitkách.
V rozsudku ze dne 13. 2. 2018, č. j. 3 As 82/2017-24, Nejvyšší správní soud například výslovně
dovodil použitelnost pokutového bloku, v němž nebyla uvedena právní kvalifikace přestupku.
Obdobně v rozsudku ze dne 4. 9. 2012, č. j. 7 As 94/2012-20, Nejvyšší správní soud dospěl
ke stejnému závěru, pokud jde o ověření totožnosti přestupce nesprávným způsobem, chybu
v datu jeho narození, absenci poučení o způsobu placení pokuty, či o chybějící, případně
nečitelný, podpis policisty. Konečně, judikatura aprobovala i zápis bodů v případech, kdy byly
v době soudního přezkumu již pokutové bloky skartovány, a nebylo tak možné ověřit naplnění
všech jejich náležitostí; je přitom třeba zohlednit, že u přestupků projednaných v příkazním řízení
jsou body do registru řidičů prvotně zaznamenávány na základě oznámení o uložení pokuty,
jehož náležitosti zákon neupravuje vůbec.
[9] Pokud jde o sporné příkazní bloky, pak služební číslo policisty, uvedené v kolonce
10 bloku ze dne 29. 7. 2017, může být toliko šestimístné; znak, který soud identifikoval, jako
první číslici „3“ (sedmiciferné číselné řady) tak lze číst jako „L“, a jde zjevně o součást podpisu
policisty pprap. L. Z., který je (na základě jeho ztotožnění dle služebního čísla) uveden jako
osoba, která oznámení zpracovala. U bloku ze dne 2. 4. 2018, je policista, kromě služebního čísla,
označen písmeny „mn“; jeho podpis evidentně začíná písmenem „M“. To koresponduje
se zjištěním, že policistou, jenž je nositelem uvedeného služebního čísla je pprap. M. N..
[10] Z uvedených důvodů má stěžovatel za to, že oba příkazní bloky netrpí natolik závažnými
nedostatky vyžadovaných náležitostí, které by je vylučovaly coby podklady pro rozhodování
o námitkách proti zápisu bodů do registru řidičů. Navrhuje proto, aby Nejvyšší správní soud
rozsudek krajského soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
[11] Žalobce ve vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že nový přestupkový zákon v §92 odst. 2
rozšířil okruh údajů, které musí být, pokud jde o identifikaci oprávněné úřední osoby,
v příkazním bloku uvedeny. Smyslem této úpravy je vyloučení pochybností o identitě této osoby,
respektive vyloučení její záměny. Těmto požadavkům oba sporné pokutové bloky neodpovídají,
jak správně dovodil krajský soud. Citované ustanovení nového přestupkového zákona má přitom
kogentní povahu. Žalobce dodal, že argumentuje-li stěžovatel tím, že identitu policisty je možné
ověřit dodatečně, dává tím najevo, jakým způsobem přistupuje k dodržování právních předpisů,
Kasační stížnost by proto měla být jako nedůvodná zamítnuta.
[12] Nejvyšší správní soud přezkoumal napadený rozsudek krajského soudu v rozsahu podané
kasační stížnosti (§109 odst. 3 věta před středníkem s. ř. s.) a z důvodů v ní uvedených
(§109 odst. 4, věta před středníkem s. ř. s.). Ve věci rozhodl bez nařízení jednání za podmínek
vyplývajících z §109 odst. 2 věty první s. ř. s.
[13] Kasační stížnost je důvodná.
[14] Nejvyšší správní soud musí nejprve korigovat skutková zjištění, z nichž krajský soud
vycházel při posuzování náležitostí sporných příkazních bloků. V případě bloku ze dne
29. 7. 2017 totiž podle názoru kasačního soudu podpis policisty na řádku 10 neabsentuje. Způsob
provedení zde učiněného zápisu „Zel“ (včetně následujícího nečitelného znaku, identifikovaného
krajským soudem jak číslovka 3), následovaného služebním číslem policisty, totiž nasvědčuje
závěru, že nejde o zkratku jména policisty, který blok vystavoval, ale právě o jeho podpis (parafu).
Nezdá se být logické, aby policista uvedl své (zákonem vyžadované) jméno a příjmení jakousi
v zásadě bezobsažnou a obtížně čitelnou zkratkou a zcela rezignoval na připojení svého podpisu;
jako logický se jeví naopak závěr, že zcela opomenul uvést na předmětném bloku své jméno
a příjmení, a blok (spolu s uvedením svého služebního čísla) parafoval. Podle názoru kasačního
soudu tedy příkazní blok ze dne 29. 7. 2017 podpis policisty obsahuje.
[15] S ohledem na výše uvedené tedy Nejvyšší správní soud vychází z toho, že na obou
příkazních blocích absentuje pouze uvedení jména a příjmení policistů, kteří blok vyplňovali.
[16] Zbývá tedy posoudit, zda obstojí názor krajského soudu, že absence této náležitosti
příkazních bloků zakládá jejich nepoužitelnost coby podkladů pro provedení zápisů do bodového
hodnocení řidiče.
[17] Krajskému soudu lze přisvědčit v tom, že dosavadní judikaturu správních soudů,
vztahující se k náležitostem pokutových bloků vystavovaných podle předchozí úpravy
(§85 odst. 4 in fine starého přestupkového zákona) a k důsledkům případně zde zjištěných
deficitů jejich obsahových náležitostí, lze považovat částečně za již překonanou. Judikatura
vztahující se k předchozí právní úpravě tuto úpravu co do požadavků na obsahové náležitosti
pokutových bloků teleologicky dotvářela, a to s různými závěry, pokud jde o absenci náležitostí
zákonem tehdy nevyžadovaných. Jestliže ovšem recentní úprava příkazních bloků, upravená
v §92 odst. 2 nového přestupkového zákona, podrobně stanoví expressis verbis jejich obligatorní
obsahové náležitosti, včetně těch, ke kterým se při jejich neuvedení v předchozí pozitivní úpravě
vyjadřovala judikatura, má zjištěná absence některé z nich nepochybně závažnější důsledky,
než tomu bylo dříve, při rozporu s požadavky judikatury. V prvním případě jde totiž o rozpor
s výkladem práva (tzn. nalézáním obsahu právní normy soudy), který nejen může být judikaturou
později revidován, ale lze se od něj i odchýlit, nalezne-li pro takový postup správní orgán
či krajský soud dostatek přesvědčivých argumentů a proti judikovanému výkladu
se srozumitelně vymezí (k tomu viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 6. 2011,
č. j. 1 As 6/2011-347; rozhodnutí tohoto soudu jsou dostupná z www.nssoud.cz). V případě
druhém jde již o přímý rozpor s explicitním požadavkem zákona a nemůže být tedy
pochyb o tom, že absence některé ze zákonem vyžadovaných náležitostí představuje vadu
rozhodnutí – příkazního bloku per se. Úkolem správního orgánu, potažmo následně soudu,
pak je posoudit, jaké jsou důsledky této vady z pohledu použitelnosti takového správního aktu
pro provedení bodového záznamu.
[18] Argumentaci stěžovatele, že v řízení o námitkách proti provedení záznamu bodů správní
orgán, potažmo následně soud, již nemohou přezkoumávat zákonnost rozhodnutí představujících
podklad pro tyto záznamy, lze přisvědčit potud, že v tomto řízení již nelze přezkoumat, zda bylo
rozhodnutí o spáchání přestupku vydáno v souladu se zákonem; správní orgán je nicméně
k námitce účastníka povinen zohlednit, zda takové rozhodnutí obsahuje zákonem stanovené
náležitosti. Zjistí-li v tomto směru deficity, posoudí, zda brání tomu, aby sankční rozhodnutí
mohlo být akceptováno jako podklad bodového záznamu. V tomto ohledu stěžovatel trefně
odkazuje na judikaturu Nejvyššího správního soudu (například rozsudek ze dne 6. 8. 2009,
č. j. 9 As 96/2008-44), která je i nadále plně použitelná, neboť se vyjadřuje k obecným principům,
kterými je předmětné námitkové řízení ovládáno. Nepřiléhavé jsou ovšem jeho odkazy
na judikaturu tohoto soudu, vyjadřující se k náležitostem pokutového bloku, které předchozí
právní úprava explicitně nevyžadovala (a dovozovala se pouze judikatorně), potažmo
k důsledkům jejich absence (viz argumentace uvedená v předchozím odstavci).
[19] Otázku důsledku absence uvedení jména a příjmení oprávněné úřední osoby (policisty)
na příkazním bloku (tzn. již na půdorysu recentní úpravy přestupkového řízení) pro řízení
o námitkách proti záznamu bodů do registru řidičů již Nejvyšší správní soud řešil. V rozsudku
ze dne 11. 2. 2021, č. j. 1 As 505/2020-20, uvedl, že „[s]myslem uvedení identifikačních údajů úřední
osoby dle §92 odst. 2 písm. i) zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich [nový přestupkový
zákon], je stejný, jako dle zákona o přestupcích [starý přestupkový zákon] – jednoznačná (nezaměnitelná)
identifikace úřední osoby. Postrádá-li příkazní blok všechny zákonem stanovené náležitosti (zde jméno a příjmení
úřední osoby), ale z identifikačního čísla je zjevné, o jakou úřední osobu se jedná, nemá vada příkazního bloku
vliv na jeho způsobilost jako podkladu pro zápis bodů (jde o vadu bez vlivu na zákonnost)“. Od tohoto
závěru (navazujícího na předcházející judikaturu, vztahující se k pokutovým blokům) není důvod
se jakkoli odchylovat. Jak bylo již uvedeno výše, jde nepochybně o vadu příkazního bloku,
nicméně provedení záznamu bodů do registru řidičů taková vada sama o sobě nebrání.
Posouzení, zda tato vada může vyvolat nezákonnost příkazního bloku, jakožto správního
rozhodnutí sui generis, by mohla vést k aktivaci prostředků dozorčího práva (přezkumného řízení),
v rámci přestupkového řízení. V řízení o námitkách proti provedení záznamu bodů do registru
řidičů se však již zákonnost takového rozhodnutí neposuzuje, neboť je u něj (jakožto
pravomocného individuálního správního aktu) presumována. Úkolem správního orgánu v řízení
o námitkách tak je pouze posoudit, zda rozhodnutí (zde příkazní blok) poskytuje dostatečnou
oporu pro závěr, že se řidič dopustil spáchání přestupku, se kterým je spojen záznam konkrétní
výše bodů v registru řidičů. Nepoužitelnost takového rozhodnutí pro potřeby provedení
bodového záznamu, respektive následného řízení o námitkách proti jeho provedení, tak bude
z povahy věci zejména vyloučena, projednal-li přestupkovou věc orgán mimo dosah své
pravomoci, či panuje-li nejistota o identitě řidiče, který se měl přestupku dopustit, jeho vůli vyřídit
věc ve zkráceném řízení (podpis na příkazním bloku), nebo popisu skutku, kterým mělo
ke spáchání přestupku dojít a jeho právní klasifikaci (včetně jejich vzájemného souladu). Žádným
z těchto typových deficitů posuzované příkazní bloky netrpí. Lze tedy uzavřít, že krajský soud
pochybil, pokud z jím uváděných důvodů označil tyto bloky za nepoužitelné pro provedení
zápisu bodů do registru řidičů a z tohoto důvodu zrušil rozhodnutí žalovaného o námitkách a věc
mu vrátil k dalšímu řízení.
[20] Vzhledem k tomu, že krajský soud nesprávně věc posoudil po skutkové i právní stránce,
je naplněn kasační důvod ve smyslu ustanovení §103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Nejvyšší správní
soud proto na základě důvodně podané kasační stížnosti rozsudek krajského soudu zrušil a věc
mu vrátil k dalšímu řízení (§110 odst. 1 věta první před středníkem s. ř. s.).
[21] V dalším řízení je krajský soud vázán právním názorem kasačního soudu, že příkazní
bloky ze dne 29. 7. 2017 a ze dne 2. 4. 2018 vykazují toliko absenci uvedení jména a příjmení
oprávněné úřední osoby (policisty), která je vystavila, přičemž nejde o vadu, která by bránila
použitelnosti těchto bloků pro provedení záznamu bodů do registru řidičů (§110 odst. 4 s. ř. s.).
[22] V novém rozhodnutí ve věci rozhodne krajský soud i o nákladech řízení o kasační
stížnosti (§110 odst. 3 věta první s. ř. s.).
Poučení: Proti tomuto rozsudku ne j so u opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 27. října 2021
Mgr. Radovan Havelec
předseda senátu