ECLI:CZ:NSS:2021:4.AS.371.2021:20
sp. zn. 4 As 371/2021 - 20
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Pally a soudců
Mgr. Petry Weissové a Mgr. Aleše Roztočila v právní věci žalobce: P. N., zast. Mgr. Janou
Zwyrtek Hamplovou, advokátkou, se sídlem Olomoucká 261/36, Mohelnice, proti žalované:
Vězeňská služba České republiky - věznice Mírov, se sídlem P. O. Box 1, Mírov, ve věci
nejasného podání, v řízení o kasační stížnosti Mgr. Jany Zwyrtek Hamplové, advokátky, se sídlem
Olomoucká 261/36, Mohelnice, proti usnesení Krajského soudu v Ostravě – pobočka
v Olomouci ze dne 21. 10. 2021, č. j. 60 Na 12/2021 - 5,
takto:
I. Kasační stížnost se zamí t á.
II. Žádný z účastníků n emá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
I.
[1] Krajskému soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci (dále jen „krajský soud“)
bylo doručeno podání, ve kterém žalobce uvedl, že žaluje rozhodnutí žalované, a sice nepovolení
telefonického kontaktu s předsedkyní spolku Rodiny obětí České justice, paní O. B., která také
vyjadřuje zájem o kontakt se žalobcem. Součástí podání učinil žalobce žádost o ustanovení
zástupce z důvodu nemajetnosti.
[2] Krajský soud dospěl k závěru, že žalobce splňuje předpoklady vyplývající z §35 odst. 10
s. ř. s. k tomu, aby mu byl pro řízení před ním ustanoven zástupce. Zohlednil žalobcovy
majetkové poměry, kterými se detailně zabýval v jiných jím vedených řízeních. Vyšel i z tvrzení
žalobce, že je nemajetný. Zároveň shledal, že žalobcovo podání je nejasné a bude nutno doplnit
veškeré požadované náležitosti příslušného žalobního typu. Usnesením ze dne 21. 10. 2021,
č. j. 60 Na 12/2021 - 5 (dále jen „napadené usnesení“), tudíž ustanovil žalobci zástupkyni
Mgr. Janu Zwyrtek Hamplovou, advokátku, se sídlem Olomoucká 261/36, Mohelnice. Důvodem
pro ustanovení právě uvedené advokátky podle krajského soudu byla jednak blízkost jejího sídla
k věznici, v níž žalobce vykonává trest odnětí svobody, zároveň také skutečnost, že se ustanovená
zástupkyně zaměřuje na správní právo, jak krajský soud ověřil v údajích obsažených v databázi
advokátů vedené Českou advokátní komorou.
II.
[3] Proti napadenému usnesení se ustanovená zástupkyně Mgr. Jana Zwyrtek Hamplová
(dále jen „stěžovatelka“) brání kasační stížností a navrhuje napadené usnesení zrušit.
[4] Předně namítá, že se ve své právní praxi věnuje výhradně oblasti práv územních
samospráv, tedy obcí, měst, krajů a ostatních veřejnoprávních subjektů. Oblast, které by se týkalo
právní zastupování fyzické osoby, by tudíž musela stěžovatelka nově nastudovat a poskytnout
tak službu bez patřičné praxe. Není tedy schopna poskytnout žalobci službu potřebné kvality.
[5] V doplňujícím vyjádření stěžovatelka nad rámec kasační stížnosti uvádí, že krajský soud
může zástupcem žalobce ustanovit advokáta Mgr. Bohdana Haltmara, s nímž předběžně věc
konzultovala s cílem napomoci krajskému soudu zajistit zástupce, který by zastoupení žalobce
přijal.
III.
[6] Žalobce ke kasační stížnosti jemu ustanovené zástupkyně uvádí, že stěžovatelka
má specializaci na správní právo a přestože může být v řízení projednávaná problematika
pro stěžovatelku nová a neznámá, nejedná se o důvod pro odmítnutí právní služby podle zákona
č. 85/1996 Sb., o advokacii (dále jen „zákon o advokacii“). Ustanovení stěžovatelky
jako zástupkyně žalobce pro řízení o právních otázkách, které jsou pro ni novými, může
pro stěžovatelku naopak znamenat zvýšení její odbornosti a rozšíření jejích právních obzorů.
Závěrem žalobce naznačuje, že z kasační stížnosti je zřejmá nervozita a spěch, s jakou
ji stěžovatelka vyhotovila. Shrnuje, že stěžovatelkou uváděné důvody nejsou překážkou
spolupráce s ním.
IV.
[7] Žalovaná nevyužila práva vyjádřit se ke kasační stížnosti.
V.
[8] Nejvyšší správní soud posoudil kasační stížnost v mezích jejího rozsahu a uplatněných
důvodů a zkoumal přitom, zda napadené usnesení netrpí vadami, k nimž je povinen přihlédnout
z úřední povinnosti (§109 odst. 3, 4 s. ř. s.).
[9] Kasační stížnost není důvodná.
[10] Podle §35 odst. 10 s. ř. s., navrhovateli, u něhož jsou předpoklady, aby byl osvobozen od soudních
poplatků, a je-li to nezbytně třeba k ochraně jeho práv, může předseda senátu na návrh ustanovit usnesením
zástupce, jímž může být i advokát.
[11] Nejvyšší správní soud se již v minulosti ve svém rozsudku ze dne 23. 5. 2007,
č. j. 3 Ads 46/2006 - 69, zabýval otázkou předpokladů pro shledání důvodnosti kasační stížnosti
podané ustanoveným zástupcem účastníka řízení proti usnesení o jeho ustanovení.
V uvedeném rozsudku dospěl k závěru, že „[p]ředpokladem úspěšné kasační stížnosti je prokazatelné
pochybení ze strany krajského soudu při posuzování žádosti žalobce o ustanovení zástupce pro řízení. V daném
případě však nelze v tomto směru soudu cokoli vytknout. Soud není povinen preventivně zjišťovat, zda mezi
žadatelem a ustanoveným advokátem může být narušen vztah důvěry a ani z ust. §20 zák. č. 85/1996 Sb.
takovouto povinnost soudu nelze dovodit. Skutečnost tvrzená stěžovatelem v kasační stížnosti přitom soudu
nebyla a ani nemohla být známa a nelze mu proto klást za vinu, že ji při svém rozhodování
nezohlednil. Nedostatek důvěry mezi stěžovatelem a osobou žalobce nepochybně brání řádnému výkonu povinnosti,
k níž byl stěžovatel ustanoven, namísto mimořádného opravného prostředku však bylo třeba, aby stěžovatel
krajský soud o této skutečnosti zpravil a požádal o zproštění ustanovení tak, jak to předpokládá ust. §20
odst. 2 zákona o advokacii a jak to ostatně učinil již předchozí zástupce žalobce.“ Přestože důvodem podání
kasační stížnosti v tam posuzovaném případě byla nedůvěra mezi ustanoveným zástupcem
a osobou žalobce, lze samotné závěry o předpokladech úspěšné kasační stížnosti proti usnesení
o ustanovení zástupce žalobci podané ustanoveným zástupcem použít i na nyní projednávanou
věc.
[12] Stěžovatelka v kasační stížnosti neuvedla žádné důvody, které by zakládaly pochybení,
jehož se měl krajský soud dopustit při posuzování žádosti žalobce o ustanovení zástupce
pro řízení o jeho žalobě (resp. nejasném podání). Jediný namítaný důvod, kterým stěžovatelka
argumentuje, je tak nedostatek jejích znalostí v oblasti práva, které se týká věc řešená
před krajským soudem. To však, jak již uvedeno, není důvodem pro shledání důvodnosti kasační
stížnosti a zrušení napadeného usnesení.
[13] Jinými slovy, neschopnost poskytnout právní služby potřebné kvality z důvodu neznalosti
určité právní oblasti, které se ustanovený zástupce pravidelně ve své praxi nevěnuje,
není takovým důvodem. Uvedená okolnost ostatně není ani důvodem, pro který by ustanovený
zástupce mohl žádat o zproštění zastoupení podle zákona o advokacii (srov. §20 zákona
č. 85/1996 Sb., o advokacii), jak přiléhavě upozornil i žalobce ve svém vyjádření ke kasační
stížnosti.
[14] Má-li přesto stěžovatelka za to, že na její straně existují relevantní důvody, pro které
by bylo možno žádat o zproštění jejího ustanovení v řízení před krajským soudem,
může tak v dalším řízení učinit. Povinností krajského soudu v tom případě bude posoudit,
zda lze takovému návrhu vyhovět či nikoliv. Takové posouzení však není oprávněn činit kasační
soud v řízení o kasační stížnosti stěžovatelky, v níž neuvedla žádné důvody, které by zakládaly
pochybení krajského soudu při posuzování žádosti žalobce o ustanovení zástupce.
VI.
[15] S ohledem na závěry výše uvedené neshledal Nejvyšší správní soud kasační stížnost
důvodnou. V souladu s §110 odst. 1 věty druhé s. ř. s. ji tudíž zamítl.
[16] Výrok o náhradě nákladů o kasační stížnosti řízení se opírá o §60 odst. 1 s. ř. s. ve spojení
s §120 téhož zákona. Stěžovatelka neměla v řízení o kasační stížnosti úspěch, nemá proto právo
na náhradu nákladů řízení. Žalobci ani žalovanému žádné náklady tohoto řízení
taktéž prokazatelně nevznikly. Nejvyšší správní soud proto rozhodl, že žádný z účastníků
nemá na náhradu nákladů tohoto řízení právo.
Poučení: Proti tomuto rozsudku ne j so u opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 15. prosince 2021
JUDr. Jiří Palla
předseda senátu