ECLI:CZ:NSS:2021:5.AS.193.2021:29
sp. zn. 5 As 193/2021 - 29
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Jakuba Camrdy a soudců
JUDr. Lenky Matyášové a JUDr. Viktora Kučery v právní věci žalobce: Mgr. F. Š., proti
žalovanému: Městská část Praha 1, se sídlem Vodičkova 681/18, Praha 1, v řízení o kasační
stížnosti žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 18. 6. 2021, č. j. 3 A 61/2021 –
11,
takto:
Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 18. 6. 2021, č. j. 3 A 61/2021 – 11, se ruší a věc
se v rac í tomuto soudu k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
I.
Průběh dosavadního řízení
[1] Nejvyšší správní soud ve shora uvedené věci obdržel dne 7. 7. 2021 kasační stížnost
žalobce proti v záhlaví označenému usnesení Městského soudu v Praze. Žalobce se žalobou
domáhal ochrany proti nečinnosti žalovaného, která má spočívat v tom, že nereagoval na jeho
žádost o informace. Žalobce proto požadoval, aby městský soud žalovanému uložil předat
dokumentaci vedenou o žalobci při výkonu veřejné správy do úschovy soudu a vydat rozhodnutí
o žádosti o informace. S podáním žaloby žalobce spojil také žádost o osvobození od soudních
poplatků z důvodu nepříznivého sociálního postavení a invalidity.
[2] Městský soud v Praze dospěl k závěru, že žaloba nevyhovuje zákonným požadavkům,
a usnesením ze dne 24. 5. 2021, č. j. 3 A 61/2021 – 3, žalobce vyzval, aby do 10 dnů od doručení
této výzvy označil věc, v níž se domáhá ochrany proti nečinnosti, a vylíčil rozhodující skutečnosti.
Žalobce měl podle městského soudu doplnit uvedené náležitosti žaloby dle §37 odst. 3
ve spojení s §80 odst. 3 s. ř. s., neboť v podané žalobě pouze konstatoval, že se zabývá studiem
systému veřejné správy a samosprávy, a proto žalovaného požádal o informace. Žalobce dle
městského soudu ani neuvedl, čeho se konkrétně jím podaná žádost o informace týkala, kdy byla
podána, ani zda vyčerpal prostředky na ochranu proti nečinnosti ve správním řízení a jak o nich
bylo rozhodnuto. Především v tomto směru dle městského soudu měl žalobce žalobu doplnit,
aby soud mohl v řízení činit další kroky. Soud na závěr zopakoval, že žalobce vyzývá k řádnému
označení věci, ve které se domáhá ochrany proti nečinnosti, a současně soud žalobce poučil,
že nebude-li podání v uvedeném smyslu ve stanovené lhůtě opraveno a v řízení nebude pro tento
nedostatek možné pokračovat, soud jeho žalobu usnesením odmítne.
[3] Žalobce na výzvu městského soudu reagoval podáním doručeným soudu dne 17. 6. 2021,
v němž uvedl, že v žalobě řádně označil důkazy ke správní žalobě, generálie povinného subjektu
a petit. Žalobce dále sdělil, že v příloze „opětovně“ zasílá žádost o poskytnutí informací,
včetně příloh a očekává, že se městský soud bude správní žalobou zabývat, nikoliv účelově
vyhledávat důvody, pro které hodlá správní žalobu odmítnout. K tomuto přípisu žalobce připojil
kopii e-mailové zprávy „Žádost o poskytnutí informací“ ze dne 4. 3. 2021 zaslané mimo jiné také na
e-mailovou adresu posta@praha1.cz. Text této zprávy obsahuje žádost o „laskavé poskytnutí
informací v rozsahu Přílohy č. 1, č. 2 a č. 3 této žádosti“ dle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném
přístupu k informacím, v relevantním znění (dále jen „zákon o svobodném přístupu
k informacím“), přičemž z kopie elektronické zprávy je patrné, že v její příloze se nacházel
dokument s názvem „Příloha č. 1, č. 2 a č. 3.doc“. K přípisu žalobce jsou připojeny další 3 listiny,
nazvané „Příloha č. 1 Oblast ekonomika“, „Příloha č. 2 Oblast personalistika“ a „Příloha č. 3 Oblast veřejné
zdraví“, v nichž jsou specifikovány žádané informace.
[4] Shora uvedeným usnesením městský soud žalobu dle §37 odst. 5 s. ř. s. odmítl. Byť
žalobce svou žalobu doplnil, podle názoru městského soudu tak učinil nedostatečně. Ačkoliv
žalobce ve svém doplnění uvádí, že řádně označil důkazy ve správní žalobě a žaloba obsahuje
seznam příloh, tyto přílohy nebyly spolu s žalobou soudu doručeny a ani v doplnění žaloby
žalobce nijak konkrétně nespecifikoval, čeho se žádost o poskytnutí informací týká. Ani původní
přílohy, tj. potvrzení o výkonu trestu odnětí svobody a potvrzení o invaliditě, žalobce nedoplnil.
Žalobce sice doložil kopii e-mailové zprávy nazvané „Žádost o poskytnutí informací“ ze dne
4. 3. 2021, avšak nedoložil, že jím odeslanou zprávu žalovaný skutečně obdržel, aby mohl zahájit
řízení o žádosti. Žalobce tak dle městského soudu dostatečně nedoložil rozhodující skutečnosti
dle §80 odst. 3 s. ř. s. Městský soud z uvedených důvodů žalobu odmítl, neboť pro její
nedostatky nebylo možné v řízení pokračovat. Proto městský soud také nerozhodoval o žádosti
žalobce o osvobození od soudních poplatků ani o jeho návrzích na předběžná opatření.
II.
Obsah kasační stížnosti a vyjádření žalovaného
[5] Žalobce (stěžovatel) napadá usnesení městského soudu z důvodů, které lze podřadit pod
§103 odst. 1 písm. e) s. ř. s. Stěžovatel především zdůraznil, že se dlouhodobě zabývá legislativou
veřejné správy a samosprávy, proto průběžně požaduje informace dle zákona o svobodném
přístupu k informacím, což je jeho ústavně zaručené právo. Stěžovatel požádal o soudní ochranu
proti nečinnosti žalovaného, avšak jeho žaloba byla odmítnuta, aniž mohl v soudním řízení
uplatnit důkazy a zajistit tím plnění informačních povinností žalovaného. Argumentace správního
soudu o nepřípustnosti žaloby, která vychází pouze z tvrzení žalovaného o absenci opravných
prostředků, je dle stěžovatele výrazem soudní arogance a despektu k právům vězněných osob.
Nadřazenost soudních osob i zjevné stranění žalovanému je dle stěžovatele „personálním titulem“
pro zrušení napadeného usnesení a přikázání věci k projednání a rozhodnutí jinému senátu
městského soudu.
[6] Žalovaný se ke kasační stížnosti nevyjádřil.
III.
Posouzení věci Nejvyšším správním soudem
[7] Nejvyšší správní soud posoudil formální náležitosti kasační stížnosti a shledal, že kasační
stížnost je podána včas, neboť byla podána ve lhůtě dvou týdnů od doručení napadeného
rozhodnutí městského soudu (§106 odst. 2 s. ř. s.) a je podána oprávněnou osobou,
neboť stěžovatel je účastníkem řízení, z něhož napadené rozhodnutí městského soudu vzešlo
(§102 s. ř. s.). Nejvyššímu správnímu soudu je také z úřední činnosti známo, že stěžovatel
je bývalým advokátem a disponuje tedy vysokoškolským právnickým vzděláním, kterého
je k výkonu advokacie třeba. Zastoupení advokátem proto v jeho případě není potřebné (§105
odst. 2 s. ř. s.).
[8] Nejvyšší správní soud následně přezkoumal napadené usnesení městského soudu
v mezích rozsahu kasační stížnosti a uplatněných důvodů, přičemž zkoumal, zda netrpí vadami,
k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti (§109 odst. 3 a 4 s. ř. s.), a dospěl k závěru,
že kasační stížnost je důvodná.
[9] Nejvyšší správní soud předesílá, že v posuzovaném případě stěžovatel kasační stížností
napadl usnesení městského soudu o odmítnutí žaloby. Takovou kasační stížnost lze opřít pouze
o důvody nezákonnosti napadeného usnesení dle §103 odst. 1 písm. e) s. ř. s. (viz např. rozsudek
Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 4. 2005, č. j. 3 Azs 33/2004 - 98, publ. pod č. 625/2005
Sb. NSS; všechna zde zmiňovaná rozhodnutí Nejvyššího správního soudu jsou dostupná též
na www.nssoud.cz). Pod tento důvod spadá i případ, kdy vada řízení před soudem měla nebo
mohla mít za následek vydání nezákonného rozhodnutí o odmítnutí žaloby (viz též rozsudek
Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 12. 2005, č. j. 6 As 4/2004 - 53). Nejvyššímu správnímu
soudu tedy v takové situaci nepřísluší se jakkoliv vyslovovat k meritu věci, tedy v tomto případě
k tvrzené nečinnosti žalovaného při vyřizování žádosti o informace stěžovatele.
[10] Nejvyšší správní soud přezkoumal důvody, které vedly městský soud k odmítnutí žaloby
stěžovatele. Nelze přisvědčit stěžovateli, že by městský soud jakkoliv posuzoval projednatelnost
žaloby s ohledem na tvrzení žalovaného, neboť žaloba byla odmítnuta dle §37 odst. 5 s. ř. s.
Nejvyšší správní soud však nemohl přisvědčit ani městskému soudu, že by žaloba stěžovatele
po jejím doplnění obsahovala takové nedostatky, pro které nelze v řízení dále pokračovat.
Nejvyšší správní soud především zdůrazňuje, že stěžovatel doplnil označení věci, v níž se domáhá
ochrany proti nečinnosti. Skutečnost, že konkretizace předmětné žádosti o informace, tedy datum
a obsah žádosti, vyplývá až z příloh doplnění žaloby, je v tomto ohledu nerozhodná. Přiložení
žádosti samé k žalobě je dostatečně určitým vymezením věci, v níž se stěžovatel domáhá ochrany.
Pokud jde o argumentaci městského soudu, že stěžovatel nedoložil, zda byla žádost žalovanému
doručena, nejedná se o podmínku projednatelnosti věci, ale o otázku důvodnosti žaloby, kterou
městský soud může jednoduše ověřit, vyžádá-li si správní spis žalovaného v této věci. Nejvyšší
správní soud neshledal ani, že by absentovalo vylíčení rozhodných skutečností. V tomto případě
si lze těžko představit podrobnější vylíčení rozhodných skutečností, jestliže nečinnost žalovaného
měla dle tvrzení stěžovatele spočívat v tom, že žalovaný nereagoval na žádost o informace, která
byla v žalobě dostatečně konkrétně označena. Skutečnost, že nebyly doloženy další přílohy
avizované v žalobě, také nebrání projednání věci, přičemž se ani nejedná o listiny zásadní pro věc
samu, ale pro doložení skutečností tvrzených stěžovatelem ve vztahu k jeho žádosti o osvobození
od soudních poplatků. Otázka vyčerpání prostředků ochrany proti nečinnosti ve správním řízení
je pak otázkou podmínek řízení o nečinnostní žalobě ve smyslu §79 odst. 1 s. ř. s., nikoliv její
projednatelnosti ve smyslu §37 odst. 5 s. ř. s. Navíc i tuto podmínku bude pravděpodobně
možné jednoduše ověřit ze správního spisu žalovaného.
[11] Nejvyšší správní soud proto shledal, že napadené usnesení městského soudu o odmítnutí
žaloby dle §37 odst. 5 s. ř. s. nemůže obstát.
[12] K návrhu stěžovatele na přikázání věci jinému senátu městského soudu Nejvyšší správní
soud předně uvádí, že soudní řád správní (na rozdíl od občanského soudního řádu)
v §9 umožňuje přikázání věci toliko jinému soudu, nikoli jinému soudci, potažmo jinému senátu
téhož soudu. Z povahy věci proto Nejvyšší správní soud k tomuto návrhu přistoupil jako
k tvrzené zmatečnosti soudního řízení spočívající v tom, že v něm rozhodoval soudce (předseda
senátu) vyloučený pro svou podjatost. Tato argumentace nicméně není důvodná, neboť podle
§8 odst. 1 věty třetí s. ř. s. nemohou být důvodem k vyloučení soudce okolnosti, které spočívají
v jeho postupu v řízení o dané věci. Stěžovatel přitom neuvedl jiné důvody, které by vedly
k vyloučení ve věci rozhodujícího senátu městského soudu, než způsob, jakým soud rozhodl
o posuzované žalobě stěžovatele.
IV.
Závěr a náklady řízení
[13] Nejvyšší správní soud shledal kasační stížnost důvodnou, a proto v souladu s §110 odst.
1 s. ř. s. usnesení městského soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. V něm bude Městský
soud v Praze vázán právním názorem Nejvyššího správního soudu vysloveným v tomto rozsudku
(§110 odst. 4 s. ř. s.).
[14] O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti rozhodne Městský soud v Praze v novém
rozhodnutí (§110 odst. 3 s. ř. s.).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku n e j s ou opravné prostředky přípustné (§53 odst. 3, §120 s. ř. s.).
V Brně dne 27. října 2021
JUDr. Jakub Camrda
předseda senátu