ECLI:CZ:NSS:2021:5.AS.332.2018:60
sp. zn. 5 As 332/2018 - 60
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Barbary Pořízkové
a soudců JUDr. Radana Malíka a JUDr. Pavla Molka v právní věci žalobce: M. Š., zast.
JUDr. Radkem Ondrušem, advokátem se sídlem Bubeníčkova 502/42, Brno, proti žalovanému:
Ministerstvo obrany, se sídlem Tychonova 221/1, Praha 6, proti rozhodnutí žalovaného
ze dne 7. 10. 2014, č. j. 3/2014, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku
Městského soudu v Praze ze dne 20. 9. 2018, č. j. 6 Ad 30/2014 - 58,
takto:
I. Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 20. 9. 2018, č. j. 6 Ad 30/2014 - 58,
se ruší.
II. Žaloba se odmítá.
III. Žádný z účastníků n emá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Vymezení věci
[1] Podanou kasační stížností se žalobce (dále jen „stěžovatel“) domáhá zrušení v záhlaví
uvedeného rozsudku Městského soudu v Praze (dále jen „městský soud“), kterým byla
podle §78 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších
předpisů (dále jen „s. ř. s.“), zamítnuta jeho žaloba proti v záhlaví uvedenému rozhodnutí
žalovaného.
[2] Rozhodnutím žalovaného bylo zamítnuto odvolání stěžovatele a potvrzeno rozhodnutí
Ředitelství personální podpory ze dne 18. 9. 2009, č. j. 53-728/2009-4614, kterým byl stěžovatel
podle §19 odst. 1 písm. e) zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, propuštěn
ze služebního poměru vojáka z povolání.
[3] Městský soud posoudil procesní i věcné námitky stěžovatele a dospěl k závěru, že žaloba
není důvodná. K námitce žalovaného týkající se opožděnosti žaloby konstatoval, že žaloba není
opožděná, neboť byla podána ve lhůtě šedesáti dnů ode dne doručení napadeného rozhodnutí
podle §151 zákona o vojácích z povolání. Uvedl, že lhůta počala běžet dne 10. 10. 2014
a uplynula dne 9. 12. 2014. Žaloba byla podána poslední den lhůty, tedy včas.
II. Obsah kasační stížnosti
[4] Stěžovatel napadl rozsudek městského soudu kasační stížností, jejíž důvody podřazuje
pod §103 odst. 1 písm. a) s. ř. s.
[5] Namítá, že se městský soud opomněl vypořádat s námitkou nepřezkoumatelnosti
rozhodnutí žalovaného a že nesprávně zhodnotil postup žalovaného při dokazování.
Je přesvědčen, že v souzené věci nebyly splněny zákonem stanovené podmínky pro propuštění
ze služebního poměru vojáka z povolání.
[6] Navrhuje rozsudek městského soudu zrušit a věc mu vrátit k dalšímu řízení.
[7] Žalovaný ve vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že se ztotožňuje s rozhodnutím
městského soudu. Navrhuje kasační stížnost zamítnout.
III. Posouzení Nejvyšším správním soudem
[8] Nejvyšší správní soud posoudil formální náležitosti kasační stížnosti a shledal, že kasační
stížnost byla podána včas, jde o rozhodnutí, proti němuž je kasační stížnost přípustná,
a stěžovatel je zastoupen advokátem (§105 odst. 2 s. ř. s.). Přezkoumal napadený rozsudek
městského soudu v rozsahu kasační stížnosti a v rámci uplatněných důvodů. Rovněž ověřoval,
zda napadené rozhodnutí netrpí vadami, k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti
(§109 odst. 3 a 4 s. ř. s.).
[9] Nejprve se soud zabýval otázkou včasnosti podané žaloby, kterou je soud povinen
zkoumat z úřední povinnosti (viz rozsudek NSS ze dne 28. 1. 2010, č. j. 4 Ads 154/2009 - 35).
[10] Podle §72 odst. 1 s. ř. s. lze žalobu podat do dvou měsíců poté, kdy rozhodnutí bylo žalobci
oznámeno doručením písemného vyhotovení nebo jiným zákonem stanoveným způsobem, nestanoví-li zvláštní
zákon lhůtu jinou.
[11] Podle §151 zákona o vojácích z povolání návrh na přezkoumání rozhodnutí služebního orgánu
soudem je možno podat do 60 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí.
[12] Obecná právní úprava obsažená v §72 s. ř. s. počítá s možnou existencí lhůty jiné,
obsažené v dalším zákoně. V takovém případě je třeba s ohledem na pravidlo lex specialis derogat
legi generali dát při aplikaci přednost právní úpravě obsažené ve zvláštním zákoně.
[13] Lhůta 60 dnů k podání návrhu podle zákona o vojácích z povolání je tak zákonnou
výjimkou (lex specialis) k obecné právní úpravě lhůty k podání žaloby podle §72 s. ř. s. Žaloba
proti rozhodnutí služebního orgánu o propuštění ze služebního poměru podle §19 odst. 1
písm. e) zákona o vojácích z povolání proto musí být podána právě ve lhůtě 60 dnů
ode dne právní moci takového rozhodnutí (obdobně viz rozsudky NSS ze dne 27. 7. 2011,
č. j. 4 Ads 67/2011 – 66, či ze dne 21. 7. 2010, č. j. 3 Ads 85/2010 – 22).
[14] Z předloženého správního spisu vyplývá, a ostatně ani mezi účastníky není sporné,
že rozhodnutí žalovaného bylo zástupci stěžovatele doručeno datovou schránkou ve čtvrtek
9. 10. 2014 a téhož dne i nabylo právní moci.
[15] Podle obecné úpravy počítání lhůt, obsažené v §40 s. ř. s., počíná lhůta běžet počátkem
dne následujícího poté, kdy došlo ke skutečnosti určující její počátek. Lhůta 60 dnů podle §151 zákona
o vojácích z povolání tak počala běžet dnem následujícím po nabytí právní moci, tj. 10. 10. 2014
a skončila v pondělí 8. 12. 2014 (měsíc říjen má 31 dní).
[16] Z doručenky, založené na č. l. 8 spisu krajského soudu, však vyplývá, že žaloba byla soudu
podána až v úterý 9. 12. 2014, tj. opožděně. Městský soud ji proto měl podle §46 odst. 1
písm. b) s. ř. s. odmítnout.
IV. Závěr a náklady řízení
[17] Podle §110 odst. 1, věty první za středníkem s. ř. s., jestliže již v řízení před krajským
soudem byly důvody pro odmítnutí návrhu, rozhodne o tom současně se zrušením rozhodnutí
krajského soudu Nejvyšší správní soud. Ten proto současně se zrušením napadeného rozsudku
žalobu sám odmítl, aniž by se věcně zabýval námitkami obsaženými v kasační stížnosti.
[18] Ve věci Nejvyšší správní soud rozhodl v souladu s §109 odst. 2 s. ř. s., podle něhož
rozhoduje Nejvyšší správní soud o kasační stížnosti zpravidla bez jednání.
[19] V souladu s §110 odst. 3 s. ř. s. zruší-li Nejvyšší správní soud rozhodnutí městského
soudu a rozhodl-li současně o odmítnutí návrhu, rozhodne i o nákladech řízení,
které předcházelo zrušenému rozhodnutí městského soudu. O náhradě nákladů řízení před soudy
obou stupňů rozhodl Nejvyšší správní soud podle §60 odst. 3 s. ř. s., ve spojení s §120 s. ř. s.
Podle §60 odst. 3 s. ř. s. nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení
zastaveno nebo návrh odmítnut.
[20] Stěžovatel zaplatil soudní poplatek za žalobu ve výši 3 000 Kč (č. l. 23 spisu městského
soudu) a soudní poplatek za kasační stížnosti ve výši 5 000 Kč (č. l. 21 spisu NSS). Ke vrácení
soudního poplatku za žalobu a kasační stížnost podle §10 odst. 3 a 5 zákona č. 549/1991 Sb.,
o soudních poplatcích (městský soud i NSS rozhodovaly bez jednání) nebyly v projednávané věci
splněny podmínky, neboť žaloba byla odmítnuta až poté, co bylo krajským soudem vydáno
rozhodnutí o věci samé, a o kasační stížnosti bylo rozhodnuto věcně (viz usnesení rozšířeného
senátu ze dne 30. 9. 2021, č. j. 4 Azs 187/2020 – 49).
Poučení: Proti tomuto rozsudku ne j so u opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 11. listopadu 2021
JUDr. Barbara Pořízková
předsedkyně senátu