ECLI:CZ:NSS:2021:5.AZS.415.2020:38
sp. zn. 5 Azs 415/2020 - 38
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Viktora Kučery a soudců
JUDr. Lenky Matyášové a JUDr. Jakuba Camrdy v právní věci žalobce: V. Z., zast. Jiřím
Hřídelem, advokátem se sídlem Fráni Šrámka 136, Písek, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra,
se sídlem Nad Štolou 936/3, Praha, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského
soudu v Praze ze dne 11. 12. 2020, č. j. 2 Az 62/2019 - 22,
takto:
I. Žádost žalobce o prodloužení lhůty k doplnění kasační stížnosti se zamít á.
II. Kasační stížnost se o dmít á.
III. Žádný z účastníků n emá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
[1] Žalobce (dále jen „stěžovatel“) se kasační stížností ze dne 29. 12. 2020 domáhal zrušení
v záhlaví označeného rozsudku Městského soudu v Praze (dále jen „městský soud“), kterým byla
zamítnuta jeho žaloba proti rozhodnutí žalovaného ze dne 21. 10. 2019, č. j. OAM-708/ZA-
ZA11-ZA22-2019; tímto rozhodnutím byla podle §16 odst. 2 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu,
ve znění pozdějších předpisů, zamítnuta jeho žádost o mezinárodní ochranu jako zjevně
nedůvodná (stěžovatel přichází z bezpečné země původu).
[2] Stěžovatel podal blanketní kasační stížnost, jejíž součástí učinil i návrh na ustanovení
zástupce. Nejvyšší správní soud tento návrh zamítl usnesením ze dne 24. 3. 2021,
č. j. 5 Azs 415/2020 - 27, neboť stěžovatel nedoložil tvrzené skutečnosti a nebylo možno
komplexně posoudit jeho osobní a majetkové poměry; současně stěžovatele vyzval k předložené
plné moci udělené advokátovi k zastupování v řízení o kasační stížnosti. Této výzvě stěžovatel
vyhověl. V souladu s §106 odst. 1 a 3 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění
pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), jej proto Nejvyšší správní soud usnesením ze dne
6. 5. 2021, č. j. 5 Azs 415/2020 - 33, vyzval k doplnění kasační stížnosti ve lhůtě 1 měsíce ode
dne doručení uvedeného usnesení. Současně jej soud poučil, že nebude-li kasační stížnost
ve stanovené lhůtě doplněna, tj. neodstraní-li stěžovatel vady kasační stížnosti, a v řízení nebude
možno pro tyto vady pokračovat, soud kasační stížnost odmítne podle §37 odst. 5 ve spojení
s §120 s. ř. s. Toto usnesení bylo doručeno zástupci stěžovatele do datové schránky dne
12. 5. 2021. Poslední den lhůty k doplnění kasační stížnosti tak připadl na pondělí 14. 6. 2021
(12. 6. 2021 byla sobota).
[3] Dne 10. 6. 2021 obdržel Nejvyšší správní soud žádost zástupce stěžovatele o prodloužení
lhůty k doplnění kasační stížnosti. V žádosti konkrétně uvedl následující: „v řádné lhůtě nejsme
schopni důvody kasační stížnosti doplnit s ohledem na jazykovou bariéru mezi námi a naším klientem, kdy porad
s klientem se musí zúčastnit alespoň laický tlumočník, spisový materiál nám byl předán bohužel nekompletní
a v zákonem stanovené lhůtě proto nebylo možné podání řádně připravit.“
[4] Podle §106 odst. 3 s. ř. s. může být zákonná jednoměsíční lhůta od doručení usnesení
s výzvou k doplnění kasační stížnosti prodloužena jen na včasnou žádost a z vážných důvodů,
nejdéle však o další měsíc.
[5] Stěžovatel (resp. jeho zástupce) podal formálně včasnou žádost o prodloužení lhůty
k doplnění kasační stížnosti. Vážné důvody však v jejím zdůvodnění soud neshledal. Zákon
stanoví k podání kasační stížnosti lhůtu dvou týdnů. Již sama skutečnost, že stěžovatel podá
kasační stížnost bez zákonných náležitostí, s vyhlídkou na nutnost vydání usnesení s výzvou
k doplnění a se stanovením pevné jednoměsíční lhůty, fakticky prodlužuje lhůtu k doplnění
kasační stížnosti řádově o týdny až měsíce, čímž je takový stěžovatel zvýhodněn oproti
stěžovateli, který v zákonné dvoutýdenní lhůtě podá kasační stížnost řádně odůvodněnou
se všemi náležitostmi. Z tohoto důvodu zákon umožňuje dále prodloužit lhůtu k doplnění
kasační stížnosti jen výjimečně – z vážných důvodů, přičemž vážné důvody pro prodloužení lhůty
musí soud vykládat restriktivně (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 12. 2017,
č. j. 6 As 339/2017 - 15).
[6] Zástupce stěžovatele argumentoval v žádosti o prodloužení lhůty k doplnění kasační
stížností jazykovou bariérou mezi ním a jeho klientem (stěžovatelem) a neúplností předloženého
spisového materiálu. Tyto skutečnosti však nelze považovat za vážné důvody ve smyslu §106
odst. 3 s. ř. s. Jazyková bariéra je dána více či méně v každé věci týkající se žádosti o mezinárodní
ochranu. Tyto obtíže jsou dány povahou věci, ve které se zástupce rozhodl stěžovatele – cizince
neovládajícího plynně český jazyk zastupovat. Od okamžiku uzavření dohody o plné moci
si zástupce stěžovatele musel být vědom toho, o jakou věc se jedná, a alespoň v hrubých rysech
musel mít představu o tom, nakolik komplikované pro něj sepsání kasační stížnosti bude. Od této
chvíle měl také počítat s onou jazykovou bariérou, čemuž měl svůj následný postup přizpůsobit.
[7] Dlužno dodat, že zástupce stěžovatele uzavřel se stěžovatelem dohodu o plné moci,
na základě které jej v řízení o kasační stížnosti zastupuje, nejpozději dne 3. 5. 2021, neboť právě
tímto dnem je datována plná moc, jež byla zdejšímu soudu do spisu doložena. S povahou věci byl
tedy (alespoň obecně) zástupce stěžovatele seznámen již 3. 5. 2021, přičemž výzva k doplnění
kasační stížnosti mu byla doručena až 12. 5. 2021. A co se týče tvrzeného spisového materiálu,
který měl být zástupci stěžovatele předložen nekompletní, k tomu nezbývá než dodat, že zástupce
stěžovatele měl možnost nahlédnout do spisu u zdejšího soudu, dosud však této možnosti
nevyužil.
[8] Nejvyšší správní soud připomíná, že předmětem přezkumu v dané věci je primárně
kasační stížností napadený rozsudek krajského (městského) soudu. Soudní řízení správní není
pokračováním správního řízení. Kasační stížnost představuje mimořádný opravný prostředek,
čemuž také odpovídá procesní úprava v s. ř. s., včetně možnosti prodloužit lhůtu k doplnění
kasační stížnosti pouze z vážných důvodů. Jazyková bariéra, která je pro rozhodnutí týkající
se cizinců typická, sama o sobě vážný důvod, pro který by bylo možné zákonem stanovenou
lhůtu automaticky prodloužit, nepředstavuje.
[9] Nad rámec již uvedeného Nejvyšší správní soud dodává, že stěžovatel měl fakticky
možnost kasační stížnost doplnit po více než 5 měsíců, neboť blanketní kasační stížnost podal již
29. 12. 2020 – viz výše.
[10] S ohledem na shora uvedené Nejvyšší správní soud žádost stěžovatele o prodloužení
lhůty k doplnění kasační stížnosti zamítl (výrok I. tohoto usnesení).
[11] V důsledku toho nelze než konstatovat, že výzvě k doplnění náležitostí kasační stížnosti
stěžovatel v jednoměsíční lhůtě stanovené podle §106 odst. 3 s. ř. s. nevyhověl. Podle tohoto
ustanovení přitom platí, že nemá-li kasační stížnost již při podání všechny náležitosti, musí být
doplněna ve lhůtě jednoho měsíce od doručení usnesení, kterým byl stěžovatel vyzván k jejímu
doplnění. Pouze v této jednoměsíční lhůtě lze rozšířit důvody kasační stížnosti. Podáním žádosti
o prodloužení lhůty k doplnění kasační stížnosti se tato zákonná lhůta nestaví, ani nepřerušuje.
Nevyhověl-li soud žádosti o prodloužení lhůty k doplnění kasační stížnosti, nemůže
k stížnostním námitkám uplatněným po uplynutí jednoměsíční lhůty přihlížet (srov. usnesení
zdejšího soudu ze dne 6. 12. 2017, č. j. 6 As 339/2017 - 15, srov. také usnesení Ústavního soudu
ze dne 10. 7. 2008, sp. zn. III. ÚS 179/08).
[12] Jelikož stěžovatel kasační stížnost v zákonem stanovené lhůtě nedoplnil, soud ji postupem
podle §37 odst. 5 ve spojení s §120 s. ř. s. odmítl (výrok II.).
[13] Výrok III. o náhradě nákladů řízení se opírá o §60 odst. 3 ve spojení s §120 s. ř. s., podle
kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost
odmítnuta.
Poučení:
Proti tomuto usnesení n e j s ou opravné prostředky přípustné (§53 odst. 3, §120 s. ř. s.).
V Brně dne 17. června 2021
JUDr. Viktor Kučera
předseda senátu