Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 27.04.2021, sp. zn. 6 Ao 10/2021 - 35 [ usnesení / výz-A ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NSS:2021:6.AO.10.2021:35

Zdroj dat je dostupný na http://www.nssoud.cz
Právní věta I. Postup dle §13 odst. 4 zákona č. 94/2021 Sb., o mimořádných opatřeních při epidemii onemocnění COVID-19, se neuplatní, došlo-li ke zrušení napadeného mimořádného opatření soudem na základě provedeného soudního přezkumu.
II. Chybějící předmět řízení v důsledku zrušení návrhem napadeného mimořádného opatření soudem představuje neodstranitelný nedostatek podmínek řízení, který vede k odmítnutí návrhu dle §46 odst. 1 písm. a) s. ř. s.

ECLI:CZ:NSS:2021:6.AO.10.2021:35
sp. zn. 6 Ao 10/2021 - 35 USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Filipa Dienstbiera, soudce JUDr. Tomáše Langáška a soudkyně zpravodajky Mgr. Veroniky Baroňové v právní věci navrhovatele: Mgr. M. S., proti odpůrci: Ministerstvo zdravotnictví, sídlem Palackého náměstí 375/4, Praha 2, o návrhu na zrušení části mimořádného opatření odpůrce ze dne 10. 4. 2021, č. j. MZDR 14601/2021-2/MIN/KAN, ve znění mimořádného opatření odpůrce ze dne 12. 4. 2021, č. j. MZDR 14601/2021-3/MIN/KAN, a mimořádného opatření odpůrce ze dne 19. 4. 2021, č. j. MZDR 14601/2021-4/MIN/KAN, takto: I. Návrh se od m ít á. II. Žádný z účastníků ne m á právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: [1] Navrhovatel se podaným návrhem ze dne 13. 4. 2021, doručeným téhož dne Nejvyššímu správnímu soudu, domáhal zrušení části [čl. I bodu 16] mimořádného opatření odpůrce ze dne 10. 4. 2021, č. j. MZDR 14601/2021-2/MIN/KAN (ve znění pozdějších mimořádných opatření), vydaného s odkazem na §80 odst. 1 písm. g) zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen „zákon ochraně veřejného zdraví), a s odkazem na §2 odst. 1 zákona č. 94/2021 Sb., o mimořádných opatřeních při epidemii onemocnění COVID-19 a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen „pandemický zákon“). Napadeným opatřením odpůrce dle §69 odst. 1 písm. b) a i) a odst. 2 zákona o ochraně veřejného zdraví a dle §2 odst. 2 písm. b) až e) a i) pandemického zákona omezil obchod a služby, setkávání osob a právo pokojně se shromažďovat podle zákona č. 84/1990 Sb., o právu shromažďovacím. [2] Vzhledem k tomu, že Nejvyšší správní soud rozsudkem ze dne 22. 4. 2021, č. j. 6 Ao 11/2021 - 48, zrušil návrhem napadené opatření, nejsou v souzené věci splněny podmínky, na základě kterých by mohlo řízení dále pokračovat. Chybějící předmět řízení je neodstranitelným nedostatkem podmínek řízení, který vede k odmítnutí návrhu dle §46 odst. 1 písm. a) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jens. ř. s.“). Jinak řečeno, nelze rozhodovat o tom, co již bylo zrušeno a neexistuje (viz usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 9. 2012, č. j. 8 Ao 6/2010 - 98, nebo již usnesení ze dne 22. 4. 2009, č. j. 3 Ao 5/2007 - 85). [3] K postupu dle §13 odst. 4 věty první pandemického zákona, podle kterého pozbylo-li mimořádné opatření platnosti v průběhu řízení o jeho zrušení, nebrání to dalšímu postupu v řízení (aplikovaného např. v řízení vedeném pod sp. zn. 8 Ao 1/2021), Nejvyšší správní soud doplňuje, že smyslem přijetí tohoto ustanovení zákona bylo reagovat na situace, kdy odpůrce opakovaně vydává obsahově obdobná mimořádná opatření v krátkých časových intervalech, čímž reálně znemožňuje jejich soudní přezkum. O takovou situaci se však v posuzované věci zjevně nejedená. Ke zrušení napadeného opatření došlo na základě provedeného soudního přezkumu Nejvyšším správním soudem, nikoli tedy postupem odpůrce, který by reálně znemožňoval ochranu subjektivních práv navrhovatelů, čemuž má bránit právě speciální ustanovení §13 odst. 4 pandemického zákona. V daném případě byl požadavek na poskytnutí soudní ochrany ve vztahu k napadenému opatření naplněn a jeho zrušením bylo dosaženo výsledku soudního řízení, kterého se navrhovatel podaným návrhem domáhal. [4] Nejvyšší správní soud proto návrh v souladu s §46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. odmítl pro neodstranitelný nedostatek podmínek řízení spočívající v chybějícím předmětu řízení. [5] Zároveň doplňuje, že nová mimořádná opatření přijatá odpůrcem v návaznosti na soudem zrušené mimořádné opatření mohou být napadena novým návrhem. Podle §13 odst. 2 pandemického zákona platí, že návrh na zrušení opatření obecné povahy (mimořádného opatření) lze podat do jednoho měsíce ode dne, kdy návrhem napadené mimořádné opatření nabylo účinnosti. [6] Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn §60 odst. 3 větou první s. ř. s., podle kterého nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, byla-li žaloba odmítnuta. Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s ou opravné prostředky přípustné. V Brně dne 27. dubna 2021 JUDr. Filip Dienstbier předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Právní věta:I. Postup dle §13 odst. 4 zákona č. 94/2021 Sb., o mimořádných opatřeních při epidemii onemocnění COVID-19, se neuplatní, došlo-li ke zrušení napadeného mimořádného opatření soudem na základě provedeného soudního přezkumu.
II. Chybějící předmět řízení v důsledku zrušení návrhem napadeného mimořádného opatření soudem představuje neodstranitelný nedostatek podmínek řízení, který vede k odmítnutí návrhu dle §46 odst. 1 písm. a) s. ř. s.
Soud:Nejvyšší správní soud
Datum rozhodnutí / napadení:27.04.2021
Číslo jednací:6 Ao 10/2021 - 35
Forma /
Způsob rozhodnutí:
Usnesení
odmítnuto
Účastníci řízení:Ministerstvo zdravotnictví
Prejudikatura:8 Ao 6/2010 - 98
Kategorie rozhodnutí:A
ECLI pro jurilogie.cz:ECLI:CZ:NSS:2021:6.AO.10.2021:35
Staženo pro jurilogie.cz:10.04.2024