ECLI:CZ:NSS:2021:6.AO.31.2021:5
sp. zn. 6 Ao 31/2021 - 5
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Tomáše Langáška,
soudce JUDr. Filipa Dienstbiera a soudkyně zpravodajky Mgr. Veroniky Juřičkové v právní věci
navrhovatele: F. P., proti odpůrci: Ministerstvo zdravotnictví, sídlem Palackého náměstí 375/4,
Praha 2, o návrhu na zrušení opatření obecné povahy - mimořádného opatření Ministerstva
zdravotnictví ze dne 19. 8. 2021, bez č. j.,
takto:
I. Návrh se od m ít á .
II. Žádný z účastníků ne m á právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
[1] Navrhovatel se podaným návrhem, doručeným dne 21. 8. 2021 Nejvyššímu správnímu
soudu, domáhá zrušení mimořádného opatření odpůrce ze dne 19. 8. 2021, které bylo jako
příloha připojeno k usnesení vlády ze dne 19. 8. 2021, č. 713. Tímto usnesením vláda vyslovila
předchozí souhlas se záměrem Ministerstva zdravotnictví (odpůrce) vydat mimořádné opatření
o testování obyvatel na přítomnost viru SARS-CoV-2.
[2] Navrhovatel se domnívá, že napadeným opatřením bylo nezákonně zasaženo do jeho
práv, konkrétně do práva na svobodu pohybu. Má za to, že v důsledku nezákonné změny
pravidel pro bezplatné testování občanů došlo k tomu, že občanům, kteří se nechtějí bezplatně
očkovat, byl zamezen vstup do restaurací, nočních klubů apod.
[3] Dříve, než Nejvyšší správní soud přistoupil k provádění jednotlivých procesních úkonů
vedoucích k věcnému projednání návrhu, hodnotil, zda jsou splněny podmínky řízení, za kterých
může ve věci jednat. Tyto podmínky tvoří v případě řízení o návrhu na zrušení opatření obecné
povahy nebo jeho části především (a) aktivní legitimace navrhovatele, (b) existence předmětu
řízení – opatření obecné povahy a (c) formulace návrhu (viz např. rozsudek Nejvyššího
správního soudu ze dne 2. 2. 2011, č. j. 6 Ao 6/2010 - 103, nebo usnesení ze dne 15. 4. 2021,
č. j. 8 Ao 2/2021 - 38).
[4] Chybějící předmět řízení představuje neodstranitelný nedostatek podmínek řízení,
který vede k odmítnutí návrhu dle §46 odst. 1 písm. a) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád
správní (dále jen „s. ř. s.“). Nelze totiž věcně přezkoumávat něco, co neexistuje.
[5] V posuzovaném případě vláda [odpůrce 1)] dne 19. 8. 2021 usnesením č. 713 vydala
předběžný souhlas se záměrem Ministerstva zdravotnictví [odpůrce 2)] vydat mimořádné
opatření, jehož návrh je uveden v příloze tohoto usnesení (pozn.: zvýraznění podtržením doplnil
Nejvyšší správní soud).
[6] Vlastní mimořádné opatření, které se dle §3 odst. 6 zákona č. 94/2021 Sb.,
o mimořádných opatřeních při epidemii onemocnění COVID-19 a o změně některých
souvisejících zákonů (dále jen „pandemický zákon“), vydává jako opatření obecné povahy,
však Ministerstvo zdravotnictví [odpůrce 2)] nevydalo. Neexistuje tedy předmět řízení, který by
soud mohl podrobit věcnému přezkumu na základě navrhovatelem podaného návrhu.
[7] Platné mimořádné opatření nemůže představovat text opatření datovaný 19. 8. 2021,
který byl jako příloha připojen k usnesení vlády ze dne 19. 8. 2021, č. 713. Je totiž zřejmé,
že se jedná toliko o návrh budoucího opatření, který nemůže zakládat, měnit ani závazně určovat
práva nebo povinnosti dotčených osob (adresátů). Za situace, kdy mimořádné opatření
Ministerstva zdravotnictví neexistuje, neboť nebylo vydáno, nemá soud, co by věcně přezkoumal.
[8] Na základě výše uvedeného Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že v souzené věci
nejsou splněny podmínky, na základě kterých by mohlo řízení dále pokračovat. Chybějící předmět
řízení je neodstranitelným nedostatkem podmínek řízení, a proto Nejvyšší správní soud návrh
odmítl. Z tohoto důvodu se nemohl zabývat námitkami obsaženými v podaném návrhu.
[9] Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn §60 odst. 3 větou první s. ř. s., podle
kterého nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, byla-li žaloba (zde návrh)
odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s ou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 24. září 2021
JUDr. Tomáš Langášek
předseda senátu