ECLI:CZ:NSS:2021:6.AS.377.2020:13
sp. zn. 6 As 377/2020 - 13
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Tomáše Langáška
(soudce zpravodaj), soudce JUDr. Filipa Dienstbiera a soudkyně Mgr. Veroniky Baroňové
v právní věci žalobce: Ing. P. R., proti žalované: Všeobecná zdravotní pojišťovna České
republiky, sídlem Orlická 4/2020, Praha 3, týkající se žaloby proti rozhodnutí ředitele žalované
ze dne 26. října 2017 č. j. VZP-17-03598018-Z721, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti
usnesení Městského soudu v Praze ze dne 22. října 2020 č. j. 3 A 181/2017 - 118,
takto:
I. Řízení se zas t av u je .
II. Žádný z účastníků n emá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
[1] Žalobou podanou k Městskému soudu v Praze (dále jen „městský soud“) se žalobce
domáhal zrušení rozhodnutí ředitele žalované označeného v návětí, jímž bylo zamítnuto odvolání
žalobce proti rozhodnutí žalované o odmítnutí žádosti o poskytnutí informace. Společně
se žalobou požádal žalobce o osvobození od soudních poplatků.
[2] Usnesením ze dne 16. dubna 2019 č. j. 3 A 181/2017 - 70 městský soud žalobci přiznal
částečné osvobození od soudních poplatků v rozsahu dvou třetin. Kasační stížnost žalobce
proti tomuto usnesení zamítl Nejvyšší správní soud rozsudkem ze dne 21. srpna 2019
č. j. 2 As 161/2019 - 22.
[3] Usnesením ze dne 24. září 2019 č. j. 3 A 181/2017 - 95 vyzval městský soud žalobce
k zaplacení soudního poplatku za žalobu ve výši 1 000 Kč ve lhůtě 15 dnů. Dne 30. října 2019
pak usnesením č. j. 3 A 181/2017 - 98 řízení o žalobě zastavil.
[4] Nejvyšší správní soud však usnesení o zastavení řízení zrušil rozsudkem ze dne
23. září 2020 č. j. 6 As 250/2019 - 48. Zjistil totiž vadu při doručování výzvy k zaplacení
soudního poplatku, která brání uplatnění fikce doručení. Jelikož však sám žalobce v kasační
stížnosti proti usnesení o zastavení řízení uvedl, že se s výzvou k zaplacení soudního poplatku
seznámil dne 18. listopadu 2019, konstatoval Nejvyšší správní soud, že není důvod, aby městský
soud žalobce znovu vyzýval k zaplacení soudního poplatku, přičemž stanovená lhůta k zaplacení
poplatku počne běžet právní mocí rozsudku Nejvyššího správního soudu (která nastala
dne 29. září 2020).
[5] Stěžovatel na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu nijak nereagoval, soudní poplatek
nezaplatil, a proto městský soud usnesením označeným v návětí řízení o žalobě zastavil.
[6] Proti tomuto usnesení brojil žalobce (dále též „stěžovatel“) kasační stížností a žádal
o úplné osvobození od soudních poplatků a o ustanovení advokáta. Tyto jeho žádosti Nejvyšší
správní soud usnesením ze dne 1. prosince 2020 č. j. 6 As 377/2020 - 7 zamítl a zároveň jej
vyzval, aby ve lhůtě patnácti dnů od doručení usnesení zaplatil soudní poplatek podle zákona
č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, za kasační stížnost ve výši 1 666 Kč a aby ve lhůtě dvou
týdnů od doručení usnesení předložil plnou moc udělenou advokátovi k zastupování v řízení
o kasační stížnosti nebo ve stejné lhůtě prokázal, že má vysokoškolské právnické vzdělání,
které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
[7] Uvedené usnesení bylo stěžovateli doručeno dne 17. prosince 2020 [§49 odst. 4 zákona
č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve spojení s §42 odst. 5 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád
správní (dále jen „s. ř. s.“)]. Patnáctidenní lhůta k zaplacení soudního poplatku (prodloužená
dle §40 odst. 3 s. ř. s.) tedy uplynula v pondělí 4. ledna 2021, aniž by stěžovatel soudní poplatek
zaplatil.
[8] Podle §9 odst. 1 věty druhé zákona o soudních poplatcích, soud po marném uplynutí
lhůty určené k zaplacení soudního poplatku řízení zastaví. Z uvedených skutečností je zřejmé,
že předpoklady pro postup podle citovaného ustanovení jsou v této věci splněny. Nejvyšší
správní soud totiž žádost stěžovatele o úplné osvobození od soudních poplatků zamítl
a stěžovatel soudní poplatek ve výši, na niž se nevztahovalo osvobození přiznané již městským
soudem, tedy ve výši jedné třetiny z částky 5 000 Kč, tj. 1 666 Kč (po zaokrouhlení na celé
koruny dolů), nezaplatil. Nejvyšší správní soud proto řízení o kasační stížnosti stěžovatele podle
§47 písm. c), aplikovaného na základě §120 s. ř. s., ve spojení s §9 odst. 1 zákona o soudních
poplatcích, zastavil.
[9] Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení §60 odst. 3 ve spojení s §120
s. ř. s., podle něhož nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení
zastaveno.
[10] Nad rámec uvedeného soud dodává, že stěžovatel kromě nezaplacení poplatku
nepředložil ani plnou moc udělenou advokátovi k zastupování v řízení o kasační stížnosti,
ani neprokázal, že má vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů
vyžadováno pro výkon advokacie. Jelikož dle §105 odst. 2 s. ř. s. musí být v řízení o kasační
stížnosti alespoň jedna z uvedených podmínek splněna (stěžovatel musí být zastoupen advokátem
nebo sám mít vysokoškolské právnické vzdělání), nebylo by možné v řízení pokračovat
ani z tohoto důvodu.
Poučení: Proti tomuto usnesení n e ní opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 15. ledna 2021
JUDr. Tomáš Langášek
předseda senátu