ECLI:CZ:NSS:2021:7.AO.14.2021:56
sp. zn. 7 Ao 14/2021 - 56
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Tomáše Foltase a soudců
Mgr. Lenky Krupičkové a Mgr. Davida Hipšra v právní věci navrhovatelů: a) nezl. D. S., b) L.
S., oba zastoupeni Mgr. Ludvíkem Novotným, advokátem se sídlem Václavské náměstí 76,
Letohrad, proti odpůrci: Ministerstvo zdravotnictví, se sídlem Palackého náměstí 375/4, Praha,
za účasti osoby zúčastněné na řízení: nezl. J. H., zastoupena JUDr. Tomášem Nielsenem,
advokátem se sídlem Kozí 916/5, Praha, v řízení o návrhu na zrušení opatření obecné povahy
ze dne 6. 4. 2021, č. j. MZDR 15757/2020-47/MIN/KAN, ve znění mimořádného opatření
odpůrce ze dne 19. 4. 2021, č. j. MZDR 15757/2020-48/MIN/KAN,
takto:
I. Řízení se zas t av u je .
II. Žádný z účastníků n emá právo na náhradu nákladů řízení.
III. Navrhovatelům se vrací zaplacený soudní poplatek ve výši 5 000 Kč, který bude
vyplacen z účtu Nejvyššího správního soudu k rukám jejich zástupce Mgr. Ludvíka
Novotného, advokáta, a to do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení.
Odůvodnění:
[1] Navrhovatelé podali dne 27. 4. 2021 návrh na zrušení opatření obecné povahy ze dne
6. 4. 2021, č. j. MZDR 15757/2020-47/MIN/KAN, ve znění mimořádného opatření odpůrce
ze dne 19. 4. 2021, č. j. MZDR 15757/2020-48/MIN/KAN.
[2] S podáním návrhu na zrušení opatření obecné povahy je v souladu s §4 odst. 1 písm. a)
zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále též „zákon
o soudních poplatcích“), spojen vznik poplatkové povinnosti. Podle položky 18, podpoložky
2. písm. b) sazebníku soudních poplatků, který je přílohou uvedeného zákona, je návrh na zrušení
opatření obecné povahy zpoplatněn částkou 5 000 Kč.
[3] Podle §4 odst. 1 písm. a) zákona o soudních poplatcích, vzniká poplatková povinnost
podáním návrhu. Podle §9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích platí, že nebyl-li poplatek
za řízení splatný podáním návrhu zaplacen, soud vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě,
kterou mu určí v délce alespoň 15 dnů; výjimečně může soud určit lhůtu kratší. Po marném
uplynutí této lhůty soud řízení zastaví. K zaplacení poplatku po marném uplynutí lhůty
se nepřihlíží. Podle §47 písm. c) zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění
pozdějších předpisů (dále též „s. ř. s.“) soud řízení usnesením zastaví, stanoví-li tak tento nebo
zvláštní zákon.
[4] Navrhovatelé neuhradili soudní poplatek současně s podáním návrhu. Nejvyšší správní
soud je proto vyzval usnesením ze dne 3. 5. 2021, č. j. 7 Ao 14/2021 - 32, k zaplacení soudního
poplatku, a to každého z nich jednotlivě. Výjimečně stanovil k zaplacení soudního poplatku lhůtu
pouze pětidenní s ohledem na požadavek zákona č. 94/2021 Sb., o mimořádných opatřeních
při epidemii onemocnění COVID-19 a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen
„pandemický zákon“), aby o návrzích na zrušení opatření obecné povahy ve stavu pandemické
pohotovosti rozhodl soud přednostně (§13 odst. 3 pandemického zákona). Současně
navrhovatele poučil, že nebude-li poplatek ve stanovené lhůtě zaplacen, soud řízení zastaví. Tato
výzva byla zástupci navrhovatelů doručena ve středu dne 5. 5. 2021.
[5] Podle §40 odst. 1 věty první s. ř. s. lhůta stanovená tímto zákonem, výzvou nebo
rozhodnutím soudu počíná běžet počátkem dne následujícího poté, kdy došlo ke skutečnosti
určující její počátek.
[6] Vzhledem k tomu, že dnem, který určil počátek běhu lhůty pro zaplacení soudního
poplatku, byla středa 5. 5. 2021, bylo posledním dnem lhůty pro zaplacení soudního poplatku
pondělí 10. 5. 2020.
[7] Navrhovatelé zaplatili bezhotovostním převodem na účet Nejvyššího správního soudu
soudní poplatek v celkové výši 5 000 Kč. Otázkou, kdy dochází k zaplacení soudního poplatku,
je-li poplatek placen bezhotovostně na účet soudu, se Nejvyšší správní soud zabýval v rozsudku
ze dne 12. 4. 2012, č. j. 9 Afs 7/2012 - 49, kde vyslovil, že „[z]ákon o soudních poplatcích neobsahuje
výslovnou právní úpravu, která by určovala, kdy nastává okamžik splnění poplatkové povinnosti v případech,
že se účastník řízení (resp. jeho zástupce) rozhodne uhradit soudní poplatek bezhotovostním převodem
prostřednictvím peněžního ústavu. V případě takto zvoleného způsobu platby je tedy stěžejním výklad pojmu
zaplacen, užitý zákonodárcem při formulaci jednotlivých pravidel obsažených v ustanovení §9 (tedy nejen v jeho
odst. 7) zákona o soudních poplatcích. Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že pojem zaplacen je nutno
vykládat ve smyslu hmotněprávním, tj. že povinnost uhradit soudní poplatek je splněna až okamžikem připsání
peněžní částky na účet soudu. Až v tomto okamžiku je totiž bez dalšího postavena najisto faktická dispozice
soudu s poukázanou částkou a je bez jakýchkoli pochybností potvrzeno, že účastník řízení skutečně soudní
poplatek v souladu s pokyny soudu zaplatil. Do doby, než je částka připsána na účet soudu, je nejisté, zda
účastník řízení požadovanou částku na účet soudu skutečně odeslal a zda vůbec bude tato částka na účet soudu
poukázána. Tento výklad odpovídá významu, který je pojmu zaplacen obecně přisuzován, tj. faktické dispozici
příjemce uhrazenou peněžní částkou. Z hlediska včasnosti splnění uvedené povinnosti tedy není rozhodné, kdy
účastník částku soudního poplatku ze svého bankovního účtu poukáže (resp. kdy dá pokyn bance k bankovnímu
převodu), ale je rozhodný až ten den, kdy je částka skutečně připsána na účet soudu. Dokladem potvrzujícím
zaplacení soudního poplatku je v takovém případě tzv. „záznam o složení“, který vyhotovuje účtárna soudu
a který je zakládán do soudního spisu.“ S tímto názorem se ztotožnil i Ústavní soud, který odmítl
ústavní stížnost směřující proti citovanému rozsudku usnesením ze dne 3. 9. 2012,
sp. zn. IV. ÚS 685/12.
[8] V posuzované věci došlo k připsání soudního poplatku na účet Nejvyššího správního
soudu ve středu 12. 5. 2021, tj. až po marném uplynutí soudem stanovené lhůty pro zaplacení
soudního poplatku. Tato skutečnost vyplývá ze „Záznamu o složení“, založeného ve spisu
na č. l. 52, který je dokladem o tom, kdy byl soudní poplatek připsán na účet Nejvyššího
správního soudu a soud s ním mohl fakticky nakládat.
[9] Navrhovatelé tak nezaplatili soudní poplatek ve lhůtě stanovené Nejvyšším správním
soudem, přičemž k zaplacení poplatku po marném uplynutí této lhůty nelze přihlížet (k tomu
srov. usnesení ze dne 14. 12. 2017, č. j. 3 As 321/2017 - 19). Současně navrhovatelé uhradili
v rozporu s usnesením č. j. 7 Ao 14/2021 - 32 soudní poplatek pouze za jednoho z navrhovatelů.
Neurčili přitom konkrétně, který z nich je jeho poplatníkem (tzn. za koho je poplatek placen).
Vzhledem k tomu, že k úhradě došlo až po marném uplynutí lhůty k zaplacení poplatku,
nepovažoval Nejvyšší správní soud s ohledem na zásadu ekonomie řízení za vhodné žádat
navrhovatele o sdělení, ke kterému z nich se uhrazený soudní poplatek váže. Tato skutečnost je
totiž pro další postup ve věci irelevantní, neboť nemůže nic změnit na marném uplynutí lhůty.
Při zvážení tohoto postupu přihlédl rovněž k tomu, že navrhovatelka b) je zákonnou zástupkyní
navrhovatele a).
[10] Vzhledem k výše uvedenému Nejvyšší správní soud řízení podle §9 odst. 1 zákona
o soudních poplatcích ve spojení s §47 písm. c) s. ř. s. zastavil.
[11] Podle §60 odst. 3 s. ř. s. nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li
řízení zastaveno.
[12] Podle §10 odst. 1 věty první zákona o soudních poplatcích soud vrátí poplatek z účtu
soudu, jestliže jej zaplatil ten, kdo k tomu nebyl povinen. Ve smyslu §9 odst. 8 zákona
o soudních poplatcích se nesplněním poplatkové povinnosti ve stanovené lhůtě stal návrh
neúčinným a poplatková povinnost zanikla; pozdním zaplacením soudního poplatku tak vznikl
přeplatek, který Nejvyšší správní soud vrací.
Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s ou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 19. května 2021
JUDr. Tomáš Foltas
předseda senátu