ECLI:CZ:NSS:2021:7.AZS.69.2021:22
sp. zn. 7 Azs 69/2021 - 22
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Davida Hipšra a soudců
JUDr. Tomáše Foltase a Mgr. Lenky Krupičkové v právní věci žalobce: I. M., zastoupen
Mgr. Zuzanou Sůvovou, advokátkou se sídlem Poděbradova 665, Lomnice nad Popelkou,
proti žalované: Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců, se sídlem
náměstí Hrdinů 1634/3, Praha 4, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského
soudu v Hradci Králové - pobočka v Pardubicích ze dne 24. 2. 2021, č. j. 52 A 45/2020 - 39,
takto:
I. Řízení se zas t av u je .
II. Žádný z účastníků n emá právo na náhradu nákladů řízení.
III. Žalobci se v rací zaplacený soudní poplatek ve výši 5 000 Kč, který bude vyplacen
z účtu Nejvyššího správního soudu k rukám jeho zástupkyně advokátky Mgr. Zuzany
Sůvové, a to do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení.
Odůvodnění:
[1] Žalobce (dále jen „stěžovatel“) podal v zákonné lhůtě kasační stížnost proti rozsudku
Krajského soudu v Hradci Králové - pobočka v Pardubicích ze dne 24. 2. 2021,
č. j. 52 A 45/2020 - 39, jímž byla zamítnuta jeho žaloba proti rozhodnutí žalované ze dne
13. 5. 2020, č. j. MV-150709-4/SO-2020.
[2] Podle §4 odst. 1 písm. d) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění
pozdějších předpisů (dále jen „zákon o soudních poplatcích“), vzniká poplatková povinnost
podáním kasační stížnosti. Podle §9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích platí, že nebyl-li
poplatek za řízení splatný podáním kasační stížnosti zaplacen, soud vyzve poplatníka k jeho
zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí v délce alespoň 15 dnů; výjimečně může soud určit lhůtu
kratší. Po marném uplynutí této lhůty soud řízení zastaví. K zaplacení poplatku po marném
uplynutí lhůty se nepřihlíží. Podle §47 písm. c) s. ř. s. soud řízení usnesením zastaví, stanoví-li tak
tento nebo zvláštní zákon.
[3] Stěžovatel neuhradil soudní poplatek současně s podáním kasační stížnosti. Nejvyšší
správní soud ho proto vyzval usnesením ze dne 1. 4. 2021, č. j. 7 A zs 69/2021 - 8, k zaplacení
soudního poplatku ve lhůtě 15 dnů od doručení výzvy. Současně ho poučil, že nebude-li poplatek
ve stanovené lhůtě zaplacen, soud řízení zastaví. Tato výzva byla zástupkyni stěžovatele doručena
dne 7. 4. 2021.
[4] Podle §40 odst. 1 věty první s. ř. s. lhůta stanovená tímto zákonem, výzvou nebo
rozhodnutím soudu počíná běžet počátkem dne následujícího poté, kdy došlo ke skutečnosti
určující její počátek.
[5] Vzhledem k tomu, že dnem, který určil počátek běhu lhůty pro zaplacení soudního
poplatku, byla středa 7. 4. 2021, byl posledním dnem lhůty pro zaplacení soudního poplatku
čtvrtek 22. 4. 2021.
[6] Stěžovatel zaplatil soudní poplatek bezhotovostním převodem na účet Nejvyššího
správního soudu. Otázkou, kdy dochází k zaplacení soudního poplatku, je-li poplatek placen
bezhotovostně na účet soudu, se Nejvyšší správní soud zabýval v rozsudku ze dne 12. 4. 2012,
č. j. 9 Afs 7/2012 – 49, kde vyslovil, že „[z]ákon o soudních poplatcích neobsahuje výslovnou právní
úpravu, která by určovala, kdy nastává okamžik splnění poplatkové povinnosti v případech, že se účastník řízení
(resp. jeho zástupce) rozhodne uhradit soudní poplatek bezhotovostním převodem prostřednictvím peněžního
ústavu. V případě takto zvoleného způsobu platby je tedy stěžejním výklad pojmu zaplacen, užitý zákonodárcem
při formulaci jednotlivých pravidel obsažených v ustanovení §9 (tedy nejen v jeho odst. 7) zákona o soudních
poplatcích. Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že pojem zaplacen je nutno vykládat ve smyslu hmotněprávním,
tj. že povinnost uhradit soudní poplatek je splněna až okamžikem připsání peněžní částky na účet soudu.
Až v tomto okamžiku je totiž bez dalšího postavena najisto faktická dispozice soudu s poukázanou částkou a je
bez jakýchkoli pochybností potvrzeno, že účastník řízení skutečně soudní poplatek v souladu s pokyny soudu
zaplatil. Do doby, než je částka připsána na účet soudu, je nejisté, zda účastník řízení požadovanou částku
na účet soudu skutečně odeslal a zda vůbec bude tato částka na účet soudu poukázána. Tento výklad odpovídá
významu, který je pojmu zaplacen obecně přisuzován, tj. faktické dispozici příjemce uhrazenou peněžní částkou.
Z hlediska včasnosti splnění uvedené povinnosti tedy není rozhodné, kdy účastník částku soudního poplatku
ze svého bankovního účtu poukáže (resp. kdy dá pokyn bance k bankovnímu převodu), ale je rozhodný až ten
den, kdy je částka skutečně připsána na účet soudu. Dokladem potvrzujícím zaplacení soudního poplatku je
v takovém případě tzv. „záznam o složení“, který vyhotovuje účtárna soudu a který je zakládán do soudního
spisu.“ S tímto názorem se ztotožnil i Ústavní soud, který odmítl ústavní stížnost směřující proti
citovanému rozsudku usnesením ze dne 3. 9. 2012, sp. zn. IV. ÚS 685/12.
[7] V posuzované věci byl soudní poplatek za kasační stížnost připsán na účet Nejvyššího
správního soudu v pátek 23. 4. 2021, tj. až po marném uplynutí soudem stanovené lhůty
pro zaplacení soudního poplatku. Tato skutečnost vyplývá ze „Záznamu o složení“, založeného
ve spisu na čl. 10, který je dokladem o tom, kdy byl soudní poplatek připsán na účet Nejvyššího
správního soudu a soud s ním mohl fakticky nakládat.
[8] Stěžovatel tak nezaplatil soudní poplatek ve lhůtě stanovené Nejvyšším správním soudem,
přičemž k zaplacení poplatku po marném uplynutí této lhůty nelze přihlížet. Nejvyšší správní
soud proto řízení podle §9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích ve spojení s §47 písm. c) s. ř. s.
zastavil.
[9] Podle §60 odst. 3 s. ř. s. nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li
řízení zastaveno.
[10] Podle §10 odst. 1 zákona o soudních poplatcích soud vrátí poplatek z účtu soudu, jestliže
jej zaplatil ten, kdo k tomu nebyl povinen. V nyní posuzovaném případě byl soudní poplatek
uhrazen před vydáním usnesení o zastavení řízení (a tedy za trvání poplatkové povinnosti), avšak
v důsledku marného uplynutí soudem stanovené lhůty k němu již soud podle §9 odst. 1 nemůže
přihlížet. Tato následná úhrada totiž nemůže nic změnit na splnění podmínek pro vydání
usnesení o zastavení řízení v důsledku nezaplacení soudního poplatku. Přestože dosud trvá
poplatková povinnost, která zanikne až právní mocí usnesení o zastavení řízení, je třeba
na poplatníka, který poplatek uhradil po lhůtě, hledět tak, že již není k úhradě soudního poplatku
povinen. Proto nic nebrání, aby soud po zastavení řízení vrátil i v těchto případech poplatníkovi
uhrazený poplatek v plné výši s poukazem na §10 odst. 1 zákona o soudních poplatcích
(srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 11. 2017, č. j. 7 Afs 327/2017 – 18).
Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s ou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 13. května 2021
Mgr. David Hipšr
předseda senátu