ECLI:CZ:NSS:2021:8.AS.193.2020:30
sp. zn. 8 As 193/2020 - 30
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Petra Mikeše a soudců Milana
Podhrázkého a Jitky Zavřelové v právní věci žalobce: V. V., zast. Mgr. Václavem Voříškem,
advokátem se sídlem Pod Kaštany 245/10, Praha 6, proti žalovanému: Ministerstvo dopravy, se
sídlem nábřeží Ludvíka Svobody 1222/12, Praha 1, o žalobě na ochranu proti nečinnosti
žalovaného, o kasační stížnosti žalovaného proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 15. 9.
2020, čj. 3 A 53/2019-22,
takto:
Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 15. 9. 2020, čj. 3 A 53/2019-22, se ruší a věc
se v rací tomuto soudu k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
I. Vymezení věci
[1] Rozhodnutím Magistrátu hlavního města Prahy ze dne 22. 2. 2018,
čj. MHMP 300183/2018/Dba, byla žalobci uložena pokuta ve výši 3 000 Kč a zákaz řízení
motorových vozidel na dobu dvou měsíců za spáchání přestupku na úseku provozu
na pozemních komunikacích. Žalobce se podanou žalobou domáhal uložení povinnosti vydat
rozhodnutí o odvolání žalobce proti rozhodnutí správního orgánu prvního stupně. Městský soud
v Praze žalobě vyhověl a uložil žalovanému (dále „stěžovatel“) povinnost vydat rozhodnutí
o odvolání.
[2] Městský soud v napadeném rozsudku uvedl, že mezi stranami není sporu o tom,
že odvolání proti rozhodnutí správního orgánu prvního stupně bylo podáno v zákonné lhůtě dne
9. 3. 2018, kdy spisovna správního orgánu prvního stupně přijala e-mailové podání
od zmocněnce žalobce. Dne 12. 3. 2018 (další pracovní den) bylo zjištěno, že daná e-mailová
zpráva byla bez platného elektronického podpisu. Dne 22. 5. 2018 byla zmocněnci vypravena
výzva k odstranění nedostatků a dne 10. 7. 2018 podal zmocněnec doplnění odvolání e-mailem
s přílohou s uznávaným elektronickým podpisem.
[3] Městský soud s odkazem na judikaturu Nejvyššího správního soudu (rozsudky ze dne
27. 7. 2017, čj. 2 As 80/2017-34, a ze dne 4. 6. 2015, čj. 9 As 63/2015-36) uvedl,
že i nepodepsané odvolání zásadně zahajuje řízení o odvolání v přestupkové věci a že odstranění
chybějící podstatné náležitosti podání včetně náležitosti podpisu lze učinit i podáním učiněným
v době, kdy řízení o odvolání stále ještě trvá. Městský soud rovněž uvedl, že §37 zákona
č. 500/2004 Sb., správního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), není
opatřen dovětkem, že k podání, které nebylo učiněno ve formě stanovené zákonem a které ani
následně nebylo ve stanovené době potvrzeno písemným podáním shodného obsahu nebo
předložením jeho originál, se nepřihlíží. Dle městského soudu tak žalobce zhojil vadu podání.
Stěžovatel zastává názor, že odvolání nebylo vůbec podáno a nemá tak o čem rozhodovat. Dle
soudu stěžovatel dané odvolací řízení neskončil některým z procesních způsobu předvídaných
zákonem, proto mu soud uložil povinnost vydat rozhodnutí o odvolání.
II. Obsah kasační stížnosti
[4] Stěžovatel nesouhlasí s městským soudem v tom, že nepodepsané odvolání učiněné
prostřednictvím e-mailu bez elektronického podpisu, které není následně doplněno či potvrzeno
ve lhůtě dle §37 odst. 4 správního řádu, zahajuje řízení o odvolání. V takovém případě je na dané
podání nutno nahlížet, jako by vůbec nebylo podáno, a tudíž nemůže zahájit řízení o odvolání.
Pokud je podáno odvolání prostřednictvím e-mailu bez elektronického podpisu, nejsou správní
orgány povinny vyzývat podatele k doplnění. Dle stěžovatele není překonán názor vyjádřený
v rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 9. 2009, čj. 9 As 90/2008-70,
č. 2041/2010 Sb. NSS, jak tvrdil městský soud. Stěžovatel rovněž souhlasil s rozsudkem
kasačního soudu ze dne 23. 3. 2012, čj. 4 Ads 5/2012-16, dle kterého „stěžovatelce vyplývala povinnost
doplnit či potvrdit své podání učiněné elektronickou formou bez zaručeného elektronického podpisu přímo
ze zákona, tedy z ustanovení §37 odst. 4 správního řádu, a proto nebylo povinností správního orgánu vyzývat
ji k doplnění či potvrzení jejího podání. Pokud tak správní orgán prvního stupně učinil, bylo to toliko projevem
jeho dobré vůle“.
III. Posouzení Nejvyšším správním soudem
[5] Dle §37 odst. 2 správního řádu musí podání obsahovat označení správního orgánu, jemuž
je určeno, další náležitosti, které stanoví zákon, a podpis osoby, která je činí. Dle odst. 3 stejného ustanovení
nemá-li podání předepsané náležitosti nebo trpí-li jinými vadami, pomůže správní orgán podateli nedostatky
odstranit nebo ho vyzve k jejich odstranění a poskytne mu k tomu přiměřenou lhůtu.
[6] Dle §37 odst. 4 správního řádu je podání možno učinit písemně nebo ústně do protokolu anebo
v elektronické podobě. Za podmínky, že podání je do 5 dnů potvrzeno, popřípadě doplněno způsobem uvedeným
ve větě první, je možno je učinit pomocí jiných technických prostředků, zejména prostřednictvím dálnopisu, telefaxu
nebo veřejné datové sítě bez použití podpisu.
[7] Městský soud zaujal názor, že podpis není povinnou náležitostí odvolání, proto i bez něj
je zahájeno řízení o odvolání. Tato vada byla následně odstraněna a řízení o odvolání mohlo být
ukončeno zákonem předpokládaným způsobem, což však nebylo, proto je stěžovatel nečinný.
[8] Na úvod Nejvyšší správní soud poznamenává, že rozšířený senát v rozsudku ze dne
18. 12. 2018, čj. 4 As 113/2018-39, č. 3836/2019 Sb. NSS, překonal závěr, který byl vysloven
v městským soudem citovaných rozsudcích sp. zn. 2 As 80/2017 a 9 As 63/2015. Rozšířený
senát uvedl, že „podpis na listinném podání je podstatnou náležitostí podání. Chybějící podpis na podání
je vadou, pro kterou nelze pokračovat v řízení (§37 odst. 2 správního řádu).“ Rozšířený senát rovněž
vyslovil, že „listinné podání, které trpí podstatnou vadou, jako je např. chybějící vlastnoruční podpis, řízení
zahájí. Podání ovšem nemůže bez toho, aniž by byla vada odstraněna, vyvolat projednání věci.“
[9] Tento názor rozšířeného senátu však není pro posuzovanou věc podstatný. Městský soud
totiž nesprávně vyložil citované ustanovení §37 odst. 2 až 4 správního řádu a neměl vůbec
posuzovat obsahové náležitosti podání.
[10] Nejvyšší správní soud souhlasí s městským soudem, že ačkoliv je chybějící podpis
povinnou náležitostí podání dle §37 odst. 2 správního řádu, i tak takové podání zahájí řízení
o odvolání. K odstranění této vady podání musí správní orgány dle §37 odst. 3 správního řádu
podatele vyzvat. Jak uvedl rozšířený senát, bez odstranění vady nemůže podání vyvolat
projednání věci a věc musí být dle §66 odst. 1 písm. c) správního řádu zastavena.
[11] K tomu, aby se však správní orgán dostal do režimu §37 odst. 2 a 3 správního řádu,
a tedy vůbec posuzoval obsahové vady podání, musí být podání učiněno v souladu s §37 odst. 4
správního řádu. Musí být tedy učiněno v zákonem uvedené formě, nebo alespoň do 5 dní
v takové formě doplněno jinak se k danému podání nepřihlíží. Takto se vyjádřil Nejvyšší správní
soud v rozsudku ze dne 20. 4. 2018, čj. 4 Azs 76/2018-39, kde uvedl, že nesprávným způsobem
podané podání bez následného doplnění ve lhůtě a formě dle §37 odst. 4 správního řádu nebylo
způsobilé zahájit řízení a správní orgán nebyl povinen na tuto skutečnost podatele upozornit.
V tomto rozsudku kasační soud rovněž citoval svůj rozsudek sp. zn. 9 As 90/2008, dle kterého
„pokud by stěžovatelka učinila podání, které by bylo opatřeno zaručeným elektronickým podpisem, ale postrádalo
by některou z předepsaných obsahových náležitostí, bylo by povinností správního orgánu v souladu s §37 odst. 3
správního řádu stěžovatelku vyzvat k jejich doplnění. Pokud však stěžovatelka neučinila podání v zákonem
stanovené formě, bylo třeba postupovat podle ustanovení §37 odst. 4 správního řádu, tj. podání do 5 dnů písemně
nebo ústně do protokolu potvrdit či opatřit elektronickým podpisem. Nepostupovala-li stěžovatelka dle ustanovení
§37 odst. 4 správního řádu, pak její podání, nebylo způsobilé zahájit předmětné správní řízení a nelze k němu
vůbec přihlížet, ani odstraňovat jeho případné obsahové vady. Správní orgán vždy přihlíží k podáním učiněným
zákonem předepsanou formou, podání učiněná jinou formou se stanou v řízení relevantní pouze za předpokladu
jejich následného doplnění (do 5 dnů) některou z uvedených kvalifikovaných forem podání.“ Není tedy pravda,
že by tento názor byl již překonán, jak uvedl městský soud v napadeném rozhodnutí. Obdobně
lze uvést i stěžovatelem citovaný rozsudek sp. zn. 4 Ads 5/2012, ve kterém Nejvyšší správní soud
vyslovil, že pokud není odvolání v pětidenní lhůtě potvrzeno zákonem stanoveným způsobem,
nepřihlíží se k němu.
[12] Městský soud tak nesprávně posuzoval obsahové vady podání za situace, kdy měl
posuzovat, zda podání bylo učiněno zákonem předpokládaným způsobem dle §37 odst. 4
správního řádu. Zatížil tak své rozhodnutí vadou nezákonnosti spočívající v nesprávném
posouzení právní otázky [§103 odst. 1 písm. a) s. ř. s.]
IV. Závěr a náklady řízení
[13] Nejvyšší správní soud tedy dospěl k závěru, že kasační stížnost je důvodná. Napadený
rozsudek městského soudu proto dle §110 odst. 1 věty první s. ř. s. zrušil a věc mu vrátil
k dalšímu řízení, v němž je v souladu s ustanovením §110 odst. 4 s. ř. s. právními závěry
uvedenými v tomto rozsudku vázán. Konkrétně musí vyjít z toho, že podání, které bylo podáno
bez kvalifikovaného elektronického podpisu, nebylo podáno v zákonem stanovené formě a lze
k němu přihlížet jen tehdy, pokud by bylo doplněno do 5 dnů formou zákonem předvídanou.
[14] O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti rozhodne v souladu s §110 odst. 3 větou
první s. ř. s. městský soud v novém rozhodnutí.
Poučení: Proti tomuto rozsudku ne j so u opravné prostředky přípustné.
V Brně 7. ledna 2021
Petr Mikeš
předseda senátu