ECLI:CZ:NSS:2021:8.AZS.305.2020:33
sp. zn. 8 Azs 305/2020 - 33
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Petra Mikeše a soudců
Milana Podhrázkého a Jitky Zavřelové v právní věci žalobce: D. H. T., zast. Mgr. Ladislavem
Bártou, advokátem se sídlem Purkyňova 787/6, Ostrava, proti žalované: Policie
České republiky, Krajské ředitelství policie Ústeckého kraje, odbor cizinecké policie,
se sídlem Masarykova 925/27, Ústí nad Labem, proti rozhodnutí žalované ze dne 1. 10. 2020, čj.
KRPU-113756-47/ČJ-2020-040022, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu
v Ústí nad Labem ze dne 23. 11. 2020, čj. 54 A 23/2020-34,
takto:
I. Kasační stížnost se zamí t á.
II. Žalobce n emá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
III. Žalované se n ep ři zn áv á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
IV. Ustanovenému zástupci žalobce Mgr. Ladislavu Bártovi, advokátu, se p ři zn áv á
za řízení o kasační stížnosti odměna a náhrada hotových výdajů ve výši 3 400 Kč, která
mu bude vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu do 30 dnů od právní moci tohoto
rozhodnutí.
Odůvodnění:
I. Vymezení věci
[1] Žalobce (dále „stěžovatel“) byl zadržen orgány Spolkové republiky Německo a následně
předán do České republiky na základě readmisní dohody. Rozhodnutím ze dne 10. 7. 2020,
čj. KRPU-113756-25/ČJ-2020-040022-RD-SV, byl zajištěn za účelem vyhoštění na 90 dnů ode
dne omezení osobní svobody, které nastalo dne 9. 7. 2020 v 10.30 hodin. Rozhodnutím ze dne
17. 7. 2020, čj. KRPU-113756-41/ČJ-2020-040022-SV-ZZ, bylo rozhodnuto o jeho správním
vyhoštění se stanovenou dobou, po kterou mu nelze umožnit vstup na území členských států
Evropské unie, v délce tří let. Dne 1. 10. 2020 rozhodnutím uvedeným v záhlaví tohoto rozsudku
bylo zajištění stěžovatele prodlouženo o 90 dnů. Proti tomuto rozhodnutí se stěžovatel bránil
podanou žalobou, kterou Krajský soud v Ústí nad Labem zamítl rozsudkem, který stěžovatel
následně napadl kasační stížností.
[2] Krajský soud nepřisvědčil jediné žalobní námitce, že napadené rozhodnutí žalované je,
pokud jde o stanovení doby prodloužení zajištění, nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů.
Poukázal na strany 6 a 7 napadeného rozhodnutí a uzavřel, že napadené rozhodnutí
je odůvodněno dostatečně. Dle soudu se žalovaná dostatečně zabývala úkony, které doposud
nebyly učiněny a jsou nezbytné k realizaci správního vyhoštění. Zejména šlo o úkony související
s ověřením totožnosti stěžovatele, opatřením náhradního cestovního dokladu a se zajištěním
vlastní realizace vyhoštění. Soud rovněž upozornil na to, že žalovaná nebyla nečinná, jelikož již
byla odeslána žádost o zjištění totožnosti stěžovatele, avšak předpokládané obdržení cestovního
dokladu pro realizaci správního vyhoštění se z důvodu stále trvající celosvětové pandemie
onemocnění covid-19 výrazně zpomalilo.
II. Obsah kasační stížnosti a vyjádření žalované k ní
[3] V kasační stížnosti stěžovatel z velké části opakoval již argumenty uvedené v žalobě, tedy
nesouhlasil s dobou prodloužení zajištění z důvodu nedostatečného odůvodnění. Skutkové
okolnosti se dle stěžovatele nezměnily, žalovaná disponovala stejnými informacemi, avšak
prodloužila zajištění o stejnou dobu jako byl stěžovatel zajištěn původně. Dodal, že o pandemii
nemocí covid-19 žalovaná věděla již v době původního zajištění. Stěžovatel odkázal na rozsudek
NSS ze dne 24. 2. 2020, čj. 4 Azs 340/2018-28, ve kterém kasační soud zrušil rozhodnutí
žalované, jelikož odůvodnila prodloužení zajištění stejnými okolnostmi jako původní zajištění,
aniž by vysvětlila důvod, proč nestačila původní doba k obstarání všech potřebných dokladů
k realizaci správního vyhoštění.
[4] Žalovaná ve vyjádření ke kasační stížnosti rekapitulovala průběh správního řízení. Aktivně
činila kroky k realizaci správního vyhoštění, avšak z důvodu pandemie nemoci Covid-19
se postup výrazně zpomalil. Správní vyhoštění bylo však stále možné. Dobu prodloužení zajištění
odůvodnila dostatečně a v napadeném rozhodnutí uvedla, jaké úkony bude nutné učinit a jak
dlouho budou trvat. Pro úplnost dodala, že dne 4. 1. 2021 bylo zajištění ukončeno, neboť správní
vyhoštění nebylo v době zajištění realizováno.
III. Posouzení Nejvyšším správním soudem
[5] Stěžovatel v žalobě namítal, že doba prodloužení zajištění byla odůvodněna stejnými
okolnostmi jako původní zajištění, v čemž spatřoval vadu nepřezkoumatelnosti. Krajský soud
s tímto posouzením nesouhlasil a uvedl, že žalovaná v napadeném rozhodnutí vysvětlila,
že původní doba nebyla dostatečná, jelikož veškeré postupy byly zpomaleny z důvodu pandemie
nemoci Covid-19, proto ani napadené rozhodnutí není nepřezkoumatelné. Podstatou kasační
stížnosti je námitka, že žalovaná o pandemii věděla již v původním zajištění, proto se nijak
nezměnily skutečnosti, přesto bylo rozhodnuto o stejné době zajištění jako při původním
zajištění.
[6] Nejvyšší správní soud považuje tuto jedinou námitku za nedůvodnou. Je pochopitelné,
že epidemická situace se vyvíjí, a proto je téměř nemožné předem odhadnout, jak budou státy
reagovat a zavádět různá opatření, která prodlouží kroky nezbytné k vyřízení potřebných dokladů
(identifikace osoby stěžovatele a opatření cestovních dokladů od úřadů ve Vietnamu) k realizaci
správního vyhoštění.
[7] Doba původního zajištění rovněž nebyla odůvodněna trvající pandemií nemoci
Covid-19. Žalovaná stanovila dobu původního zajištění na základě předpokládaného
standardního postupu při realizaci vyhoštění, pokud by nenastalo nenadále zdržení z důvodu
nepředpokládaných okolností. Nelze přehlédnout, že tak učinila v červenci 2020, kdy se zdála být
situace ohledně pandemie nemoci covid-19 v mnoha směrech stabilizována. Prodloužení kroků
vedoucích k realizaci vyhoštění (žádost o ověření totožnosti a vydání náhradního dokladu,
obdržení cestovního dokladu, obstarání letenky a eskorty, komunikace se státem původu o
převzetí cizince) z důvodu trvající pandemie zohlednila až v rozhodnutí o prodloužení zajištění,
což však kasační soud nepovažuje za vadu.
[8] Stěžovatelem vzpomínaná věc NSS sp. zn. 4 Azs 340/2018 na nyní posuzovanou věc
nedopadá. Čtvrtý senát zrušil rozhodnutí o prodloužení zajištění jelikož, „žalovaná přitom vůbec
nevysvětlila, zda v mezidobí (tj. v době původního zajištění) nastaly prodlevy s poskytnutím potřebných údajů
ze strany cizince k ověření jeho totožnosti, nebo jsou zde jiné problémy, které zabránily ověření totožnosti a vydání
náhradního cestovního dokladu v původně předpokládané době 40-60 dnů (která ale uplynula již v době
původního zajištění), tedy proč je třeba zajištění prodloužit o stejnou dobu, po jakou trvalo prvotní zajištění.“ Jak
již bylo výše uvedeno, žalovaná v přezkoumávaném rozhodnutí uvedla, že oproti původně
předpokládaným lhůtám pro zajištění cestovního dokladu nastaly prodlevy z důvodu epidemie
nemoci covid-19.
IV. Závěr a náklady řízení
[9] Nejvyšší správní soud kasačním námitkám nepřisvědčil, proto kasační stížnost podle
§110 odst. 1 věty poslední s. ř. s. zamítl.
[10] Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o §60 odst. 1 větu první s. ř. s. ve spojení s §120
s. ř. s. Stěžovatel v soudním řízení úspěch neměl, proto dle uvedených ustanovení nemá právo
na náhradu nákladů řízení. Žalované, která by jinak měla právo na náhradu nákladů řízení,
nevznikly v řízení žádné náklady nad rámec jeho úřední povinnosti.
[11] Nejvyšší správní soud ustanovenému zástupci přiznal odměnu za zastupování (§35
odst. 10 s. ř. s.). Jde o odměnu za 1 úkon právní služby (doplnění kasační stížnosti) celkem v částce
3 100 Kč [§9 odst. 4 písm. d), §7 bod 5, §11 odst. 1 písm. d) vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního
tarifu) a náhradu hotových výdajů, celkem 300 Kč (§13 odst. 3 téže vyhlášky), celkem tedy
3 400 Kč. Tato částka bude vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu do 30 dnů ode dne
právní moci tohoto rozhodnutí.
Poučení: Proti tomuto rozsudku ne j so u opravné prostředky přípustné.
V Brně 21. dubna 2021
Petr Mikeš
předseda senátu