ECLI:CZ:NSS:2021:8.AZS.58.2021:25
sp. zn. 8 Azs 58/2021 - 25
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Milana Podhrázkého a soudců Jitky
Zavřelové a Petra Mikeše v právní věci žalobce: M. S. S., zastoupený opatrovníkem
Mgr. Ladislavem Bártou, advokátem se sídlem Purkyňova 787/6, Ostrava, proti žalované: Policie
České republiky, Krajské ředitelství policie Pardubického kraje, Odbor cizinecké policie,
se sídlem Opočínek 57, Pardubice, proti rozhodnutí žalované ze dne 27. 11. 2020, čj.
KRPE-81151-47/ČJ-2020-170022, o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu
v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích ze dne 19. 1. 2021, čj. 66 A 5/2020-20,
takto:
I. Usnesení Krajského soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích ze dne 19. 1. 2021,
čj. 66 A 5/2020 - 20, se r uší a věc se v rací tomuto soudu k dalšímu řízení.
II. Ustanovenému opatrovníkovi žalobce Mgr. Ladislavu Bártovi, advokátovi,
se p ři zn áv á odměna za zastupování a náhrada hotových výdajů ve výši 3 400 Kč,
která bude vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu do jednoho měsíce od právní
moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
[1] Žalovaná v záhlaví uvedeným rozhodnutím prodloužila dobu zajištění žalobce
podle §129 odst. 7 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky (dále
jen „zákon o pobytu cizinců“). Toto rozhodnutí bylo žalobci doručeno 27. 11. 2020. Žalobce
proti němu brojil žalobou z 23. 12. 2020 (předanou k poštovní přepravě 28. 12. 2020)
u Krajského soudu v Hradci Králové – pobočka Pardubice. Žalobce společně s podáním žaloby
požádal o ustanovení zástupce, Mgr. Ladislava Bárty, advokáta.
[2] Usnesením ze 4. 1. 2021, čj. 66 A 5/2020-12, krajský soud ustanovil žalobci opatrovníka
Mgr. Ladislava Bártu, advokáta, s odůvodněním, že žalobce byl propuštěn ze zařízení
pro zajištění cizinců a jeho pobyt není znám. Týmž usnesením současně žalobce vyzval,
aby ve lhůtě 5 dnů od doručení usnesení žalobu doplnil o žalobní body. Vzhledem k tomu,
že tak žalobce prostřednictvím opatrovníka neučinil, krajský soud kasační stížností napadeným
usnesením žalobu odmítl podle §37 odst. 5 s. ř. s.
[3] Žalobce (dále „stěžovatel“) podal proti tomuto usnesení kasační stížnost. Namítá,
že krajský soud nesprávně spočetl lhůtu k doplnění žaloby, neboť zjevně nevzal v potaz potřebu
vyčkat na právní moc usnesení o ustanovení opatrovníka obsahujícího výzvu k doplnění žaloby.
S odkazem na §50b odst. 4 o. s. ř. uvedl, že toto usnesení mohlo nabýt právní moci nejdříve
desátý den po vyvěšení na úřední desce. Pětidenní lhůta k doplnění žaloby tak nemohla začít
dříve než první den po právní moci předmětného usnesení a v žádném případě nemohla skončit
již 19. 1. 2021, kdy byla žaloba odmítnuta.
[4] Žalovaná se ke kasační stížnosti nevyjádřila.
[5] Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že je kasační stížnost důvodná.
[6] Podle §50b odst. 4 písm. c) o. s. ř., který se na věc užije obdobně (viz §42 odst. 5 s. ř. s.),
se písemnost doručuje rovněž účastníku, mimo jiné „jde-li o doručení usnesení o ustanovení opatrovníka
podle §29; usnesení o ustanovení opatrovníka účastníku, jehož pobyt není znám, […] se však doručuje
jen ostatním účastníkům řízení a ustanovenému opatrovníku a vyvěsí se na úřední desce soudu“.
[7] Podle §50l odst. 1 o. s. ř. „[s]tanoví-li zákon, že rozhodnutí nebo jiná písemnost mají být vyvěšeny
na úřední desce soudu, platí, že desátým dnem po dni vyvěšení byly doručeny účastníkům, […] jejichž pobyt není
znám […]“.
[8] Nejvyšší správní soud z obsahu spisu krajského soudu zjistil, že usnesení o ustanovení
opatrovníka obsahující výzvu k doplnění žaloby krajský soud doručoval pouze ustanovenému
opatrovníkovi (prostřednictvím datové schránky). V rozporu s §50b odst. 4 písm. c) o. s. ř.
tedy krajský soud dané usnesení nedoručoval žalované, ani jej nevyvěsil na úřední desce soudu.
[9] Z judikatury Nejvyššího správního soudu vyplývá, že „rozhodnutí o ustanovení opatrovníka
nabude právní moci, až pokud je doručeno jak opatrovníkovi, tak účastníkovi (byť fikcí desátým dnem po vyvěšení
na úřední desce)“ (rozsudek NSS ze dne 16. 6. 2021, čj. 10 Azs 384/2020 - 31, bod 11). „[N]elze
akceptovat výklad, podle kterého by se lhůta pro doplnění odvíjela již a jen od doručení usnesení o ustanovení
zástupce obsahující výzvu k doplnění žaloby toliko ustanovenému zástupci, aniž by měl ten, komu byl zástupce
ustanoven, možnost se s tímto usnesením seznámit.“ (rozsudek NSS ze dne 29. 8. 2019,
čj. 8 Azs 205/2019 - 22, č. 3930/2019 Sb. NSS, bod 9).
[10] Vzhledem k tomu, že krajský soud nedoručil usnesení o ustanovení opatrovníka
obsahující výzvu k doplnění žaloby stěžovateli vyvěšením na úřední desce soudu, nemohlo toto
usnesení nabýt právní moci a v něm stanovená lhůta pro doplnění žaloby nemohla počít plynout.
Za těchto okolností tedy krajský soud nepostupoval správně, jestliže odmítl žalobu z důvodu,
že stěžovatel (jeho opatrovník) ve stanovené lhůtě vady žaloby neodstranil.
[11] Nejvyšší správní soud se pro účely kasačního přezkumu musel nejprve vypořádat
s procesními následky vadného postupu krajského soudu. Vzhledem k tomu, že usnesení
o ustanovení opatrovníka nenabylo právní moci, krajským soudem ustanovený opatrovník nebyl
formálně oprávněn zastupovat stěžovatele v řízení o kasační stížnosti a podat v jeho zastoupení
kasační stížnost. Právní moci nenabylo ani samotné napadené usnesení (krajský soud jej
doručoval nepravomocně ustanovenému opatrovníkovi), takže nemohlo být předmětem kasační
stížnosti (§102 s. ř. s.). Nejvyšší správní soud tedy nejprve vrátil spis krajskému soudu k nápravě
formálních nedostatků doručování.
[12] Krajský soud tyto nedostatky napravil. Nechal vyvěsit usnesení o ustanovení opatrovníka
s výzvou k doplnění žaloby na své úřední desce podle §50b odst. 4 písm. c) a 50l odst. 1 o. s. ř.
a doručil toto usnesení žalované. Usnesení nabylo právní moci 13. 9. 2021. Tím nabylo následně
formálně právní moci i napadené usnesení o odmítnutí žaloby a pro účely kasačního řízení
se zhojily procesní nedostatky (kasační stížnost směřuje proti již pravomocnému usnesení
a ustanovený opatrovník je formálně oprávněn zastupovat stěžovatele v řízení o kasační
stížnosti).
[13] Nejvyšší správní soud se následně zabýval otázkou, zda mohl mít shora uvedený vadný
postup krajského soudu vliv na zákonnost napadeného usnesení. Konkrétně jde o to,
zda by bývalo bylo za daných okolností objektivně možné žalobu, jež neobsahovala žádný
žalobní bod, před uplynutím žalobní lhůty doplnit a zda byl tedy krajský soud vůbec povinen
stěžovatele k doplnění žaloby vyzvat.
[14] Není sporu o tom, že rozhodnutí žalované bylo stěžovateli doručeno 27. 11. 2020 a konec
třicetidenní lhůty k podání žaloby podle §172 odst. 1 zákona o pobytu cizinců připadl na pondělí
28. 12. 2020. V tento den, tj. v poslední den lhůty podal stěžovatel žalobu spolu s žádostí
o ustanovení zástupce k poštovní přepravě (dne 29. 12. 2020 pak byla žaloba s žádostí doručena
krajskému soudu).
[15] Obecně platí, že žalobce musí ve lhůtě pro podání žaloby uplatnit alespoň jeden žalobní
bod, v opačném případě správní soud žalobu odmítne (rozsudek rozšířeného senátu NSS ze dne
20. 3. 2018, čj. 3 Azs 66/2017 - 31, č. 3733/2018 Sb. NSS, bod 48). Jestliže žaloba neobsahuje
žádný žalobní bod a zároveň již není objektivně možné, že by jej žalobce doplnil ve lhůtě
pro podání žaloby, není soud povinen vyzývat žalobce k odstranění této vady (srov. např.
rozsudek NSS ze dne 4. 2. 2009, čj. 2 As 69/2008 - 148).
[16] Souzenou věc však nelze posuzovat pouze podle těchto obecných východisek, protože
stěžovatel při podání žaloby také požádal o ustanovení zástupce. Podle §35 odst. 10 s. ř. s. platí,
že „[p]ožádá-li navrhovatel o osvobození od soudních poplatků nebo o ustanovení zástupce, po dobu od podání
takové žádosti do právní moci rozhodnutí o ní neběží lhůta stanovená pro podání návrhu na zahájení řízení.“
Dnem podání žádosti o ustanovení zástupce k poštovní přepravě se tedy staví lhůta pro podání
žaloby, resp. pro vymezení žalobních bodů (srov. rozsudek NSS ze dne 7. 2. 2020,
čj. 9 Azs 366/2019 - 20, bod 28).
[17] Podle rozsudku NSS ze dne 24. 4. 2019, čj. 2 Azs 48/2019 - 67, se lhůta k podání žaloby
spotřebuje až uplynutím posledního okamžiku dne, kterým končí lhůta pro podání žaloby.
Zastaví-li se běh lhůty (určené podle dnů, nikoliv podle kratších intervalů), pak se do její uplynulé
části nepočítá den, kdy nastala skutečnost, s níž je stavení lhůty spojeno. Stěžovatel v nyní
projednávané věci podal žádost o ustanovení zástupce poslední den lhůty. Tím se běh lhůty
zastavil a den, v němž se tak stalo, se do uplynulé části nezapočítal. Uplynulo tedy dvacet devět
dnů ze lhůty k podání žaloby (k vymezení žalobních bodů). Zbývající část lhůty se neobnoví,
dokud rozhodnutí soudu o žádosti o ustanovení zástupce, v němž zároveň vyzve stěžovatele
k odstranění vad podání, nenabude právní moci. Třebaže se jedná o lhůtu krátkou, neznamená to,
že by doplnění žaloby bylo objektivně nemožné. Ke shodným závěrům dospěl Nejvyšší správní
soud např. v rozsudcích ze dne 26. 4. 2018, čj. 9 Azs 246/2017 - 48, bod 22, ze dne 17. 10. 2019,
čj. 10 Azs 247/2019 - 49, bod 11, ze dne 22. 1. 2020, čj. 7 Azs 321/2019 - 40, bod 14, ze dne
18. 2. 2020, čj. 1 Azs 419/2019 - 39, bod 16, ze dne 22. 7. 2020, čj. 2 Azs 107/2019 - 25, bod 16,
nebo ze dne 16. června 2021, čj. 9 Azs 38/2021 - 45, bod 11).
[18] Krajský soud se návrhem na ustanovení zástupce zabýval v usnesení o ustanovení
opatrovníka s výzvou k doplnění žaloby. Byť o tomto návrhu formálně nerozhodl, dospěl
k závěru, že podmínky pro ustanovení zástupce jsou splněny, žalobci však ustanovil z důvodu
hospodárnosti řízení požadovaného zástupce do procesního postavení opatrovníka. Toto
usnesení, které lze považovat rozhodnutí o žádosti o ustanovení zástupce, však nabylo právní
moci až 13. 9. 2021, tedy až po vydání unesení napadeného kasační stížností. Toto usnesení
tedy bylo vydáno, aniž byl stěžovatel (jeho opatrovník) řádně vyzván k doplnění žalobních bodů.
[19] S ohledem na vše výše uvedené dospěl Nejvyšší správní soud k závěru, že nebyly splněny
zákonné důvody pro odmítnutí žaloby krajským soudem. Nejvyšší správní soud proto napadené
usnesení krajského soudu zrušil a vrátil mu věc k dalšímu řízení (§110 odst. 1 věta první s. ř. s.).
Krajský soud v něm bude vázán právním názorem vysloveným v tomto rozsudku (§110 odst. 4
s. ř. s.). Konkrétně krajský soud poskytne stěžovateli (jeho opatrovníkovi) jednodenní lhůtu
k doplnění žaloby. Rozhodne též o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti mezi účastníky
(§110 odst. 3 s. ř. s.).
[20] Odměna opatrovníka stěžovatele Mgr. Ladislava Bárty, advokáta, který byl stěžovateli
ustanoven usnesením Krajského soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích ze dne
4. 1. 2021, čj. 66 A 5/2020 - 12, byla stanovena za jeden úkon právní služby, tj. podání kasační
stížnosti ze 3. 2. 2021 (včetně jejího doplnění z 8. 3. 2021) podle §11 odst. 1 písm. d) vyhlášky
Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. (dále jen „advokátní tarif“). Opatrovníkovi stěžovatele
tak náleží odměna 3 100 Kč [§7 ve spojení s §9 odst. 4 písm. d) advokátního tarifu], a náhrada
hotových výdajů ve výši 300 Kč (§13 odst. 4 advokátního tarifu), celkem tedy 3 400 Kč.
Opatrovník stěžovatele soudu nedoložil, že je plátcem DPH. Daná částka mu bude vyplacena
z účtu Nejvyššího správního soudu do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku.
Poučení: Proti tomuto rozsudku ne j so u opravné prostředky přípustné.
V Brně 12. října 2021
Milan Podhrázký
předseda senátu