ECLI:CZ:NSS:2021:9.AS.136.2021:28
sp. zn. 9 As 136/2021 - 28
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Radana Malíka a soudců
JUDr. Barbary Pořízkové a JUDr. Pavla Molka v právní věci žalobkyně: S. B., zast. zákonnou
zástupkyní T. K., zast. Mgr. Pavlem Kužílkem, advokátem se sídlem Smetanova 1784/5, Přerov,
proti žalovanému: Krajský úřad Zlínského kraje, se sídlem třída T. Bati 21, Zlín, proti
rozhodnutí žalovaného ze dne 18. 11. 2020, č. j. KUZL 75879/2020, sp. zn. KUSP 64045/2020,
v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 27. 5. 2021,
č. j. 62 A 5/2021 - 47,
takto:
I. Kasační stížnost se zamí t á .
II. Žádný z účastníků n emá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Vymezení věci
[1] Žalobkyně se podanou žalobou u Krajského soudu v Brně domáhala zrušení výše
označeného rozhodnutí žalovaného. Tím bylo zamítnuto jako nepřípustné (podáno
neoprávněnou osobou) odvolání T. K. (zákonné zástupkyně žalobkyně – matky) proti rozhodnutí
Církevní základní školy a mateřské školy ve Zlíně ze dne 7. 9. 2020, č. j. CMSZL 138/2020, reg.
č. ZSC/2020/242. Tímto rozhodnutím byla žalobkyně přijata od školního roku 2020/2021
k základnímu vzdělávání, a to na základě žádosti podané otcem a na základě nahrazeného
souhlasu matky usnesením Okresního soudu ve Zlíně ze dne 26. 8. 2020,
č. j. P43/2020-306, 27 P a Nc 252/2020.
[2] Krajský soud žalobu odmítl. Ztotožnil se s názorem žalovaného, že odvolání bylo
podáno osobou neoprávněnou (matkou žalobkyně a nikoliv žalobkyní samotnou). Žalobkyně
nevyčerpala řádné opravné prostředky před podáním žaloby, která je tak nepřípustná
podle §68 písm. a) zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších
předpisů (dále jen „s. ř. s.“).
II. Obsah kasační stížnosti a vyjádření žalovaného
[3] Žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) napadá usnesení krajského soudu a namítá, že žaloba
byla odmítnuta nezákonně, neboť soud nesprávně posoudil právní otázku a usnesení
je nepřezkoumatelné.
[4] Stěžovatelka krajskému soudu vyčítá, že se vůbec nevypořádal s námitkou nicotnosti
správních rozhodnutí. Nereflektoval ani to, že stěžovatelka se domáhá prohlášení nicotnosti
i z toho důvodu, že bylo zrušeno výše citované usnesení Okresního soudu ve Zlíně nahrazující
souhlas matky. Pokud nicotné rozhodnutí nevyvolává žádné právní účinky, nelze správní žalobu
podle stěžovatelky odmítnout jako nepřípustnou podle §46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. ve spojení
s §68 písm. a) téhož předpisu. Zároveň nicotné správní rozhodnutí nemůže určit okruh
účastníků řízení a tak může žalobu podat přímo stěžovatelka.
[5] Dále stěžovatelka rozporuje závěr o tom, že nevyčerpala řádné opravné prostředky.
Z podaného odvolání totiž vyplývá, že na první straně je stěžovatelka (a nikoliv její matka) vždy
uvedena jako účastnice řízení.
[6] V doplnění kasační stížnosti stěžovatelka dodává, že jí zároveň nebylo umožněno
se seznámit s podklady pro rozhodnutí. Z toho důvodu je rozhodnutí žalovaného nezákonné
a navrhuje „napadené rozhodnutí krajského soudu zrušit a věc vrátit správnímu orgánu prvního stupně
k dalšímu řízení“.
[7] Žalovaný se ve svém vyjádření ztotožnil s napadeným usnesením a námitky stěžovatelky
považuje za neopodstatněné. Navrhuje kasační stížnost zamítnout.
III. Právní hodnocení Nejvyššího správního soudu
[8] Nejvyšší správní soud posoudil formální náležitosti kasační stížnosti a shledal, že byla
podána včas, osobou k tomu oprávněnou, směřuje proti rozhodnutí, proti němuž je podání
kasační stížnosti přípustné, z důvodů, které zákon připouští, a stěžovatelka je zastoupena
advokátem (§102 a násl. s. ř. s.). Poté přistoupil k přezkumu usnesení krajského soudu v rozsahu
kasační stížnosti a v rámci uplatněných důvodů. Ověřil také, zda netrpí vadami, k nimž by musel
přihlédnout z úřední povinnosti (§109 odst. 3 a 4 s. ř. s.).
[9] Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že kasační stížnost není důvodná.
[10] Předně soud poznamenává, že v řízení o kasační stížnosti proti usnesení, kterým byla
žaloba odmítnuta, je možné uplatnit pouze kasační důvod podle §103 odst. 1 písm. e) s. ř. s.
(např. rozsudek NSS ze dne 21. 4. 2005, č. j. 3 Azs 33/2004 - 98, č. 625/2005 Sb. NSS; nebo
nejnověji ze dne 27. 10. 2021, č. j. 5 Afs 319/2020 - 42, odst. [11]).
[11] Krajskému soudu se nedá vytknout, že se v předcházejícím řízení nezabýval námitkou
nicotnosti, jak činí stěžovatelka. Nemá totiž pravdu, když tvrdí, že nicotné správní rozhodnutí
lze napadnout žalobou i bez vyčerpání opravných prostředků.
[12] Jak vyplývá z judikatury Nejvyššího správního soudu, vyslovit nicotnost „úkonu správního
orgánu tak může soud pouze v případě řádného podání žaloby proti rozhodnutí dle §65 s. ř. s., pokud jsou
splněny všechny podmínky předepsané pro tento typ soudního řízení, včetně vyčerpání opravných prostředků
ve správním řízení“ (rozsudek NSS ze dne 4. 10. 2013, č. j. 4 As 113/2013 - 30, odst. [16]; obdobně
pak i usnesení rozšířeného senátu NSS ze dne 12. 3. 2013, č. j. 7 As 100/2010 - 65, odst. [59],
č. 2837/2013 Sb. NSS; nebo nověji např. rozsudek NSS ze dne 9. 9. 2021, č. j. 8 As 61/2021 - 32,
odst. [11]).
[13] Nejvyšší správní soud se dále, po důkladném prostudování spisu správního orgánu,
ztotožňuje s krajským soudem ohledně závěru, že odvolání bylo podáno neoprávněnou osobou
(tj. zákonnou zástupkyní stěžovatelky – matkou). Zjištění, která jsou v napadeném usnesení
prezentována a kterými je tento závěr podložen (body 6. až 11.), odpovídají obsahu správního
spisu. Pokud je odvolání nadepsáno „odvolání zákonného zástupce […]“, jsou v něm použity obraty
„[…] podává zákonný zástupce prostřednictvím právního zástupce […]“ nebo „zákonný zástupce namítá“, či
plná moc pro zastupování v řízení je udělena advokátovi přímo T. K. (matkou) jako účastnicí
řízení, nezbývá kasačnímu soudu, než se se závěrem krajského soudu ztotožnit.
[14] Tento závěr nemění ani to, že stěžovatelka je na odvolání uvedena jako účastník řízení,
jak je namítáno v kasační stížnosti. Odvolání totiž musí být podáno jménem stěžovatelky, neboť
jak již poukázal krajský soud, rozhodnutí o přijetí nezletilého dítěte do základní školy se dotýká
práv dítěte a nikoliv jeho zákonných zástupců (srov. bod 5. napadeného usnesení a tam obsáhle
citovanou judikaturu).
[15] Kasační soud z výše uvedených důvodů konstatuje, že krajský soud postupoval správně,
pokud nejdříve zkoumal naplnění procesních podmínek pro řízení před soudem, a vzhledem
k jejich nesplnění se žalobou (vč. žalobní námitky nicotnosti) dále nezabýval. Závěr o nevyčerpání
opravného prostředku přímo stěžovatelkou je nadto taktéž správný.
[16] Ostatním kasačním námitkám se Nejvyšší správní soud nevěnoval, neboť nespadají
pod důvod v §103 odst. 1 písm. e) s. ř. s., v důsledku čehož jsou podle §104 odst. 4 s. ř. s.
nepřípustné.
IV. Závěr a náklady řízení
[17] Nejvyšší správní soud kasačním námitkám nepřisvědčil a neshledal ani vadu,
ke které by musel přihlédnout z úřední povinnosti, kasační stížnost proto zamítl podle
§110 odst. 1, věty poslední, s. ř. s.
[18] Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o §60 odst. 1 s. ř. s., ve spojení s §120 s. ř. s.
Stěžovatelka, která neměla ve věci úspěch, nemá právo na náhradu nákladů řízení, žalovanému
nevznikly náklady nad rámec úřední činnosti.
Poučení: Proti tomuto rozsudku ne j so u opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 11. listopadu 2021
JUDr. Radan Malík
předseda senátu