ECLI:CZ:NSS:2021:9.AZS.201.2021:25
sp. zn. 9 Azs 201/2021 - 25
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Radana Malíka a soudců
JUDr. Pavla Molka a JUDr. Barbary Pořízkové v právní věci žalobce: D. E., zast. JUDr. Petrem
Novotným, advokátem se sídlem Archangelská 1568/1, Praha 10, proti žalovanému:
Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 936/3, Praha 7, proti rozhodnutí žalovaného
ze dne 19. 1. 2021, č. j. OAM-871/ZA-ZA04-ZA04-2020, v řízení o kasační stížnosti žalobce
proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 21. 7. 2021, č. j. 20 Az 7/2021 - 34,
takto:
I. Kasační stížnost se o dm ít á pro nepřijatelnost.
II. Žádný z účastníků nemá práv o na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Vymezení věci
[1] Žalovaný rozhodnutím uvedeným v záhlaví rozhodl, že se žalobci neuděluje mezinárodní
ochrana dle §12 až §14b zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů
(dále jen „zákon o azylu“).
[2] Žalobce podal proti rozhodnutí žalovaného žalobu k Městskému soudu v Praze
(dále jen „městský soud“), který ji zamítl rozsudkem uvedeným v záhlaví. Ze správního spisu
zjistil, že žalobce netvrdil, že by byl v Ruské federaci, tedy v zemi původu, pronásledován
za uplatňování politických práv a svobod. Důvodem jeho žádosti o udělení mezinárodní ochrany
byla snaha o soužití s manželkou, která je též státním příslušníkem Ruské federace a má povolen
trvalý pobyt v České republice. Městský soud nezjistil skutečnosti, na základě kterých by mohla
žalobci při návratu do vlasti hrozit skutečná vážná újma. Neshledal ani žádný důvod zvláštního
zřetele hodný, který by odůvodňoval udělení doplňkové ochrany z humanitárních důvodů.
Obavy z mučení a nelidského či ponižujícího zacházení nebo trestu žalobce tvrdí pouze obecně
bez uvedení konkrétních okolností, ze kterých by tyto obavy mohly skutečně vycházet.
Skutečnost, že v některé zemi existuje autoritářský nedemokratický režim, neznamená, že každý
občan dané země je tomuto negativnímu vlivu vystaven. Dle rozsudku Nejvyššího správního
soudu (dále též „NSS“) ze dne 21. 7. 2005, č. j. 3 Azs 303/2004 - 79, žadatel o mezinárodní
ochranu, který není vystaven pronásledování z azylově relevantních důvodů, nebo takové
skutečnosti ani netvrdí, i přes skutečnost, že pochází ze země, která je výše uvedeným způsobem
problematická, nesplňuje podmínky pro udělení azylu ve smyslu §12 zákona o azylu či doplňkové
ochrany dle §14a daného zákona. Aktuální postavení žalobce nelze podřadit pod žádné
ustanovení zákona o azylu. Žádost o mezinárodní ochranu lze v daném případě považovat
za snahu odvrátit nelegálnost pobytu na území České republiky. Žalovaný dostatečně zjistil
skutkový stav a přihlédl ke všem skutečnostem, které v řízení vyšly najevo.
II. Obsah kasační stížnosti a vyjádření ke kasační stížnosti
[3] Žalobce (dále jen „stěžovatel“) podal proti rozsudku městského soudu kasační stížnost
z důvodů podřazených pod §103 odst. 1 písm. b) a d) zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu
správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“).
[4] Městský soud se řádným způsobem nevypořádal se všemi důvody žádosti o mezinárodní
ochranu, naopak je zčásti nemístně zlehčoval a zčásti ignoroval. Stěžovatel jasně prezentoval
obavy z návratu do Ruské federace, jelikož v jeho vlasti panuje diktátorský, nedemokratický
režim, který prokazatelně porušuje lidská práva. V případě nuceného návratu do Ruské federace
nelze vyloučit, že by stěžovateli hrozilo uvěznění, mučení a nelidské zacházení. Stěžovatelovo
bezpečné vycestování do této země není reálně možné. Uvedená fakta nevzal městský soud
v rámci přezkumu postupu žalovaného v potaz. Pokud by městský soud ověřil všechny jím
tvrzené skutečnosti, pak by musel dospět k závěru, že je přinejmenším naplněn důvod
pro udělení doplňkové ochrany dle §14a zákona o azylu, a to z důvodu vážného ohrožení života
nebo lidské důstojnosti z důvodu vystavení civilního obyvatelstva perzekucím a násilnostem.
[5] Napadený rozsudek je též nepřezkoumatelný pro nedostatek důvodů, jelikož není
dostatečným způsobem vyvrácena argumentace stěžovatele užitá v žádosti o udělení mezinárodní
ochrany i v navazujícím řízení.
[6] Žalovaný ve vyjádření ke kasační stížnosti navrhl její zamítnutí. V průběhu správního
řízení bylo objasněno, že tvrzeným důvodem pro podání žádosti o udělení mezinárodní ochrany
je legalizace stěžovatelova pobytu na území České republiky poté, co bylo zrušeno jeho předchozí
pobytové oprávnění. Do země původu se odmítá vrátit kvůli absenci zázemí a kvůli tomu, že jeho
manželka a dcera žijí v České republice. Stěžovatel v průběhu správního řízení neuvedl žádné
konkrétní problémy se státními orgány či bezpečnostními složkami Ruské federace. Stěžovatel
měl v České republice od roku 2015 nejdříve pracovní vízum a následně povolení
k dlouhodobému pobytu za účelem podnikání. To mu bylo zrušeno a do prosince 2020
byl povinen z území ČR vycestovat. Pro účely legalizace pobytu nelze zneužívat specifický institut
mezinárodní ochrany. Žalovaný se v napadeném rozhodnutí zabýval hodnocením situace
stěžovatele, a to na podkladě aktuálních informací o bezpečnostní situaci v Ruské federaci.
Též se vypořádal se všemi uvedenými námitkami.
III. Posouzení Nejvyšším správním soudem
[7] Nejvyšší správní soud posoudil kasační stížnost v mezích jejího rozsahu a uplatněných
důvodů a zkoumal, zda napadené rozhodnutí netrpí vadami, k nimž by musel přihlédnout
z úřední povinnosti (§109 odst. 3 a 4 s. ř. s.).
[8] Po konstatování přípustnosti kasační stížnosti se NSS ve smyslu §104a odst. 1 s. ř. s.
zabýval otázkou, zda kasační stížnost svým významem podstatně přesahuje vlastní zájmy
stěžovatele. Není-li tomu tak, NSS takovou kasační stížnost odmítne jako nepřijatelnou. Institut
nepřijatelnosti a jeho dopady do soudního řízení správního NSS podrobně vyložil v usnesení
ze dne 26. 4. 2006, č. j. 1 Azs 13/2006 - 39, č. 933/2006 Sb. NSS, ve kterém interpretoval
neurčitý právní pojem „přesah vlastních zájmů stěžovatele“. O přijatelnou kasační stížnost
se dle tohoto usnesení může jednat v následujících typových případech: (1) kasační stížnost
se dotýká právních otázek, které dosud nebyly vůbec nebo nebyly plně vyřešeny judikaturou
NSS; (2) kasační stížnost se týká právních otázek, které jsou dosavadní judikaturou řešeny
rozdílně; (3) kasační stížnost bude přijatelná pro potřebu učinit judikaturní odklon; (4) pokud
by bylo v napadeném rozhodnutí krajského soudu shledáno zásadní pochybení, které mohlo mít
dopad do hmotněprávního postavení stěžovatele.
[9] Kasační stížnost je nepřijatelná.
[10] Vzhledem k tomu, že stěžovatel uplatnil v kasační stížnosti také důvod podle §103
odst. 1 písm. d) s. ř. s., zabýval se NSS nejprve tímto důvodem. Nejvyšší správní soud
pro stručnost odkazuje na judikaturu ohledně posouzení toho, jaké vady naplňují tento kasační
důvod (viz např. rozsudky NSS ze dne 4. 12. 2003, č. j. 2 Ads 58/2003 - 75, č. 133/2004 Sb. NSS,
nebo ze dne 18. 10. 2005, č. j. 1 Afs 135/2004 - 73, č. 787/2006 Sb. NSS). Napadený rozsudek
nelze považovat za nepřezkoumatelný. Městský soud své rozhodnutí dostatečně odůvodnil,
přičemž vysvětlil, proč nebyla důvodná stěžovatelova obecná námitka o obavě z pronásledování
nebo nelidského či ponižujícího zacházení. Skutečnost, že stěžovatel nesouhlasí s jeho závěry,
nepředstavuje důvod pro zrušení napadeného rozsudku pro jeho údajnou nepřezkoumatelnost.
[11] Nejvyšší správní soud připomíná, že řízení o kasační stížnosti je ovládáno zásadou
dispoziční. Obsah, rozsah a kvalita kasační stížnosti předurčují obsah, rozsah a kvalitu
následného soudního rozhodnutí. Je-li tedy kasační stížnost kuse zdůvodněna, je tak předurčen
nejen rozsah přezkumné činnosti soudu, ale i obsah rozhodnutí soudu (srov. rozsudek
rozšířeného senátu ze dne 24. 8. 2010, č. j. 4 As 3/2008 - 78, č. 2162/2011 Sb. NSS).
[12] K námitce, že se městský soud nevypořádal se všemi okolnostmi žádosti o udělení
mezinárodní ochrany a tyto důvody zlehčoval a zčásti ignoroval, NSS připomíná, že správní soud
je povinen vypořádat se s námitkami uvedenými v žalobě a nikoliv s tvrzeními uvedenými
v žádosti o udělení mezinárodní ochrany (srov. usnesení NSS ze dne 2. 9. 2021,
č. j. 9 Azs 159/2021 - 23). Se žalobními námitkami se městský soud vypořádal dostatečně.
[13] Stěžovatel se obává návratu do Ruské federace, jelikož v ní vládne diktátorský
a nedemokratický režim, který porušuje lidská práva. K této námitce neuvádí žádná tvrzení, která
by se týkala jeho individuálního případu. Nejvyšší správní soud proto připomíná judikaturu,
dle které důvodem pro udělení mezinárodní ochrany není pouhá nespokojenost se stavem
dodržování lidských práv v zemi původu, kterou stěžovatel v zemi původu navíc ani neprojevil
(srov. rozsudek NSS ze dne 21. 11. 2003, č. j. 7 Azs 13/2003 - 40), nebo samotný původ
stěžovatele ze země s nedemokratickým režimem (srov. výše uvedený rozsudek
č. j. 3 Azs 303/2004 - 79, nebo z nedávné doby usnesení ze dne 30. 8. 2021,
č. j. 10 Azs 294/2021 - 35, kterým byla odmítnuta kasační stížnost jiného občana Ruské
federace). Obecná tvrzení ohledně špatné situace v Ruské federaci nemohou založit nárok
na udělení mezinárodní ochrany.
[14] Výše uvedené závěry se uplatní i u námitky, že ve stěžovatelově případě byl naplněn
minimálně důvod pro udělení doplňkové ochrany dle §14a zákona o azylu. Tuto formu
mezinárodní ochrany lze udělit pouze cizinci, u kterého bylo zjištěno, že v jeho případě jsou
důvodné obavy, že pokud by byl vrácen do státu, jehož je státním občanem, hrozilo
by mu skutečné nebezpečí vážné újmy. Ve stěžovatelově případě nic takového zjištěno nebylo,
jelikož uvedl pouze obecná tvrzení ohledně špatné situace v zemi původu, která bez dalšího
nemohla odůvodnit udělení doplňkové ochrany dle §14a zákona o azylu.
[15] Na závěr NSS uvádí, že k založení přijatelnosti kasační stížnosti dle §104a s. ř. s. je třeba
shledat, že v projednávané věci nastal jeden z případů uvedených ve výše citovaném usnesení
NSS č. j. 1 Azs 13/2006 - 39. V nyní projednávaném případě se tak nestalo. Na stěžovatelovy
obecné námitky ohledně bezpečnostní situace v zemi původu již poskytla odpověď ustálená
judikatura. Pouhý nesouhlas s rozsudkem městského soudu nemůže přijatelnost kasační stížnosti
založit.
IV. Závěr a náklady řízení
[16] Nejvyšší správní soud kasační stížnost jako nepřijatelnou odmítl podle §104a s. ř. s.
[17] O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle úspěchu ve věci v souladu s §60 odst. 1
větou první s. ř. s. ve spojení s §120 s. ř. s. (k tomu srov. usnesení rozšířeného senátu
ze dne 25. 3. 2021, č. j. 8 As 287/2020 - 33, č. 4170/2021 Sb. NSS). Stěžovatel v řízení úspěch
neměl, proto nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalovanému, který by jinak měl právo
na náhradu nákladů řízení, žádné náklady v řízení o kasační stížnosti nevznikly. Žádný z účastníků
proto nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení: Proti tomuto usnesení ne j so u opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 11. listopadu 2021
JUDr. Radan Malík
předseda senátu