ECLI:CZ:NSS:2021:APRK.14.2021:17
sp. zn. Aprk 14/2021 - 17
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Kaniové a soudců
JUDr. Radana Malíka a JUDr. Lenky Matyášové v právní věci žalobce: American game s.r.o.,
se sídlem Komořany 146, Rousínov u Vyškova, zastoupený Ing. Radkem Lančíkem, daňovým
poradcem se sídlem Divadelní 4, Brno, proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství,
se sídlem Masarykova 427/31, Brno, o žalobě vedené u Krajského soudu v Brně
pod sp. zn. 29 Af 97/2019, o návrhu žalobce na určení lhůty k provedení procesního úkonu
dle §174a zákona č. 6/2002 Sb.
takto:
I. Návrh se zamí t á .
II. Žalobce n emá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
[1] Návrhem ze dne 8. 7. 2021, doručeným Nejvyššímu správnímu soudu dne 9. 7. 2021,
se žalobce (navrhovatel) domáhá určení lhůty k provedení procesního úkonu podle §174a zákona
č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších
zákonů (zákon o soudech a soudcích), a to k rozhodnutí o žalobě vedené u Krajského soudu
v Brně (dále jen „krajský soud“) pod sp. zn. 29 Af 97/2019. V návrhu uvedl, že žalobu podal již
15. 11. 2019. Krajský soud o ní doposud nerozhodl a na návrh žalovaného řízení přerušil dne
28. 6. 2021. Dle navrhovatele nebyl dán důvod pro přerušení řízení, jelikož předmět řízení,
kterým krajský soud přerušení řízení odůvodnil, nesouvisí s projednávanou věcí.
[2] K návrhu se vyjádřila předsedkyně senátu krajského soudu JUDr. Zuzana Bystřická.
Uvedla, že krajský soud projednává a rozhoduje věci podle pořadí, v jakém k němu došly, jak
stanovuje §56 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen s. ř. s.). V dané
věci vedené pod sp. zn. 29 Af 97/2019 provedl krajský soud veškeré potřebné přípravné úkony
a dovedl řízení do stavu, kdy by bylo možno rozhodnout. Nedomnívá se proto, že ze strany
krajského soudu došlo k průtahům a překročil obecnou lhůtu dvou let, která je ve správním
soudnictví považována za přijatelnou. K rozhodnutí o přerušení řízení předsedkyně senátu
uvedla, že bylo možné či vhodné, jelikož otázkou podobnou řešené v nynější věci se krajský soud
zabýval v rozsudku ze dne 19. 12. 2019, č. j. 29 Af 90/2016 – 50, kdy o kasační stížnosti proti
zmíněnému rozsudku, vedené pod sp. zn. 4 Afs 375/2020, Nejvyšší správní soud doposud
nerozhodl.
[3] Z předloženého spisu krajského soudu Nejvyšší správní soud zjistil, že navrhovatel podal
dne 15. 11. 2019 žalobu proti rozhodnutí žalovaného ve věci úroku z neoprávněného jednání
správce daně dle §254 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu. Přípisem ze dne 6. 1. 2020
krajský soud poučil navrhovatele o složení senátu, který bude ve věci rozhodovat. Dne 4. 4. 2021
(tedy po více než roce) navrhovatel doplnil žalobu o stanovisko k vyjádření žalovaného ze dne
14. 2. 2020. Dne 7. 5. 2021 doplnil své dřívější stanovisko. Žalovaný reagoval na výše uvedená
doplnění dne 22. 6. 2021, kdy současně navrhl přerušení řízení z důvodu řešení související právní
otázky v probíhajícím řízení před Nejvyšším správním soudem pod sp. zn. 4 Afs 375/2020.
Krajský soud se ztotožnil s názorem žalovaného a řízení přerušil dne 28. 6. 2021 z důvodu
probíhajícího jiného řízení, jehož výsledek může mít vliv na rozhodování soudu o věci samé (§48
odst. 3 písm. d) s. ř. s.). Navrhovatel dne 29. 6. 2021 opět doplnil své dřívější stanovisko
a následně 8. 7. 2021 doplnil žalobu o stanovisko k vyjádření žalovaného ze dne 22. 6. 2021.
[4] Nejvyšší správní soud konstatuje, že návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu
není důvodný.
[5] Řízení o návrhu na určení lhůty k provedení procesního úkonu, upravené v §174a zákona
o soudech a soudcích, představuje promítnutí zásad spravedlivého procesu z hlediska naplnění
práva účastníka nebo jiné strany řízení na projednání jeho věci bez zbytečných průtahů,
zakotveného zejména v ustanovení čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, do řízení
probíhajícího před soudem.
[6] V řízení podle §174a zákona o soudech a soudcích tedy Nejvyšší správní soud rozhoduje
o návrhu na určení lhůty. Znamená to, že zjistí-li neodůvodněné průtahy v řízení spočívající
zejména v tom, že příslušný soud poté, kdy obdrží podání ve věci, v přiměřené době nečiní žádné
úkony, věcí se vůbec nezabývá, aniž by pro takový postup existovaly ospravedlnitelné důvody,
anebo činí úkony s nedůvodnou časovou prodlevou, usnesením určí tomuto soudu lhůtu,
ve které má úkon učinit, resp. ve které má rozhodnout.
[7] Pro nyní posuzovanou věc je rozhodující, že předsedkyně senátu krajského soudu
přerušila řízení usnesením ze dne 28. 6. 2021, č. j. 29 Af 97/2019 – 53. Podle §48 odst. 3
písm. d) s. ř. s. může předseda senátu přerušit řízení, pokud „zjistí, že probíhá jiné řízení, jehož
výsledek může mít vliv na rozhodování soudu o věci samé nebo takové řízení sám vyvolá.“
[8] Nejvyšší správní soud považuje za nutné připomenout, že v řízení vedeném dle §174a
zákona o soudech a soudcích, mu nepřísluší přezkoumávat věcnou správnost vydaných
rozhodnutí v řízení před krajskými soudy, neboť k tomu slouží zvláštní prostředky soudní
ochrany, především kasační stížnost. Jakkoli na tomto závěru nehodlá ničeho měnit, nemůže
na stranu druhou odhlédnout ani od toho, že se jedná o úkon, který je ve smyslu kompetenční
výluky dle §70 písm. c) s. ř. s. z možnosti přezkoumání v rámci kasační stížnosti vyloučen, nelze
tedy navrhovatele odkázat, a to zcela formalisticky, na možnost podání kasační stížnosti.
[9] Nejvyšší správní soud tedy zkoumal, zda stále existuje takový důvod, pro který bylo
předsedkyní senátu krajského soudu dané řízení přerušeno. V případě, že by již důvod přerušení
řízení odpadl, nebylo by namístě, aby řízení zůstalo přerušeno. Nejvyšší správní soud podotýká,
že předseda senátu krajského soudu je oprávněn řízení přerušit i z důvodu, kdy před Nejvyšším
správním soudem probíhá řízení o kasační stížnosti v související věci (viz rozsudek Nejvyššího
správního soudu ze dne 31. 8. 2012, č. j. 5 As 83/2011 – 273).
[10] Jelikož doposud Nejvyšší správní soud nerozhodl v související věci
sp. zn. 4 Afs 375/2020, je postup krajského soudu zcela důvodný a nelze v něm spatřovat
jakýkoli projev svévole či neodůvodněného oddalování rozhodnutí.
[11] Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že krajský soud se průtahů nedopustil, přičemž
současně konstatuje, že dobu, po kterou se navrhovateli nedostalo dosud rozhodnutí (1 rok
a 8 měsíců), nelze z hlediska čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod považovat
za nepřiměřenou, jak již soud opakovaně judikoval (např. usnesení Nejvyššího správního soudu
ze dne 3. 2. 2021, č. j. Aprk 2/2021). Návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu není
oprávněný, Nejvyšší správní soud jej proto zamítl (§174a odst. 7 zákona o soudech a soudcích).
[12] Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o §174a odst. 8 zákona o soudech a soudcích,
dle kterého hradí náklady řízení o něm stát jen tehdy, byl-li návrh uznán jako oprávněný. K tomu
v projednávané věci nedošlo, proto navrhovatel nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 29. července 2021
JUDr. Lenka Kaniová
předsedkyně senátu