ECLI:CZ:NSS:2021:NAO.136.2021:42
sp. zn. Nao 136/2021 - 42
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Radovana Havelce a soudců
JUDr. Jaroslava Vlašína a Mgr. Tomáše Kocourka v právní věci žalobce J. J., proti žalovanému
Zeměměřickému a katastrálnímu inspektorátu v Praze, se sídlem Praha 8, Pod Sídlištěm
1800/9, o námitce podjatosti vznesené žalobcem proti soudci Krajského soudu v Praze Mgr. Ing.
Petru Šuránkovi ve věci vedené u tohoto soudu pod sp. zn. 54 A 17/2021,
takto:
Soudce Krajského soudu v Praze Mgr. Ing. Petr Šuránek ne ní v y l o uč e n z projednávání
a rozhodování věci vedené u tohoto soudu pod sp. zn. 54 A 17/2021.
Odůvodnění:
[1] Žalobce podal dne 7. 4. 2021 ke Krajskému soudu v Praze žalobu, jíž se domáhal,
aby tento soud nařídil žalovanému (i) vydat žalobci vkladovou listinu s právními účinky vkladu
ke dni 4. 6. 2019, jež by měla být založena ve sbírce listin katastru nemovitostí k řízení vedenému
pod č. Z-11621/2010-211, (ii) doplnit v katastru nemovitostí k této vkladové listině její číslo, číslo
jednací a spisovou značku, jejího vkladatele a vyhotovitele, a co je jejím předmětem a obsahem,
a (iii) naskenovat danou vkladovou listinu tak, aby mohla být vydána případným žadatelům.
[2] Dne 26. 5. 2021 žalobce vznesl námitku podjatosti proti soudci (předsedovi senátu)
soudního oddělení 54 A Krajského soudu v Praze, Mgr. Ing. Petru Šuránkovi. Tuto námitku
odůvodnil tím, že daný soudce byl v projednávané věci „záměrně, cíleně a účelově“ do dne
18. 5. 2021 nečinný. Podle žalobce uvedený soudce v reakci na jeho žádost o nahlédnutí do spisu
ze dne 17. 5. 2021 vyhotovil dne 18. 5. 2021 usnesení č. j. 54 A 17/2021-12, kterým jej vyzval
k odstranění vad žaloby. Žalobce má za to, že uvedený soudce dané usnesení vydal za účelem
prodloužení lhůty k vydání rozsudku, neboť podaná žaloba žádnými vadami netrpěla. Žalobce
rovněž uvedl, že si musel sám zjistit, jaká byla jeho věci přidělena spisová značka, že nebyl
informován o složení senátu, který o jeho žalobě bude rozhodovat, a že nebyl do dne 19. 5. 2021
informován o usnesení č. j. 54 A 17/2021-12.
[3] V rámci předkládací zprávy soudce Mgr. Ing. Petr Šuránek (a shodně ostatní členové
senátu 54 A Krajského soudu v Praze, Mgr. Věra Pazderová, LL.M., M.A., a JUDr. David
Kryska, jejichž podjatost však žalobce nenamítl, a Nejvyšší správní soud se jí tudíž nezabývá)
uvedl, že k projednávané věci ani k účastníkům řízení nemá žádný poměr. Žalobce je mu znám
toliko z úřední činnosti spočívající v projednávání jím podaných žalob. Dále uvedl,
že při projednávání věci postupoval v souladu s pravidlem o pořadí projednávání a rozhodování
věcí podle §56 odst. 1 s. ř. s. Současně, vzhledem k tomu, že podaná žaloba trpěla vadami
(nebylo zřejmé, čeho konkrétně se žalobce dovolává, jaký žalobní typ zamýšlel podat,
či zda jedním podáním zamýšlel podat vícero žalob), byla třeba žalobce nejprve vyzvat k jejich
odstranění. Z tohoto důvodu bylo vydáno usnesení č. j. 54 A 17/2021-12. Důvodem jeho vydání
tedy nebyla snaha o prodloužení lhůty k vydání rozsudku. Protože žalobce dne 17. 5. 2021 sdělil,
že se dne 19. 5. 2021 ke krajskému soudu dostaví k nahlédnutí do příslušného soudního spisu,
mělo mu být uvedené usnesení předáno při tomto úkonu.
[4] Námitka podjatosti není důvodná.
[5] Podle §8 o dst. 1 soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“) jsou soudci vyloučeni
z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům
je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo
rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení soudce nejsou
okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.
[6] Rozhodnutí o vyloučení soudce z důvodů uvedených v §8 odst. 1 s. ř. s. představuje
průlom do ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci
s tím, že příslušnost soudu i soudce stanoví zákon (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv
a svobod). Postup, kterým je věc odnímána příslušnému soudci a přikázána soudci jinému,
je nutno chápat jako výjimečný. Proto lze vyloučit soudce z projednávání a rozhodnutí přidělené
věci jen ze závažných důvodů, které mu skutečně brání rozhodnout v souladu se zákonem
nezaujatě a spravedlivě (srov. například usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 4. 2003,
č. j. Nao 19/2003 – 16, rozhodnutí tohoto soudu jsou dostupná na webu www.nssoud.cz).
[7] V nynější věci žalobce podjatost soudce Mgr. Ing. Petra Šuránka dovozuje výlučně z jeho
procesního postupu, respektive rychlosti tohoto postupu, v řízení o podané žalobě. Z výše
citovaného ustanovení §8 odst. 1 in fine s. ř. s. však jednoznačně vyplývá, že skutečnosti, které
spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci, nejsou (samy o sobě) důvodem k jeho
vyloučení. Nejvyššímu správnímu soudu přitom v rámci řízení o námitce podjatosti nepřísluší
přezkoumávat věcnou správnost procesního postupu soudce v řízení před krajským soudem,
včetně zákonnosti (důvodnosti) v daném řízení přijatých procesních usnesení.
[8] Nejvyššímu správnímu soudu tedy nepřísluší posuzovat, zda podání žalobce skutečně
trpělo vadami, které odůvodňovaly postup krajského soudu podle §37 odst. 5 s. ř. s. Touto
otázkou by se mohl zabývat jen na základě kasační stížnosti proti konečnému rozhodnutí
krajského soudu o podané žalobě, jímž by případně byla podaná žaloba z důvodu vad, které
ani ve stanovené lhůtě nebyly odstraněny, podle §37 odst. 5 s. ř. s. odmítnuta. V samotném
vydání usnesení, jímž byl žalobce vyzván k odstranění vad svého podání, pak nelze spatřovat
jakýkoli zájem dotčeného soudce na výsledku projednávané věci či dovozovat jakýkoliv
jeho poměr k žalobci, nýbrž jedná se výlučně o otázku postupu soudce v řízení ve smyslu
§8 odst. 1 in fine s. ř. s.
[9] Důvodem podjatosti Mgr. Ing. Šuránka není ani to, že žalobce nebyl do dne 19. 5. 2021
„informován“ o vydání usnesení ze dne 18. 5. 2021, č. j. 54 A 17/2021-12, jímž byl vyzván
k odstranění vad žaloby. I zde platí, že (způsob) doručování rozhodnutí je součástí procesního
postupu soudce v řízení o projednávané věci ve smyslu §8 odst. 1 in fine s. ř. s., který nemůže být
bez dalšího důvodem k vyloučení soudce. Ze soudního spisu krajského soudu (viz referát
na č. l. 15 a úřední záznam na č. l. 16 tohoto spisu) a z vyjádření dotčeného soudce k námitce
podjatosti současně vyplývá, že vzhledem k žalobcem ohlášenému nahlížení do příslušného
soudního spisu dne 19. 5. 2021, mu krajský soud zamýšlel uvedené usnesení doručit „krátkou
cestou“ při tomto úkonu ve smyslu §45 odst. 1 občanského soudního řádu. Jelikož se však
k nahlížení do spisu uvedeného dne nedostavil žalobce, ale jiná, jím k tomu zmocněná osoba,
bylo mu uvedené usnesení následně doručováno prostřednictvím provozovatele
poštovních služeb na adresu, na níž se zdržuje. Na tomto postupu neshledává kasační soud nic,
co by se vymykalo běžnému postupu.
[10] Z podání žalobce obsahujícího námitku podjatosti, ani z vyjádření dotčeného soudce
k ní, rovněž nevyplývá, že by měl soudce, ať už z důvodu poměru k věci či jeho účastníkům,
jakýkoliv zájem na oddálení konečného rozhodnutí o podané žalobě, a tedy
že by při projednávání věci činil procesní úkony sledující takový záměr. Prostředkem, jehož
se účastník řízení může domáhat odstranění případných průtahů v řízení, je stížnost podle
§164 a násl. zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, nikoli námitka podjatosti. Ostatně,
ze spisu krajského soudu vyplývá, že podání žalobce ze dne 26. 5. 2021, obsahující námitku
podjatosti, bylo místopředsedkyní krajského soudu posouzeno rovněž právě jako stížnost
na průtahy v řízení, která byla jako nedůvodná vyřízena přípisem ze dne 1. 6. 2021. Žalobci
rovněž nic nebránilo využít postup podle §174a zákona o soudech a soudcích podat návrh
na určení lhůty k provedení procesního úkonu, u kterého podle jeho názoru k průtahům v řízení
dochází.
[11] Důvodem podjatosti Mgr. Ing. Šuránka pak nemůže být ani to, že si žalobce, patrně
telefonickým dotazem u krajského soudu, sám zjistil spisovou značku, pod kterou bude řízení
o jeho žalobě vedeno, ani to, že mu krajský soud nezaslal informaci o složení senátu, který bude
věc projednávat. Sdělení těchto skutečností je standardně součástí přípisu soudu obsahujícího
informace o řízení. Zaslání takového přípisu je třeba rovněž podřadit pod procesní postup
soudce v řízení o projednávané věci ve smyslu §8 odst. 1 s. ř. s. Případné opomenutí soudu
poučit účastníka řízení o složení senátu a o právu uplatnit námitku podjatosti nemá za následek
podjatost členů příslušného senátu, může však mít vliv na běh lhůty k uplatnění námitky
podjatosti podle §8 odst. 5 věty druhé s. ř. s. V projednávané věci nicméně není pochyb
o tom, že žalobce nevznesl námitku podjatosti opožděně a nebylo mu tak namítaným postupem
krajského soudu upřeno právo toto procesní oprávnění realizovat.
[12] Ze shora uvedených důvodů proto Nejvyšší správní soud vyslovil, že soudce Krajského
soudu v Praze Mgr. Ing. Petr Šuránek není z projednávání a rozhodování věci vedené u tohoto
soudu pod sp. zn. 54 A 17/2021 vyloučen.
Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s ou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 24. června 2021
Mgr. Radovan Havelec
předseda senátu