ECLI:CZ:NSS:2021:NAO.187.2020:20
sp. zn. Nao 187/2020 - 20
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Radovana Havelce a soudců
JUDr. Jaroslava Vlašína a JUDr. Tomáše Rychlého v právní věci žalobce A. H., proti žalovanému
Krajskému úřadu Jihomoravského kraje, se sídlem Brno, Žerotínovo náměstí 3, o návrhu
žalobce na přikázání věci vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 33 A 54/2020, jinému
soudu, o návrhu na vyloučení soudců Nejvyššího správního soudu z projednávání a rozhodnutí
věci vedené u tohoto soudu pod sp. zn. Nad 157/2020,
takto:
Soudci 4. senátu Nejvyššího správního soudu JUDr. Jiří Palla, Mgr. Aleš Roztočil a Mgr. Petra
Weissová ne j so u v yl o u čen i z projednávání a rozhodnutí věci vedené
u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. Nad 157/2020.
Odůvodnění:
[1] Žalobou podanou u Krajského soudu v Brně se žalobce domáhá přezkoumání
rozhodnutí žalovaného ze dne 29. 6. 2020, č. j. JMK 89558/2020; řízení o této žalobě je vedeno
pod sp. zn. 33 A 54/2020. V rámci tohoto řízení podal žalobce návrh na delegaci věci k jinému
krajskému soudu ve smyslu ustanovení §9 odst. 1 s. ř. s. (žalobce nesprávně odkazoval
na §12 citovaného zákona – pozn. NSS). Tento návrh byl postoupen k projednání a rozhodnutí
Nejvyššímu správnímu soudu; v souladu s rozvrhem práce byla věc přidělena k rozhodnutí
4. senátu tohoto soudu a je vedena pod sp. zn. Nad 157/2020. Podáním ze dne 16. 11. 2020
podal žalobce v rámci tohoto řízení před kasačním soudem „návrh na delegaci nutnou“,
kterou odůvodnil tím, že „vedení i předsedové senátů ČR – Nejvyššího správního soudu kryjí nezákonné
jednání soudců nižších stupňů či kolegů tím, že dlouhodobě upírají žalobci ústavní právo na přístup k soudu
a veřejné jednání nejen u tohoto soudu. Tím prokazují, že mají právní zájem na tom, aby se žalobce nedomohl
zákonnosti a spravedlnosti.“
[2] Soudci 4. senátu tohoto soudu vyhodnotili uvedené podání žalobce tak, že obsahuje
námitku jejich podjatosti. V souladu s ustanovením §8 odst. 5 in fine s. ř. s. byla proto věc
předložena 3. senátu tohoto soudu, který je podle rozvrhu práce povolán o námitce podjatosti
soudců 4. senátu rozhodnout. Současně všichni soudci 4. senátu JUDr. Jiří Palla, Mgr. Aleš
Roztočil a Mgr. Petra Weissová shodně uvedli, že k projednávané věci ani k osobě žalobce nemají
žádný vztah.
[3] 3. senát Nejvyššího správního soudu má za to, že jakkoli žalobce námitku podjatosti
soudců tohoto soudu nevznesl explicitně, podle obsahu jeho podání (viz bod [1] výše) je zřejmé,
že má pochybnost o nestrannosti soudců, kteří mají o jeho návrhu rozhodovat; současně nelze
přehlédnout, že žalobce tuto argumentaci uplatnil v souvislosti s návrhem na delegaci nutnou
(§9 odst. 1 s. ř. s.), která je podmíněna právě vyloučením všech soudců daného soudu (pro jejich
podjatost) v rozsahu neumožňujícím sestavit senát, který by o věci mohl rozhodnout. Z těchto
důvodů proto bylo přistoupeno k posouzení otázky (ne)podjatosti soudců, kteří mají ve věci
vedené u tohoto soudu pod sp. zn. Nad 157/2020 rozhodovat.
[4] Podle §8 odst. 1 s. ř. s. jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci,
jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán
důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které
spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných
věcech. Soudce lze z projednávání a rozhodnutí přidělené věci vyloučit jen výjimečně
a ze skutečně závažných důvodů, které mu reálně brání rozhodnout v souladu
se zákonem nezaujatě a spravedlivě (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne
29. 4. 2003, č. j. Nao 19/2003-16).
[5] Reálné pochybnosti o podjatosti výše jmenovaných soudců by tak s ohledem na shora
uvedené mohlo vyvolat pouze konkrétní tvrzení žalobce týkající se vztahu soudců k projednávané
věci, jejím účastníkům či zástupcům. Obecné a ničím nepodložené tvrzení žalobce
o tom, že někteří soudci Nejvyššího správního soudu kryjí postup soudců krajských soudů,
kteří upírají žalobci právo na přístup k soudu a věcné projednání jeho žalob, což má být
motivováno stejným úmyslem, legitimní důvod pro vyloučení soudce z rozhodování ve věci
rozhodně představovat nemůže. Žalobce v posuzovaném případě k namítané podjatosti soudců
v tomto směru nic konkrétního neuvedl a žádné okolnosti zakládající pochybnosti o nepodjatosti
soudců 4. senátu nevyplynuly ani z jejich vyjádření k námitce podjatosti. Nejvyšší správní soud
proto shledal, že soudci 4. senátu nejvyššího správního soudu nejsou vyloučeni z projednání
a rozhodování věci vedené u tohoto soudu pod sp. zn. Nad 157/2020.
[6] Pouze pro úplnost lze uvést, že Nejvyšší správní soud nerozhodoval o námitce podjatosti
jiných soudců tohoto soudu, jakkoli stěžovatel své výhrady vznesl obecně proti více soudcům
(vedení soudu a předsedům senátů). Za situace, kdy neshledal existenci podjatosti u soudců,
kterým byla věc žalobce přidělena k projednání a rozhodnutí, není důvod zabývat se žalobcem
předestřenými výhradami u dalších soudců, neboť ti se na projednání a rozhodování v dané věci
podílet nebudou.
Poučení: Proti tomuto usnesení ne j so u opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 28. ledna 2021
Mgr. Radovan Havelec
předseda senátu