ECLI:CZ:NSS:2021:VOL.105.2021:17
sp. zn. Vol 105/2021 - 17
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu ve věcech volebních, ve věcech místního a krajského
referenda a ve věcech politických stran a politických hnutí složeném z předsedy senátu Tomáše
Langáška, soudkyně Michaely Bejčkové a soudců Josefa Baxy, Radana Malíka, Petra Mikeše
(soudce zpravodaj), Pavla Molka a Ivo Pospíšila v právní věci navrhovatele: JUDr. N. N., a
účastníků řízení: 1) Státní volební komise, sídlem nám. Hrdinů 1634/4, Praha 4, 2) Mgr.
Martin Baxa, 3) Mgr. Rudolf Salvetr, 4) PhDr. Marek Ženíšek, Ph.D., 5) Ing. et Ing. Miloš
Nový, 6) Ing. Michaela Opltová, 7) Ing. Josef Bernard, 8) Ing. Marie Pošarová, 9) PhDr.
Ivana Mádlová, Ph.D., MBA, 10) Ing. Jan Volný, 11) MUDr. Kamal Farhan a 12) Mgr. Bc.
Hubert Lang, o návrhu na vyslovení neplatnosti volby kandidátů zvolených v Plzeňském kraji
ve volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu konaných ve dnech 8. a 9. 10. 2021,
takto:
I. Návrh se zamí t á .
II. Žádný z účastníků n emá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Volební stížnost
[1] Návrhem došlým soudu dne 20. 10. 2021 se navrhovatel domáhá, aby soud rozhodl
o neplatnosti volby kandidátů uvedených v záhlaví tohoto usnesení zvolených v Plzeňském kraji
ve volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu konaných ve dnech 8. a 9. 10. 2021.
[2] Namítá, že podle §31 zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky
a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „volební
zákon“), mohou do Poslanecké sněmovny kandidovat jen politické strany a politická hnutí, nikoli
nezávislí kandidáti. To považuje za diskriminaci. Nárok na zisk mandátů mají podle §49 odst. 2
volebního zákona jen ty politické strany a hnutí, které ve volbách získaly nejméně 5 % hlasů
(u koalic je to 8 % a 11 % hlasů v závislosti na počtu subjektů v koalici). S ohledem na tuto
úpravu každoročně propadnou statisíce hlasů, což navrhovatel také považuje za diskriminaci
malých stran a hnutí. V důsledku toho byla zvolena Poslanecká sněmovna, která neodráží vůli
voličů. Volební systém je v rozporu s čl. 18 odst. 1 Ústavy ČR, protože není podle zásad
poměrného zastoupení. Zvýhodněny jsou strany s větší voličskou základnou. Současně má za to,
že příspěvek na úhradu volebních nákladů, který tíží každou kandidující politickou stranu nebo
hnutí, omezuje přístup občanů k voleným funkcím za rovných podmínek. Financování
politických stran a hnutí ze státního rozpočtu je nelegitimní a nedemokratické. Voliči totiž platí
ze svých daní i ty strany a hnutí, které nevolili a proti kterým mají výhrady.
[3] Média neposkytují malým stranám a hnutím dostatečný prostor. Veřejnoprávní média
mají informovat o politice objektivně a dávat prostor všem stranám a hnutím. Česká televize
a Český rozhlas však dávají prostor pouze několika velkým stranám. Řada předvolebních
průzkumů vysílaných médii neodpovídala skutečnosti, neboť malým stranám předpovídaly málo
hlasů, čímž odradily potenciální voliče. Volný blok byl mediálně bojkotován, a proto se nedostal
do Poslanecké sněmovny. Jedná se o úmyslnou a nezákonnou manipulaci voleb. K té došlo i tím,
že sociální síť Facebook smazala před volbami profil Lubomíra Volného. Závěrem namítá
konkrétní podvody a manipulace, které mohly ovlivnit celkový výsledek voleb. V Hradci Králové
nebyly distribuovány volební lístky a ve volebních místnostech komise rozdávaly neúplné sady
volebních lístků. Ve Slaném byli upláceni voliči částkou 1 000 Kč, aby volili ANO. Ve více
případech výsledky za jednotlivé volební okrsky neodpovídají tomu, jak voliči hlasovali. Někteří
voliči dali hlas Volnému bloku nebo preferenční hlas některému z kandidátů, ale podle
zveřejněných výsledků nedostal Volný blok nebo konkrétní kandidát v daném okrsku ani jeden
hlas. Navrhovatel ví, že jednotlivá porušení volebního zákona nejsou důvodem pro zrušení voleb,
pokud nemohla ovlivnit výsledek zásadním způsobem. Jím uvedená porušení jsou však
dohromady natolik závažná, že dokazují, že volby byly ovlivněny způsobem, který mohl hrubě
ovlivnit jejich výsledek.
II. Vyjádření účastníků
[4] Státní volební komise ve vyjádření k návrhu uvedla, že se Ústavní soud ústavností 5 %
volební klauzule a poměrností volebního systému již opakovaně zabýval a zabýval se i prezentací
stran ve veřejnoprávních médiích. Souladem příspěvku na volební náklady s ústavním pořádkem
se zabýval Nejvyšší správní soud. Z návrhu není zřejmé, jakou příčinnou souvislost navrhovatel
spatřuje mezi způsobem financování stran a hnutí a zvolením kandidátů v Plzeňském kraji.
To platí i pro námitky týkající se médií a sociálních sítí. Státní volební komisi nejsou známy
případy drobných manipulací při sčítání hlasů.
[5] Účastnice řízení PhDr. Ivana Mádlová, Ph.D., MBA, k návrhu uvedla, že volby proběhly
dle platného zákona. Ostatní účastníci řízení se k návrhu nevyjádřili.
III. Posouzení věci Nejvyšším správním soudem
[6] Podle §87 odst. 1 volebního zákona platí, že podáním návrhu na neplatnost volby kandidáta
se může domáhat ochrany u soudu podle zvláštního právního předpisu každý občan zapsaný do stálého seznamu
ve volebním okrsku, kde byl poslanec volen, a každá politická strana, politické hnutí nebo koalice,
jejíž kandidátní listina ve volebním kraji byla pro volby do Poslanecké sněmovny zaregistrována, (dále jen
"navrhovatel"). Návrh je třeba podat nejpozději 10 dnů po vyhlášení výsledků voleb Státní volební komisí.
[7] Soud se nejprve zabýval tím, zda jsou splněny podmínky pro věcné projednání návrhu.
Návrh byl podán včas. Navrhovatel se jím domáhá vyslovení neplatnosti volby kandidátů
v Plzeňském kraji, ve kterém má přihlášený trvalý pobyt (je tedy zapsán ve stálém seznamu voličů
ve volebním okrsku náležejícím do tohoto volebního kraje). Je z něj seznatelné, v čem spatřuje
porušení volebního zákona, neplatnost volby kterých kandidátů navrhuje a jakého rozhodnutí
se po soudu domáhá. Nejvyšší správní soud ho proto věcně posoudil. Dospěl však k závěru,
že není důvodný.
[8] Z obsahu návrhu je zřejmé, že důvody, pro které navrhovatel navrhuje vyslovení
neplatnosti volby kandidátů v Plzeňském kraji, se netýkají průběhu voleb v dotčeném volebním
kraji, nýbrž se dotýkají voleb jako takových, a to v celostátním měřítku. Zbylé námitky pak míří
sice na konkrétní tvrzené volební nepravosti, jež se však odehrály na území celé republiky. Soud
se proto dále zabýval tím, zda se v případě návrhu na vyslovení neplatnosti volby konkrétních
kandidátů může zabývat důvody, které se vztahují k volbám jako celku.
[9] Nejvyšší správní soud se výkladem §87 odst. 1 volebního zákona zabýval již v usnesení
ze dne 26. 6. 2006, čj. Vol 5/2006-46, č. 944/2006 Sb. NSS. Ze závěrů z něj vyplývajících proto
soud vycházel i v nyní projednávané věci, neboť neshledal důvod, aby se od nich odchýlil.
[10] Podle §87 odst. 1 volebního zákona je možné podat v případě voleb do Poslanecké
sněmovny (na rozdíl od senátních nebo prezidentských voleb) výhradně návrh na neplatnost
volby kandidáta (či více kandidátů), nikoliv celých voleb (shodně tomu je u voleb do Evropského
parlamentu). Může tak být napadena volba jediného kandidáta např. z důvodu jeho
individuálního excesu ve volebním procesu (např. o sobě uváděl nepravdivé informace) anebo
proto, že v jeho případě došlo k pochybením při sčítání a vyhodnocování odevzdaných hlasů
(např. nebyly zohledněny preferenční hlasy, došlo k matematické chybě při sčítání apod.).
Lze si nicméně představit i případy, kdy bude namítáno porušení volebního zákona v takové
intenzitě a rozsahu, že to mohlo ovlivnit volbu vícero (nebo dokonce všech) kandidátů.
[11] Volební zákon přiznává právo aktivní legitimace k podání návrhu na neplatnost volby
kandidáta každému občanovi zapsanému do stálého seznamu „ve volebním okrsku, kde byl poslanec
volen“, a každé politické straně nebo koalici, jejíž kandidátní listina „ve volebním kraji byla pro volby
do Poslanecké sněmovny zaregistrována“. Občan proto může návrh podat jen ve vztahu ke kandidátům,
zvoleným ve volebním kraji tam, kde mohl vykonat svoje aktivní volební právo. Naopak politická
strana je aktivně legitimována k podání návrhu vůči všem kandidátům, zvoleným v krajích,
kde také kandidovala, což může v konečném důsledku znamenat zpochybnění i všech zvolených
kandidátů v celé republice. U jednotlivého občana vystupuje do popředí ochrana jeho aktivního
volebního práva. Z povahy věci je tak nezbytné, aby argumentace těchto návrhů směřovala proti
konkrétním protizákonnostem souvisejícím s uplatněním tohoto práva, přičemž ke zpochybnění
výsledku volby může dojít právě z tohoto důvodu jen tam, kde je občan zapsán ve stálém
seznamu, anebo kde reálně toto právo uplatnil.
[12] V nyní projednávané věci navrhovatel napadá neplatnost volby konkrétních 11 kandidátů
zvolených v Plzeňském kraji, ve kterém je zapsán do stálého seznamu voličů. Návrh je proto
přípustný, protože se jím navrhovatel nedomáhá neplatnosti celých voleb (tím se nyní
projednávaná věc odlišuje od obsahově obdobných návrhů týkajících se předchozích voleb
do Poslanecké sněmovny, které Nejvyšší správní soud odmítl např. usneseními ze dne
14. 11. 2017, čj. Vol 51/2017 - 35, nebo ze dne 16. 11. 2017, čj. Vol 61/2017 - 16), ale navrhuje
pouze neplatnost volby kandidátů zvolených v kraji, kde byl oprávněn vykonat své aktivní
volební právo. Takový návrh učinit může. Jak však již soud uvedl v bodě [8] tohoto usnesení,
důvody návrhu se týkají voleb jako celku.
[13] Obdobnou situací se již zabýval Nejvyšší správní soud ve výše zmíněném usnesení
č. j. Vol 5/2006 - 46. Zdůraznil, že v takovém případě vzniká nepoměr mezi procesním
prostředkem občana (§87 odst. 1 volebního zákona), pakliže se podstata tvrzených důvodů
neplatnosti volby daných kandidátů dotýká voleb na celostátní úrovni, a mezi možnými limity
pro rozhodování soudu o tomto prostředku. S možností vypsání nových voleb do Poslanecké
sněmovny pouze v jednom volebním kraji (resp. v několika krajích) v důsledku rozhodnutí soudu
o neplatnosti volby všech zde zvolených poslanců (včetně případných náhradníků) totiž právní
řád nepočítá a zavedení této možnosti by znamenalo mj. zásadní redefinici celého volebního
systému. Takovéto rozhodnutí soudu proto za stávající zákonné úpravy pojmově nepřipadá
v úvahu. Důvodnost návrhu lze proto zvažovat pouze ve vztahu ke konkrétním kandidátům.
[14] Jestliže však občan požaduje rozhodnout o neplatnosti volby konkrétních kandidátů
z důvodů týkajících se voleb jako celku (např. nekorektní volební kampaně na celostátní úrovni),
pak by v případě vyhovění návrhu nebyla uspokojivým řešením výměna daných kandidátů
za osoby jiné, kandidující za stejnou politickou stranu, neboť důvod neplatnosti jejich volby
by se vztahoval i na tyto náhradníky. Návrh na neplatnost volby kandidáta podaný občanem
podle §87 odst. 1 volebního zákona proto může být soudem shledán důvodným pouze tehdy,
pokud soud zjistí porušení volebního zákona, které hrubě ovlivnilo výsledek jeho volby,
a zároveň se jedná o porušení řešitelné buď v rámci krajské kandidátní listiny jedné politické
strany (tzn. např. jeden z kandidátů protizákonným způsobem poškodil jiné kandidáty na téže
kandidátní listině natolik zásadním způsobem, že je namístě prohlásit jeho volbu za neplatnou
a na jeho místo nastupuje v pořadí první nezvolený náhradník) anebo i napříč stranami, to však
pouze tehdy, pokud se bude jednat o zásadní protizákonnost zjištěnou při hlasování a zjišťování
volebních výsledků (např. byly chybně vyhodnoceny či sečteny hlasovací lístky, přičemž při jejich
správném posouzení by mandát připadl odlišné straně).
[15] V případě občanem namítaných důvodů týkajících se voleb jako celku soud zásadně nemá
prostor pro případné vyhovění návrhu, jelikož nedisponuje procesním nástrojem pro řešení této
situace. Pouze v případě návrhu politické strany, hnutí nebo koalice, které kandidovaly ve všech
volebních krajích, by soud mohl v konečném důsledku zpochybnit volbu i všech zvolených
kandidátů v celé republice, a proto se může zabývat i důvody majícími celostátní charakter.
[16] Navrhovatel je v nyní projednávané věci k podání návrhu aktivně legitimován jako občan.
Jako důvod nezákonnosti volby kandidátů v Plzeňském kraji namítá nemožnost nezávislých
kandidátů kandidovat ve volbách do Poslanecké sněmovny, propadnutí hlasů v důsledku volební
klauzule, neexistenci poměrného zastoupení, omezení přístupu občanů k voleným funkcím
za rovných podmínek způsobené příspěvkem na úhradu volebních nákladů, nedemokratičnost
způsobu financování politických stran a hnutí, neobjektivnost médií a manipulaci voleb médii.
Namítá tedy jako důvod nezákonnosti volby těchto kandidátů skutečnosti, které se vztahují
k volbám na celostátní úrovni, nikoliv pouze k volebnímu kraji, v jehož volebním okrsku
je navrhovatel zapsán ve stálém seznamu voličů. Tyto skutečnosti však s ohledem na vymezení
soudního přezkumu voleb v §87 odst. 1 volebního zákona důvodem k vyslovení neplatnosti
volby kandidátů být nemohou. I pokud by totiž byly shledány důvodnými, nemohly by být
napraveny výrokem soudu o neplatnosti volby konkrétních kandidátů v Plzeňském kraji, nýbrž by
se nutně musely promítnout do posuzování vlivu těchto nezákonností na celostátní výsledek
voleb. Vzhledem k tomu je zcela nadbytečné, aby se těmito jednotlivými tvrzenými
nezákonnostmi soud zabýval, neboť i v případě shledání jejich opodstatněnosti by to nemohlo
nic změnit na zamítavém výroku usnesení.
[17] Pokud jde o namítané vady volebního procesu (viz rekapitulaci v bodě [3] tohoto
usnesení), pak navrhovatel netvrdí souhrn jednotlivých incidentů ve volebním kraji, ve kterém
je zapsán ve stálém seznamu voličů, nýbrž poukazuje na incidenty, jež se měly odehrát
na území celé republiky, v nyní posuzované věci navíc výlučně jinde než v Plzeňském kraji.
I kdyby se však jednalo o ojedinělé incidenty, jež se staly ve volebním kraji, ve kterém je zapsán
ve stálém seznamu voličů, navrhovatel nijak netvrdí, že by jakkoliv ovlivnily návrhem napadenou
volbu konkrétních kandidátů. Naopak tvrdí, že ve svém souhrnu dokazují, že volby byly
ovlivněny způsobem, který mohl hrubě ovlivnit jejich výsledek. V takovém případě však míří
opět na neplatnost celých voleb bez vztahu k jím napadené volbě kandidátů. I tyto námitky,
i pokud by byly shledány důvodnými, by proto nemohly být napraveny výrokem soudu
o neplatnosti volby konkrétních kandidátů v Plzeňském kraji.
IV. Závěr a náklady řízení
[18] Nejvyšší správní soud dospěl z výše uvedených důvodů k závěru, že návrh na vyslovení
neplatnosti volby kandidátů zvolených v Plzeňském kraji ve volbách do Poslanecké sněmovny
není důvodný, a proto jej zamítl.
[19] O nákladech řízení soud rozhodl podle §93 odst. 4 s. ř. s., podle něhož ve věcech
volebních žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s ou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 3. listopadu 2021
Tomáš Langášek
předseda senátu