ECLI:CZ:NSS:2021:VOL.131.2021:6
sp. zn. Vol 131/2021 - 6
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu ve věcech volebních, ve věcech místního a krajského
referenda a ve věcech politických stran a politických hnutí složeném z předsedy senátu Tomáše
Langáška, soudkyně Michaely Bejčkové a soudců Josefa Baxy, Radana Malíka, Petra Mikeše
(soudce zpravodaj), Pavla Molka a Ivo Pospíšila v právní věci navrhovatelky: Mgr. E. H., a
účastníků řízení: 1) Státní volební komise, sídlem nám. Hrdinů 1634/4, Praha 4, 2) MUDr.
Iveta Štefanová, 3) Ing. Jan Bauer, 4) Ing. Jan Bartošek, 5) Ing Václav Král, 6) Mgr. Pavel
Klíma, 7) Mgr. Šimon Heller, 8) Ing. Viktor Vojtko, Ph.D., 9) Mgr. et Ing. Pavla Vaňková
Pivoňka, 10) Mgr. Richard Brabec, 11) Ing. Roman Kubíček, Ph.D., 12) Ing. Karel
Tureček, 13) Ing. Jan Kubík a 14) Ing. Ondřej Babka, o návrhu na vyslovení neplatnosti
volby kandidátů zvolených v Jihočeském kraji ve volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu
konaných ve dnech 8. a 9. 10. 2021,
takto:
I. Návrh se zamí t á .
II. Žádný z účastníků n emá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Volební stížnost
[1] Návrhem došlým soudu dne 21. 10. 2021 se navrhovatelka domáhá, aby soud rozhodl
o neplatnosti volby kandidátů uvedených v záhlaví tohoto usnesení zvolených v Jihočeském kraji
ve volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu konaných ve dnech 8. a 9. 10. 2021.
[2] Namítá, že podle §31 zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky
a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „volební
zákon“), mohou do Poslanecké sněmovny kandidovat jen politické strany a politická hnutí, nikoli
nezávislí kandidáti. To považuje za diskriminaci. Nárok na zisk mandátů mají podle §49 odst. 2
volebního zákona jen ty politické strany a hnutí, které ve volbách získaly nejméně 5 % hlasů
(u koalic je to 8 % a 11 % hlasů v závislosti na počtu subjektů v koalici). S ohledem na tuto
úpravu každoročně propadnou statisíce hlasů, což navrhovatel také považuje za diskriminaci
malých stran a hnutí. V důsledku toho byla zvolena Poslanecká sněmovna, která neodráží vůli
voličů. Volební systém je v rozporu s čl. 18 odst. 1 Ústavy ČR, protože není podle zásad
poměrného zastoupení. Zvýhodněny jsou strany s větší voličskou základnou. Současně má za to,
že příspěvek na úhradu volebních nákladů, který tíží každou kandidující politickou stranu nebo
hnutí, omezuje přístup občanů k voleným funkcím za rovných podmínek. Financování
politických stran a hnutí ze státního rozpočtu je nelegitimní a nedemokratické. Voliči totiž platí
ze svých daní i ty strany a hnutí, které nevolili a proti kterým mají výhrady.
[3] Média neposkytují malým stranám a hnutím dostatečný prostor. Veřejnoprávní média
mají informovat o politice objektivně a dávat prostor všem stranám a hnutím. Česká televize
a Český rozhlas však dávají prostor pouze několika velkým stranám. Řada předvolebních
průzkumů vysílaných médii neodpovídala skutečnosti, neboť malým stranám předpovídaly málo
hlasů, čímž odradily potenciální voliče. Volný blok byl mediálně bojkotován, a proto se nedostal
do Poslanecké sněmovny. Jedná se o úmyslnou a nezákonnou manipulaci voleb. K té došlo i tím,
že sociální síť Facebook smazala před volbami profil Lubomíra Volného. Závěrem namítá
konkrétní podvody a manipulace, které mohly ovlivnit celkový výsledek voleb. V Hradci Králové
nebyly distribuovány volební lístky a ve volebních místnostech komise rozdávaly neúplné sady
volebních lístků. Ve Slaném byli upláceni voliči částkou 1 000 Kč, aby volili ANO. Ve více
případech výsledky za jednotlivé volební okrsky neodpovídají tomu, jak voliči hlasovali. Někteří
voliči dali hlas Volnému bloku nebo preferenční hlas některému z kandidátů, ale podle
zveřejněných výsledků nedostal Volný blok nebo konkrétní kandidát v daném okrsku ani jeden
hlas. Navrhovatel ví, že jednotlivá porušení volebního zákona nejsou důvodem pro zrušení voleb,
pokud nemohla ovlivnit výsledek zásadním způsobem. Jím uvedená porušení jsou však
dohromady natolik závažná, že dokazují, že volby byly ovlivněny způsobem, který mohl hrubě
ovlivnit jejich výsledek.
II. Posouzení věci Nejvyšším správním soudem
[4] Podle §87 odst. 1 volebního zákona platí, že podáním návrhu na neplatnost volby kandidáta
se může domáhat ochrany u soudu podle zvláštního právního předpisu každý občan zapsaný do stálého seznamu
ve volebním okrsku, kde byl poslanec volen, a každá politická strana, politické hnutí nebo koalice,
jejíž kandidátní listina ve volebním kraji byla pro volby do Poslanecké sněmovny zaregistrována, (dále jen
"navrhovatel"). Návrh je třeba podat nejpozději 10 dnů po vyhlášení výsledků voleb Státní volební komisí.
[5] Soud se nejprve zabýval tím, zda jsou splněny podmínky pro věcné projednání návrhu.
Návrh byl podán včas. Navrhovatelka se jím domáhá vyslovení neplatnosti volby kandidátů
v Jihočeském kraji, ve kterém má přihlášený trvalý pobyt (je tedy zapsán ve stálém seznamu
voličů ve volebním okrsku náležejícím do tohoto volebního kraje). Je z něj seznatelné, v čem
spatřuje porušení volebního zákona, neplatnost volby kterých kandidátů navrhuje a jakého
rozhodnutí se po soudu domáhá. Nejvyšší správní soud jej proto věcně posoudil. Dospěl však
k závěru, že není důvodný.
[6] Z obsahu návrhu je zřejmé, že důvody, pro které navrhovatelka chce vyslovení
neplatnosti volby kandidátů v Jihočeském kraji, se netýkají průběhu voleb v dotčeném volebním
kraji, nýbrž se dotýkají voleb jako takových, a to navíc v celostátním měřítku. Zbylé námitky
pak míří sice na konkrétní tvrzené volební nepravosti, jež se údajně odehrály na území celé
republiky. Soud se proto dále zabýval tím, zda se v případě návrhu na vyslovení neplatnosti volby
konkrétních kandidátů může zabývat důvody, které se vztahují k volbám jako celku.
[7] Nejvyšší správní soud se výkladem §87 odst. 1 volebního zákona zabýval již v usnesení
ze dne 26. 6. 2006, čj. Vol 5/2006-46, č. 944/2006 Sb. NSS. Ze závěrů z něj vyplývajících proto
soud vycházel i v nyní projednávané věci, neboť neshledal důvod, aby se od nich odchýlil.
[8] Podle §87 odst. 1 volebního zákona je možné podat v případě voleb do Poslanecké
sněmovny (na rozdíl od senátních nebo prezidentských voleb) výhradně návrh na neplatnost
volby kandidáta (či více kandidátů), nikoliv celých voleb (shodně tomu je u voleb do Evropského
parlamentu). Může tak být napadena volba jediného kandidáta např. z důvodu jeho
individuálního excesu ve volebním procesu (např. o sobě uváděl nepravdivé informace) anebo
proto, že v jeho případě došlo k pochybením při sčítání a vyhodnocování odevzdaných hlasů
(např. nebyly zohledněny preferenční hlasy, došlo k matematické chybě při sčítání apod.).
Lze si nicméně představit i případy, kdy bude namítáno porušení volebního zákona v takové
intenzitě a rozsahu, že to mohlo ovlivnit volbu vícero (nebo dokonce všech) kandidátů.
[9] Volební zákon přiznává právo aktivní legitimace k podání návrhu na neplatnost volby
kandidáta každému občanovi zapsanému do stálého seznamu „ve volebním okrsku, kde byl poslanec
volen“, a každé politické straně nebo koalici, jejíž kandidátní listina „ve volebním kraji byla pro volby
do Poslanecké sněmovny zaregistrována“. Občan proto může návrh podat jen ve vztahu ke kandidátům,
zvoleným ve volebním kraji tam, kde mohl vykonat svoje aktivní volební právo. Naopak politická
strana je aktivně legitimována k podání návrhu vůči všem kandidátům, zvoleným v krajích,
kde také kandidovala, což může v konečném důsledku znamenat zpochybnění i všech zvolených
kandidátů v celé republice. U jednotlivého občana vystupuje do popředí ochrana jeho aktivního
volebního práva. Z povahy věci je tak nezbytné, aby argumentace těchto návrhů směřovala proti
konkrétním protizákonnostem souvisejícím s uplatněním tohoto práva, přičemž ke zpochybnění
výsledku volby může dojít právě z tohoto důvodu jen tam, kde je občan zapsán ve stálém
seznamu, anebo kde reálně toto právo uplatnil.
[10] V nyní projednávané věci navrhovatelka napadá neplatnost volby konkrétních 13
kandidátů zvolených v Jihočeském kraji, ve kterém je zapsán do stálého seznamu voličů. Návrh je
proto přípustný, protože se jím navrhovatel nedomáhá neplatnosti celých voleb (tím se nyní
projednávaná věc odlišuje od obsahově obdobných návrhů týkajících se předchozích voleb
do Poslanecké sněmovny, které Nejvyšší správní soud odmítl např. usneseními ze dne
14. 11. 2017, čj. Vol 51/2017 - 35, nebo ze dne 16. 11. 2017, čj. Vol 61/2017 - 16), ale navrhuje
pouze neplatnost volby kandidátů zvolených v kraji, kde byla oprávněna vykonat své aktivní
volební právo. Takový návrh učinit může. Jak však již soud uvedl v bodě [6] tohoto usnesení,
důvody návrhu se týkají voleb jako celku.
[11] Obdobnou situací se již zabýval soud ve výše zmíněném usnesení čj. Vol 5/2006 - 46.
Zdůraznil, že v takovém případě vzniká nepoměr mezi procesním prostředkem občana (§87
odst. 1 volebního zákona), pakliže se podstata tvrzených důvodů neplatnosti volby daných
kandidátů dotýká voleb na celostátní úrovni, a mezi možnými limity pro rozhodování soudu
o tomto prostředku. S možností vypsání nových voleb do Poslanecké sněmovny pouze v jednom
volebním kraji (resp. v několika krajích) v důsledku rozhodnutí soudu o neplatnosti volby všech
zde zvolených poslanců (včetně případných náhradníků) totiž právní řád nepočítá a zavedení této
možnosti by znamenalo mj. zásadní redefinici celého volebního systému. Takovéto rozhodnutí
soudu proto za stávající zákonné úpravy pojmově nepřipadá v úvahu. Důvodnost návrhu lze
proto zvažovat pouze ve vztahu ke konkrétním kandidátům.
[12] Jestliže však občan požaduje rozhodnout o neplatnosti volby konkrétních kandidátů
z důvodů týkajících se voleb jako celku (např. nekorektní volební kampaně na celostátní úrovni),
pak by v případě vyhovění návrhu nebyla uspokojivým řešením výměna daných kandidátů
za osoby jiné, kandidující za stejnou politickou stranu, neboť důvod neplatnosti jejich volby
by se vztahoval i na tyto náhradníky. Návrh na neplatnost volby kandidáta, podaný občanem
podle §87 odst. 1 volebního zákona, proto může být soudem shledán důvodným pouze tehdy,
pokud soud zjistí porušení volebního zákona, které hrubě ovlivnilo výsledek jeho volby,
a zároveň se jedná o porušení řešitelné buď v rámci krajské kandidátní listiny jedné politické
strany (tzn. např. jeden z kandidátů protizákonným způsobem poškodil jiné kandidáty na téže
kandidátní listině natolik zásadním způsobem, že je namístě prohlásit jeho volbu za neplatnou
a na jeho místo nastupuje v pořadí první nezvolený náhradník) anebo i napříč stranami, to však
pouze tehdy, pokud se bude jednat o zásadní protizákonnost zjištěnou při hlasování a zjišťování
volebních výsledků (např. byly chybně vyhodnoceny či sečteny hlasovací lístky, přičemž při jejich
správném posouzení by mandát připadl odlišné straně).
[13] V případě občanem namítaných důvodů týkajících se voleb jako celku soud zásadně nemá
prostor pro případné vyhovění návrhu, jelikož nedisponuje procesním nástrojem pro řešení této
situace. Pouze v případě návrhu politické strany, hnutí nebo koalice, které kandidovaly ve všech
volebních krajích, by soud mohl v konečném důsledku zpochybnit volbu i všech zvolených
kandidátů v celé republice, a proto se může zabývat i důvody majícími celostátní charakter.
[14] Navrhovatelka je v nyní projednávané věci k podání návrhu aktivně legitimována jako
občan. Jako důvod nezákonnosti volby kandidátů v Jihočeském kraji namítá nemožnost
nezávislých kandidátů kandidovat ve volbách do Poslanecké sněmovny, propadnutí hlasů
v důsledku volební klauzule, neexistenci poměrného zastoupení, omezení přístupu občanů
k voleným funkcím za rovných podmínek způsobené příspěvkem na úhradu volebních nákladů,
nedemokratičnost způsobu financování politických stran a hnutí, neobjektivnost médií
a manipulaci voleb médii. Namítá tedy jako důvod nezákonnosti volby těchto kandidátů
skutečnosti, které se vztahují k volbám na celostátní úrovni, nikoliv pouze k volebnímu kraji,
v jehož volebním okrsku je navrhovatel zapsán ve stálém seznamu voličů. Tyto skutečnosti však
s ohledem na vymezení soudního přezkumu voleb v §87 odst. 1 volebního zákona důvodem
k vyslovení neplatnosti volby kandidátů být nemohou. I pokud by totiž byly shledány důvodnými,
nemohly by být napraveny výrokem soudu o neplatnosti volby konkrétních kandidátů
v Jihočeském kraji, nýbrž by se nutně musely promítnout do posuzování vlivu těchto
nezákonností na celostátní výsledek voleb. Vzhledem k tomu je zcela nadbytečné, aby se těmito
jednotlivými tvrzenými nezákonnostmi soud zabýval, neboť i v případě shledání jejich
opodstatněnosti by to nemohlo nic změnit na zamítavém výroku usnesení.
[15] Pokud jde o namítané vady volebního procesu (viz rekapitulaci v bodě [3] tohoto
usnesení), pak navrhovatelka netvrdí souhrn jednotlivých incidentů ve volebním kraji, ve kterém
je zapsána ve stálém seznamu voličů, nýbrž poukazuje na incidenty, jež se měly odehrát
na území celé republiky, v nyní posuzované věci navíc výlučně jinde než v Jihočeském kraji.
I kdyby se však jednalo o ojedinělé incidenty, jež se staly ve volebním kraji, ve kterém je zapsán
ve stálém seznamu voličů, navrhovatel nijak netvrdí, že by jakkoliv ovlivnily návrhem napadenou
volbu konkrétních kandidátů. Naopak tvrdí, že ve svém souhrnu dokazují, že volby byly
ovlivněny způsobem, který mohl hrubě ovlivnit jejich výsledek. V takovém případě však míří
opět na neplatnost celých voleb bez vztahu k jím napadené volbě kandidátů. I tyto námitky,
i pokud by byly shledány důvodnými, by proto nemohly být napraveny výrokem soudu
o neplatnosti volby konkrétních kandidátů v Jihočeském kraji.
IV. Závěr a náklady řízení
[16] Nejvyšší správní soud dospěl z výše uvedených důvodů k závěru, že návrh na vyslovení
neplatnosti volby kandidátů zvolených v Plzeňském kraji ve volbách do Poslanecké sněmovny
není důvodný, a proto jej zamítl.
[17] O nákladech řízení soud rozhodl podle §93 odst. 4 s. ř. s., podle něhož ve věcech
volebních žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s ou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 3. listopadu 2021
Tomáš Langášek
předseda senátu