ECLI:CZ:NSS:2021:VOL.142.2021:28
sp. zn. Vol 142/2021 - 28
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu ve věcech volebních, ve věcech místního a krajského
referenda a ve věcech politických stran a politických hnutí složeném z předsedy senátu Tomáše
Langáška, soudkyně Michaely Bejčkové a soudců Josefa Baxy, Radana Malíka, Petra Mikeše,
Pavla Molka (soudce zpravodaj) a Ivo Pospíšila v právní věci navrhovatele: Ing. V. S.,
a účastníků řízení: 1) Státní volební komise, se sídlem nám. Hrdinů 1634/4, Praha 4, 2)
Ing. Jana Bačíková, MBA, 3) JUDr. Pavel Blažek, Ph.D., 4) Mgr. Lenka Dražilová, MBA,
5) prof. PhDr. Petr Fiala Ph.D., LL.M., 6) Mgr. Josef Flek, 7) Mgr. Martin Hájek, 8)
PhDr. Jiří Horák, Ph.D., 9) PhDr. Ing. Mgr. Jan Hrnčíř, MBA, LL.M., 10)
MUDr. Miloslav Janulík, 11) Mgr. Marie Jílková, 12) JUDr. Pavel Kašník, 13) Lenka
Knechtová, 14) Ing. Jana Krutáková, 15) Mgr. Ing. Taťána Malá, 16) Bc. Petra Quittová,
17) prof. Ing. Karel Rais, CSc., MBA, dr. h. c., 18) JUDr. Alena Schillerová, Ph.D., 19)
Bc. Lucie Šafránková, 20) David Štolpa, 21) Ing. Antonín Tesařík, 22)
prof. MUDr. Vlastimil Válek, CSc., MBA, EBIR, 23) Mgr. Ing. Lubomír Wenzl, 24)
Ing. Miroslav Zborovský, o návrhu na vyslovení neplatnosti volby kandidátů zvolených
v Jihomoravském kraji ve volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu konaných ve dnech 8.
a 9. 10. 2021,
takto:
I. Návrh se zamí t á .
II. Žádný z účastníků n emá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Volební stížnost
[1] Návrhem došlým soudu dne 21. října 2021 a doplněným na výzvu soudu dne
31. října 2021 o uvedení konkrétních kandidátů, se navrhovatel domáhá, aby soud rozhodl
o neplatnosti volby kandidátů uvedených v záhlaví tohoto usnesení zvolených v Jihomoravském
kraji ve volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu konaných ve dnech 8. a 9. října 2021
a aby soud zrušil sdělení Státní volební komise o vyhlášení a uveřejnění celkových výsledků voleb.
[2] Namítá, že podle §31 zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky
a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „volební
zákon“), mohou do Poslanecké sněmovny kandidovat jen politické strany a politická hnutí, nikoli
nezávislí kandidáti. To považuje za diskriminaci. Nárok na zisk mandátů mají podle §49 odst. 2
volebního zákona jen ty politické strany a hnutí, které ve volbách získaly nejméně 5 % hlasů
(u koalic je to 8 % a 11 % hlasů v závislosti na počtu subjektů v koalici). S ohledem na tuto
úpravu každoročně propadnou statisíce hlasů, což navrhovatel také považuje za diskriminaci
malých stran a hnutí. V důsledku toho byla zvolena Poslanecká sněmovna, která neodráží vůli
voličů. Volební systém je v rozporu s čl. 18 odst. 1 Ústavy, protože není podle zásad poměrného
zastoupení. Zvýhodněny jsou strany s větší voličskou základnou. Současně má za to, že příspěvek
na úhradu volebních nákladů, který tíží každou kandidující politickou stranu nebo hnutí, omezuje
přístup občanů k voleným funkcím za rovných podmínek. Financování politických stran a hnutí
ze státního rozpočtu je nelegitimní a nedemokratické. Voliči totiž platí ze svých daní i ty strany
a hnutí, které nevolili a proti kterým mají výhrady.
[3] Média neposkytují malým stranám a hnutím dostatečný prostor. Veřejnoprávní média
mají informovat o politice objektivně a dávat prostor všem stranám a hnutím. Česká televize
a Český rozhlas však dávají prostor pouze několika velkým stranám. Řada předvolebních
průzkumů vysílaných médii neodpovídala skutečnosti, neboť malým stranám předpovídaly málo
hlasů, čímž odradily potenciální voliče. Volný blok byl mediálně bojkotován, a proto se nedostal
do Poslanecké sněmovny. Jedná se o úmyslnou a nezákonnou manipulaci voleb. K té došlo i tím,
že sociální síť Facebook smazala před volbami profil Lubomíra Volného. Závěrem namítá
konkrétní podvody a manipulace, které mohly ovlivnit celkový výsledek voleb. V Hradci Králové
nebyly distribuovány volební lístky a ve volebních místnostech komise rozdávaly neúplné sady
volebních lístků. Ve Slaném byli upláceni voliči částkou 1 000 Kč, aby volili ANO 2011. Ve více
případech výsledky za jednotlivé volební okrsky neodpovídají tomu, jak voliči hlasovali. Někteří
voliči dali hlas Volnému bloku nebo preferenční hlas některému z kandidátů,
ale podle zveřejněných výsledků nedostal Volný blok nebo konkrétní kandidát v daném okrsku
ani jeden hlas. Navrhovatel ví, že jednotlivá porušení volebního zákona nejsou důvodem
pro zrušení voleb, pokud nemohla ovlivnit výsledek zásadním způsobem. Jím uvedená porušení
jsou však dohromady natolik závažná, že dokazují, že volby byly ovlivněny způsobem, který mohl
hrubě ovlivnit jejich výsledek.
II. Posouzení věci Nejvyšším správním soudem
[4] Podle §87 odst. 1 volebního zákona platí, že podáním návrhu na neplatnost volby kandidáta
se může domáhat ochrany u soudu podle zvláštního právního předpisu každý občan zapsaný do stálého seznamu
ve volebním okrsku, kde byl poslanec volen, a každá politická strana, politické hnutí nebo koalice,
jejíž kandidátní listina ve volebním kraji byla pro volby do Poslanecké sněmovny zaregistrována
(dále jen „navrhovatel“). Návrh je třeba podat nejpozději 10 dnů po vyhlášení výsledků voleb Státní volební
komisí.
[5] Soud se nejprve zabýval tím, zda jsou splněny podmínky pro věcné projednání návrhu.
Návrh byl podán včas. Navrhovatel se jím domáhá vyslovení neplatnosti volby všech kandidátů
v Jihomoravském kraji, ve kterém má přihlášený trvalý pobyt (je tedy zapsán ve stálém seznamu
voličů ve volebním okrsku náležejícím do tohoto volebního kraje). Je z něj seznatelné,
v čem spatřuje porušení volebního zákona, neplatnost volby kterých kandidátů navrhuje a jakého
rozhodnutí se po soudu domáhá. Nejvyšší správní soud ho proto věcně posoudil. Dospěl
však k závěru, že není důvodný.
[6] Z obsahu návrhu je zřejmé, že důvody, pro které navrhovatel navrhuje vyslovení
neplatnosti volby kandidátů v Jihomoravském kraji, se netýkají průběhu voleb v dotčeném
volebním kraji, nýbrž se dotýkají voleb jako takových, a to v celostátním měřítku. Zbylé námitky
pak míří sice na konkrétní tvrzené volební nepravosti, jež se však odehrály na území
celé republiky. Soud se proto dále zabýval tím, zda se v případě návrhu na vyslovení neplatnosti
volby konkrétních kandidátů může zabývat důvody, které se vztahují k volbám jako celku.
[7] Nejvyšší správní soud se výkladem §87 odst. 1 volebního zákona zabýval již v usnesení
ze dne 26. června 2006, č. j. Vol 5/2006 - 46, č. 944/2006 Sb. NSS. Ze závěrů z něj vyplývajících
proto soud vycházel i v nyní projednávané věci, neboť neshledal důvod, aby se od nich odchýlil.
[8] Podle §87 odst. 1 volebního zákona je možné podat v případě voleb do Poslanecké
sněmovny (na rozdíl od senátních nebo prezidentských voleb) výhradně návrh na neplatnost
volby kandidáta (či více kandidátů), nikoliv celých voleb (shodně tomu je u voleb do Evropského
parlamentu). Může tak být napadena volba jediného kandidáta např. z důvodu jeho
individuálního excesu ve volebním procesu (např. o sobě uváděl nepravdivé informace) anebo
proto, že v jeho případě došlo k pochybením při sčítání a vyhodnocování odevzdaných hlasů
(např. nebyly zohledněny preferenční hlasy, došlo k matematické chybě při sčítání apod.).
Lze si nicméně představit i případy, kdy bude namítáno porušení volebního zákona v takové
intenzitě a rozsahu, že to mohlo ovlivnit volbu vícero (nebo dokonce všech) kandidátů.
[9] Volební zákon přiznává právo aktivní legitimace k podání návrhu na neplatnost volby
kandidáta každému občanovi zapsanému do stálého seznamu „ve volebním okrsku, kde byl poslanec
volen“, a každé politické straně nebo koalici, jejíž kandidátní listina „ve volebním kraji byla pro volby
do Poslanecké sněmovny zaregistrována“. Občan proto může návrh podat jen ve vztahu ke kandidátům,
zvoleným ve volebním kraji tam, kde mohl vykonat svoje aktivní volební právo. Naopak politická
strana je aktivně legitimována k podání návrhu vůči všem kandidátům, zvoleným v krajích,
kde také kandidovala, což může v konečném důsledku znamenat zpochybnění i všech zvolených
kandidátů v celé republice. U jednotlivého občana vystupuje do popředí ochrana jeho aktivního
volebního práva. Z povahy věci je tak nezbytné, aby argumentace těchto návrhů směřovala
proti konkrétním protizákonnostem souvisejícím s uplatněním tohoto práva, přičemž
ke zpochybnění výsledku volby může dojít právě z tohoto důvodu jen tam, kde je občan zapsán
ve stálém seznamu, anebo kde reálně toto právo uplatnil.
[10] V nyní projednávané věci navrhovatel napadá neplatnost volby konkrétních 23 kandidátů
zvolených v Jihomoravském kraji, ve kterém je zapsán do stálého seznamu voličů. Návrh je proto
přípustný, protože se jím navrhovatel nedomáhá neplatnosti celých voleb (tím se nyní
projednávaná věc odlišuje od obsahově obdobných návrhů týkajících se předchozích voleb
do Poslanecké sněmovny, které Nejvyšší správní soud odmítl např. usneseními ze dne
14. listopadu 2017, č. j. Vol 51/2017 - 35, nebo ze dne 16. listopadu 2017, č. j. Vol 61/2017 - 16),
ale navrhuje pouze neplatnost volby kandidátů zvolených v kraji, kde byl oprávněn vykonat své
aktivní volební právo. Takový návrh učinit může. Jak však již soud uvedl výše, důvody návrhu
se týkají voleb jako celku.
[11] Obdobnou situací se již zabýval Nejvyšší správní soud ve výše zmíněném usnesení
č. j. Vol 5/2006 - 46. Zdůraznil, že v takovém případě vzniká nepoměr mezi procesním
prostředkem občana (§87 odst. 1 volebního zákona), pakliže se podstata tvrzených důvodů
neplatnosti volby daných kandidátů dotýká voleb na celostátní úrovni, a mezi možnými limity
pro rozhodování soudu o tomto prostředku. S možností vypsání nových voleb do Poslanecké
sněmovny pouze v jednom volebním kraji (resp. v několika krajích) v důsledku rozhodnutí soudu
o neplatnosti volby všech zde zvolených poslanců (včetně případných náhradníků) totiž právní
řád nepočítá a zavedení této možnosti by znamenalo mj. zásadní redefinici celého volebního
systému. Takovéto rozhodnutí soudu proto za stávající zákonné úpravy pojmově nepřipadá
v úvahu. Důvodnost návrhu lze proto zvažovat pouze ve vztahu ke konkrétním kandidátům.
[12] Jestliže však občan požaduje rozhodnout o neplatnosti volby konkrétních kandidátů
z důvodů týkajících se voleb jako celku (např. nekorektní volební kampaně na celostátní úrovni),
pak by v případě vyhovění návrhu nebyla uspokojivým řešením výměna daných kandidátů
za osoby jiné, kandidující za stejnou politickou stranu, neboť důvod neplatnosti jejich volby
by se vztahoval i na tyto náhradníky. Návrh na neplatnost volby kandidáta podaný občanem
podle §87 odst. 1 volebního zákona proto může být soudem shledán důvodným pouze tehdy,
pokud soud zjistí porušení volebního zákona, které hrubě ovlivnilo výsledek jeho volby,
a zároveň se jedná o porušení řešitelné buď v rámci krajské kandidátní listiny jedné politické
strany (tzn. např. jeden z kandidátů protizákonným způsobem poškodil jiné kandidáty na téže
kandidátní listině natolik zásadním způsobem, že je namístě prohlásit jeho volbu za neplatnou
a na jeho místo nastupuje v pořadí první nezvolený náhradník) anebo i napříč stranami,
to však pouze tehdy, pokud se bude jednat o zásadní protizákonnost zjištěnou při hlasování
a zjišťování volebních výsledků (např. byly chybně vyhodnoceny či sečteny hlasovací lístky,
přičemž při jejich správném posouzení by mandát připadl odlišné straně).
[13] V případě občanem namítaných důvodů týkajících se voleb jako celku soud zásadně nemá
prostor pro případné vyhovění návrhu, jelikož nedisponuje procesním nástrojem pro řešení této
situace. Pouze v případě návrhu politické strany, hnutí nebo koalice, které kandidovaly ve všech
volebních krajích, by soud mohl v konečném důsledku zpochybnit volbu i všech zvolených
kandidátů v celé republice, a proto se může zabývat i důvody majícími celostátní charakter.
[14] Navrhovatel je v nyní projednávané věci k podání návrhu aktivně legitimován jako občan.
Jako důvod nezákonnosti volby kandidátů v Jihomoravském kraji namítá nemožnost nezávislých
kandidátů kandidovat ve volbách do Poslanecké sněmovny, propadnutí hlasů v důsledku
uzavírací klauzule, neexistenci poměrného zastoupení, omezení přístupu občanů k voleným
funkcím za rovných podmínek způsobené příspěvkem na úhradu volebních nákladů,
nedemokratičnost způsobu financování politických stran a hnutí, neobjektivnost médií
a manipulaci voleb médii. Namítá tedy jako důvod nezákonnosti volby těchto kandidátů
skutečnosti, které se vztahují k volbám na celostátní úrovni, nikoliv pouze k volebnímu kraji,
v jehož volebním okrsku je navrhovatel zapsán ve stálém seznamu voličů. Tyto skutečnosti
však s ohledem na vymezení soudního přezkumu voleb v §87 odst. 1 volebního zákona
důvodem k vyslovení neplatnosti volby kandidátů být nemohou. I pokud by totiž byly shledány
důvodnými, nemohly by být napraveny výrokem soudu o neplatnosti volby konkrétních
kandidátů v Jihomoravském kraji, nýbrž by se nutně musely promítnout do posuzování vlivu
těchto nezákonností na celostátní výsledek voleb. Vzhledem k tomu je zcela nadbytečné,
aby se těmito jednotlivými tvrzenými nezákonnostmi soud zabýval, neboť i v případě shledání
jejich opodstatněnosti by to nemohlo nic změnit na zamítavém výroku usnesení.
[15] Pokud jde o namítané vady volebního procesu (viz rekapitulaci v bodě [3] tohoto
usnesení), pak navrhovatel netvrdí souhrn jednotlivých incidentů ve volebním kraji, ve kterém
je zapsán ve stálém seznamu voličů, nýbrž poukazuje na incidenty, jež se měly odehrát
na území celé republiky. V několika případech jde sice i o volební okrsky na území
Jihomoravského kraje, jde však o jejich pouhý výčet s uvedením jmen údajných svědků
a tvrzením, že tito svědci „zjistili, že v jejich okrscích nesouhlasí preferenční hlasy a existuje důvodné
podezření, že došlo k volebnímu podvodu“. Jde však o zcela obecná tvrzení, ani není zjevné, kterým
kandidátům údajně neměly být preferenční hlasy započteny. Navrhovatel nijak netvrdí,
že by zjištění navrhovaných svědků jakkoliv ovlivnila návrhem napadenou volbu konkrétních
kandidátů. Naopak tvrdí, že ve svém souhrnu dokazují, že volby byly ovlivněny způsobem,
který mohl hrubě ovlivnit jejich výsledek. V takovém případě však míří opět na neplatnost celých
voleb bez vztahu k jím napadené volbě kandidátů. I tyto námitky, i pokud by byly shledány
důvodnými, by proto nemohly být napraveny výrokem soudu o neplatnosti volby konkrétních
kandidátů v Jihomoravském kraji.
IV. Závěr a náklady řízení
[16] Nejvyšší správní soud dospěl z výše uvedených důvodů k závěru, že návrh na vyslovení
neplatnosti volby kandidátů zvolených v Jihomoravském kraji ve volbách do Poslanecké
sněmovny není důvodný, a proto jej zamítl.
[17] O nákladech řízení soud rozhodl podle §93 odst. 4 s. ř. s., podle něhož ve věcech
volebních žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s ou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 3. listopadu 2021
Tomáš Langášek
předseda senátu