ECLI:CZ:NSS:2021:VOL.54.2021:10
sp. zn. Vol 54/2021 - 10
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu ve věcech volebních, ve věcech místního a krajského
referenda a ve věcech politických stran a politických hnutí složeném z předsedy senátu Tomáše
Langáška, soudkyně Michaely Bejčkové a soudců Josefa Baxy (soudce zpravodaj), Radana Malíka,
Petra Mikeše, Pavla Molka a Ivo Pospíšila v právní věci navrhovatelky: H. B., a účastníků řízení:
1) Státní volební komise, sídlem nám. Hrdinů 1634/4, Praha 4, 2) Mgr. Andrea Babišová,
MBA, 3) Ing. Josef Bělica, MBA, 4) Ing. Jiří Carbol, 5) Ing. Stanislav Fridrich, 6) Mgr. Bc.
Pavla Golasowská, DiS., 7) PhDr. Igor Hendrych, Ph.D., 8) Bc. Jakub Janda, 9) Ing. Aleš
Juchelka, 10) Petr Letocha, 11) Mgr. Lubomír Metnar, 12) Bc. Jiří Navrátil, MBA,
13) MUDr. Zdenka Němečková Crkvenjaš, MBA, 14) Tomio Okamura, 15) Ing. Zuzana
Ožanová, 16) PhDr. Michael Rataj, Ph.D., 17) Michal Ratiborský, 18) MUDr. Jan Síla,
19) Mgr. Karel Sládeček, 20) Ing. Zbyněk Stanjura, 21) Ing. Jiří Strýček, 22) Mgr. Michaela
Šebelová a 23) prof. Ing. Ivo Vondrák, CSc., o návrhu na vyslovení neplatnosti volby
kandidátů zvolených v Moravskoslezském kraji ve volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu
konaných ve dnech 8. a 9. 10. 2021,
takto:
I. Návrh se zamí t á .
II. Žádný z účastníků n emá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Volební stížnost
[1] Návrhem došlým soudu dne 19. 10. 2021 a doplněným k výzvě soudu dne 25. 10. 2021
se navrhovatelka domáhá, aby soud rozhodl o neplatnosti volby kandidátů uvedených v záhlaví
tohoto usnesení zvolených v Moravskoslezském kraji ve volbách do Poslanecké sněmovny
Parlamentu konaných ve dnech 8. a 9. 10. 2021.
[2] Namítá, že Česká televize neposkytla stejný časový prostor v hlavním vysílacím čase všem
22 kandidujícím politickým stranám a hnutím, čímž se dopustila nepřípustné cenzury a hrubě
ovlivnila výsledek voleb.
[3] V doplnění svého návrhu uvedla, že vítězné koalice SPOLU a PIRSTAN nemohou
vytvořit poslanecký klub, neboť by to bylo v rozporu s jednacím řádem Poslanecké sněmovny
Parlamentu ČR.
III. Posouzení věci Nejvyšším správním soudem
[4] Podle §87 odst. 1 volebního zákona platí, že podáním návrhu na neplatnost volby kandidáta
se může domáhat ochrany u soudu podle zvláštního právního předpisu každý občan zapsaný do stálého seznamu
ve volebním okrsku, kde byl poslanec volen, a každá politická strana, politické hnutí nebo koalice,
jejíž kandidátní listina ve volebním kraji byla pro volby do Poslanecké sněmovny zaregistrována,
(dále jen "navrhovatel"). Návrh je třeba podat nejpozději 10 dnů po vyhlášení výsledků voleb Státní volební
komisí.
[5] Soud se nejprve zabýval tím, zda jsou splněny podmínky pro věcné projednání návrhu.
Návrh byl podán včas. Navrhovatelka se jím domáhá vyslovení neplatnosti volby kandidátů
v Moravskoslezském kraji, ve kterém má přihlášený trvalý pobyt (je tedy zapsána ve stálém
seznamu voličů ve volebním okrsku náležejícím do tohoto volebního kraje). Je z něj seznatelné,
v čem spatřuje porušení volebního zákona, neplatnost volby kterých kandidátů navrhuje a jakého
rozhodnutí se po soudu domáhá. Nejvyšší správní soud jej proto věcně posoudil. Dospěl však
k závěru, že není důvodný.
[6] Z obsahu návrhu je zřejmé, že důvody, pro které navrhovatelka navrhuje vyslovení
neplatnosti volby kandidátů v Moravskoslezském kraji, se netýkají průběhu voleb v dotčeném
volebním kraji, nýbrž se dotýkají voleb jako takových, a to v celostátním měřítku. Soud se proto
dále soustředil na to, zda se v případě návrhu na vyslovení neplatnosti volby konkrétních
kandidátů může zabývat důvody, které se vztahují k volbám jako celku.
[7] Nejvyšší správní soud se výkladem §87 odst. 1 volebního zákona zabýval již v usnesení
ze dne 26. 6. 2006, čj. Vol 5/2006-46, č. 944/2006 Sb. NSS. Ze závěrů z něj vyplývajících proto
soud vycházel i v nyní projednávané věci, neboť neshledal důvod, aby se od nich odchýlil.
[8] Podle §87 odst. 1 volebního zákona je možné podat v případě voleb do Poslanecké
sněmovny (na rozdíl od senátních nebo prezidentských voleb) výhradně návrh na neplatnost
volby kandidáta (či více kandidátů), nikoliv celých voleb (shodně tomu je u voleb do Evropského
parlamentu). Může tak být napadena volba jediného kandidáta např. z důvodu jeho
individuálního excesu ve volebním procesu (např. o sobě uváděl nepravdivé informace) anebo
proto, že v jeho případě došlo k pochybením při sčítání a vyhodnocování odevzdaných hlasů
(např. nebyly zohledněny preferenční hlasy, došlo k matematické chybě při sčítání apod.).
Lze si nicméně představit i případy, kdy bude namítáno porušení volebního zákona v takové
intenzitě a rozsahu, že to mohlo ovlivnit volbu vícero (nebo dokonce všech) kandidátů.
[9] Volební zákon přiznává právo aktivní legitimace k podání návrhu na neplatnost volby
kandidáta každému občanovi zapsanému do stálého seznamu „ve volebním okrsku, kde byl poslanec
volen“, a každé politické straně nebo koalici, jejíž kandidátní listina „ve volebním kraji byla pro volby
do Poslanecké sněmovny zaregistrována“. Občan proto může návrh podat jen ve vztahu ke kandidátům,
zvoleným ve volebním kraji tam, kde mohl vykonat svoje aktivní volební právo. Naopak politická
strana je aktivně legitimována k podání návrhu vůči všem kandidátům, zvoleným v krajích,
kde také kandidovala, což může v konečném důsledku znamenat zpochybnění i všech zvolených
kandidátů v celé republice. U jednotlivého občana vystupuje do popředí ochrana jeho aktivního
volebního práva. Z povahy věci je tak nezbytné, aby argumentace těchto návrhů směřovala proti
konkrétním protizákonnostem souvisejícím s uplatněním tohoto práva, přičemž ke zpochybnění
výsledku volby může dojít právě z tohoto důvodu jen tam, kde je občan zapsán ve stálém
seznamu, anebo kde reálně toto právo uplatnil.
[10] V nyní projednávané věci navrhovatelka napadá neplatnost volby všech kandidátů
zvolených v Moravskoslezském kraji, ve kterém je zapsána do stálého seznamu voličů.
Návrh je proto přípustný, že se jím navrhovatelka nedomáhá neplatnosti celých voleb
(tím se nyní projednávaná věc odlišuje od obsahově obdobných návrhů týkajících se předchozích
voleb do Poslanecké sněmovny, které Nejvyšší správní soud odmítl např. usneseními ze dne
14. 11. 2017, čj. Vol 51/2017-35, nebo ze dne 16. 11. 2017, čj. Vol 61/2017-16), ale navrhuje
pouze neplatnost volby kandidátů zvolených v kraji, kde byla oprávněna vykonat své aktivní
volební právo. Takový návrh učinit může. Jak však již soud uvedl v bodě [6] tohoto usnesení,
důvody návrhu se týkají voleb jako celku.
[11] Obdobnou situací se již zabýval Nejvyšší správní soud ve výše zmíněném usnesení
čj. Vol 5/2006-46. Zdůraznil, že v takovém případě vzniká nepoměr mezi procesním
prostředkem občana (§87 odst. 1 volebního zákona), pakliže se podstata tvrzených důvodů
neplatnosti volby daných kandidátů dotýká voleb na celostátní úrovni, a mezi možnými limity
pro rozhodování soudu o tomto prostředku. S možností vypsání nových voleb do Poslanecké
sněmovny pouze v jednom volebním kraji (resp. v několika krajích) v důsledku rozhodnutí soudu
o neplatnosti volby všech zde zvolených poslanců (včetně případných náhradníků) totiž právní
řád nepočítá a zavedení této možnosti by znamenalo mj. zásadní redefinici celého volebního
systému. Takovéto rozhodnutí soudu proto za stávající zákonné úpravy pojmově nepřipadá
v úvahu. Důvodnost návrhu lze proto zvažovat pouze ve vztahu ke konkrétním kandidátům.
[12] Jestliže však občan požaduje rozhodnout o neplatnosti volby konkrétních kandidátů
z důvodů týkajících se voleb jako celku (např. nekorektní volební kampaně na celostátní úrovni),
pak by v případě vyhovění návrhu nebyla uspokojivým řešením výměna daných kandidátů
za osoby jiné, kandidující za stejnou politickou stranu, neboť důvod neplatnosti jejich volby
by se vztahoval i na tyto náhradníky. Návrh na neplatnost volby kandidáta podaný občanem
podle §87 odst. 1 volebního zákona proto může být soudem shledán důvodným pouze tehdy,
pokud soud zjistí porušení volebního zákona, které hrubě ovlivnilo výsledek jeho volby,
a zároveň se jedná o porušení řešitelné buď v rámci krajské kandidátní listiny jedné politické
strany (tzn. např. jeden z kandidátů protizákonným způsobem poškodil jiné kandidáty na téže
kandidátní listině natolik zásadním způsobem, že je namístě prohlásit jeho volbu za neplatnou
a na jeho místo nastupuje v pořadí první nezvolený náhradník) anebo i napříč stranami, to však
pouze tehdy, pokud se bude jednat o zásadní protizákonnost zjištěnou při hlasování a zjišťování
volebních výsledků (např. byly chybně vyhodnoceny či sečteny hlasovací lístky, přičemž při jejich
správném posouzení by mandát připadl odlišné straně).
[13] V případě občanem namítaných důvodů týkajících se voleb jako celku soud zásadně nemá
prostor pro případné vyhovění návrhu, jelikož nedisponuje procesním nástrojem pro řešení této
situace. Pouze v případě návrhu politické strany, hnutí nebo koalice, které kandidovaly ve všech
volebních krajích, by soud mohl v konečném důsledku zpochybnit volbu i všech zvolených
kandidátů v celé republice, a proto se může zabývat i důvody majícími celostátní charakter.
[14] Navrhovatelka je v nyní projednávané věci k podání návrhu aktivně legitimována jako
občan. Jako důvod nezákonnosti volby kandidátů v Moravskoslezském kraji namítá
neobjektivnost médií a manipulaci voleb médii. Namítá tedy jako důvod nezákonnosti volby
těchto kandidátů skutečnost, která se vztahuje k volbám na celostátní úrovni, nikoliv pouze
k volebnímu kraji, v jehož volebním okrsku je zapsána ve stálém seznamu voličů. Tato skutečnost
však s ohledem na vymezení soudního přezkumu voleb v §87 odst. 1 volebního zákona
důvodem k vyslovení neplatnosti volby kandidátů být nemůže. I pokud by totiž byla shledána
důvodnou, nemohla by být napravena výrokem soudu o neplatnosti volby konkrétních kandidátů
v Moravskoslezském kraji, nýbrž by se nutně musela promítnout do posuzování vlivu těchto
nezákonností na celostátní výsledek voleb. Vzhledem k tomu je zcela nadbytečné,
aby se tvrzenou nezákonností soud zabýval. Stejně tak je irelevantní námitky směřující
proti koalicím, neb je jimi sledována neplatnost voleb jako celku.
IV. Závěr a náklady řízení
[15] Nejvyšší správní soud dospěl z výše uvedených důvodů k závěru, že návrh na vyslovení
neplatnosti volby kandidátů zvolených v Moravskoslezském kraji ve volbách do Poslanecké
sněmovny není důvodný, a proto jej zamítl.
[16] O nákladech řízení soud rozhodl podle §93 odst. 4 s. ř. s., podle něhož ve věcech
volebních žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s ou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 3. listopadu 2021
Tomáš Langášek
předseda senátu