ECLI:CZ:NSS:2022:1.AS.94.2022:51
sp. zn. 1 As 94/2022 - 51
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Kaniové a soudců
JUDr. Josefa Baxy a JUDr. Ivo Pospíšila v právní věci žalobce: V. E, zastoupený obecným
zmocněncem Mgr. D. D., proti žalované: Vězeňská služba České republiky, se sídlem Soudní
1672/1, Praha 4, o návrhu žalobce na předběžné opatření v řízení o ochraně před nezákonným
zásahem žalované, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze,
ze dne 14. 4. 2022, č. j. 3 A 50/2022 - 4,
takto:
I. Kasační stížnost se o d mí t á.
II. Žádný z účastníků n emá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
[1] Žalobce (dále jen „stěžovatel“) napadl kasační stížností shora uvedené usnesení, kterým
Městský soud v Praze (dále jen „městský soud“) výrokem I. zamítl jeho návrh na vydání
předběžného opatření a současně výrokem II. osvobodil žalobce od placení soudních poplatků.
[2] V odůvodnění uvedl, že žalobce neprokázal ani neosvědčil, že by bylo potřeba zatímně
upravit poměry účastníků pro hrozící újmu, jak to požaduje ustanovení §38 odst. 1
zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“). Městský soud žalobce poučil,
že proti výroku I. tohoto usnesení nejsou přípustné opravné prostředky.
[3] Stěžovatel přesto proti tomuto usnesení podal kasační stížnost, a zároveň požádal
o ustanovení zástupce pro toto řízení o kasační stížnosti.
[4] Podle §104 odst. 3 písm. c) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále „s. ř. s.“),
je nepřípustná kasační stížnost směřující proti rozhodnutí, které je podle své povahy dočasné.
Typově se bude jednat o rozhodnutí učiněná soudem v průběhu řízení, jejichž účelem je pouze
prozatímně upravit poměry účastníků řízení. Z dikce §38 odst. 1 s. ř. s. vyplývá, že takovým
procesním institutem je i předběžné opatření.
[5] Rozhodnutí o předběžném opatření slouží k zatímní (tj. přechodné) úpravě poměrů
účastníků do doby, než se tyto poměry změní nebo než bude pravomocně rozhodnuto o věci
samé. Předběžné opatření zaniká nejpozději dnem, kdy se rozhodnutí soudu, jímž se řízení končí,
stalo vykonatelným (§38 odst. 4 s. ř. s.). Dočasná povaha usnesení o zamítnutí návrhu
na předběžné opatření ve věci je tedy nepochybná. Tento právní závěr Nejvyšší správní soud
zastává konzistentně ve své judikatuře [blíže viz usnesení ze dne 28. 1. 2004, čj.
1 Ans 2/2003 - 35 (č. 762/2006 Sb. NSS), ze dne 27. 2. 2019, čj. 4 As 403/2018 - 14, anebo
rozsudek ze dne 21. 12. 2007, čj. 4 Ads 52/2007 - 145].
[6] Kasační stížnost stěžovatele směřuje právě proti usnesení městského soudu o zamítnutí
návrhu na vydání předběžného opatření. Jelikož se jedná o rozhodnutí ze své povahy dočasné,
je z přezkumu Nejvyššího správního soudu vyloučeno a kasační stížnost proti němu není
přípustná, o čemž byl ostatně stěžovatel městským soudem poučen. Proto Nejvyšší správní soud
kasační stížnost odmítl podle §46 odst. 1 písm. d) ve spojení s ustanovením §120 s. ř. s., aniž
by se jí mohl meritorně zabývat. Nad rámec uvedeného Nejvyšší správní soud dodává,
že napadeno v tomto řízení bylo pouze usnesení o zamítnutí návrhu na vydání předběžného
opatření, nikoliv rozhodnutí ve věci samé. Řízení o žalobě bude před městským soudem nadále
pokračovat.
[7] Pro úplnost soud uvádí, že s ohledem na nepřípustnost kasační stížnosti, která
představuje neodstranitelný nedostatek podmínek řízení, nebylo nutné rozhodovat ani o návrzích
žalobce na ustanovení zástupce nebo osvobození od soudního poplatku (srov. např. rozsudek
Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 9. 2008, č. j. 5 Ans 6/2008 - 48, č. 1741/2009 Sb. NSS,
usnesení ze dne 30. 10. 2018, č. j. 2 As 311/2018 - 26), neboť by to bylo zjevně bezúčelné.
Naopak je povinností soudu takovéto řízení bez dalšího ukončit (srov. rozsudek Nejvyššího
správního soudu ze dne 30. 9. 2008, č. j. 5 Ans 6/2008 - 48)
[8] Závěrem kasační soud dodává, že byť stěžovatel požaduje „zrušení usnesení“, z faktického
obsahu kasační stížnosti se nepodává, že by mířila také na pro něj příznivý výrok II napadeného
usnesení. Proti tomu je však v nyní projednávané věci opravný prostředek stejně rovněž
nepřípustný, protože představuje „nejpříznivější možný výsledek“ jakého mohl stěžovatel dosáhnout,
a nemohla mu jím proto vzniknout jakákoliv újma (viz přiměřeně usnesení rozšířeného senátu
ze dne 26. 3. 2020, čj. 9 Afs 271/2018 - 52, č. 4024/2020 Sb. NSS).
[9] Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o §60 odst. 3 ve spojení s §120 s. ř. s.,
podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, jestliže kasační stížnost
byla odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s ou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 19. května 2022
JUDr. Lenka Kaniová
předsedkyně senátu