ECLI:CZ:NSS:2022:1.AS.95.2022:58
sp. zn. 1 As 95/2022 - 58
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Ivo Pospíšila, soudce
JUDr Josefa Baxy a soudkyně JUDr. Lenky Kaniové v právní věci žalobce: V. P., zastoupen
obecným zmocněncem Mgr. D. D., proti žalované: Vězeňská služba ČR, se sídlem Soudní
1672/1a, Praha 4, o návrhu žalobce na vydání předběžného opatření v řízení o ochraně
před nezákonným zásahem žalované, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení
Městského soudu v Praze ze dne 14. 4. 2022, č. j. 3A 51/2022-4,
takto:
I. Kasační stížnost se o d mí t á.
II. Žádný z účastníků n emá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
[1] Žalobce (dále jen „stěžovatel“) napadl kasační stížností usnesení, kterým Městský soud
v Praze (dále jen „městský soud“) výrokem I. zamítl jeho návrh na vydání předběžného opatření
a současně výrokem II. osvobodil žalobce od placení soudních poplatků. Konstatoval, že žalobce
neprokázal ani neosvědčil, že by bylo potřeba zatímně upravit poměry účastníků pro hrozící
újmu, jak je uvedeno v §38 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní
(dále jen „s. ř. s.“). Městský soud žalobce poučil, že proti výroku I. tohoto usnesení nejsou
přípustné opravné prostředky. Stěžovatel přesto usnesení napadl kasační stížností. Současně
požádal o ustanovení zástupce pro toto řízení o kasační stížnosti.
[2] Podle §104 odst. 3 písm. c) „s. ř. s.“, je nepřípustná kasační stížnost směřující
proti rozhodnutí, které je podle své povahy dočasné. Typově se bude jednat o rozhodnutí
učiněná soudem v průběhu řízení, jejichž účelem je pouze prozatímně upravit poměry účastníků
řízení. Z dikce §38 odst. 1 s. ř. s. vyplývá, že takovým procesním institutem je i předběžné
opatření.
[3] Rozhodnutí o předběžném opatření slouží k zatímní (přechodné) úpravě poměrů
účastníků do doby, než se tyto poměry změní nebo než bude pravomocně rozhodnuto o věci
samé. Předběžné opatření zaniká nejpozději dnem, kdy se rozhodnutí soudu, jímž se řízení končí,
stalo vykonatelným (§38 odst. 4 s. ř. s.). Dočasná povaha usnesení o zamítnutí návrhu
na předběžné opatření ve věci je tedy nepochybná. Tento závěr Nejvyšší správní soud opakovaně
potvrdil (viz usnesení ze dne 28. 1. 2004, čj. 1 Ans 2/2003 - 35, č. 762/2006 Sb. NSS,
ze dne 27. 2. 2019, čj. 4 As 403/2018 - 14, anebo rozsudek ze dne 21. 12. 2007,
čj. 4 Ads 52/2007 - 145).
[4] Kasační stížnost stěžovatele směřuje právě proti usnesení městského soudu o zamítnutí
návrhu na vydání předběžného opatření. Jelikož se jedná o rozhodnutí ze své povahy dočasné,
je z přezkumu Nejvyššího správního soudu vyloučeno a kasační stížnost proti němu není
přípustná, o čemž byl ostatně stěžovatel městským soudem poučen. Proto Nejvyšší správní soud
kasační stížnost odmítl podle §46 odst. 1 písm. d) ve spojení s §120 s. ř. s., aniž by se jí mohl
věcně zabývat. Nad rámec uvedeného Nejvyšší správní soud dodává, že v tomto řízení posuzoval
pouze usnesení o zamítnutí návrhu na vydání předběžného opatření, nikoliv rozhodnutí
městského soudu ve věci samé.
[5] Pro úplnost soud rovněž uvádí, že s ohledem na nepřípustnost kasační stížnosti, která
představuje neodstranitelný nedostatek podmínek řízení, nebylo nutné rozhodovat ani o návrzích
žalobce na ustanovení zástupce nebo osvobození od soudního poplatku (srov. např. rozsudek
Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 9. 2008, č. j. 5 Ans 6/2008 - 48, č. 1741/2009 Sb. NSS,
usnesení ze dne 30. 10. 2018, č. j. 2 As 311/2018 - 26), neboť by to bylo zjevně bezúčelné.
Naopak je povinností soudu takovéto řízení bez dalšího ukončit (srov. rozsudek
Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 9. 2008, č. j. 5 Ans 6/2008 - 48)
[6] Závěrem kasační soud dodává, že byť stěžovatel požaduje „zrušení usnesení “, z faktického
obsahu kasační stížnosti neplyne, že by směřovala také proti výroku II. napadeného usnesení
městského soudu, který je pro stěžovatele příznivý. Proti tomu je však rovněž opravný prostředek
nepřípustný, pro tzv. subjektivní nepřípustnost, neboť představuje „nejpříznivější možný výsledek“,
jakého mohl stěžovatel dosáhnout. Tímto výrokem tedy stěžovateli nemohla
vzniknout jakákoliv újma (viz přiměřeně usnesení rozšířeného senátu ze dne 26. 3. 2020,
čj. 9 Afs 271/2018 - 52, č. 4024/2020 Sb. NSS).
[7] Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o §60 odst. 3 ve spojení s §120 s. ř. s.,
podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, jestliže kasační stížnost
byla odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s ou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 19. května 2022
JUDr. Ivo Pospíšil
předseda senátu