ECLI:CZ:NSS:2022:10.AFS.256.2021:30
sp. zn. 10 Afs 256/2021 - 30
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Zdeňka Kühna, soudkyně
Sylvy Šiškeové a soudce Ondřeje Mrákoty v právní věci žalobkyně: E. K., zastoupené advokátem
JUDr. Petrem Šurkou, Morseova 253, Praha 10, proti žalovanému: Celní úřad pro hlavní město
Prahu, Washingtonova 1623/7, Praha 1, proti exekučním příkazům ze dne
1. 7. 2020, č. 2051009042, čj. 457375-2/2020-510000-42.2, č. 2051009042/2, čj. 457375-4/2020-
510000-42.2, č. 2051009042/3, čj. 457375-3/2020-510000-42.2, č. 2051009042/4, čj. 457375-
5/2020-510000-42.2 a č. 2051009042/5, čj. 457375/2020-510000-42.2, v řízení o kasační stížnosti
žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 3. 5. 2021, čj. 11 Af 30/2020 - 39,
takto:
Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 3. 5. 2021, čj. 11 Af 30/2020 - 39, se ruší a věc
se v rac í tomuto soudu k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
I. Vymezení věci
[1] Úřad městské části Praha 16 uložil žalobkyni příkazem povinnost zaplatit pokutu ve výši
500 Kč za přestupek proti majetku, který žalobkyně spáchala. Protože žalobkyně platební
povinnost dobrovolně nesplnila, úřad požádal žalovaného o vymáhání rozhodnutí. Žalovaný
vydal celkem pět exekučních příkazů, jimiž nařídil daňovou exekuci přikázáním pohledávky
z účtu poskytovatelů platebních služeb, u nichž měla žalobkyně účet. Všechny exekuční příkazy
byly vydány na částku 500 Kč (uloženou exekučním titulem) plus 500 Kč za náklady exekučního
řízení. Žalobkyně následně pohledávku uhradila a žalovaný daňovou exekuci zastavil.
[2] Žalobkyně se žalobou u Městského soudu v Praze domáhala zrušení exekučních příkazů.
Soud žalobu zamítl.
II. Kasační stížnost a vyjádření žalovaného
[3] Proti rozsudku městského soudu podala žalobkyně (stěžovatelka) kasační stížnost.
Namítla, že žalovaný vydal exekuční příkazy na základě neexistujícího exekučního titulu.
Exekuční titul je zatížen vadou v podobě nedostatku řádného doručení. Žalovaný měl v řízení
před městským soudem prokázat, že exekuční titul splňuje materiální i formální podmínky
vykonatelnosti, v této věci zejména podmínku řádného doručení. Stěžovatelce nelze klást k tíži,
že úřad nesprávně vybavil údajný exekuční titul doložkou právní moci a poté neoprávněně podal
exekuční návrh. Stěžovatelka zpochybňuje také skutečnost, že vůbec probíhalo nějaké správní
řízení, neboť jí nikdy nebylo doručeno usnesení o jeho zahájení. Městský soud odůvodnil
zamítnutí žaloby tím, že stěžovatelka proti exekučním příkazům nepodala námitku,
ve které by poukázala na nedostatek v doručování. Stěžovatelka ovšem včas podala správní
žalobu, v níž namítla nedostatek doručení (oznámení) samotného exekučního titulu. Nepodání
námitky proti exekučnímu příkazu nemůže být důvodem k zamítnutí žaloby na zrušení
exekučního příkazu; v této souvislosti stěžovatelka odkázala na usnesení rozšířeného senátu
ze dne 19. 2. 2019, čj. 1 Afs 271/2016 - 53, č. 3873/2019 Sb. NSS.
[4] Žalovaný ve vyjádření ke kasační stížnosti zdůraznil, že mu úřad společně se žádostí
o vymáhání uložené platební povinnosti předložil exekuční titul – vykonatelné rozhodnutí,
na němž byla vyznačena doložka právní moci. Soud si existenci vykonatelného exekučního titulu
ověřil v originále prostřednictvím správního spisu úřadu. Žalovaný neměl důvod pochybovat
o správnosti exekučního titulu a nebyl ani povinen zabývat se otázkou vykonatelnosti exekučního
titulu. Mohl by tak učinit nanejvýš k námitce stěžovatelky, pokud by byla podána. Ke kasační
námitce stěžovatelky týkající se doručování žalovaný ve shodě s napadeným rozsudkem uvedl,
že stěžovatelka související žalobní námitku neuplatnila ve lhůtě pro podání žaloby. Stěžovatelka
navíc věděla, že proti ní bude vedeno přestupkové řízení. Ve zbytku se žalovaný ztotožnil
s posouzením městského soudu.
III. Právní hodnocení Nejvyššího správního soudu
[5] Kasační stížnost je důvodná.
[6] Stěžovatelka podala žalobu proti exekučním příkazům, které jí byly doručeny fikcí.
V žalobě uvedla, že v příkazech uvedený exekuční titul „nezná a nebyl jí nikdy oznámen, doručen
ani neměla možnost se s ním seznámit“. V replice (po uplynutí dvouměsíční lhůty pro podání žaloby)
dodala, že žalovaný jí zaslal výzvu k zaplacení dluhu (vyrozumění o nedoplatku
ze dne 18. 5. 2020, čj. 335356/2020-510000-41) v rozporu s §39 daňového řádu prostřednictvím
služeb poštovní přepravy jako obyčejnou listovní zásilku. Pokud by žalovaný vyrozumění doručil
v souladu se zákonem, tj. prostřednictvím datové schránky, měla by stěžovatelka možnost
upozornit na zřejmou neexistenci exekučního titulu.
[7] Exekuční titul (příkaz) byl stěžovatelce doručen provozovatelem poštovních služeb,
a to fikcí. Stěžovatelka přímo v žalobě namítla neúčinnost doručení exekučního titulu, při jednání
soudu pak doplnila, že jí exekuční titul měl být doručen do datové schránky. Podle soudu bylo
na stěžovatelce, aby v průběhu řízení dbala svých práv a uplatnila námitku ve smyslu §159
daňového řádu. Stěžovatelka byla podle mínění městského soudu nejpozději v okamžiku
doručení napadených exekučních příkazů seznámena s tím, že je proti ní vedena exekuce, a mohla
podat námitky, v nichž by upozornila na nesprávnost doručení exekučního titulu. Protože ke dni
vydání napadených exekučních příkazů stěžovatelka námitku nedostatečného doručení
exekučního titulu neuplatnila, nebyl žalovaný podle městského soudu povinen se touto otázkou
zabývat.
[8] Vykonatelnost exekučního titulu lze přezkoumat v řízení o námitkách proti rozhodnutí
o nařízení exekuce nebo při soudním přezkumu těchto rozhodnutí (rozsudek NSS
ze dne 24. 3. 2017, čj. 4 Afs 1/2017 - 193, nebo rozsudek rozšířeného senátu ze dne 26. 10. 2005,
čj. 2 Afs 81/2004 - 54, č. 791/2006 Sb. NSS). Městskému soudu lze přisvědčit potud, že žalovaný
nebyl povinen zabývat se otázkou vykonatelnosti exekučního titulu z moci úřední. Vykonatelností
exekučního titulu se totiž správní orgán nemusí zabývat z úřední povinnosti ani v řízení
o námitce (rozsudek NSS ze dne 20. 4. 2017, čj. 2 Afs 263/2016 - 80); tím méně pak při absenci
námitek.
[9] Námitka podle §159 daňového řádu není řádným opravným prostředkem ve smyslu
soudního řádu správního, který by bylo nutno vyčerpat před podáním žaloby proti rozhodnutí
(usnesení rozšířeného senátu čj. 1 Afs 271/2016 - 53). Stěžovatelce proto nelze klást k tíži,
že námitku nepodala a vydala se rovnou cestou žaloby proti exekučnímu příkazu.
Jedná se o legitimní postup. Městský soud nemůže stěžovatelce vytýkat, že nepodala námitku,
v níž by mohla namítnout vady doručování, natož její postup označovat jako pasivní.
Městský soud se přitom z tohoto důvodu odmítl zabývat žalobní námitkou týkající se doručování
exekučního titulu.
[10] NSS si je vědom limitů přezkumu exekučního titulu v řízení o žalobě proti exekučnímu
příkazu. V této fázi lze exekuční titul zkoumat „pouze z hlediska jeho samotné existence, pravomoci
správního orgánu exekuční titul vydat, právní moci exekučního titulu , skutečnosti, zda povinnost
stanovená v exekučním titulu zavazuje povinného z exekučního příkazu, skutečnosti, zda exekuční titul
vymáhanou povinnost vůbec ukládá, anebo skutečnosti, zda exekučním titulem uložená povinnost je fakticky
vůbec splnitelná, ať už z důvodu právní či faktické nemožnosti takového plnění nebo z důvodu natolik neurčitého
vymezení ukládané povinnosti, že to brání v jejím splnění“ (rozsudek Krajského soudu v Praze
ze dne 28. 2. 2012, čj. 44 A 95/2011 - 49, č. 2622/2012 Sb. NSS; zvýraznění doplnil NSS).
Je patrné, že otázka právní moci exekučního titulu je natolik zásadní, že může být zkoumána
i při přezkumu exekučního příkazu. Ve vztahu k povinnosti civilních soudů zabývat se zásadními
vadami exekučního titulu v exekučním řízení srov. nález Ústavního soudu ze dne 1. 4. 2019,
sp. zn. II. ÚS 3194/18.
[11] NSS dále podotýká, že měla-li stěžovatelka v době vydání exekučního titulu zřízenu
datovou schránku, byl úřad povinen jí příkaz doručit do datové schránky (§19 odst. 1, 2
správního řádu). Pokud má osoba zřízenu datovou schránku a správní orgán jí písemnost,
která by jí měla být doručena do datové schránky, doručuje v listinné podobě, nepřipadá fikce
doručení vůbec v úvahu. Účinky doručení mohou přesto nastat, avšak pouze v případě,
že se osoba s obsahem písemnosti seznámila (rozsudek NSS ze dne 16. 12. 2010,
čj. 1 As 90/2010 - 95). Těmito otázkami se městský soud vůbec nezabýval, čímž zatížil své
rozhodnutí vadou nepřezkoumatelnosti.
[12] K námitce nesprávného doručování vyrozumění (výzvy) městský soud uvedl,
že stěžovatelka námitku uplatnila až v replice, tj. po marném uplynutí zákonem stanovené lhůty
pro podání žaloby. Z tohoto důvodu se námitkou nezabýval. Soud řádně odůvodnil, proč k této
argumentaci nepřihlédl (rozsudek NSS ze dne 8. 4. 2004, čj. 4 Azs 27/2004 - 74).
Přestože se jednalo také o vadu doručování, byla namítána ve vztahu k jiné písemnosti, a proto ji
nelze považovat za jinak přípustné rozšíření včas uplatněného žalobního bodu.
[13] K námitce stěžovatelky zpochybňující samotnou existenci správního řízení NSS uvádí,
že stěžovatelka byla uznána vinnou z přestupku a byla jí uložena pokuta formou příkazu
(§150 správního řádu). Vydání příkazu může být prvním úkonem v řízení. Proti příkazu lze podat
odpor, jehož podáním se příkaz ruší a správní orgán pokračuje v „klasickém“ řízení o přestupku.
Stěžovatelka byla poučena, že věc bude předána úřadu k řešení a že bude rozhodováno o jejím
přestupku. Skutečnost, že stěžovatelka mohla předvídat vydání (nějakého) rozhodnutí ve své
věci, ovšem nemůže zhojit případnou zásadní chybu v doručování příkazu. Není zřejmé, jak měla
stěžovatelka postupovat, aby jí nebyla vytýkána pasivita či účelovost jejího jednání.
[14] Napadený rozsudek je tedy nepřezkoumatelný pro nedostatek důvodů, protože městský
soud se nezabýval námitkou nesprávného doručování exekučního titulu. Soud v dalším řízení
objasní, zda byl příkaz stěžovatelce řádně doručen, resp. zda mohla nastat fikce doručení.
IV. Závěr a náklady řízení
[15] NSS postupem podle §110 odst. 1 s. ř. s. zrušil rozsudek městského soudu a věc
mu vrátil k dalšímu řízení. V souladu s §110 odst. 4 s. ř. s. je městský soud vázán právním
názorem uvedeným v tomto rozhodnutí. O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti rozhodne
městský soud (§110 odst. 3 s. ř. s.).
Poučení: Proti tomuto rozsudku ne j so u opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 2. února 2022
Zdeněk Kühn
předseda senátu