ECLI:CZ:NSS:2022:10.AS.170.2022:17
sp. zn. 10 As 170/2022 - 17
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Zdeňka Kühna, soudkyně Michaely
Bejčkové a soudce Ondřeje Mrákoty v právní věci žalobce: Ing. M. B., proti žalované: Česká
advokátní komora, Národní 118/16, Praha 1, proti rozhodnutí předsedy žalované ze dne
26. 4. 2022, čj. 10.01.000179/22-003, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení
Městského soudu v Praze ze dne 23. 5. 2022, čj. 6 A 39/2022 - 19,
takto:
Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 23. 5. 2022, čj. 6 A 39/2022 - 19, se ru š í a věc
se v rac í tomuto soudu k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
[1] Žalobce se bránil u městského soudu proti rozhodnutí, jímž mu předseda České
advokátní komory neurčil advokáta k poskytnutí bezplatné právní služby. Spolu se žalobou
požádal žalobce o osvobození od soudních poplatků „ze sociálních důvodů“. Městský soud žalobce
od soudních poplatků neosvobodil. Shledal, že žalobce věrohodně a úplně netvrdil a nedoložil
své poměry. Z žalobcových tvrzení totiž vyplynulo, že veškeré jeho základní výdaje pokryje
měsíční příjem ve výši 4 368 Kč. To soud nepovažoval za reálné, žalobcovu žádost proto zamítl.
[2] Žalobce (stěžovatel) podal proti usnesení o neosvobození od soudních poplatků kasační
stížnost. V ní namítá, že veškeré požadované údaje pravdivě uvedl a doložil.
[3] Navíc tu neexistuje žádná nesrovnalost mezi vykazovanými příjmy a výdaji. Stěžovatel
sice netvrdil, že si kupuje nápoje a potraviny, to je však podle něj zřejmá skutečnost, kterou
považoval za zbytečné uvádět. Žádné ošacení ani obuv si v posledních šesti měsících nekupoval,
za hygienické potřeby utratil 14 Kč za mýdlo, což mu přišlo rovněž zbytečné uvádět. Dopravuje
se zdarma na bicyklu, zdravotní pojištění za něj hradí stát. Podobně žijí desítky tisíc dalších osob
v hmotné nouzi. Dále doplnil, že se věnuje sportu v nedalekém sportovním areálu, který lze
v určitých hodinách využívat bezplatně. Koupat se chodí zadarmo k rybníku a bezplatně využívá
též techniku a služby místní knihovny, zejména počítač, tiskárnu a připojení k internetu.
Tyto informace však po něm soud nežádal, proto je neuvedl.
[4] Stěžovatel dále požádal o osvobození od soudních poplatků v kasačním řízení.
Pro případ, že se v tomto řízení vyžaduje povinné zastoupení advokátem, požádal také
o ustanovení zástupce.
[5] K žádosti o osvobození NSS sděluje, že podáním kasační stížnosti proti procesnímu
rozhodnutí (s výjimkou procesního rozhodnutí, kterým se řízení o žalobě končí) nevzniká
stěžovateli poplatková povinnost (srov. usnesení rozšířeného senátu ze dne 9. 6. 2015,
čj. 1 As 196/2014 - 19, č. 3271/2015 Sb. NSS). Usnesení městského soudu o neosvobození
stěžovatele od soudních poplatků, proti němuž kasační stížnost směřuje, nepochybně je takovým
procesním rozhodnutím. Stěžovatele tedy netíží poplatková povinnost.
[6] Obdobné závěry dovodil rozšířený senát i ve vztahu k povinnosti být v řízení o kasační
stížnosti zastoupen advokátem. Jinými slovy, stěžovatel nemusí být v tomto řízení zastoupen
advokátem. V této věci zjevně ani stěžovateli není zastoupení třeba: kasační stížnost je jasně
formulovaná a stěžovatel nijak nedal najevo, že by nevěděl, jak se proti usnesení městského
soudu bránit. O ustanovení advokáta se stěžovatel zmínil jen proto, že si nebyl jist, zda mít
advokáta není formální povinnost. Taková povinnost tu ovšem není.
[7] Poté NSS posoudil kasační stížnost a dospěl k závěru, že je důvodná.
[8] Účastník, který doloží, že nemá dostatečné prostředky, může být zčásti osvobozen
od soudních poplatků. Přiznat účastníkovi úplné osvobození od soudních poplatků lze pouze
výjimečně, jsou-li pro to zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno.
Dospěje-li však soud k závěru, že návrh zjevně nemůže být úspěšný, takovou žádost zamítne
(§36 odst. 3 s. ř. s.).
[9] NSS souhlasí s městským soudem v tom, že je na účastníku řízení, aby tvrdil a věrohodně
prokázal nedostatek prostředků k úhradě soudních poplatků (bod 20 usnesení rozšířeného senátu
ze dne 24. 8. 2010, čj. 1 As 23/2009 - 95, č. 2163/2011 Sb. NSS). Soud není povinen zjišťovat
z úřední povinnosti účastníkovy majetkové a výdělkové poměry (rozsudek NSS ze dne
25. 1. 2005, čj. 7 Azs 343/2004 - 50, č. 537/2005 Sb. NSS).
[10] Současně však rozšířený senát ve svém právě citovaném usnesení upozornil na to,
že pokud jsou informace o majetkových poměrech zjevně neúplné a není jasné, z čeho účastník
řízení hradí své životní potřeby, měl by soud zvážit možnost vyzvat účastníka k doplnění
potřebných údajů. Už dříve NSS zdůraznil, že pokud z předložených důkazů nelze dostatečně
posoudit účastníkovy majetkové a sociální poměry a ověřit si jeho tvrzení, má ho soud poučit,
jak může svá tvrzení prokázat, aby v řízení neutrpěl újmu (rozsudek ze dne 24. 9. 2008,
čj. 1 As 63/2008 - 34).
[11] Ze spisu městského soudu je zřejmé, že formulář prohlášení o osobních, majetkových
a výdělkových poměrech, který městský soud stěžovateli zaslal, vrátil stěžovatel soudu v úplnosti
vyplněný. Stěžovatel o sobě uvedl všechny informace, k nimž ho formulář navedl. Jako přílohu
doložil potvrzení úřadu práce, z nichž je zřejmá výše vyplacených dávek hmotné nouze
a skutečnost, že je stěžovatel veden v evidenci uchazečů o zaměstnání. Z formuláře vyplynulo,
že stěžovatel má průměrné měsíční příjmy ve výši 4 368 Kč (příspěvek na živobytí 2 680 Kč
a doplatek na bydlení 1 588 Kč, mimořádná okamžitá pomoc 100 Kč) a výdaje 3 060 Kč (nájem
3 000 Kč a poplatek za odpad 60 Kč). Městský soud nepovažoval za reálné, aby stěžovatel
ze zbývající částky asi 1 300 Kč hradil veškeré nezbytné výdaje na stravu, ošacení, obuv,
hygienické potřeby, dopravu, zdravotní péči apod.
[12] NSS pohled městského soudu nesdílí. Z dostupných informací nelze učinit jednoznačný
závěr, že stěžovatelova tvrzení jsou neúplná a nepřesvědčivá, jak to učinil městský soud. Měl-li
soud o úplnosti stěžovatelových tvrzení pochybnosti, měl stěžovatele vyzvat, aby je konkrétně
doplnil. Je pravda, že nezbytné měsíční výdaje na stravu, ošacení, obuv, hygienické potřeby,
dopravu apod. stěžovatel soudu neuvedl. Formulář potvrzení ho však k tomu ani nevybídl
příslušnou kolonkou.
[13] NSS shrnuje, že v tomto konkrétním případě bylo namístě, aby soud nejprve vyzval
stěžovatele k doplnění údajů, chtěl-li jeho žádost o osvobození od soudních poplatků zamítnout
pro neúplnost a nevěrohodnost sdělených informací. Z vyplněného formuláře je patrná
stěžovatelova snaha soudu poskytnout požadované informace; naopak z něj neplyne zjevný
nesoulad mezi tvrzenou výší stěžovatelových příjmů a výdajů, z něhož by soud mohl jednoznačně
uzavřít, že jsou stěžovatelova tvrzení nepřesvědčivá. Formulář navíc po žadatelích výslovně
nevyžadoval informace o výši výdajů, které městský soud ve výsledku postrádal.
[14] Pokud městský soud o stěžovatelových tvrzeních pochyboval, ale neumožnil
mu podrobněji tvrdit a prokázat výši jeho nezbytných měsíčních výdajů, zkrátil stěžovatele
na jeho procesních právech. Kvůli tomuto vadnému postupu v řízení nemůže napadené usnesení
městského soudu obstát. Současně NSS podotýká, že jen přezkoumává usnesení městského
soudu a sám nesmí a nebude hodnotit stěžovatelova tvrzení o jeho výdajích, která stěžovatel
poprvé uvedl až v kasační stížnosti.
[15] NSS proto zrušil napadené usnesení a vrátil věc městskému soudu k dalšímu řízení.
V něm bude městský soud vázán nyní vysloveným právním názorem. NSS zdůrazňuje, že tímto
rozsudkem nepředjímá, zda bude stěžovatel se svou žádostí o osvobození od soudních poplatků
úspěšný.
[16] O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti rozhodne městský soud.
Poučení: Proti tomuto rozsudku n e j s ou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 20. července 2022
Zdeněk Kühn
předseda senátu