ECLI:CZ:NSS:2022:10.AS.192.2020:49
sp. zn. 10 As 192/2020 - 49
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Zdeňka Kühna, soudkyně Michaely
Bejčkové a soudce Ondřeje Mrákoty v právní věci žalobce: F. V., zastoupeného advokátem
Mgr. Václavem Voříškem, Pod Kaštany 245/10, Praha 6, proti žalovanému: Městský úřad
Kralupy nad Vltavou, Palackého náměstí 1, Kralupy nad Vltavou, ve věci nečinnosti správního
orgánu, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne
20. 2. 2020, čj. 51 A 11/2018 - 48,
takto:
I. Kasační stížnost se zamí t á.
II. Žádný z účastníků n emá p ráv o na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Vymezení věci a kasační řízení
[1] Městský úřad Kralupy nad Vltavou shledal žalobce příkazem ze dne 25. 10. 2017 vinným
ze spáchání dopravního přestupku, který spočíval v překročení nejvyšší dovolené rychlosti
na dálnici nejméně o 59 km/h, a uložil mu pokutu 6 000 Kč a zákaz řízení všech motorových
vozidel na dobu šesti měsíců. Spor je o to, zda stěžovatel podal dne 22. 12. 2017 proti příkazu
řádný odpor se všemi náležitostmi (podepsanou plnou mocí udělenou zmocněnci); pokud ano,
příkaz nenabyl právní moci, řízení dosud není skončeno a městský úřad je v něm nečinný.
[2] Žalobce požádal Krajský úřad Středočeského kraje o opatření proti nečinnosti,
ten však jeho žádost zamítl. Žalobce neuspěl ani s nečinnostní žalobou u krajského soudu,
jíž se domáhal, aby soud uložil městskému úřadu rozhodnout o žalobcově dopravním přestupku.
[3] Žalobce (stěžovatel) podal proti rozsudku krajského soudu kasační stížnost. Trvá na tom,
že odpor proti příkazu podal, respektive že na výzvu městského úřadu včas zaslal e-mailem
podepsanou plnou moc, kterou udělil zmocněnci k zastupování ve správním řízení.
[4] Městský úřad (žalovaný) rovněž setrval na tom, že mu od stěžovatele žádné e-mailové
podání dne 22. 12. 2017 nebylo doručeno.
II. Právní hodnocení
[5] Kasační stížnost není důvodná.
[6] Mezi stranami sporu jsou nesporné tyto skutečnosti:
- Městský úřad vydal dne 25. 10. 2017 ve stěžovatelově přestupkové věci příkaz. Ten byl stěžovateli
doručen dne 30. 10. 2017.
- Dne 2. 11. 2017 obdržel městský úřad z e-mailové adresy j.m.@centrum.cz odpor proti tomuto
příkazu. E-mail nebyl opatřen elektronickým podpisem, jeho přílohou byla nepodepsaná plná moc,
kterou stěžovatel udělil Ing. M. J. k zastupování ve správním řízení.
- Dne 7. 11. 2017 obdržel městský úřad z totožné e-mailové adresy odpor i plnou moc v totožném
znění jen s tím rozdílem, že e-mail již obsahoval uznávaný elektronický podpis Ing. J., na rozdíl
od přiložených dokumentů s odporem a plnou mocí, které nijak podepsány nebyly.
- Dne 18. 12. 2017 vyzval městský úřad stěžovatele, aby ve lhůtě doplnil náležitosti podání: podpis
zmocnitele na plné moci a podpis zmocněnce na odporu. Současně ho poučil, že pokud náležitosti
nedoplní, nebude k odporu přihlížet a příkaz nabude právní moci. Tuto výzvu zaslal jak
stěžovateli, tak Ing. J..
- Přípisem ze dne 9. 2. 2018 městský úřad stěžovateli sdělil, že nedoplnil náležitosti plné moci,
odpor je tak nepřípustný a příkaz nabyl dne 8. 11. 2017 právní moci.
[7] Stěžovatel tvrdí, že výzvě vyhověl a dne 22. 12. 2017 zaslal městskému úřadu podepsanou
plnou moc, a to e-mailem se zaručeným elektronickým podpisem. Na podporu svého tvrzení
doložil:
- dva snímky obrazovky (printscreeny), na nichž je zobrazen jednak e-mail s uvedeným datem
22. 12. 2017 a časem 10:42 odeslaný ze zmocněncovy e-mailové adresy na adresu podatelny
městského úřadu s přílohami „3 – plná moc podepsaná.pdf“ a „4 – příloha odpor.pdf“, jednak plná moc
se stěžovatelovým podpisem;
- dokument s potvrzením o přijetí e-mailu elektronickou podatelnou městského úřadu z téhož dne
s časem 10:43.
Soubory s tímto obsahem doložil stěžovatel jak městskému úřadu, tak krajskému soudu rovněž
na CD ve formátu .eml.
[8] Krajský soud provedl také důkazy poskytnuté městským úřadem, a to:
- printscreeny souborů „odeslaný testovací e-mail“ ze dne 16. 5. 2019 a „automatická odpověď na doručený
testovací e-mail“ z téhož dne a souboru ve formátu .pdf („potvrzen.pdf“), který byl přílohou
automatické odpovědi;
- podací deník z roku 2017;
- transakční protokoly z 22. 12. 2017 a 23. 12. 2017.
[9] Z těchto důkazů krajský soud shledal, že stěžovateli se nepodařilo prokázat doručení
odporu s podepsanou plnou mocí. Poukázal na to, že stěžovatelem předložené potvrzení se svým
obsahem vymyká automatickému potvrzení, které městský úřad při obdržení elektronického
podání odesílá. Stěžovatelovo potvrzení ani neobsahuje žádný ze znaků, které by naznačovaly,
že e-mail vygeneroval městský úřad: neobsahuje unikátní identifikátor, který slouží k jasnému
ztotožnění potvrzeného podání, ani elektronický podpis oprávněné úřední osoby, kterým jsou
potvrzovací zprávy městského úřadu opatřovány. Z podacího deníku a z transakčních protokolů
z příslušného období navíc není patrné, že by městský úřad dne 22. 12. 2017 přijal od stěžovatele
či jeho zmocněnce jakékoli podání.
[10] Podle stěžovatele nemá krajský soud žádnou konkrétní indicii o tom, že stěžovatelovo
potvrzení o doručení e-mailu bylo zfalšováno; závěr krajského soudu, že e-mail lze vytvořit
zpětně, je tak nepodložený. I pokud by šlo zfalšovat potvrzení o přijetí e-mailu, s určitostí
již nelze zfalšovat odeslaný e-mail s plnou mocí, neboť byl opatřen elektronickým podpisem,
který e-mail před dodatečnými úpravami chrání.
[11] Městský úřad podle stěžovatele zatajil soudu, že v roce 2017 vypadaly potvrzující e-maily
jinak než v roce 2019, a to právě tak jako stěžovatelem předložený e-mail. Stěžovateli dále není
zřejmé, jak konkrétní úřední osoba přidává svůj elektronický podpis pod podání generovaná
automaticky. V rozhodném období městský úřad zprávy elektronickým podpisem neopatřoval
ani v nich neuváděl identifikátor podání. Zjevně byl e-mail přehlédnut, proto nebyl
ani zaevidován v deníku ani předán ke zpracování.
[12] NSS o věci uvážil takto.
[13] Krajský soud správně vyšel z ustálené judikatury NSS k doručování do elektronické
podatelny orgánů veřejné moci prostřednictvím e-mailu. Podle ní v takových případech prokazuje
účastník, že jeho podání došlo správnímu orgánu do elektronické podatelny (srov. např. usnesení
ze dne 11. 8. 2006, čj. 8 Afs 82/2006 - 68, rozsudek ze dne 29. 11. 2017, čj. 1 As 214/2017 - 32,
ve vztahu k e-mailu s ověřeným elektronickým podpisem rozsudek ze dne 6. 12. 2018,
čj. 9 As 293/2018 - 41).
[14] Z tohoto pohledu není důležité, zda stěžovatel či jeho zmocněnec e-mail s podepsanou
plnou mocí odeslali, o jeho odeslání se neúspěšně pokusili či dokonce přiložený soubor
s e-mailovou zprávou dodatečně vytvořili (srov. rozsudek ze dne 24. 2. 2020,
čj. 9 As 309/2018 - 52, bod 22). Rozhodné je, zda e-mail městskému úřadu skutečně došel.
To platí i o e-mailu s ověřeným elektronickým podpisem. Proto je nepřípadná stěžovatelova
námitka v bodě 9 kasační stížnosti, že i kdyby bylo možné zfalšovat potvrzení o přijetí e-mailu,
jistě nelze zfalšovat odeslaný e-mail opatřený elektronickým podpisem. Předložené důkazy
o odeslaném e-mailu nemohou osvědčit, že podání skutečně došlo městskému úřadu, což jediné
je podstatné.
[15] Ve prospěch závěru, že městský úřad e-mail neobdržel, svědčí to, že ani podací deník
ani transakční protokoly z příslušného období neobsahují žádný záznam o tom, že by městský
úřad obdržel dne 22. 12. 2017 od stěžovatele či jeho zmocněnce jakékoli elektronické podání.
Jediný z důkazů, který by mohl doručení e-mailu potenciálně prokázat, je automatická odpověď
městského úřadu na doručený e-mail. NSS má však za to, že krajský soud jeho autenticitu
důvodně a přesvědčivě zpochybnil.
[16] Předně městský úřad sdělil v odpovědi na výzvu krajského soudu k náležitostem
automatických odpovědí zaslaných jako potvrzující zprávy v inkriminovaném období, že automatická
odpověď má vždy v předmětu text „Potvrzení doručení Vašeho podání/Reply to your proposal
MUKVxxxxxxxx“ a na konci je identifikátor, pod kterým je doručený dokument evidován
ve spisové službě městského úřadu. Automatické odpovědi jsou opatřeny elektronickým
podpisem oprávněné úřední osoby z podatelny městského úřadu. Městský úřad dále na žádost
krajského soudu odeslal dne 16. 5. 2019 zkušební e-mail na adresu své elektronické podatelny
a automatická odpověď vypadá
takto:
Soubor v příloze potvrzen.pdf vypadá
takto:
[17] Naproti tomu potvrzení, které doložil stěžovatel, nebylo opatřeno elektronickým
podpisem, nemělo žádné přílohy ani žádný identifikátor a vypadá
takto:
[18] Potvrzení předložené stěžovatelem je tedy úplně jiné než potvrzení, které krajskému
soudu doložil městský úřad, neobsahuje žádný elektronický podpis, identifikátor ani jakýkoli jiný
prvek, který by podání nějak individualizoval a bránil tomu, aby bylo možné potvrzení o přijetí
jednoduše přenést či napodobit.
[19] Stěžovatel namítá, že v letech 2017 a 2018 zasílal městský úřad automatická potvrzení
v podobě, v jaké je doložil on sám. Městský úřad podle něj v té době své odpovědi neopatřoval
elektronickým podpisem ani identifikátorem podání. Krajský soud pochybil, když nezkoumal
podobu potvrzení v rozhodné době. Na podporu svých tvrzení stěžovatel navrhl, aby NSS
provedl důkazy dalších printscreenů zpráv odeslaných stěžovatelovým zmocněncem v jiných
věcech a odpovědí městského úřadu na ně z listopadu 2017, února 2018, července 2018
a července 2019.
[20] Toto stěžovatelovo tvrzení je nepřípustné, neboť ho stěžovatel neuplatnil v řízení
před krajským soudem, ačkoli mu v tom nic nebránilo (§104 odst. 4 s. ř. s.). NSS proto navržené
důkazy provádět nebude. Stěžovatel je mohl navrhnout již v řízení u krajského soudu, ale neučinil
tak. Na jednání se nedostavili stěžovatel ani jeho zástupce, stěžovatelův zástupce zaslal soudu
až dodatečnou omluvu s poznámkou, že proti jednání v nepřítomnosti advokáta nic nenamítá.
[21] Stěžovatel nemá pravdu, když tvrdí, že krajský soud nezkoumal podobu automatických
odpovědí k době doručovaného sporného podání. Krajský soud od městského úřadu zjišťoval
náležitosti automatických odpovědí zaslaných jako potvrzující zprávy v inkriminovaném období (viz
výzva na č. l. 33 spisu krajského soudu).
[22] NSS souhlasí také s argumentací krajského soudu v bodě 40 jeho rozsudku. Soubory
ve formátu .eml, které stěžovatel předkládá, lze skutečně poměrně jednoduše upravit v textovém
editoru, a jejich důkazní hodnota je proto slabší (to platí jak o souboru s potvrzením o doručení
podání, tak o souboru s odeslaným e-mailem). Stojí-li proti nim přesvědčivá a opačně vyznívající
zjištění, podle nichž zpráva městskému úřadu nedošla (výpisy z transakčních protokolů
a podacích deníků, úplně jinak vyhlížející odpověď na zkušební e-mail s elektronickým podpisem
a identifikátorem), nemůže stěžovatel uspět se svými tvrzeními podepřenými jen snadno
změnitelným souborem s potvrzením, který kromě data (a to lze rovněž velmi snadno změnit)
neobsahuje žádné individualizační prvky.
[23] NSS na rozdíl od stěžovatele neshledává v úvahách krajského soudu logické vady.
Odůvodnění:
krajského soudu nestojí na tom, že potvrzení o doručení e-mailu předložené
stěžovatelem bylo (někým) zfalšováno, byť výsledek k takovému závěru nevyhnutelně spěje.
Takový závěr soudu by neměl ve spise skutkovou oporu. Argumentace krajského soudu
je však správně založena na tom, že ostatní přesvědčivá zjištění hovořila ve stěžovatelův
neprospěch a stěžovatel neunesl své důkazní břemeno o tom, že jeho e-mailové podání došlo
včas.
[24] Není ani pravda, že by v této věci nebylo sporu o to, zda stěžovatel podepsanou plnou
moc odeslal, ani že měl krajský soud tuto skutečnost za prokázanou. Krajský soud odeslání
e-mailu vůbec nezkoumal, neboť v souladu s citovanou judikaturou správně vyhodnotil,
že stěžejní skutečnost (doručení e-mailu městskému úřadu) osvědčit nemůže (viz též bod [14]
výše). Stěžovatel si nesprávně vykládá odůvodnění krajského soudu, když tvrdí, že podle soudu
stěžovatel sice plnou moc odeslal, ale ta městskému úřadu nebyla doručena, a stěžovatel proto
potvrzení o přijetí podání zfalšoval. (Původní e-mail se při tomto výkladu asi někde ztratil, ačkoli
spolehlivost e-mailů je prakticky stoprocentní.) K ničemu takovému krajský soud nedospívá
ani mezi řádky.
[25] Stěžovateli se jeví nelogické tvrzení městského úřadu, že automaticky zasílaná potvrzení
jsou opatřena „elektronickým podpisem oprávněné úřední osoby“. Podtrhuje to podle něj
anomálie ve fungování elektronické podatelny. Rovněž tuto úvahu stěžovatel učinil poprvé
až v kasační stížnosti, proto se jí NSS nebude blíže zabývat. Městský úřad zřejmě nesprávně
uvedl, že potvrzení se opatřují elektronickým podpisem oprávněné úřední osoby, ačkoli byly spíše
opatřovány kvalifikovaným systémovým certifikátem (podle tehdy účinného
zákona č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu; k tomu též citace krajského úřadu v usnesení
ze dne 4. 10. 2018 z oficiálního portálu města Kralupy nad Vltavou). Podstatné však je,
že potvrzení v rozhodné době obsahovala elektronický podpis.
[26] Stěžovatel mohl a měl uplatnit již v řízení před krajským soudem rovněž svou verzi
skutečností předloženou v bodě 21 kasační stížnosti, podle níž byl e-mail doručen (proto systém
zaslal stěžovateli doručenku), ale nebyl již zaevidován v deníku ani předán ke zpracování. NSS
však podotýká, že právě proto, aby se předešlo podobným situacím, obsahuje automatická
odpověď městského úřadu unikátní identifikátor, který následně umožní ztotožnit a najít zprávu
v systému spisové služby a v transakčních protokolech jako jeho výstupech.
[27] NSS nepřisvědčil ani námitce, že měl krajský soud buď provést znalecký posudek, anebo
rozhodnout v pochybnostech ve stěžovatelův prospěch tak, že e-mail byl řádně doručen.
Pro závěr, že stěžovatel neunesl své důkazní břemeno, jsou zjištění krajského soudu dostatečná
i bez znaleckého posudku.
[28] Odkaz na nález Ústavního soudu ze dne 29. 3. 2012, sp. zn. II. ÚS 1911/11, nemůže
stěžovateli prospět. Ústavní soud se v něm zabýval otázkou doručování námitek
proti směnečnému platebnímu rozkazu, které byly soudu zaslány elektronicky pomocí formuláře
elektronické podatelny. Stěžovatelé tehdy namítali, že kvůli technickým nedostatkům uvnitř
systému elektronické podatelny bylo jejich podání soudům doručeno neúplné. Nynější situace
je odlišná mimo jiné už proto, že žádné technické problémy se neprokázaly a prokázáno nebylo
ani samotné doručení podání. Krajský soud se svým rozhodnutím od judikatury Ústavního soudu
ani jiné závazné judikatury nijak neodchýlil.
III. Závěr a náklady řízení
[29] Soud nedal stěžovateli za pravdu v žádné z jeho námitek, a proto jeho kasační stížnost
zamítl.
[30] Stěžovatel neměl v tomto soudním řízení úspěch, nemá proto právo na náhradu nákladů
řízení o kasační stížnosti; městskému úřadu nevznikly v řízení náklady, které by se vymykaly
z jeho běžné činnosti.
Poučení: Proti tomuto rozsudku ne j so u opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 5. dubna 2022
Zdeněk Kühn
předseda senátu