ECLI:CZ:NSS:2022:13.KSS.2.2021:251
sp. zn. 13 Kss 2/2021 - 251
ROZHODNUTÍ
Nejvyšší správní soud jako soud kárný rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miluše
Doškové a členů JUDr. Václava Dudy, JUDr. Dany Enochové, Mgr. Ing. Michala Hanycha,
JUDr. Petra Čápa a prof. JUDr. Markéty Selucké, Ph.D., ve věci kárné navrhovatelky
předsedkyně Obvodního soudu pro Prahu 4 proti kárně obviněnému JUDr. R. K., o návrhu
na zahájení řízení o kárné odpovědnosti soudce ze dne 13. 5. 2021,
takto:
JUDr. R. K.,
bytem P. 27/825 P.,
se podle §19 odst. 1 zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců
a soudních exekutorů, ve znění pozdějších předpisů,
uznává vinným, že
jako soudce Obvodního soudu pro Prahu 4 zaviněným porušením svých povinností podle §79
odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně
některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích) způsobil v době od 4. 12. 2017
do 12. 5. 2021 nedůvodné průtahy neprováděním úkonů nebo prováděním neúčelných úkonů
nesměřujících ke skončení věci v těchto věcech:
1) 42C 313/2012
- od 10. 9. 2020 do 25. 1. 2021 nepředložil odvolání do znalečného,
- od 10. 9. 2020 do 25. 1. 2021 neprováděl efektivní úkony směřující ke skončení věci,
- od 24. 11. 2020 do 6. 4. 2021 nerozhodl o doplnění znaleckého posudku,
2) 42C 387/2014
- od 1. 6. 2018 do 30. 10. 2018 a od 1. 10. 2020 do 12. 3. 2021 nepředložil odvolání
odvolacímu soudu,
3) 42C 233/2016
- od 25. 3. 2019 do 4. 7. 2019 nepředložil odvolání do znalečného,
- od 1. 6. 2020 do 8. 9. 2020 nerozeslal odvolání do rozsudku,
- od 1. 10. 2020 do 12. 5. 2021 nepředložil odvolání odvolacímu soudu, přičemž v této
době do 23. 3. 2021 nečinil efektivní úkony směřující ke skončení věci,
4) 42C 275/2016
- od 18. 4. 2019 do 5. 8. 2019 nešetřil poměry žadatele o osvobození od soudních poplatků,
- od 29. 10. 2019 do 21. 2. 2020 nerozhodl o žádosti žalovaného o osvobození od soudních
poplatků,
- od 14. 4. 2020 do 2. 7. 2020 nepředložil odvolání odvolacímu soudu,
- od 1. 10. 2020 do 4. 2. 2021 nepředložil odvolání do rozsudku odvolacímu soudu,
5) 42C 89/2017
- od 1. 12. 2018 do 31. 1. 2019 a od 16. 2. 2019 do 25. 3. 2020 nepředložil odvolání
odvolacímu soudu,
6) 42C 98/2017
- od 25. 9. 2020 do 11. 12. 2020 nepředložil odvolání odvolacímu soudu,
7) 42C 278/2017
- od 12. 9. 2018 do 15. 2. 2021 nevrátil složenou jistotu,
- od 20. 12. 2017 do 12. 2. 2018 nepředložil odvolání do předběžného opatření,
- od 4. 12. 2017 do 23. 6. 2020 byl zcela nečinný s žalobou v hlavní intervenci,
8) 42C 342/2017
- od 9. 12. 2019 do 15. 12. 2020 nepředložil odvolání odvolacímu soudu,
- od 1. 2. 2021 do 11. 5. 2021 opětovně nepředložil odvolání odvolacímu soudu,
9) 42C 351/2017
- od 1. 1. 2020 do 1. 6. 2020 nerozhodl o žádosti žalobce o ustanovení zástupce
a osvobození od soudních poplatků,
10) 42C 361/2017
- od 27. 5. 2019 do 24. 10. 2019 nerozhodl o námitce místní příslušnosti,
- od 20. 4. 2018 do 6. 7. 2018 nevrátil soudní poplatek,
11) 42C 31/2018
- od 5. 3. 2018 do 17. 12. 2018 neřešil poplatkovou povinnost žalobce,
- od 26. 10. 2018 do 9. 4. 2019 nenařídil první jednání,
12) 42 C 58/2018
- od 9. 12. 2020 do 28. 1. 2021 neustanovil znalce,
13) 42C 116/2018
- od 6. 3. 2019 do 24. 6. 2019 nepostupoval efektivně a nesměřoval ke skončení věci,
14) 42C 138/2018
- od 1. 2. 2020 do 6. 1. 2021 nepředložil odvolání odvolacímu soudu,
15) 42C 205/2018
- od 26. 8. 2019 do 29. 7. 2020 nepostupoval efektivně a byl v prodlení s nařízením jednání,
- od 16. 11. 2019 do 13. 12. 2019 nerozhodl o návrhu na přerušení řízení,
16) 42C 232/2018
- od 7. 1. 2019 do 23. 7. 2019 nerozeslal žalobu,
- od 8. 9. 2020 do 23. 11. 2020 nepředložil odvolání,
- od 26. 1. 2021 do 12. 5. 2021 nepostupoval efektivně a nerozhodl o ustanovení zástupce
po jeho zproštění,
17) 42C 252/2018
- od 4. 1. 2021 do 11. 5. 2021 nepředložil odvolání odvolacímu soudu
18) 42C 292/2018
- od 31. 1. 2019 do 5. 10. 2019 nedoručil žalobu protistraně,
- od 31. 1. 2019 do 16. 1. 2020 nerozhodl o přerušení řízení a nepostupoval efektivně
při zjišťování podkladů k přerušení řízení dle §109 odst. 2 písm. c) o. s. ř.,
- od 27. 11. 2020 do 25. 1. 2021 nepředložil odvolání odvolacímu soudu,
19) 42C 305/2018
- od 30. 7. 2020 do 12. 5. 2021 nevyplatil svědečné
- od 18. 1. 2021 do 12. 5. 2021 nepředložil odvolání odvolacímu soudu,
20) 42C 370/2018
- od 13. 3. 2020 do 11. 9. 2020 byl zcela nečinný,
21) 42C 372/2018
- od 13. 7. 2020 do 27. 1. 2021 nepředložil odvolání odvolacímu soudu
22) 42C 375/2018
- od 13. 8. 2019 do 5. 11. 2019 nepředložil odvolání odvolacímu soudu
23) 42C 97/2019
- od 7. 10. 2020 do 12. 5. 2021 prodléval s oznámením o přerušení řízení pro úpadek
žalované č. 2, včetně poučení o možném pokračování v řízení,
- od 1. 10. 2020 do12. 5. 2021 nerozhodl o svědečném,
24) 42C 129/2019
- od 4. 1. 2021 do 11. 5. 2021 nepředložil odvolání odvolacímu soudu,
25) 42C 138/2019
- od 31. 1. 2020 do 22. 4. 2020 nenařídil jednání,
26) 42C 185/2019
- od 3. 4. 2020 do 7. 5. 2021 neposoudil žádost žalovaného o osvobození od soudních
poplatků,
27) 42C 215/2019
- od 6. 4. 2020 do 5. 1. 2021 nepředložil odvolání odvolacímu soudu
28) 42C 261/2019
- od 2. 3. 2020 do 15. 6. 2020 nevydal opravné usnesení,
- od 24. 9. 2020 do 10. 5. 2021 nepostupoval efektivně a nepředložil odvolání odvolacímu
soudu,
29) 42C 262/2019
- od 15. 2. 2021 do 11. 5. 2021 nepředložil odvolání odvolacímu soudu,
30) 42C 278/2019
- od 26. 3. 2020 do 12. 5. 2021 nepostupoval efektivně a nesměřoval ke skončení věci,
31) 42C 295/2019
- od 10. 9. 2020 do do 12. 4. 2021 nepostupoval efektivně,
32) 42C 304/2019
- od 7. 12. 2020 do 11. 5. 2021 nepředložil odvolání odvolacímu soudu
33) 42C 394/2019
- od 2. 6. 2020 do 2. 11. 2020 nepostupoval efektivně,
34) 42C 140/2020
- od 14. 1. 2021 do 20. 4. 2021 nepředložil odvolání odvolacímu soudu,
35) 42C 217/2020
- od 1. 3. 2021 do 12. 5. 2021 nepředložil odvolání odvolacímu soudu.
tedy
zav i n ěn ě p o ru š i l
povinnosti soudce a ohrozil důvěru ve spravedlivé rozhodování soudů,
čí mž s p ách al
kárné provinění podle §87 odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb.
a za t o se mu u k l ád á
podle §88 odst. 1 písm. b) zákona č. 6/2002 Sb.
k árn é o p at řen í
s n í ž e n í p la t u o 1 0 % n a d o b u 4 m ě s í c ů .
Odůvodnění:
I.
Kárný návrh
[1] Předsedkyně Obvodního soudu pro Prahu 4 JUDr. Ilona Benešová (dále jen „kárná
navrhovatelka“) dne 13. 5. 2021 podala Nejvyššímu správnímu soudu (dále jen „kárný soud“)
podle §8 odst. 2 písm. g) zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců
a soudních exekutorů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „kárný zákon“), návrh na zahájení
kárného řízení proti soudci téhož soudu JUDr. R. K. (dále jen „kárně obviněný“). Obvinila jej ze
zaviněného porušení povinností soudce ve smyslu §87 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a
soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů, ve znění
pozdějších předpisů (dále jen „zákon o soudech a soudcích“) spočívajícího ve způsobení průtahů
v rozhodovací činnosti. Konkrétně jeho jednání popsala v kárném návrhu následovně:
„1) 42C 313/2012
Průtah:
Od 10. 9. 2020 do 25. 1.2021 tj. 4 měsíce - s předložením odvolání do znalečného
Od 10. 9. 2020 do 25. 1.2021 - nejsou prováděny efektivní úkony směřující ke skončení věci
Od 24. 11. 2020 do 6. 4. 2021 tj. 4 měsíce – s rozhodnutím o doplnění znaleckého posudku
2) 42C 387/2014
Průtah:
Od 1. 6. 2018 do 30. 10. 2018 tj. 4 měsíce - s předložením odvolání odvolacímu soudu
Od 1. 10. 2020 do 12. 3. 2021 tj. více než 5 měsíců - s předložením odvolání odvolacímu soudu
3) 42C 233/2016
Průtah:
Od 25. 3. 2019 do 4. 7. 2019 tj. 3 měsíce - s předložením odvolání do znalečného
Od 1. 6. 2020 do 8. 9. 2020 tj. 3 měsíce - s rozesláním odvolání do rozsudku
Od 1. 10. 2020 dosud tj. 5 a půl měsíce - s předložením odvolání odvolacímu soudu – v tomto období nejsou až
do 23. 3. 2021, kdy bylo vydáno opravné usnesení, soudcem činěny efektivní úkony, neboť nesměřují k předložení
odvolání odvolacímu soudu
4) 42C 275/2016
Průtah:
Od 18. 4. 2019 do 5. 8. 2019 tj. téměř 4 měsíce - s šetřením poměrů žadatele o osvobození od soudních poplatků
Od 29. 10. 2019 do 21. 2. 2020 tj. téměř 4 měsíce - s rozhodnutím o žádosti žalovaného o osvobození od
soudních poplatků
Od 14. 4. 2020 do 2. 7. 2020 tj. 2 a půl měsíce s předložením odvolání
Od 1. 10. 2020 do 4. 2. 2021 tj. 4 měsíce - s předložením odvolání do rozsudku
5) 42C 89/2017
Průtah:
Od 1. 12. 2018 do 31. 1. 2019 tj. 1 měsíc - s předložením odvolání odvolacímu soudu
Od 16. 2.2019 do 25. 3. 2020 tj. více než 3 měsíce - s předložením věci odvolacímu soudu
6) 42C 98/2017
Průtah:
Od 25. 9. 2020 do 11. 12. 2020 tj. téměř 3 měsíce - s předložením odvolání odvolacímu soudu
7) 42C 278/2017
Průtah:
Od 12. 9. 2018 do 15. 2. 2021 – tj. 2 roky a 4 měsíce - s vrácením složené jistoty
Od 20. 12. 2017 do 12. 2. 2018 – tj. téměř 2 měsíce - s předložením odvolání do předběžného
opatření
Od 4. 12. 2017 dosud (resp. do 23. 6. 2020) - tj. 2 a půl roku – absolutní nečinnost s žalobou v hlavní
intervenci
8) 42C 342/2017
Průtah:
Od 9. 12. 2019 do 15. 12. 2020 tj. 12 měsíců - s předložením odvolání odvolacímu soudu
Od 1. 2. 2021 dosud, tj. 2 a půl měsíce s opětovným předložením odvolání odvolacímu soudu
9) 42C 351/2017
Průtah:
Od 1. 1. 2020 do 1. 6. 2020 - tj. 6 měsíců - s rozhodnutím o žádosti žalobce o ustanovení zástupce osvobození
od soudních poplatků
10) 42C 361/2017
Průtah:
Od 27. 5. 2019 do 24. 10. 2019 tj. téměř 5 měsíců - s rozhodnutím o námitce místní příslušnosti
Od 20. 4. 2018 do 6. 7. 2018 tj. 2 a půl měsíce – s vrácením soudního poplatku.
11) 42C 31/2018
Průtah:
Od 29. 3. 2018 – do 4. 5. 2021 tj. téměř 3 roky – s posouzením další žaloby založené ve spisu
Od 5. 3. 2018 do 17. 12. 2018, tj. 9 měsíců – s řešením poplatkové povinnosti žalobce
Od 26. 10. 2018 do 9. 4. 2019 tj. více než 5 měsíců – s nařízením prvního jednání
12) 42 C 58/2018
Průtah:
od 9. 12. 2020 do 28. 1. 2021 tj. téměř 2 měsíce - s ustanovením znalce
13) 42C 116/2018
Průtah:
Od 6. 3. 2019 do 24. 6. 2019 tj. více než 3 měsíce – neefektivní postup soudce, nesměřující ke skončení věci
14) 42C 138/2018
Průtah:
Od 1. 2. 2020 do 6. 1. 2021 tj. 11 měsíců - s předložením odvolání odvolacímu soudu
15) 42C 205/2018
Průtah:
Od 26. 8. 2019 do 29. 7. 2020, tj. 11 měsíců – neefektivní postup soudce, prodlení s nařízením
jednání
Od 16. 11. 2019 do 13. 12. 2019, tj. 1 měsíc, s rozhodnutím o návrhu na přerušení řízení
Od 13. 12. 2019 do 29. 7. 2020 tj. 7 měsíců – neefektivní postup soudce, úkony nesměřují ke skončení věci
16) 42C 232/2018
Průtah:
Od 7. 1. 2019 do 23. 7. 2019, tj. více než 6 měsíců - s rozesláním žaloby
Od 8. 9. 2020 do 23. 11. 2020 tj. téměř 3 měsíce - s předložením odvolání
Od 26. 1. 2021 dosud, tj. více než 3 měsíce - s rozhodnutím o ustanovení zástupce po jeho zproštění
– neefektivní postup soudce
17) 42C 252/2018
Průtah:
Od 4. 1. 2021 do 11. 5. 2021 tj. 4 měsíce - s předložením odvolání odvolacímu soudu
18) 42C 292/2018
Průtahy:
Od 31. 1. 2019 do 15. 10. 2020 tj. 8 a půl měsíce - s doručením žaloby protistraně
Od 31. 1. 2019 do 16. 1. 2020 – tj. 1 rok s rozhodnutím o přerušení řízení, neefektivní postup při zjišťování
podkladů k přerušení řízení dle ust. §109 odst. 2 písm. c) o.s.ř.
Od 27. 11. 2020 do 25. 1. 2021 tj. 2 měsíce - s předložením odvolání
19) 42C 305/2018
Průtah:
Od 30. 7. 2020 dosud tj. více než 7 měsíců - s vyplacením svědečného
Od 18. 1. 2021 dosud, tj. 3 měsíce - s předložením odvolání odvolacímu soudu
20) 42C 370/2018
Průtah:
Od 13. 3. 2020 do 11. 9. 2020 tj. 6 měsíců - nebyla zjištěna žádná činnost ve spisu
21) 42C 372/2018
Průtah:
Od 13. 7. 2020 do 27. 1. 2021 tj. téměř 6 měsíců - s předložením odvolání odvolacímu soudu
22) 42C 375/2018
Průtah:
Od 13. 8. 2019 do 5. 11. 2019 tj. téměř 3 měsíce s předložením odvolání odvolacímu soudu
23) 42C 97/2019
Průtah:
Od 7. 10. 2020 dosud tj. 6 a půl měsíce, s oznámením o přerušení řízení pro úpadek žalované č. 2, včetně
poučení o možném pokračování v řízení
Od 1. 10. 2020 dosud, tj. 6 a půl měsíce s rozhodnutím o svědečném
Jiná pochybení:
Před provedením důkazu výslechem svědka nebyly určeny zálohy na náklady důkazu (celkem 4 případy)
Řízení ve vztahu k žalované č. 2 bylo vyloučeno k samostatnému projednání, nový spis založen nebyl i v rejstříku
(ISAS) jsou pod touto spisovou značkou uvedené stále dvě žalované (viz protokoly z ú.j. v násl. termínech)
Rozsudek byl vyhlášen jiný den, než na který bylo odročeno.
24) 42C 129/2019
Průtah:
Od 4. 1. 2021 do 11. 5. 2021, tj. 4 měsíce - s předložením odvolání
25) 42C 138/2019
Průtah:
Od 31. 1. 2020 do 22. 4. 2020 tj. téměř 4 měsíce - s nařízením jednání
26) 42C 185/2019
Průtah:
Od 3. 4. 2020 dosud, tj. více než 1 rok – s posouzením žádosti žalovaného o osvobození od
soudních poplatků
27) 42C 215/2019
Průtah:
Od 6. 4. 2020 do 5. 1. 2021 tj. 9 měsíců - s předložením odvolání odvolacímu soudu
28) 42C 261/2019
Průtah:
Od 2. 3. 2020 do 15. 6. 2020 tj. 3 a půl měsíce - s vydáním opravného usnesení
Od 24. 9. 2020 dosud tj. 7 měsíců - s předložením odvolání, postup soudce je neefektivní
Jiná pochybení:
Datum vydání opravného usnesení v papírové podobě (dne 15. 6. 2020) není totožné se zápisem v rejstříku ISAS
(den 20. 5. 2020)
29) 42C 262/2019
Průtah:
Od 15. 2. 2021 do 11. 5. 2021 tj. 3 měsíce - s předložením odvolání
30) 42C 278/2019
Průtah:
Od 26. 3. 2020 dosud, tj. 13 měsíců – neefektivní postup soudce, nesměřující ke skončení věci
31) 42C 295/2019
Průtah:
Od 10. 9. 2020 – do 12. 4. 2021 tj. cca 7 měsíců - neefektivní postup soudce
32) 42C 304/2019
Průtah:
Od 7. 12. 2020 do 11. 5. 2021 tj. více než 5 měsíců - s předložením odvolání odvolacímu soudu
33) 42C 394/2019
Průtah:
Od 2. 6. 2020 do 2. 11. 2020 tj. 5 měsíců - neefektivní postup
34) 42C 140/2020
Průtah:
Od 14. 1. 2021 do 20. 4. 2021 tj. 3 měsíce s předložením odvolání odvolacímu soudu
35) 42C 217/2020
Od 1. 3. 2021 dosud tj. 2 měsíce s předložením odvolání odvolacímu soudu.“
[2] V odůvodnění kárného návrhu kárná navrhovatelka podrobně popsala průběh řízení
v jednotlivých věcech a uvedla, že poznatky o průtazích byly zjištěny kontrolami senátu
a z evidence ISAS. K osobě kárně obviněného sdělila, že byl jmenován soudcem dne 26. 3. 1992,
v září 1993 na vlastní žádost ukončil soudcovskou funkci a do roku 2008 působil jako advokát.
Soudcem je opět od 1. 11. 2008 a působí na občanskoprávním úseku jako předseda senátu.
Podmínky pro rozhodování kárně obviněného jsou srovnatelné s ostatními soudci, má k dispozici
výkonnou asistentku. Přes poměrně vysokou výkonnost se u kárně obviněného opakovaně
vyskytují průtahy, často žádá o prodloužení lhůty k vyhotovení rozhodnutí, má u sebe v kanceláři
neustále vysoký počet spisů. Průtahy spočívají v prodlení s jednotlivými úkony, v absolutní
nečinnosti a v pozdním předkládání opravných prostředků nadřízenému soudu. Mnohdy je z jeho
postupu zřejmé, že úkony činí bez důkladnějšího zhodnocení stavu řízení, pouze aby nebyl
v prodlení. Vzhledem k tomu, že byl v roce 2013 kárně postižen a v jeho činnosti dlouhodobě
docházelo k průtahům, byl pravidelně sledován, přičemž na kontroly byl upozorňován
s velkým předstihem. Kontrola jeho senátu 42C proběhla celkem ve třech fázích, v prosinci 2020
a v lednu 2021 byly kontrolovány spisy z let 2018 a 2019, v březnu 2021 byly kontrolovány
spisy předkládané s odvoláním Městskému soudu v Praze (zprávy jsou vedeny
pod sp. zn. 40 Spr 1168/2020 a připojeny k návrhu). Na kárně obviněného bylo podáno několik
stížností pro průtahy, důvodnými byly shledány dvě stížnosti podané v roce 2020. Jakkoliv
má kárně obviněný poměrně vysokou výkonnost, počet jeho nevyřízených spisů se v posledních
dvou letech před podáním návrhu zvýšil, a to i ve srovnání s ostatními soudci zpracovávajícími
tutéž agendu. K jednotlivým průtahům kárná navrhovatelka shrnula, že je lze rozdělit do tří
skupin. V prvé řadě se jedná o spisy s neefektivním postupem, v nichž jsou sice v přiměřených
lhůtách činěny úkony, ovšem jedná se o úkony, které nejsou promyšlené a odpovídající stavu
řízení - sledují tedy jen přerušení doby průtahu (doručování opakovaných vyjádření, opakované
odročování ze shodných důvodů). Druhá skupina zahrnuje nedůvodné odklady potřebných
úkonů (nereagování na urgence, neprovedení opravy rozsudku, výplaty svědečného,
nerozhodnutí o znalečném). Třetí skupina zahrnuje spisy, v nichž soudce nečiní žádné úkony po
nepřiměřenou dobu a dále průtahy s předložením odvolání nadřízenému soudu, kdy soudce
nečiní úkony k tomu potřebné (tyto nedostatky se vyskytly zejména u spisů starších časových
řad). Kárná navrhovatelka zdůraznila, že si je vědoma, že každý úkon vyžaduje určitý časový
prostor s ohledem na svou náročnost, proto učinila předmětem návrhu pouze dobu, která tuto
běžnou potřebu přesahuje; neposuzovala tedy dobu průtahů pouze mechanickým vyčíslením
nečinnosti. Stejně tak vzala v úvahu prodlení způsobená problémy v době covidových opatření
i problémy způsobené přístupem účastníků řízení. Jako odpovídající kárné opatření navrhla
snížení platu ve výši 10 % na dobu čtyř měsíců.
II.
Vyjádření kárně obviněného a kárné navrhovatelky
[3] Postupem podle §12 a 13 kárného zákona si kárný soud vyžádal vyjádření kárně
obviněného soudce a projednával s účastníky možnost uzavření dohody o vině a kárném
opatření. Kárně obviněný nejprve projevil vůli k uzavření dohody o vině a kárném opatření. Dne
1. 7. 2021 předložila kárná navrhovatelka dohodu o vině a kárném opatření (trestu) ze dne
25. 6. 2021 (1. dohoda) s tím, že oproti návrhu omezila skutek v bodě 11; navržené kárné
opatření spočívalo ve snížení platu o 10 % na dobu tří měsíců. Po upozornění kárným soudem
na nedostatky dohody předložila dne 13. 9. 2021 nové znění dohody (2. dohoda), která ovšem
byla podepsána pouze z její strany; současně podala vysvětlení k úpravám. Kárně obviněný
k tomuto návrhu dohody kárnému soudu sdělil, že možnost uzavření dohody uváží
až po odstranění pochybností, které má ve vztahu k posouzení průtahů; navrhl, aby byl kárného
návrhu zproštěn, případně aby kárné řízení bylo zastaveno.
[4] Řízení o kárném návrhu bylo přerušeno usnesením kárného soudu ze dne 23. 11. 2021,
č. j. 13 Kss 2/2021 - 145, kvůli déletrvajícímu onemocnění kárně obviněného.
III.
Průběh ústního jednání
III.1 Vymezení předmětu řízení
[5] Při ústním jednání konaném dne 21. 7. 2022 za účasti kárně obviněného a pověřené
místopředsedkyně Obvodního soudu pro Prahu 4 (dále „zástupkyně kárné navrhovatelky“), bylo
nejprve rozhodnuto o pokračování v řízení. Poté byl shrnut dosavadní stav řízení, konstatovány
předložené dohody, přičemž k návrhu 2. dohody předloženému kárnou navrhovatelkou bylo
konstatováno, že v bodě 3), 16), 19), 23), 30), a 35) byl nově vymezen konec průtahů tak, že
překračuje den podání kárného návrhu, v jehož mezích by bylo možno uzavřít dohodu; tento
nedostatek však bylo možno odstranit při jednání. Kárný soud se dotázal zástupkyně kárné
navrhovatelky i kárně obviněného, zda existuje mezi nimi možnost uzavřít dohodu o vině
a kárném opatření, o které by měl jednat. Zástupkyně kárné navrhovatelky uvedla, že z její strany
je stále aktuální návrh dohody předložený soudu dne 13. 9. 2021 (2. dohoda). Kárně obviněný
uvedl, že 1. dohodu uzavřel ve stresové situaci způsobené jeho zdravotním stavem a žádá,
aby tato dohoda nebyla soudem projednávána. Na druhou dohodu nepřistoupil proto,
že se domnívá, že průtahy byly způsobeny objektivními skutečnostmi, vykonal hodně práce
a návrh vnímá jako křivdu. Potřebuje nejprve slyšet od kárného soudu, že se jedná o kárné
provinění; pak by měl zájem o uzavření dohody.
[6] Kárný soud postup kárné navrhovatelky spočívající v předložení 2. dohody považoval
za zpětvzetí návrhu na schválení 1. dohody a 2. dohodu za návrh na uzavření dohody.
Z vyjádření kárně obviněného vyplynulo, že bere zpět svůj souhlas s 1. dohodou, na návrh
2. dohody zatím nepřistupuje. Kárný soud proto konstatoval, že mu nebyla předložena dohoda
o vině a kárném opatření, o níž by měl rozhodovat, a přistoupil k projednání kárného návrhu.
III.2 Přednesení kárného návrhu
[7] Zástupkyně kárné navrhovatelky poukázala na znění kárného návrhu, na němž trvá. Ten
byl vypracován na základě výsledků kontrol, o nichž byl kárně obviněný s předstihem
informován. Běžně se kontrolují i ostatní soudci. Uvedla, že kárně obviněného si osobně váží,
domnívá se však, že si nedovede dobře zorganizovat práci, a také nepoužívá žádné moderní
prostředky, které by mu práci ulehčily. Rozsudky diktuje, ač by mohl užívat zařízení pro přepis
textů, nevyužívá plně systémy jako je ISAS a ABSTR. Vymezila období, kdy měl kárně obviněný
k dispozici asistentku, a uvedla počty rozhodnutí v jednotlivých obdobích. Asistentka byla velmi
zkušená a pracovitá, zpracovávala velkou většinu jím vydaných rozhodnutí, on sám některé
měsíce napsal třeba dvě rozhodnutí, někdy dokonce žádné. Podmínky pro práci u jejich
soudu považuje za dobré, takto je hodnotí i nadřízený soud. V době pracovní neschopnosti (září
2021 – únor 2022) jej zastupovala jiná soudkyně, která rozhodla 150 z jeho neskončených věcí,
zůstalo na něho napsáno cca 20 věcí. Je názoru, že se jedná o kárné provinění a za odpovídající
kárné opatření navrhuje, stejně jako v návrhu dohody, snížení platu o 10 % na dobu tří měsíců.
III.3 Vyjádření kárně obviněného
[8] Kárně obviněný označil přístup zástupkyně kárné navrhovatelky k jeho onemocnění
za nedůvodně zlehčující. Při práci používá systém ISAS, bez toho by ani nemohl pracovat.
Diktuje pouze složité věci; má dva jednací dny v týdnu, což je zatěžující. Skutečnost, že většinu
rozhodnutí vypracovávala asistentka, neznamená, že na nich nepracoval. Asistentce je třeba zadat
vypracování, projednat s ní odůvodnění, zkontrolovat koncept. Nikdy také nedával asistentům
ke zpracování složité věci. Vyjádření zástupkyně kárné navrhovatelky považuje za značně
zkreslující, plyne z něj, že snad sám nepracuje. Nesouhlasí ani s výčtem neskončených věcí
po jeho nemoci, bylo jich 147. Na jeho průtazích se projevují nedostatky v organizování práce
u soudu a v rozdělování spisů. Existují specializovaní soudci (např. na věci s cizím prvkem), kteří
mají méně náročnou agendu. Teprve když to bylo neúnosné, byly přerozděleny věci týkající
se Dopravního podniku hl. m. Prahy. I s jednoduchými případy je ovšem spojena řada úkonů.
Práce u okresního soudu je těžká, jejich soud patří k největším a nejzatíženějším, narůstá počet
složitých podnikatelských sporů. Soud není dobře řízen a řada lidí kvůli tomu odešla, častá jsou
i závažná onemocnění. Kárná navrhovatelka sama sobě zastavila nápad. Vinu spatřuje i na straně
státu, který nezajišťuje prostředky pro řádný chod justice a je vůči ní falešně populistický.
Přistoupil by na dohodu, pokud by kárné opatření činilo 5 % na dobu tří měsíců, což mu kárná
navrhovatelka při osobním rozhovoru přislíbila.
[9] Zástupkyně kárné navrhovatelky k tomu uvedla, že možnost úlevy přeřazením
na cizineckou agendu či agendu dopravních podniků mu byla v minulosti nabízena, přidělovala
se cca na období jednoho roku soudcům, kteří se cítili být unaveni a měli tak možnost zlepšit své
výsledky; i těmto specializovaným soudcům však je dorovnáván nápad. Specializace na věci
týkající se dopravních podniků byla v minulosti skutečně kritizována, proto byla zrušena. Dohodu
s nižším kárným opatřením vylučuje.
[10] Kárně obviněný požádal soud, aby jej seznámil s předběžným stanoviskem na rozhodnutí
o návrhu. Podle jeho názoru není podstatný výsledek dokazování, protože on obsah spisů
nezpochybňuje.
[11] Po přerušení jednání a poradě senátu se kárný soud odmítl vyslovit předem (před
provedením důkazů) k posouzení viny a rozhodl, že v jednání bude pokračováno dokazováním.
III.4 Dokazování
III.4.a) výpověď kárně obviněného
[12] Kárně obviněný po zákonném poučení byl ochoten vypovídat, i když byl názoru, že vše
podstatné již řekl. K dotazům senátu uvedl, že nezpochybňuje obsah návrhu, byť jeho rukama
procházejí denně desítky spisů a nemůže si všechny údaje pamatovat. Kontroly s ním nebyly
projednávány, byl jen seznámen s jejich výstupem a se závěrem o podání kárného návrhu.
Pracovní porady byly za předchozí předsedkyně soudu konány často, nyní jsou tak 1x za dva – tři
měsíce. Na poradách nenamítal nerovné rozdělování spisů, hovořil o tom osobně
s místopředsedkyní (je to tak 1,5 roku), pak teprve přidali méně zatíženým soudcům spisy.
[13] K dotazu senátu uvedla zástupkyně kárné navrhovatelky, že statisticky byl výkon kárně
obviněného obecně srovnatelný s ostatními soudci. Pokud jde o vyhotovování rozhodnutí, pak
ta rozhodnutí, která vyhotovovala asistentka, byla ve lhůtě, ta, která vyhotovoval kárně obviněný,
byla po lhůtě.
[14] Kárně obviněný dále ve své výpovědi uvedl, že mu byla nabízena „cizina“, ovšem přijetí
lehčí agendy by považoval za nemorální. Nedostatky v podmínkách práce avizoval vedení.
I nadále by byl ochoten přistoupit na dohodu, pokud by kárné opatření bylo mírnější, resp. pokud
„by to nebylo o penězích“.
[15] Návrh takové dohody zástupkyně kárné navrhovatelky odmítla a uvedla, že s kárně
obviněným nebylo nakládáno jinak než s ostatními soudci, rozhodně se mu vedení nesnažilo
uškodit, naopak ona mu chtěla pomoci.
[16] K dotazu senátu kárně obviněný výslovně uvedl, že údaje kárné navrhovatelky v kárném
návrhu a výstupy ze systému ISAS nezpochybňuje a považuje je za nesporné.
III.4.b) listinné důkazy
[17] Zástupkyně kárné navrhovatelky i kárně obviněný shodně označili za nesporné ve smyslu
§206d trestního řádu (§25 kárného zákona) skutečnosti vyplývající z předložených spisů
Obvodního soudu pro Prahu 4 a ze systému ISAS. Podložení návrhu těmito důkazy přitom soud
před jednáním ověřil postupem podle §13 kárného zákona. Od dokazování těmito spisy
a výstupy ze systému ISAS proto kárný soud upustil.
[18] Postupem podle §213 odst. 1 trestního řádu (§25 kárného zákona) soud provedl důkaz
zprávou sp. zn. 40 Spr 1168/2020 (č. l. 52 spisu); kárně obviněný po nahlédnutí uvedl,
že je mu známa.
[19] Z pracovního hodnocení ze dne 13. 4. 2022 (č. l. 169 spisu) bylo konstatováno, že kárně
obviněný vyřizuje poměrně vysoký počet spisů s poukazem na přehled spisů starších časových
řad. Kárně obviněný má stálé problémy s průtahy, ze zprávy odvolacího soudu plyne,
že opakovaně předkládá spisy s odvoláním opožděně. Měl k dispozici asistenty, v období od září
2020 do konce března 2021 pracovala výkonná asistentka pouze pro něho, kancelář senátu patří
k nejlépe hodnoceným na soudě. Jeho zatížení nikdy nebylo enormní, materiálně technické
podmínky byly vždy srovnatelné s ostatními soudci. Průtahy, k nimž u něho dochází, jsou
nedůvodné.
[20] K tomu kárně obviněný uvedl, že předsedkyně soudu v hodnocení pominula skutečnost
pracovní přetíženosti na tomto soudě plynoucí z množství složitých věcí.
[21] Ze zprávy Soudcovské rady Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 8. 4. 2022 (č. l. 171
spisu) vyplynulo, že jí nejsou známy podmínky pro práci kárně obviněného, nikdy se nezabývala
průtahy a domnívá se, že jí nepřísluší podávat jakékoliv stanovisko k osobě soudce. Je jí známo,
že je považován za nekonfliktního a pracovitého soudce; nikdy se na ni neobrátil s problémy
v rovnoměrnosti zatížení soudců.
[22] Kárným soudem byl konstatován výsledek předběžného šetření, podle něhož kárně
obviněný nebyl v posledních pěti letech kárně trestán.
[23] Před ukončením dokazování předložila zástupkyně kárné navrhovatelky soudu e-mail
zaslaný jí asistentkou kárně obviněného dne 22. 4. 2022 uvádějící počet jí zpracovaných
rozhodnutí v období od června 2020 do srpna 2021. Kárně obviněný po nahlédnutí označil
za překvapující, že asistentka podala takovou zprávu, aniž s ní byl seznámen tak, aby na ni mohl
reagovat.
[24] Další důkazní návrhy nebyly vzneseny a dokazování bylo ukončeno.
III.5 Závěrečné řeči a poslední slovo
[25] Zástupkyně kárné navrhovatelky poukázala na obsah návrhu, zdůraznila, že se vyskytly
i takové průtahy jako roční prodlení s předložením odvolání nadřízenému soudu. Byla původně
pro uzavření dohody o vině a kárném opatření, ne však v mezích požadovaných kárně
obviněným. Ten ovšem nehledá cestu jak věci vyřešit a jak používat pomůcky ulehčující práci.
I když si ho váží a snažila se s ním dohodnout, na podaném návrhu trvá. Jako kárné opatření
navrhuje to, které bylo obsahem návrhu na dohodu, tj. snížení platu o 10% na tři měsíce.
[26] Kárně obviněný spojil závěrečnou řeč a poslední slovo v jedno. Poukázal na vše,
co uvedl, chtěl uzavřít dohodu, zástupkyně kárné navrhovatelky mohla při přerušení jednání
zavolat kárné navrhovatelce, zda by souhlasila s méně závažným kárným opatřením, ale nechtěla
to udělat. Jeho pracovní výsledky nejsou špatné, končí víc věcí než ostatní. Požádal soud
o shovívavost při určení kárného opatření.
IV.
Hodnocení kárného soudu
[27] Kárný soud předně konstatuje, že kárný návrh byl podán k tomu oprávněnou kárnou
navrhovatelkou, obsahoval zákonem předpokládané náležitosti, a ve vztahu ke skutku
vymezenému ve výroku rozhodnutí byl podán i ve lhůtách stanovených v §9 odst. 1 kárného
zákona.
[28] Kárný soud po dokazování provedeném při jednání konstatuje, že považuje
za dostatečně prokázaný skutek spočívající v průtazích, jak jej vymezil ve výroku rozhodnutí.
Přitom bylo rovněž prokázáno, že popis úkonů či nečinností v jednotlivých spisech odpovídá
obsahu spisů a evidenci z elektronického systému obvodního soudu. Ostatně kárně obviněný
vůči těmto zjištěním neměl žádné výhrady.
[29] Podle §87 odst. 1 zákona o soudech a soudcích je kárným proviněním „zaviněné porušení
povinností soudce, jakož i zaviněné chování nebo jednání, jímž soudce narušuje důstojnost soudcovské funkce nebo
ohrožuje důvěru v nezávislé, nestranné, odborné a spravedlivé rozhodování soudů“. Podle §79 odst. 1 věty
druhé zákona o soudech a soudcích je jednou z povinností soudce rozhodovat v přiměřených
lhůtách bez průtahů. Zaviněné porušení této povinnosti zjevně může být kárným proviněním.
Průtahem je zejména nečinnost ve věci, tedy neprovádění nezbytných úkonů potřebných k jejímu
rozhodnutí, případně provádění úkonů formálních a pro rozhodnutí nepotřebných a pouze
oddalujících rozhodnutí, nenařízení jednání, je-li ho třeba, a nevydání rozhodnutí ve věci;
to vše po určitou dobu, přičemž je zohledňována judikaturou vymezená tzv. referenční doba.
Tou je rozuměna doba, v níž soudce nemůže být činný proto, že jeho pracovní zatížení vyžaduje
provádění úkonů v řadě dalších věcí a neumožňuje mu soustředěnou pozornost na každý
jednotlivý spis - jde tedy o dobu, v níž je nečinnost soudce tolerovatelná. Tato doba
je ve věcech občanskoprávních zpravidla vnímána v rozmezí 3 – 4 měsíců (k tomu viz
rozhodnutí tohoto soudu ze dne 29. 5. 2014, č. j. 11 Kss 10/2013 - 83, či ze dne 29. 3. 2018,
č. j. 11 Kss 5/2017 - 139). Nejde o dobu, která je tolerována automaticky a v tomto rozsahu, vždy
je třeba přihlížet ke všem okolnostem, např. ke složitosti věci či k celkové době řízení. Pokud
ovšem v referenční době není učiněn úkon, nastávají průtahy zahrnující celou dobu řízení, neboť
překročení referenční doby znamená, že soudce se spisem od počátku nepracoval tak, aby bylo
zajištěno rozhodnutí věci v přiměřené době. Zde kárný soud konstatuje vyjádření kárné
navrhovatelky, že k nezbytné době nepřihlížela jako k průtahu a nezahrnovala ji do něj. Její
posouzení doby průtahů v jednotlivých spisech uvedené v kárném návrhu, jehož vymezení skutku
kárný soud nemůže překročit, je tedy vstřícnější. To, že při podání návrhu nebyla doba nezbytná
pro úkon zahrnuta do průtahu, však současně znamená, že některé kratší průtahy nelze vnímat
jako spadající do referenční doby.
[30] Konkretizace skutku (jeho dílčích částí) ve výroku rozhodnutí oproti podanému kárnému
návrhu doznala určitých změn. Kárný soud předesílá, že pojímá skutek v případě kárného
provinění spočívajícího v průtazích tak, jak byl charakterizován v rozhodnutí tohoto soudu
ze dne 21. 1. 2019, č. j. 11 Kss 7/2018 – 207. Tam kárný soud vyhodnotil názorové proudy
na pojetí skutku tvořeného průtahy v rozhodování v určitém období a dospěl k závěru,
„že skutková podstata kárného provinění spatřovaná v zaviněné nečinnosti soudce v určitém období je naplněna
právě onou nečinností v daném období bez ohledu na to, kolika věcí se týká, a je tak vymezena počátkem
a koncem doby vytýkané nečinnosti. V tom vycházel z převažující kárné judikatury, zejména z následujících
rozhodnutí. Tak v rozhodnutí ze dne 14. 12. 2011, č. j. 13 Kse 22/2009 – 70, tento soud vyslovil: '(P)okud
ve vymezeném období kárně obviněný […] způsobil průtahy ve více věcech, nejde v každé této věci o samostatný
skutek kárného provinění, nýbrž o pokračování v neplnění povinností [kárně obviněného]'. Podobně v rozhodnutí
ze dne 14. 9. 2010, č. j. 13 Kss 2/2010 – 87, kárný soud konstatoval, že jestliže byl zjištěn průtah ve více
věcech, 'nejde v každé této věci o samostatný skutek kárného provinění, nýbrž o pokračování v neplnění
soudcovských povinností. Je-li tedy průtah ve vymezeném časovém období jedním skutkem, nemohlo ve stejném
časovém úseku jeho trvání u jednoho z nich dojít k zániku kárné odpovědnosti a u druhého nikoliv.'
V rozhodnutí ze dne 20. 9. 2018, č. j. 11 Kss 5/2017 – 139, potom kárný soud uvedl, že 'průtahy v řízení
jsou ze své podstaty stavem, kdy v určitém období nejsou v řízení činěny úkony'; na to navázal poukazem na
rozhodnutí Nejvyššího soudu, jako soudu kárného, ze dne 20. 9. 2006, sp. zn. 1 Skno 8/2006, podle něhož
pokud kárný soud neshledá v určité věci průtah, nezahrne ji do výroku rozhodnutí, aniž by musel kárně
obviněného v této části zprostit návrhu či řízení o této části návrhu zastavovat.“ Pokud jde o vymezení trvání
skutku v dané věci, započal prvním dílčím průtahem, tj. dne 4. 12. 2017, a trval až do doby
podání kárného návrhu, tj. do 12. 5. 2021. K údajům uvedeným v návrhu 2. dohody toto datum
překračujícím kárný soud nepřihlížel. Dílčí formulační úpravy provedené kárným soudem
při specifikaci skutku nijak nenarušují jeho podstatu.
[31] Hodnocení nečinnosti soudce z hlediska toho, zda v ní lze shledat kárné provinění,
je závislé na mnoha subjektivních i objektivních skutečnostech. Již výše bylo uvedeno,
že nečinnost nelze vnímat mechanicky, tedy pouze tak, že o věci nebylo rozhodnuto v přiměřené
době. Věci jsou rozdílně složité, stejně tak jako jednotlivé procesní úkony; případy vyžadují různý
čas pro nastudování skutkových okolností či právních předpisů, svou roli hraje i kvalita návrhu
a procesní postup stran. V daném případě kárně obviněný nepoukazuje na složitost případů,
v nichž se dopustil průtahů, ale na zatížení, jemuž byl celkově vystaven, a na nedostatečné
podmínky pro práci u tamního soudu. I to je argument, jehož potvrzení by mohlo mít vliv
na posouzení soudcova zavinění, tedy na existenci subjektivní stránky kárného provinění (když
o existenci naplnění objektivní stránky není pochyb). Z judikatury kárného soudu plyne,
že při posuzování zavinění průtahů je třeba zohlednit pracovní vypětí plynoucí z vysokého
pracovního vytížení soudců toho kterého soudu i soudce kárně stíhaného, jejichž
objektivní příčiny mu nelze přičítat (rozhodnutí ze dne 12. 11. 2015, č. j. 16 Kss 1/2015 – 87,
a ze dne 19. 11. 2014, č. j. zn. 13 Kss 4/2014 - 152). Podle rozhodnutí ze dne 14. 5. 2014,
č. j. 13 Kss 2/2014 – 74, je zajištění podmínek pro práci povinností exekutivy a podle rozhodnutí
ze dne 10. 2. 2009, č. j. 13 Kss 4/2009 – 102, nelze po soudci spravedlivě požadovat dlouhodobý
nadstandardní výkon.
[32] Pro posouzení, zda se v případě kárně obviněného nejednalo o takový stav, je rozhodný
obsah předložených spisů, výstupy z informačního systému, přehledy jeho výkonnosti i další
provedené důkazy. Z nich na jedné straně plyne, že soudce má srovnatelnou výkonnost se soudci
zajišťujícími stejnou agendu, na druhé straně vykazuje více průtahů; přitom se tyto průtahy týkají
věcí starších časových řad a mnohdy úkonů, které se nevyznačují náročností. Jako příklad
lze poukázat na spis pod bodem 2) výroku, v němž, ač jde o spis z roku 2014, kárně obviněný
opakovaně s několikaměsíčním prodlením předkládal spis s odvoláním nadřízenému soudu,
či na spis pod bodem 16) výroku, kdy se několikaměsíční prodlení týkalo rozeslání žaloby a opět
prodlení s předložením spisu s odvoláním nadřízenému soudu. Přestože nečinnost kárně
obviněného sestává z různých forem (neefektivního postupu, nedůvodných odkladů potřebných
úkonů nebo jejich neprovádění), nelze přehlédnout vysokou četnost průtahů s úkony poměrně
intelektuálně a časově nenáročnými; přitom i ty na úkor účastníků značně prodlužují délku řízení.
Důvody těchto průtahů nelze přičítat podmínkám pro práci u tamního soudu. Kárně obviněný
měl k dispozici technické prostředky ulehčující práci a jde k jeho tíži, pokud jich plně nevyužíval.
Měl k dispozici asistentskou výpomoc i erudovanou kancelář. I přes zatížení, které je u tohoto
soudu patrně vyšší, mají průtahy v činnosti kárně obviněného důvod v jeho vlastní organizaci
práce. Lze tak uzavřít, že subjektivní stránka kárného provinění byla u kárně obviněného rovněž
naplněna.
V.
Kárné opatření
[33] Kárná navrhovatelka navrhla kárné opatření snížení platu o 10 % nejprve na dobu čtyř
měsíců, posléze na dobu tří měsíců. Kárný soud tímto návrhem není vázán. Podle §87 odst. 1
zákona o soudech a soudcích lze uložit soudci podle závažnosti kárného provinění některé
z těchto kárných opatření:
- a) důtku,
- b) snížení platu až o 30 % na dobu nejvíce 1 roku a při opětovném kárném provinění,
jehož se soudce dopustil v době před zahlazením kárného opatření, na dobu nejvíce 2 let,
- c) odvolání z funkce předsedy senátu,
- d) odvolání z funkce soudce.
[34] Pro určení odpovídajícího kárného opatření je podstatná závažnost kárného provinění,
opakovanost kárného postihu a skutečnosti polehčující a přitěžující. Z konstantní kárné
judikatury plyne, že: „základním smyslem kárného řízení je mj. ochrana integrity soudcovského stavu,
nezávislosti a nestrannosti soudců a soudní moci a důvěry veřejnosti v nezávislé, nestranné a spravedlivé
rozhodování soudů (…) Funkce soudce představuje v profesním i mimoprofesním působení pozici ústavního
činitele, u které je naprosto nezbytné vyžadovat co nejpřísněji plnění povinností, které jsou s výkonem této funkce
spojeny“ (srovnej např. rozhodnutí tohoto soudu ze dne 18. 2. 2015, č. j. 13 Kss 6/2014 - 38).
[35] Při úvaze o kárném opatření vzal kárný soud v úvahu všechny v řízení prokázané
skutečnosti, a to jak okolnosti polehčující, tak i přitěžující. Je nesporné, že kárně obviněný
se dopustil kárného provinění popsaného ve výroku rozhodnutí. Přitěžuje mu, že se jedná
se o průtahy v 35 případech, v řadě spisů opakované, a to i ve spisech starších časových řad.
Mnohé z těchto úkonů přitom patří k těm jednodušším, a tedy nevyžadujícím větší časový
prostor. K tíži mu jde i celková doba průtahů. Jako polehčující okolnost soud shledal, že jde
o pracovitého soudce, který jinak dostojí požadavkům náročné práce na poměrně zatíženém
soudě. Za polehčující okolnost je obecně považována i dohoda o vině a kárném opatření. Kárně
obviněný opakovaně tvrdil, že má zájem ji uzavřít, ovšem požadoval, aby kárné opatření
odpovídalo jeho představám, které se neshodovaly s názorem kárné navrhovatelky. Takovou
snahu o dohodu nelze přičítat v jeho prospěch. Kárně obviněný při neshodě v názoru na přísnost
kárného opatření mohl využít institut uznání viny podle §206c trestního řádu (§25 kárného
zákona), což neučinil.
[36] Kárný soud proto dospěl k závěru, že odpovídajícím kárným opatřením je kárné opatření
podle §88 odst. 1 písm. b) zákona o soudech a soudcích, a to snížení platu o 10 % na dobu čtyř
měsíců.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné.
V Brně dne 21. července 2022
JUDr. Miluše Došková
předsedkyně kárného senátu